Kuny27

Rád bych se podělil o svou zkušenost. Byl jsem totiž vytrhnut smrti a díky mému zachránci ještě teď můžu chodit mezi vámi. Bod, kdy jsem zjistil, že jsem ve velkém nebezpečí a mám celkem jistou smrt, přišel před pár lety, nicméně abych se o tom mohl více rozepsat, tak musím uvést takřka celý můj život, ikdyž jen v pár větách.
Proto se omlouvám za délku tohoto textu, ale sám považuji tento příběh za tak fascinující, až se mi nechce věřit. Proto zde je příběh o tom, jak jsem byl tajno-známým zachránce zachráněn.

28.5.1996 – to je datum, kdy jsem se narodil. Vyrůstal jsem v úplné rodině, kde mě, již od dětství, vedli ke křesťanské víře. Víceméně každou neděli jsem navštěvoval církev, jezdil na křesťanské tábory a na různá setkání jiných mladých lidí. Své dětství jsem si užíval. Snad nikdy mi nevyvstala závažnější otázka, nad kterou bych se pozastavil, jestli Bůh je nebo není, tak nějak to byla realita naší rodiny. Ježíš sem a Ježíš tam. Žil jsem celkem spořádaný život. Tedyy spíše jsem si to myslel, a že to tak není, jsem zjistil až později.

Když mi bylo 12 let, byl jsem na setkání mladých křesťanů, kde mluvil muž o Ježíši jako Zachránci. Mohu vám říci, že jsem to všechno opravdu velmi dobře znal. Informačně to pro mě nebylo vůbec nic nového. Nepotřeboval jsem to omýlat pořád dokola. Ale ten muž to říkal s takovou láskou, naléhavostí, stručností a hlavně obrovskou autoritou. Jakto, že mě to tolik zaujalo? Mluvili o tom, že každý z nás, jsme se postavili na místo, kde má být Bůh. Že si říkáme, že to zvládneme lépe. A víte co? V tu dobu, my začali vyvstávat obrovské chyby mého života. V křesťanském slengu se nazývají hříchy (Odpor Božím zákonům, které dal, aby se lidem dobře dařilo.) Viděl jsem např. : Jak jsem kradl – okrádat druhé to není dobré ne? Viděl jsem, jak jsem mluvil sprostě a nadával- urážet někoho a nadávat, tím zase ubližuji. Nenávis vůči lidem- to níčí snad všechny.Viděl jsem i lži- lhát a podvádět, je to správné? Neříká nám o tom něco naše svědomí? Zkrátka a dobře, byl jsem sám ze sebe zhnusen. Potřeboval jsem nějak se z toho dostat. A pak ještě řekl další věc, kterou jsem dobře znal, a to, že pokud jsme se postavili proti Božím zákonům tohoto světa, tak s Bohem nemůžeme být- zasloužíme si smrt. Cítil jsem se tak, jako když v dřívějších dobách, někdo porušil zákon, za který byl trest smrti a byl přichycen. Věděl jsem, že zemřu, protože jsem porušil zákon.

Začal jsem tedy volat k tomu Ježíši, o kterém jsem tolik slýchal, a slýchal i to, že je zachránce. A Víte co? V tu chvíli On přišel. Přišel do mé cely, kde jsem jen čekal na trest, a přišel proto, aby mi nabídl to, že zemře místo mě a já půjdu volný. Cože? Volný já? To nejde! Zasloužím si ten trest. Ale On vzal všechny ty moje provinění na sebe, moje hříchy a jejich důsledky on vzal ze mne na sebe. Podstoupil smrt, kterou jsem měl podstoupit já. Není to milost?

Nicméně potom jsem znovu spadl tam, odkud jsem přišel. Znovu jsem se vrátil ke starému životu. Jako kdyby se nic nestalo.

