Interstellar
Interstellar
Interstellar
Interstellar
Réžia:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Matthew McConaughey, Anne Hathaway, Jessica Chastain, Matt Damon, Mackenzie Foy, Wes Bentley, David Gyasi, Michael Caine, Casey Affleck, John Lithgow (viac)VOD (5)
Obsahy(4)
Náš čas na Zemi sa chýli ku koncu. Tím výskumníkov sa odhodlá na najodvážnejšiu misiu v histórii ľudstva: vycestuje z našej galaxie a ich cieľom bude zistiť, či má ľudstvo budúcnosť medzi hviezdami. Oceňovaný režisér Christopher Nolan (trilógia Temný rytier, Počiatok) prichádza s ďalším prelomovým filmom. Vo filme Interstellar si okrem iných zahrali držiteľ Oscara Matthew McConaughey (Klub poslednej nádeje), držiteľka Oscara Anne Hathaway (Bedári, Diabol nosí pradu). Scenár k filmu v réžii Christophera Nolana napísali Jonathan Nolan a Christopher Nolan. (Continental film)
(viac)Recenzie (3 388)
Strhujicí, promyšlené do detailu, audiovizuálně dokonalé. Klasický Nolan. ()
„Já se vrátím." ()
Čekáte, čekáte a nakonec zjišťujete, že nic moc velkého nepříjde. Přesto díky Imaxu odcházím spokojen. Vtip nastaven na 40%, napětí nastaveno na 70%, zpracování nastaveno na 90%, hudba a zvukové efekty nastaveny na 65% a upřímnost nastavena na..... edit 7.10.2015 Po shlédnutí filmu Marťan, zvedám hodnocení na 5*. Není tak lehké natočit scifi film z vesmíru. ()
Kolo... chci to kolo ! ()
Nie, nebudem kritický kvôli zrovnávaniu s Odyseou alebo Kubrickom. Nech už majú tieto filmy akúkoľvek váhu, dnes si ich už nedokážem znovu pozrieť, pritom 70-80 roky sú moje srdcové. Interstellar nepasujem za blockbuster, to boli Transformeri, ani za sci-fi, to bol Star Trek, toto je SILNÝ film, ktorý sa len vezie na sci-fi pozadí, ukazuje svet, aký môže byť (dúfam, že nebude) a silné momenty strieda s inteligentným humorom (robotická kolónia :) Je to kvalitný "mindfuck", ktorý nesadne každému a už vôbec nie jednoduchému divákovi, pretože sa v ňom viac hovorí ako deje, ale všetko, nech je to pre určitú sortu ľudí akokoľvek WTF spracované, je to medzi sebou previazané a dáva to zmysel a kde máme zdanlivo scény bez náveznosti alebo vysvetlenia, tam niekto vidí logickú dieru, ja tam vidím priestor na fantáziu a nie len konzum. Jeden z mála filmov, kde som nevedel, ktorá scéna ako skončí, ako skončí celý film, kto je kto atď... Jednoducho Vesmírna odysea nového tisícročia, nech si hovorí kto chce čo chce... Po niekoľkých rokoch dielo, pri ktorom, keď sa tajil dych mne, tak bolo ticho v celom inak natrieskanom kine, keď som sa zasmial ja, tak sa zasmiali aj ostatní, keď som sa opájal scénami, tak to robilo aj zbytok kina, žiaden "výkrik do tmy" ani čierna ovca... Hviezdne zloženie pred kamerou aj za kamerou tomu už len dodalo totálny zásah do môjho osobného rebríčka "silných filmových zážitkov"... Silnejšie v konečnom dôsledku ako AI alebo Andrew, ale pritom nie nasilu tlačiace na pílu ako napr. AI (inak dokonalý sci-fi ciťák), jednoducho dokonalý film pre dospelého diváka... Dokonalé technické spracovanie, nechávajúce ďaleko za sebou digitálnu a sterilnú Gravitáciu, atmosférický hudobný podmaz, úžasné scenérie, originálna práca s časom a dejovými líniami... Nolan je u mňa vo vodách svojho žánru rovnocenný Spielbergovi, Lucasovi či Cameronovi. Za mňa 100% ()
