Pád domu Usherů

Flanagan je pro Netflix jedno z nejhlavnějších želízek v ohni a pro spoustu diváků možná stále bude králem hororu u mě ale skončil někde u Doktora Spánka, ke kterému sem měl výhrady, ale minimum děsu, doháněl kvalitními herci a zajímavým příběhem. Falanaganovi seriály jdou mimo mě už od druhé série Haunting a novodobé zpracování klasiky od Allana Poea má sice technické kvality ale jinak se jedná o rozteklou břečku s těmi nejlacinějšími lekačkami ever, která začne nudit někde kolem druhého dílu a zbytek je pouze nudnou vatou s nechutně nesympatickými postavami a herci, kteří nevědí co se od nich chce. Bizarně zábavný je pouze Mark "Luke" Hamill. 30% (19.12.2023)

Netflix po dlouhé době skutečně servírující nefalšovanou quality TV, rozkročenou mezi románovitým uchopením žánrového Hill House a rozmáchlostí rodinných ság HBO (tonální a tematické srovnání s Bojem o moc není od věci, i když takového scenáristického mistrovství nedosahuje). Naprostá spokojenost a těším se na Temnou věž. (13.10.2023)

Flanaganův Doktor Spánek se mi (i přes trochu delší stopáž) hodně líbil a Poeovy příběhy, které sice neznám tak zevrubně, mají atraktivní auru pro čtenáře i diváky - tudíž zhlédnutí Pádu domu Usherů byla celkem jasná volba. Po zhlédnutí však musím říct, že mám z této minisérie rozpačité pocity. Osobně bych zkrátil jak stopáž jednotlivých dílů, tak i celé minisérie, protože místy to byla vážně uplkaná a zbytečně natahovaná nuda. Divák sledoval hotovou plejádu charakterově odporných postav, kterým nešlo tu smrt nepřát. Tvůrci mohli s klidem zvýšit kadenci úmrtí, která byla stejně vždy dopředu vyzrazena (méně napínavá variace na Nezvratné osudy?), a tím i zredukovat celkovou stopáž. Rovněž mě bila do očí přehnaně okatá inkluze - jako by si tvůrci vzali do ruky pomyslný RAL vzorník a jen si odškrtávali etnika a sexuality: v tomto případě rozhodně platilo nepsané pravidlo "méně je více". Z postav mě nejvíce bavily starší verze sourozenců v podání Bruce Greenwooda a Mary McDonnell a samozřejmě "ďábelská" Carla Cugino. Pokud by se Pád domu Usherů jako celek vezl na atmosféře poslední epizody, která se mi nadmíru líbila, neváhal bych dát vyšší hodnocení - ale líbivému finále předcházelo bohužel sedm prapodivně zpracovaných epizod. (09.11.2023)

Brilantná kombinácia najznámejších poviedok Edgara Allana Poe-a s tragickou rodinnou ságou v súčasnosti. Toto spojenie je fascinujúce hlavne pre divákov, ktorí čítali spisovateľovu tvorbu. Atmosfericky dokonalé, myšlienkovo silné a herecky zaujímavé. Mike Flanagan odviedol skvelú prácu. Soundtrack je božský. (16.12.2023)

Hill house jsem vnímal jako průměr skrze jeho úmorné ukecané tempo, Mši jsem v půlce musel nudou vypnout a Půlnoční klub jsem raději ani nezapínal. Rozhodl jsem se ale dát Usherům šanci a nakonec jsem neudělal chybu. Flanagan totiž konečně přišel na ideální poměr keců a dění, a tak se novou sérií zavděčí všem táborům - jak mainstream divákům, tak i jeho fanatickým fandům, kteří dokáží ocenit X hodinové mluvení o navoněném hovně. Od začátku je divák navíc šikovně zaháčkovaný díky výbornému nápadu vymírání všech dětí bohatého ředitele farma korporátu a za každou cenu prostě chce vědět, o co tady jde. Je fakt, že hororu se seriál dotýká spíše jen okrajově, přináší spíše jen detailní prvky a více se opírá do roviny poetické (fajn zakomponování E.A.Poea do moderního příběhu), do odkrývání příběhu a mysticko-mysteriozních náznaků, ale jako celek to funguje nechci říct výborně a zbytečně přechvalovat, ale určitě lépe než předchozí díla. Je škoda, že chybí větší drive a spád, ale atmosféru si seriál naštěstí drží krásnou a v posledním díle přichází celkem uspokojivé finální odhalení příčiny všeho zlého a děsivých událostí z minulosti. Nic světoborného nebo co by divák vyloženě musel vidět, ale jako kombinace Poea a symbolické filmařiny s ambiciozním tvůrcem zabalena v hororovém kabátu funguje série slušně. (15.10.2023)