Když mi bylo 14, rozhodl jsem se hledat Ježíše a Boha znovu, protože to kolem mě bylo všude. Dal jsem Ježíši 3dny na to, aby se mi dal poznat, jinak se na něj vykašlu a už s ním nebudu mít nic společného. Ty tři dny jsem hodně četl Bibli, poslouchal kázání a dělal věci, které by mohli vést k Ježíši. Třetí den, jsem byl v místnosti, a poslechl si znovu to, co jsem slyšel kdysi ve 12 letech a slýchal pořád dokola. Tentokrát to bylo zase jiné. Vykašlal jsem se na okolí, klekl si a volal Ježíše. A najednou On přišel. Nevím jak bych to popsal, bylo to tak hmatatelné, tak citlivé, tak slavné, byl to takový zážitek, na který nezapomenu. Jako kdyby mě srazil kamion. Nelze zapomenout. Prosil jsem Ježíše ať mi ukáže něco co neznám a že se mu plně vydám, když mě přesvědčí. On se mě hmatatelně dotkl svou láskou. Začal jsem brečet jak malé dítě, a říkal jsem, že to ale znám, že chci víc. Přišlo víc lásky, ohromné lásky, tak jako mě nikdo nikdy nemiloval. Tak že položil za mě svůj život a nejen to. On vzal moje provinění na sebe. Byl za to bičován, mučen, sklízel posměch a byl ukřižován. Po třech dnech ho ale Bůh sám probudil znovu k životu. Ježíš vstal z mrtvých. Dnes zachraňuje od hříchu a dává život v hojnosti. Říkal jsem „to je úžasný, ale já chci víc" a brečel jsem snad ještě víc, proč by někdo umíral za někoho jiného, za tak hrozného a hříšného člověka jako já? Díky lásce! Zažíval jsem tak ohromnou lásku, a stejně mi to nestačilo a tak jsem volal a křičel k živému Ježíši, že se mu plně vydám, jen když změní můj život a zachrání mě, že chci prostě ale víc. A V TU CHVÍLI PŘIŠLO ODPUŠTĚNÍ. Tu ohromnou lásku doplnilo odpuštění. Všechny moje viny a provinění najednou nebyly. Ježíš je vzal na sebe. Já jsem byl očištěn Jeho krví, která tekla po kříži. A to byla nejúžasnější chvíle v mém životě. Nikdy jsem nezažil lepší chvíli, než prožívat Kristovu lásku a Jeho odpuštění.

Vydal jsem tedy svůj život Ježíši. On mě totiž dostal, pro mě není nikdo lepší než Ježíš, a proto tohle píšu, abych to každému doporučil. Neříkám, že jsem od té chvíle neudělal nic špatného. UDĚLAL. Ale Kristus Ježíš umíral na tom kříži, aby mě mohlo být odpuštěno. Abych mohl žít život a to v hojnosti. Ježíš mě naplnil svým odpuštěním, svou radostí, svým pokojem, svou chutí žít. A já teď nemám snad nic jiného, než Pána a Zachránce Ježíše, který mě vytrhl ze smrti a přesunul do života. Přestal jsem krást, přestal jsem mluvit sprostě a lidem nadávat, přestal jsem lhát a jiné věci, a to vše jen díky Ježíši Kristu, který mě vysvobodil z těchto nedobrých vlastností. Ikdyž padám a občas to udělám. Snažím se to napravit, omluvit se a jít před Kříž, kde mě čeká Ježíš a má pro mě své odpuštění, stejně JAKO PRO TEBE! Ježíš, tak jako zachránil mě, chce zachránit i tebe. On zemřel i pro odpuštění tvých hříchu, abys mohl užívat život s ním. A podle mého názoru, není nic lepšího, než vztah s Králem Ježíšem, který dává život v hojnosti. Takže to je moje doporučení. Doufám, že to k něčemu bylo, že jste se nenudili a že i přes to, jaký koniny někdy děláme, tak když je uznáme a budem je chtít nedělat, tak je tu odpuštění a milost Ježíše Krista.

A na závěr. Tenhle život mě prostě baví. Baví mě mít svůj osobní vztah s Ježíšem. On je úžasný!

Daniel Kunášek