"Christopher Nolan to dokazal! Natocil film, kterym prekonava sve predchozi dokonala dila, splnuje nemala ocekavani vsech svych fanousku a predklada celemu svetu nadcasovy vesmirny opus"...strih...radeji si v kine kontroluju vstupenku, jestli opravdu bezi film, po kterem vsichni odchazi rovnou do vycvikoveho programu NASA, protoze chteji zazit tu vsechnu opojnou krasu, kterou do nich Nolan 3 hodiny tlaci. Narozdil od vsech recenzentu tu bohuzel nerozeznavam kvalitu analogoveho materialu, imax kamery a investici 160 mega. Nektere vesmirne sceny na me pusobi az trosku papundeklove a zachranuji to az vylety islandskou krajinou, kde si chcete na vsechno sahnout, pustit si k tomu sigur ros a vecer pak sednout s bjork na kafe. Dejova linka je misty dost nevyvazena, natahovana a nekdy az moc tlaci na divakovy emoce. Nestava se mi moc casto, abych u Nolanova filmu dokazal odhadnout kudy se bude dej ubirat a jak budou nektere postavy jednat. Nebyt tu par twistu, tak mam pocit, ze koukam horsi remake Sunshine. Nastesi to zachranuje herecka extraliga, kde ovsem muze byt rovnocenou konkurenci pro McConaughenyho pouze robot TARS. Zaverem se tu neubranim spojeni s "novym Fincherem" potrebuju film videt jeste minimalne jednou, abych ocenil vsechny kvality, ktere jsem asi na prvni pokus proste nezachytil, bohuzel jsem z Interstellaru a Zmizele odchazel rozpacity a s mirnym zklamanim. Pro me tedy zatim Nolanuv nejslabsi kousek, ktery ale i tak cni nad vetsinou filmu co jsem letos mel moznost videt. 75-80% upravim po dalsim zhlednuti ()
Nekdy bych chtel videt bratrum Nolanovym do hlavy, nebo do snu. Myslim, ze by to vydalo na nekolik dalsich hutnych sci-fi. V tomhle zanru si vytvorili vlastni nezamenitelny styl. I R. Scott nebo Cameron umi tocit skvele nabusene blockbusterove sci-fi, ale Nolani do toho davaji jakousi az trademarkovou esoteriku, ktera mozna nemusi sednout kazdemu, a na ktere ma nutno priznat lvi podil Zimmeruv soundtrack. Mne osobne to sedi a opet me jejich styl vtahnul a pohltil. I jejich verze apokalypticke budoucnosti Zeme je dosti odlisna a subtilni nez v klasickych bijacich. Zadne valky, zkratka boj o preziti, boj o novou urodu, jelikoz jidlo dochazi a planeta se zaprasnuje. Mozna je to trochu stridme vysvetleno, vlastne tu neni vubec rec o velkomestech, ale pro dej to staci. Rodinna pouta jsou zde nastinena lehce ale peclive, coz je pro emocionalni stranku filmu dulezite. Takze i kdyz se dej presune o radu svetelnych let dal, nebo bezi paralelne v jine galaxii i na Zemi, stale je citit ta citova souvztaznost postav, ktera divakovi nejednou nuti slzy dojetim do oci. Sci-fi (technicka) stranka je bravurni a Nolan ji ma proste zmaknutou bez debat. Velmi ocenuju ty textury - vsechny povrchy, kostymy, materialy...vsechno pusobi ze uz "ma neco za sebou", coz je velmi tezke vizuelne docilit. Vysledek je vsak perfektni "realisticnost" a uveritelnost kulis. Ne jako jina radoby moderni, ale tuctova sterilni sci-fi, kde vypadaji skafandry i lode, jakoby prave vyjely z vyrobny. A nejen tyto detaily, ale i cele svety jakoby vypadly z fantaskniho snu. Nolan ucelove (a realisticky) zanechava naproste ticho ve vesmiru, takze ve vetsine scen je dalsi "postavou" Zimmerova hudba, ktera je zkratka nadpozemska jako vzdy. Kdyz se k tomu pridaji vyborni herci (McConaughey je posledni dobou neskutecne vyzraly), a zajimava pointa, neni co resit. Mozna se jako u "Inception" (2010) bude divak misty trochu ztracet, protoze informaci a fyzikalnich jevu je tu zminena