Solidní pohrávání si s Poeovými povídkami, včetně hald krvavých a znetvořených těl, což jde akceptovat, protože Poe byl naturalistický. Ale taky uměl budovat atmosféru, a to se seriálu zoufale nedaří. Je natahovaný a velmi moralizující, v poslední epizodě až ve směšné míře. Přemíra vysvětlujících komentářů tomu pro mě ubrala jednu hvězdu. SHRNUTÍ: Jak se za pomoci starosvětských hororů vypořádat se zločiny současného farmaceutického průmyslu. (25.02.2024)

Velmi vydařená atmosférická záležitost od prověřeného Mike Flanagana, který nám přináší klasickou povídku od Edgara Allana Poe v aktualizované moderní podobě. První věcí, která Vás na této minisérii zaujme je vtahující kamera společně s hudebním doprovodem, jehož pestrá paleta spolehlivě navnadí před každou vypjatější scénou. Dalším bodem pak zůstává scénář, který je i v této podobě velmi chytlavý a organicky posouvá celý děj vpřed. Jistě, tvůrci by sice mohli poněkud ubrat na všudypřítomné poetičnosti, avšak to byl zřejmě záměr, který zrovna v mém případě bohužel nedopadl na úrodnou půdu. Naleštěnou a působivou vitrínou jsou zde vyjma výše zmíněných atributů ale herecké výkony, z nichž poměrně markantně vyčnívá precizní Bruce Greenwood a především dokonalá Carla Gugino, jejíž jedinečná aura si krade celý projekt pro sebe. Pomyslnou třešničkou na tomto delikátním mrazivém dezertu je pak účast Marka Hamilla, jenž si svou postavu užívá plnými doušky. Co tedy dodat na závěr? The Fall of the House of Usher je skvělou hororovou podívanou, která má především velký potenciál přilákat ke knihám Edgara Allana Poe další generaci čtenářů. Pokud tedy odhlédneme od nesporných kvalit, tak už jen díky tomu si tvůrci dozajista zaslouží náš nehynoucí respekt. Skvělá práce! (Netflix) „The House of Usher. May it rest in peace.“ (25.10.2023)

Flanagan si tentokráte pohrál s Poem a upřímně řečeno na usherovský příběh mi přišlo osm hodinových dílů trochu moc. Nicméně ve chvíli, kdy jsem uviděl názvy jednotlivých epizod, mi došlo, že Usherové to celé budou jen zastřešovat. Každopádně nečekejte, že jednotlivé díly budoou věrné povídkovým předlohám. Jde tady spíš o použité motivy, než o tradiční zpracování. Ale i to my sedělo. No a jak už je u Flanagana zvykem, ústředním tématem jsou postavy a jejich vzájemné vztahy. A pokud máte v rodině zvrácené, rozmazlené, nafoukané a bezohledné členy, kteří jsou svým způsobem nešťastnía cítí se nedocenění, je celkem jasné, že to půjde na krev. Já tady vlastně nemám co vytknout, protože z mého pohledu je to dokonalé ve všech ohledech. Flanagan navíc servíruje několik scén, které se zaryjí do mozku. Čvachtání svíjejících se poleptaných těl budu z uší dostávat ještě dlouho. A jak už je u režiséra zkem, vyšlo to i herecky. Vedle flanaganovských obvyklých podezřelých jako jsou Kate Siegel (s platinovým přelivem je nehorázně sexy), Samantha Sloyan a tak trochu i Carla Gugino, zazářili vynikající Bruce Greenwood a skvělý Hamill. Ale výborní jsou i všichni ostatní. Tak a teď rychle tu Temnou věž. 100% (21.10.2023)

Mike Flanagan je pre mňa určite lepší filmový než seriálový tvorca. Pád domu Usherů poskytuje na hororový seriálový žáner nadpriemernú péči čo sa týka hercov a predovšetkým vizuálu. Príbeh a jeho postupné rozkrývanie skrz jednotlivé postavy a celý koncept spovede ma bavil. Užíval som si tie rôzne dialógové definície typu najlepšie okamžiky v živote, či citrónový monológ o bohatstve. Problémom je zbytočná rozťahanosť. Na to čo to je, tak tých dielov bolo naozaj zbytočne veľa, a to tak dvojnásobne. Ku koncu prichádzalo uvažovanie, či neodobrať ešte jednu hviezdu, ale odolal som. (30.10.2023)

Standardní Flanagan.. Ačkoli tentokrát hravě POEtický.. (06.01.2024)

Co mě bavilo nejvíc byla ta tuna odkazů na všechny Poeovy povídky, básně a román, ať už to byla jména postav, názvy epizod anebo celé zápletky jednotlivých dílů. Jinak skvěle natočeno, super atmosféra a dobré herecké výkony. Bohužel tu máme i klasické netflixovské neduhy, které netřeba rozebírat :-) (31.10.2023)

