Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma
  • Sci-Fi

Recenzie (253)

plagát

Bullet Train (2022) 

Absurdní random vyvražďovačka, kterou na úplný top class povyšuje nesmírně důmyslná práce s citacemi/poctami/parodiemi na celý akční žánr všeobecně a jeho asijskou větev konkrétně, a opravdu geniálně pojatý (anti)hrdina.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Udûn (2022) (epizóda) 

Tak jsme se po pěti(!) hodinách úmorného world buildingu konečně k něčemu dobrali. Bitky i ta různá odhalení jsou vlastně docela fajn a nebýt tam to otravné rozebírání emocí většiny hlavních postav před bojem i po něm, napálila bych možná i pět rovných. Řešit nějaké nelogičnosti v seriálu primárně cíleném na dvanáctiletá děcka a Američany je totiž fakt zbytečné. Na závěr otázka: je Galadriel ohnivzdorná? (Jasně, všichni víme že je, je to prostě supermanka.)

plagát

Andor - Aldhani (2022) (epizóda) 

Jediné, co se tomu po čtyřech epizodách dá vytknout, je rychlé a příliš časté přestřihávání mezi jednotlivými příběhovými linkami, které znemožňuje náležitě si je vychutnat. Ale už dlouho jsem neviděla scífko, u kterého by byla laťka nastavena tak vysoko. Vymazlené vizuály, sebejistá dramaturgie, výprava i casting, a hlavně - vůbec to není hloupé (ano, dívám se na vás, Star Treku a Orville).

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Velká vlna (2022) (epizóda) 

Tak jsme v polovině a pořád je to příliš rozvláčné, ale alespoň už skončilo představování postav a začalo to snad k něčemu směřovat. Konkrétně k ohrožení Jižních zemí a k tomu, že právě tam asi dojde k nějakému zásadnějšímu střetu (doufejme, že ještě v této sezóně). Jakou roli v tom budou hrát trpaslíci, není ještě úplně zřejmé, ale to je fuk - slice of life v Khazad-dum je dostatečně zábavný sám o sobě. Arondirova linka a Theova hra na schovku se skřety taky celkem fajn, i když u toho slow motion v lese jsem padala smíchy ze židle. Galadriel pořád aspiruje na nejprotivnější krávu v celé Středozemi a Nůmenor je pořád sice vizuálně dechberoucí, ale dějově podivně nelogický - třeba ta královnina názorová otočka v závěru způsobená zřejmě padajícími okvětními lístky - meh.

plagát

Zero kara hadžimeru mahó no šo (2017) (seriál) 

Zpočátku mile dobrodružné putování zvířecího válečníka, loli čarodějky a jakéhosi klučiny zemí, ve které čarodějnice bojují nejen s lidmi, ale i mezi sebou navzájem. Ovšem asi od půlky se to postupně začne zvrhávat do překombinovaných intrik a soustavně se měnících motivací (i identit) většiny zúčastněných a tudíž nefunkční psychologie postav. Samoúčelné dějové zvraty se pak vrší jeden na druhý a ke konci už je vlastně úplně jedno kdo s kým, proti komu a za co vlastně. Tuším, že nakonec to bylo za mír, asi. Hnusná animace taky moc nepomáhá.

plagát

Šikkaku mon no saikjó kendža (2022) (seriál) 

Jediná otázka, kterou si tady můžeme položit, zní: liší se nějak tohle anime od stovky jiných generických isekai, ve kterých přesilněný hrdina obklopený harémem oddaných lolitek s opovržlivým úsměvem na rtech likviduje nějaké démonické hnusáky, kteří ohrožují jeho školu/město/celou říši? V tomhle případě asi jen tím nadřazeným mentorským postojem, se kterým Mathias všechno kolem sebe komentuje a zárověň vysvětluje svým učednicím (a tudíž i divákovi) tu nesmyslně komplikovanou magii, která se tam používá. Souboje celkem koukatelné, dialogy těžce meh a dabing hlavního hrdiny fakt rve uši.

plagát

The Orville - Nové obzory (2022) (séria) 

Ordinace - pardon - Star Trek v růžové zahradě. Opět vztahy, vztahy a zase vztahy, ze všech možných i mnoha nemožných úhlů pohledu (s vyjímkou epizody 9, která jediná je o něčem jiném). Jenže ve chvíli, kdy zmizel ten svěže ironický nadhled z minulých sezón, ukazuje se nad slunce jasněji, že Seth MacFarlane je prostě jen naivní moula, který se nás snaží unudit xmrti buď nešikovným vykrádáním něčeho, co už bylo někde jinde, nebo vymýšlením plochých a těžce otravných společenských dilemat. A to, že to tentokrát krásně vypadá, je spíš přitěžující okolnost.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Na moři (2022) (epizóda) 

Druhý díl je výrazně lepší v tom, že je tu víc akce a méně iritujících dialogů. Nejúžasnější jsou pořád ty vizuály a přiznejme si, že tohle je naprostý top class, který by si zasloužil velké plátno a ne jen televizní obrazovku. A zápletky máme už celkem čtyři. Ta s trpaslíky je super, ta s Galadriel v mokré noční košili spíš srandovní (nevím jak veliké má být Dělící moře, ale předpokládám, že musela kraulovat spoustu kilomerů než narazila na ten vor), a zbylé dvě dějové linky s Chluponohy a s lidmi se alespoň staly o něco zajímavějšími, protože nabízejí buď víc nebezpečí nebo tajemství.

plagát

Hataage! Kemono miči (2019) (seriál) 

Zpočátku třeskutě vtipná konfrontace šíleného platonického zoofila s klasickým fantasy světem, ve kterém jsou zvířecí monstra lovena. Pak se to ale zvrhne do přehlídky karikatur ženských postav, stále se opakujících ukázek wrestlingu, nikam nevedoucího děje a toho nejméně zajímavého závěrečného zúčtování, které se dalo očekávat. Vidět, zasmát se a zapomenout.

plagát

Kliatba Mesačného údolia (2008) 

Něco tak intenzivně dementního se opravdu jen tak nevidí. Určeno pouze dětem s těžkou obrnou mozku nebo čerstvě po lobotomii.

Ovládací panel
10 bodov

Reklama

Reklama