spousta. Take to vyzaduje od divaka nadhled a mysleni zalozene na relativite casu, kdy dej probiha paralelne, nebo ubiha jinou rychlosti na dvou mistech, nebo dokonce se mista i pres casoprostor prolinaji. Je to zkratka sci-fi jak ma byt, protoze o techto vecech dosud nevime tolik, abychom mohli jednoznacne rict, co mozne je a co ne. Nolan opet nastini vize, ktere by se jednou klidne mohly uskutecnit. Kdovi. Formou to opravdu hodne pripomina Kubrickovu "2001: Vesmirnou odyseu" (1968). Ale prave to, ze Nolan podava zaver mnohem vice vysvetlujici formou, tak mi vice sedi nez Kubrickova zcela neuchopitelna filosofie. [P.S.: pridavam opet jednu profi recenzi, s kterou slovo od slova souhlasim http://film.moviezone.cz/interstellar/recenze/ ] [Oscar 2015: Vizualni efekty] ()
Tak ani se svým vesmírným sci-fi opusem Nolan nešlápl vedle a dokázal mi v kině připravit parádní filmový zážitek. Opět to ale není bez výhrad. Je třeba se připravit na několik faktů: Interstellar je velmi rozmáchlý a Nolan se v něm snaží obsáhnout značné množství témat, z čehož pramení téměř tříhodinová stopáž; jedná se o takový ten space exploring subžánr, takže kdo čeká akční nálož, bude asi zklamán; co se tempa týče, tak Interstellar je jako BeBe dobré ráno - energie uvolňovaná postupně (úvodní rozvržení děje je velmi pomalé a po hodině by mohl leckdo začít ztrácet trpělivost, ale poslední třetina je opět tak nolanovsky strhující, že jsem měl husinu až na prdeli). Přiznám se, že stěžejní hardcore díla tohoto žánru jsem povětšinou neviděl, takže nejsem moc schopen posoudit, nakolik bratři Nolanové opisují odjinud, ale každopádně téma cestování do jiné galaxie za účelem záchrany lidstva mi přišlo maximálně zajímavé. Bratři Nolanové jsou vůbec mistři při volbě námětu, jelikož ať již u Inceptionu nebo u Interstellaru, vždy zvolili tak málo prozkoumané téma, že si ve scénáři mohli dělat v podstatě co chtěli (samozřejmě při zachování alespoň základního faktického obsahu a principů logiky) a nikdo jim nemohl nic moc vytknout. Nolan krom vědecké stránky v Interstellaru výrazně pracuje také s tou lidskou nebo řekněme emoční a přiznám se, že u mě byly jeho snahy dostat se divákovi na komoru velmi úspěšné. Interstellar mi dokázal dát naději, vyvolat smutek a obavy, soucit i opovržení, uvrhnout do beznaděje a nakonec samozřejmě tu naději znovu vydolovat. Nolanovi je často vytýkána doslovnost. Jsem toho názoru, že polopatické vysvětlování v rámci vědeckých teorií je zcela na místě, jelikož pochybuji, že se většina z nás dokonale orientuje na poli kvantové fyziky (i když bylo trochu úsměvné, když vědátor vysvětluje školenému NASA pilotovi, proč je černá díra koule a ne kruh:-). Nolan je však často zbytečně doslovný i ve vyprávění, což se mi ne vždy zamlouvalo. Přestože má v mých očích Interstellar svoje slabá místa, tak v závěrečné třetině Nolan šlápne na plyn takovým způsobem, že jsem na ně téměř zapomněl. Když bych se měl dobrat k nějakému závěru a Interstellar hodnotit v celku, tak to byla skvělá záležitost, jíž by si neměl nechat žádný sci-fi fanda ujít. ()