Šmankote, to byla zase jednou přehajpovaná bublina... Ze startu to vypadalo parádně. Zdálo se, že by to mohla být fajn mysteriózní kriminálka o tajemství pádu jednoho mocného rodu.. Tento závan potenciálu se ukázal ještě na samém konci druhého a na několika místech ve třetím díle. Pak už bylo ale zřejmé, že tvůrci nic víc v rukávu nemají a celé to začalo klouzat do kopru až to doklouzlo do plytké a pokrytecké moralitky (že zrovna Netflix káže o nenažranosti milionářských korporátů, to je vyloženě k smíchu). Jednotlivé díly jsou repetetivně schématické. Jeden jako druhý (jakože fakt jak přes šablonu: Na začátku se seznamujeme s aktuální situací Ushera XYZ, pak je tam střih k doznání Rodericka při kterém má spoileroidní vidinu o konci onoho XYZ, aby jsme se přesunuli do Roderickovy minulosti, odtud zpět ke zpovědi a hurá k mordování XYZ). Bez nápadu. V křečovité snaze povinně na osud toho či onoho Ushera naroubovat Poeovský motiv ( jakože, třeba s kyvadlem už ten seriál nechtěně parodoval sám sebe). Všeho všudy to má dvě zajímavé postavy (A.Pym a Juno), které ale seriál ve výsledku nedokáže nějak vytěžit. Sem tam se přihodí nějaký zajímavý monolog/dialog. Místy tam probleskne obraz který by mohl zavibrovat, kdyby nebyl součástí tak bezzubého celku.. Prostě další Midnight Mass se nekoná, ani The Haunting.. Tři s hodně odřenýma ušima a už mě s tím prosímpěkně neotravujte. (24.10.2023)

Když slyším, že se nějakého NF projektu ujme Flanagan, tak mám záruku, že to po kvalitativní stránce nevyhoří. A Pád domu Usherů naštěstí není výjimkou. Na poli 8 hodinek nám divákům totiž naservíruje formálně dokonalé dílo, které zaujme i po příběhové stránce. Velice se mi též líbí, jak sází na své osvědčené koně, tudíž při sledování jeho tvorby narážíte stále a dokola na stejné herecké tváře. A mně to vůbec nevadí, protože všichni zúčastnění podávají naprosto profesionální výkon (zejména Bruce Greenwood coby hlava rodiny Usherů potěšil). A samotná zápletka? Jo, tu jsem si užíval plnými doušky. Tajemná postava Carly Gugino měla něco do sebe, zajímalo mě, co se z toho vyklube, jaké motivy ke svým místy brutálním činům vlastně má. A závěr hezky odkryl své karty na stůl. Ano, mohlo to v průběhu nabídnout rychlejší tempo (zkrácení o 2 díly by prospělo), to nepopírám...ale i tak jsem ve výsledku nadmíru spokojen. Fajn podívaná. Za mě dávám 7,5/10 (23.10.2023)

Mike Flanagan si tentoraz posvietil na Edgara Allana Poa, no a zase u mňa zabodoval. Už v prvých minútach som sa do toho zažral, je to veľmi vťahujúce a pútavé, ani chvíľu som sa nenudil a prišlo mi, že týchto 8 epizód je presne potrebný počet na vyrozprávanie tohto príbehu. Seriál mi dal už na začiatku chrobáka do hlavy, už len tým, že začíname od konca a vidíme udalosti čo sa už stali, a moja zvedavosť už sa nemohla dočkať toho prečo sa stali a čo im predchádzalo. Atmosféru to má skvelú, hudba, aj keď možno nie je úplne najviac zapamätateľná, tak je veľmi účinná a napomáha sile niektorým momentom, objavia sa tu aj nejaké jump scary, ale zaobchádza sa s nimi efektívne a s mierou. Páči sa mi aj vkusné zakomponovanie humoru, ktorý nie je taký prominentný, ale svoj účel tu rozhodne plní funkčne. Postavy sú skvelé a napriek tomu, že väčšina z nich sú vlastne takí odporní ľudia, tak bola radosť to celé sledovať, herci všetci do jedného odvádzajú super prácu, (Carla Gugino kraľuje, a Mark Hamil ako tajomný právnik ma zaujal a medzi tú skvadru tradičných flanaganovských hercov zapadol), a všetky tie dialógy či monológy majú správny ráz a hltal som ich s chuťou. Flanagan sa stal pre mňa už istotou, takže som rád, že to pri tomto seriáli neporušil a zase servíruje vynikajúci pokrm, ktorý mal to správne korenie v tých správnych miestach, vychutnal som si ho neskutočne. 9,5/10 (14.10.2023)