Vzhledem k tomu, že sci-fi miluju z celého svého srdce a vesmír mě fascinuje víc než cokoli jiného, tak hned na začátek podýtákám, že jsem z kina odcházel v úplném tranzu a kompletně emocionálně rozladěnej. Nolanovi se podařilo dostat na plátno vše, co mě na sci-fi bere nejvíc: vesmír, meziplanetární cestování, červí díra, horizont událostí. O vizuálním provedení se vůbec nebavme, zde není co vytknout. Co mne osobně spíš trochu rozladilo (v dobrém slova smyslu), byl příběh a jeho emocionální průběh - střídání nadšení, napětí, radosti, překvapení, smutku. Ač jsem chlap a na slzy u filmů moc netrpím, tak musím říct, že Nolanovi se mě podařilo rozbrečet a z kina jsem tak odcházel v pro mě jinak nepochopitelném emocionálním rozpoložení. Na celém filmu mne skutečně velmi nadchlo samotné cestování vesmírem, které mi přišlo až neskutečně reálné. Zážitek z filmu na úrovni návštěvy Kenndedyho Space Centra na Floridě. Hodnotím 100%! ()
Nemůžu jinak sice to není dokonalý film o tom nemůže být řeč, ale zasáhl mě jak žádný jiný film dlouho ne. Tématem, hudbou, hereckým obsazením a spoustou detailů které budu ještě dlouho vstřebávat. Prostě Nolan opět potvrdil že skvělý režisér ale taky skvělý scenárista. Tenhle film chci vidět ještě a myslím že to jednou nebude stačit. 95% ()
Paradoxně první Nolan, který mi nepřipadal tak příšerně odpudivý (tedy vyjma Batmanů) jako třeba Inception nebo The Prestige. První část na Zemi je dokonce výborná a při paralelní montáži odjezdu z farmy/vzletu rakety do vesmíru jsem si říkal, že je tady opravdu zaděláno na něco velkého. Samozřejmě jsem si ale neuvědomil, že Nolan je vlastně autista a místo, aby celý film ústil do něčeho znepokojivého a neznámého, stane se z něj podivná a trochu pitomá hříčka, křížovka, sudoku. Jak dobře píše Douglas/Kokeš - Nolan směřuje k uzavřenosti oproti Kubrickovské otevřenosti. To by ani tak nevadilo, ale problém začíná jednak ve skutečně podivných oslích mustcích a nemotivovaných úkonech postav ve scénáři ( proklínaný Prometheus je oproti Interstellar koherení a poctivé dílo), a za druhé v tom, a že Nolan předvádí lidské emoce především tak, že lidé před kamerou hojně pláčou. V případě Cainova partu už to bylo zvlášť nesnesitelné a ostentativní. A jak tu někdo velmi správně napsal, film se v dějové ose opravdu až neskutečně podobá A. I. od Spielberga. A jak poznamenala přítelkyně: Nolanovský realismus je spíš nedostatek fantazie a tvůrčí vize. Film velice vděčí Zimmerově hudbě za dojem koherence, kterou ale ve skutečnosti postrádá. Zmiňovat jedním dechem jakákoli jiná jména (Tarkovskij) v souvislosti s Interstellar je zcela mimo mísu. (Viděno v Imax, Praha). Dovětek: Kdo si mimochodem dá tu práci a pustí si právě stařičkou Solaris, uvidí, co všechno lze udělat ve sci-fi i bez Imaxu. A že realismus může znamenat i něco úplně jiného než quasi subjektivní pohledy na kosmické vehikly a že poezie může být ve filmu přítomna i bez neustále recitace Dylana Thomase, kterého jinak miluji. A že bez etického problému se žádné drama nedá vystavět. ()
Odkiaľ berie Nolan tieto námety? Je na to nejaká mašina, čo dokáže svojimi nápadmi ľuďom explodovať hlavy? Nie som vedec, aby som odhlalil všetky nedostatky, ale formou je to famózny film s neprekonateľnou hudbou Hansa Zimmera. Jedine, čo sa mi nepáčilo bolo to poľudštenie hrdinu, ktorý jeden deň zbiera kukuricu, aby na druhý letel kdesi do vesmíru. A na to pilotný výcvik tu určite nestačí... McConaghey zase trefa, ale vlastne všetci sú tam super. Pri každej emocionálnej scéne mi zovrelo hrdlo, aj keď som si vedomý, že sú tam tak trochu navyše. ()
Nolan natočil nadčasový sci-fi film o kterém můžeme přemýšlet a diskutovat celé hodiny. Nebo je čas až příliš vzácný na to o tom filmu diskutovat a jsou v životě důležitější věci? Good job Christopher. 90% ()
Veľmi odvážne dielo, ktoré mohlo byť takmer prelomové (a to slovo takmer si nechávam pre Nolanov masterpiece). Nolan je tvorca, pri ktorom pochybujete, či sa zmestíl do súčasnej filmovej kultúry. Akoby mu nestačila technika a divácky mindset na to, aby svoj zámer plnohodnotne pretavil na plátno. To sa, samozrejme, odzrkadľuje aj na vizuálnej stránke, na míle vzdialenej 200 miliónovým extravaganzám z Avataru a pod. Nolanov svet je hlboko za vizuálom a nikdy na ňom samoúčelne nestál (Wachowskich CloudAtlas pri tomto filme vyzerá ako produkcia od Asylum) Jednoznačne jeden z najlepších sci-fi, aké je možné vidieť. Krásne, vsrtevnaté a vzhľadom na rozsah a tému perfektné budované. Keby to ľuďom naservíroval v osemdesiatych rokoch, bol by nesmrteľný. PS: Zimmer u mňa zložil najlepší soundtrack kariéry PS2: Viacnásobné projekcie s odstupom času ma definitívne presvedčili o tom, že aj napriek zbytočným rušivým prvkom (celá línia s tučným Damonom a niektoré etudy zo Zeme) je to jeden z najlepších sci-fi filmov vôbec. ()
Vesmír, Červí díra, Černá díra, Matthew McConaughey, Roboti, Jiná galaxie, Cestování časem, Záchrana lidstva, Rodina, Emoce (ano byl jsem na měkko) a Matt Damon !!! .... Tak komplexní, chytré a epické sci-fi tu nebylo hodně dlouho a doufám, že se z tohohle FILMU stane kult ! O filmu stále přemýšlím a to je to "vo co gou" . Tleskám chlapcům Nolanovic a děkuji za ten zážitek (který si určitě zopakuji a né jednou ). P.S. Sestřenka u filmu usnula .... přestal jsem se s ní bavit :) ()
Fenomenální, brilantní a neuvěřitelně strhující sci-fi paráda. Nolan to opět dokázal a tímto dílem redefinoval vesmírný žánr jako takový. Triky jsou parádní a zcela pohlcující, ale v žádném případě film není zaplácaný scénami ze zeleného plátna a efekty jsou použity přesně tam, kde mají být a náležitě si je užijete (takový Jackson a jeho Hobit by se mohli učit). Osobu, kterou bych chtěl především vyzdvihnout, je Hans Zimmer. Někteří lidé ho považovali za vyšťaveného nebo ohraného, jenže to co tady předvádí už přesahuje veškeré hranice geniality a vzpomínky na průlety červími dírami za omračujícího doprovodu varhan mi vyvolávají neskutečnou husinu. Příběh je výtečný a já si každou minutu a každý zvrat náležitě užíval. Překvapivě hodně se zde hraje na emoce a na lásku, která přesahuje dimenze času a prostoru, přičemž ono to s tou tísnivou atmosférou okolo dokonale fungovalo a emoce se ve mně mísily ještě dlouho po závěrečných titulcích. McConaughey, Hathaway, Chastain, prostě všichni naprosto skvělí a překvapivě i Damon v netradiční roli výborný. První projekce v kině byla skvělým mixem emocí a omračujících triků, ale při každém dalším zhlédnutí se musím přiznat k tomu, že málokterý film má na mě tak drtivý emocionální dopad a díky kterému mám až naivně optimistický pohled na naše lidstvo. Na lidstvo, jenž se dokáže obětovat, které se nikdy nevzdává, bojuje za každou cenu a v konečné fázi vyhraje. ()