Flanagan prináša späť kvalitu, ktorú nám odprezentoval v sérii The Haunting. Navrstvený príbeh, prehnité charaktery, silné dialógy, rôzne časové línie a motívy popreplietané skrz naskrz. Všetko parafrázovaním pokryvenosti moderného sveta s dávkou mysteriózna. Veľmi dobrá práca! (31.10.2023)

Bylo fajn vidět po hrozně dlouhé době adaptaci díla Edgara Allana Poea, která je osobitá a něčím utkví v paměti. Možná takhle nějak by Poe ty svoje povídky napsal, kdyby žil v současnosti. Tvůrci s jeho dílem zacházejí hodně volně a osudy amorální, dekadentní a nechutné rodiny Usherů rámují témata, kterým se tenhle génius melancholie a můj oblíbený americký spisovatel věnoval. Někdy jsou motivy z jeho děl patrnější (Maska Červené smrti, Černý kocour), jindy sotva znatelné (Zlatý brouk), jako celek to ale funguje. Možná jsem zaujatý, ale fanservice mi tentokrát nevadil a veškeré drobné odkazy jako jména postav a míst z jeho děl mě potěšily. Co mi úplně nesedělo, byly lekačky, které působily dost zbytečně. K čemu strašit starého Ushera, který to má za pár? Aby tvůrci mohli seriál s klidem zařadit do kategorie horor? Jinak jsem ale byl spokojený, i ta antikorporátní linka mi přišla docela vhodná. (1 415.) (05.12.2023)

Příběh rodu Usherů a diktatury jeho farmaceutické korporace je zvrácená dekadentní jízda. Ze začátku jsem z té charakterové zkaženosti postav (nemyslím tím barvu kůže a sexuální orientaci, aby mě nepochopila jistá skupina hodnotících haterů) a zdánlivě odfláklými odkazy na povídkovou sbírku Poea byl skoro otrávený, postupně se ale odhalovala chytrá koncepce, smysl odkazů na současnou popkulturu a seriál byl čím dál zajímavější a napínavější. Závěrečná epizoda je pak spolu s monologem sestry okouzlujím způsobem nihilistická. Velkou tvůrčí chybou bylo udělat centrální linku z nudného a roztahaného rozhovoru Rodericka Ushera s policajtem, kde se děj jen zbytečně zdrží a postava detektiva rozhodně nezvládá být pořádnou protiváhou superzla. Někteří herci neměli potřebnou kvalitu (mladý Roderick je nudný panák a zase naopak Mary McDonnell je sice chirurgy vyspravená na podobné úrovni, jako by stará korporátní šéfka s jejími prachy nejspíš v reálném světě byla, ale na charizma a zlo své mladší verze se absolutně herecky nehrabe). Mám potěšení z toho, že z děl Flanagana pořád srší jeho talent a osobitost, co tak zoufale chybí drtivé většině produkce Netflixu. Snad se mu bude nadále dařit i v novém působišti. (17.10.2023)

Flanagan vzal partičku svých oblíbených herců a velmi volně si zadaptoval klasiku z pera mistra Poea, přičemž to celé okořenil střípky z jeho dalších děl (Vraždy v ulici Morgue, Jáma a Kvydalo, Havran,...) a vyšlo mu to velmi dobře. Jak už bývá dobrým zvykem, Pád domu Usherů není čistý horor a nějaké to strašení a lekačky tu jsou záležitostí třetího sledu a jen podporují pečlivě budovanou atmosféru. Flanagan opět velmi dobře ví co chce a i když jsou jeho záměry chvílemi průhlednější než sme u něj zvyklí, nakonec si všechno sedne a přinese ty správné emoce. Po slabším Půlnočním klubu je tohle návrat do starých dobrých kolejí a do vod ve kterých mám Flanagana osobně nejraději...80% (22.10.2023)

Tempo je někdy pomalé, postavy jsou (účelně) nesympatické, ale dobře zahrané a ano, oddaní milovníci díla E. A. Poea mohou být zaskočeni tím, že se jeho dílo výrazně modernizuje, ale podle mého je Pád domu Usherů výtečně zahranou a atmosférickou podívanou, která se zaryje pod kůži. (24.10.2023)

Velmi zajímavé zpracování rodiny Usherů, které v moderním hávu nakonec dopadlo dobře. S původním filmem toho je zde pramálo společného, ale naopak zase milovníci Edgara Allana Poea budou tleskat blahem...nejde pouze o názvy epizod dle jejich povídek, ale těch pomrknutí (někdy více než jen pomrknutí) je zde vážně hodně a to diváka prostě potěší. Horor to sice není, ale několik lekaček bylo, příběhově zajímavé natolik, aby to udrželo pozornost celou minisérii a herecky slušně ztvárněné. (25.11.2023)