Pomalejší rozjezd. Fajn. Už od prvních záběrů ze vnitřku rakety jsem si říkal. Ajaj - blíží se nám Star wars :D Naštěstí zas, až na pár momentů jsem svět Hvězdy Smrti opustil, a nechal se vtáhnout tichem, doprovázeným varhany v podáním Zimmera. Krása. Matthewovi se povedlo hrát. Do momentu otevřené knihovny jsem si film opravdu užíval. Jakmile se hodila první kniha, už jsem si říkal, ajaj - začněme myslet, začněme škvařit mozkové závity, protože přichází dlouhé a potencionálně nekonečné přemýšlení. Od časoprostoru se film začal ubírat na vlnu, která mi prostě nesedí! No a zakončení scénou, kdy si sedá "Anakin do vesmírného vozidla, a za něj uléhá R2D2" mě opravdu zklamala. Přesto film hodnotím velice upřímně kladně! Moc pěkný a dokonce super. Jen (posledních 30-40 minut) né můj šálek kávy. ()
Jsem skeptický k tomu, že NASA UNDERGROUND vyšle za záchranou lidstva farmáře ze Signs a The Happening, aby vzdal hold 2001: A Space Odyssey a šířil v jiné galaxii sobecký gen...Brilantně natočená neokázalost, která je až trestuhodná a ne vždy vstřícná...Zimmer meets Bach...P.S. S každou další projekcí je zážitek ucelenější a nekompromisnější... ()
Pre mňa film roku! Na prvý pokus mi tam niektoré kúsky mozaiky úplne nezapadali, ale po druhom pozretí v Prahe v IMAXe skladačka zapadla a bol to úžasný zážitok. Nie je to technicky tak dychberúce ako Gravitácia, ale Interstellar boduje šírkou rozprávania, keď tému rodiny umne mieša s objaviteľskou cestou za hranice poznaného. Film má výborné obsadenie a úžasnú Zimmerovu hudbu, ktorej okrem komornej "rodinnej" témy dominujú varhany dodávajúce jednej kľúčovej scéne neuveriteľnú silu. Christopher Nolan zase raz potvrdil povesť výnimočného filmára a už po ôsmykrát! v rade zabodoval. 10/10 ()
Súvisiace novinky
Matthew McConaughey bude bojovat s ohněm
Před deseti lety byl Matthew McConaughey na absolutním vrcholu. Hlavní role v nolanovce, která je jednou z nejlepších sci-fi poslední dekády. Za Klub poslední naděje vyfoukl DiCapriovi Oscara, navíc… (viac)
Oppenheimer si připsal mimořádný rekord
Snad to ani není třeba psát, ale pokud jste ještě v kině náhodou nebyli na nejnovějším snímku Christophera Nolana (Počátek) Oppenheimer, rozhodně vyrazte. Včera bylo pozdě. Film, který nadchnul… (viac)
Nolan nevyloučil možnost natočení Star Wars
Režisér Christopher Nolan si za ty roky v Hollywoodu vypěstoval pověst tvůrce, který má pevnou vizi, přesně ví, čeho a jak dosáhnout, a málokdy se co se kvality týče splete. Navíc se mu několik let… (viac)
Oppenheimer a třetí Strážci budou dlouzí
Trend bobtnajících filmových stopáží pokračuje i letos a po 169minutovém Johnu Wickovi 4 se diváci pomalu ale jistě můžou začít připravovat i na další vydatné kousky. Čerstvě totiž byly odhaleny… (viac)
VAROVÁNÍ PŘED SPOILERY sem dávat nebudu, protože předpokládám, že Interstellar už všichni viděli, a pokud ho někdo neviděl, protože dává přednost Babovřeskám, tak na něm následující text nezanechá žádné tragické následky. Takže: ze všech Nolanových filmů, natočených podle vzorce „zkusím, co všechno mi diváci sežerou a pak se tomu budu chechtat“, je Interstellar rozhodně nejúspěšnější. Mnozí prosťáčci si dokonce myslí, že se jedná o sci-fi. Což je ukázka toho, že když natočíte opravdu brutální citovou ždímačku a vyšperkujete jí pár pohlednými vesmírnými vizuály, tak si do ní můžete nacpat ty nejšílenější nesmysly a každý vám to bez mrknutí oka zbaští. Bohužel já jsem cynická svině, kterou pohled na brečící vědce a kosmonauty nedojme a kapesníček vytáhnout nedonutí, tudíž mi při sledování tohoto veledíla nezbylo nic jiného, než přemýšlet o smysluplnosti děje. A ten ovšem stojí za to! Posuďte sami: svět se řítí do zkázy, což se projevuje tím, že se v okolí jedné kukuřičné farmy trochu práší. (Co se děje na zbytku planety, včetně oceánů, nám zůstává milosrdně utajeno). Za sedmero kukuřičnými poli se nalézá nejtajnější základna na světě, úspěšně zamaskovaná kukuřicí a drátěným plotem. Hlavní hrdina Cooper, farmář a bývalý pilot NASA, vyčte její polohu z hromádek písku na podlaze doma v pokoji, jede tam, zahlásí kouzelné slovíčko „gravitace“ a tím je pasován na způsobilého zachránit lidstvo. Pozor, až sem je to ještě logické. Pak ovšem přijde skutečná informační bomba: profesor na této základně Cooperovi vysvětlí, že všechnu pšenici na světě vyhubila sněť, tato sněť dýchá dusík, kterého je v atmosféře 80 % a proto se jí daří, a čím více bude sněti pšeničné, tím méně bude kyslíku v atmosféře, takže lidstvo vyhyne. No fajn, konečně víme, na čem jsme. Kde ovšem ta sněť pšeničná tedy roste, když si svého přirozeného nositele vyhubila, to zůstává záhadou. Tento logický skvost je temnou předzvěstí toho, jak bude nadále zacházeno s informacemi a zároveň varováním, že tenhle film si opravdu vychutnají především diváci s íkvé moučného červa. Takže: aby zachránil naši planetu (před zvýšenou prašností a pšeničnou snětí) svolí Cooper, že bude pilotovat vesmírnou loď, která proletí příhodně se objevivší ČERVÍ dírou a bude hledat obyvatelný svět, přičemž má na výběr ze tří, které už navštívili průzkumníci. Posádku spolu s Cooperem tvoří citově nevyrovnaná ženská jménem Amélie, jeden běloch, jeden černoch a dva roboti, z nichž jeden je ukecaný (a vtipný) a druhý není. A mají dva dokonalé plány. Plán A: přesunout celé lidstvo poté, co profesor vyřeší „gravitační rovnici“ a plán B: 5000 oplodněných vajíček, ze kterých by mělo vzniknout lidstvo nové, pokud selže plán A. Dumáním nad tím, který z těchto dvou plánů je geniálnější, by si zavařil hlavu i Stephen Hawking. Onu tajemnou gravitační rovnici, která je základem plánu A, zřejmě máme pochopit tak, že její vyřešení lidstvu umožní postavit si vlastní červí díru. Asi. Ve vesmíru, v jehož rozsáhlých prázdných mezihvězdných prostorech žádná gravitace není. Plán B je ještě vypečenější. Spočívá v tom, že výprava sebou veze technické prostředky pro inkubaci 10ti oplodněných vajíček a pak se předpokládá „náhradní mateřství“ a „exponenciální růst“, který povede do 30ti let k existenci kolonie se stovkami lidí. Což zřejmě znamená, že každých 9 měsíců se narodí deset miminek a ta se pak za dalších devět měsíců už budou schopná starat o následující várku. O kojeneckém mléku, plenách a dětském oblečení se zřejmě předpokládá, že rostou na stromech na všech obyvatelných planetách v galaxii. No, prostě to mají dokonale vymyšlené, takže letí ČERVÍ dírou k systému s první planetou, která je umístěna blízko ČERNÉ díry. A během průletu někdo z jiné dimenze sáhne Amélii na ruku. První planeta, která je kandidátem na osídlení, je celá pokrytá vodou a je naprosto úžasná především proto, že kvůli blízkosti černé díry tam 1 hodina trvá sedm let, takže každý normálně uvažující člověk by ji samozřejmě okamžitě vyloučil z výběrového řízení. Oni ne, oni se na ní vypraví, a navíc je hned po přistání postihne skupinový výpadek zraku, protože se jim všem podaří přehlédnout stometrovou vlnu, která se táhne od obzoru k obzoru a které si všimnou, až když je přímo u nich. Ztráty: jeden běloch a 23 let. Po tomto úspěchu zamíří na druhou planetu, kde se pro změnu nedá dýchat. Mezitím na Zemi se už práší trochu víc a Cooperova dcera si najednou začne myslet, že řešení rovnice, kterou po profesorovi zdědila, se nachází v černé díře. Černoch, který je (možná?) astrofyzik, také tvrdí, že gravitační rovnici nelze vyřešit, dokud nenahlédneme do černé díry. Dále tvrdí, že ona černá díra má prý slabou singularitu, takže když něco překročí horizont události dost rychle, tak to může přežít. Astrofyzikální okénko pro úplné blbečky: Vzhledem k tomu, že kolem horizontu události každé černé díry působí slapové síly, které padající hmotný objekt roztrhají na úrovni atomů, tak to zní asi stejně, jako když řeknete, že přežije něco, co proletí dost rychle epicentrem jaderného výbuchu. Konec astrofyzikálního okénka. Mezitím má Cooperova dcera na Zemi POCIT, že matematické řešení bude asi u ní doma v knihovně, ale protože má problém s bráchou, tak mu zapálí pole, aby ji nerušil při přemýšlení. Na druhé planetě je to opět dramatické a do ztrát se tentokrát odepisuje černoch, část lodi a palivo na další cestu. Kvůli tomu palivu je Cooper donucen naplánovat vymakaný manévr s obletem černé díry a vystřelením se do ní, zatímco zbytek lodi s Amélií je nasměrován ke třetí planetě. Tento manévr je stojí 51 let. A nyní přichází zlatý hřeb celého filmu: dozvíme se, že když padáte do černé díry, tak to s vámi jen trochu hází, a Cooper následně zjistí, že černá díra vede do knihovny. Do jeho knihovny, kterou vidí z druhé strany a navíc v různých časech. Takže hned poté, co přestane usilovně brečet při pohledu na sebe a svou dcerku v minulosti, může začít vysírat, pardon vysílat, „kvantová data“ (ha,ha) z ČERNÉ díry morseovkou té dceři, která tam právě stojí v současnosti. Což dělá tak, že prstem ovládá minutovou ručičku na hodinkách. Aby toho nebylo málo, jsme ještě zásobováni úžasnými informacemi v tomto pořadí: oni vytvořili knihovnu, aby mohl Cooper vyslat zprávu, a nebyli to oni, byli jsme to my sami v budoucnosti, Cooper si myslel, že vybrali jeho, ale vlastně ne, oni, tedy my, vybrali jeho dceru, protože ona je předurčená zachránit lidstvo, ale musel jí to sdělit on, protože on s ní má úžasný a neměřitelný vztah - lásku. Takže klíč k záchraně lidstva je láska. Wow. No, když jsou data odvysílána, knihovna zmizí, Cooper se ocitne (pozor změna) v ČERVÍ díře ve chvíli, kdy jí prolétali k první planetě a sáhne Amélii na ruku a pak najednou volně pluje vesmírným prostorem, zatímco jeho dcera nadšeně rozhazuje po výzkumáku papíry s vyřešenou rovnicí. Protože špičkoví vědci v budoucnosti používají při řešeních kvantových rovnic zásadně tužku a papír, eventuelně tabuli a křídu, a výkonné počítače jim zřejmě slouží jen na odkládání hrnků s kafem. V tuhle chvíli bych se docela ráda zeptala nějakých astrofyziků, co na to říkají, ale pokud to nějací dokoukali až sem, tak už jsou nejspíš na jednotce intenzivní péče. Pak se Cooper ještě podívá na hezkou válcovou stanici u Saturnu, kde je muzeum s jeho bývalou farmou a rozloučí se umírající dcerou. Co se mezitím stalo na Zemi s miliardami lidí, na to se nezeptá (a nikdo jiný to neřeší), a nakonec odletá za Amélií. Která fakt potřebuje pomocnou ruku, protože na třetí planetě právě pohřbila tamního bývalého výzkumníka a při pohledu na pouštní krajinu okolo sebe zřejmě ustaraně přemýšlí, kde tady asi tak sežene pár metráků nutrilonu a deset tun plínek. () (menej) (viac)