Pád domu Usherů

Flanigan vzal svou oblíbenou hereckou bandu a natočil si svůj horrorový Boj o moc, který zase klade zajímavé otázky (30 let v luxusu nebo 50 v bídě?), je i zase skvěle zahraný a ve finále do sebe zase všechno krásně zapadne. Kdo má načteného Poea, bude asi spokojenější víc. Btw to je horrorové ze všech jeho seriálů nejméně. 8/10 (18.02.2024)

Když slyším, že se nějakého NF projektu ujme Flanagan, tak mám záruku, že to po kvalitativní stránce nevyhoří. A Pád domu Usherů naštěstí není výjimkou. Na poli 8 hodinek nám divákům totiž naservíruje formálně dokonalé dílo, které zaujme i po příběhové stránce. Velice se mi též líbí, jak sází na své osvědčené koně, tudíž při sledování jeho tvorby narážíte stále a dokola na stejné herecké tváře. A mně to vůbec nevadí, protože všichni zúčastnění podávají naprosto profesionální výkon (zejména Bruce Greenwood coby hlava rodiny Usherů potěšil). A samotná zápletka? Jo, tu jsem si užíval plnými doušky. Tajemná postava Carly Gugino měla něco do sebe, zajímalo mě, co se z toho vyklube, jaké motivy ke svým místy brutálním činům vlastně má. A závěr hezky odkryl své karty na stůl. Ano, mohlo to v průběhu nabídnout rychlejší tempo (zkrácení o 2 díly by prospělo), to nepopírám...ale i tak jsem ve výsledku nadmíru spokojen. Fajn podívaná. Za mě dávám 7,5/10 (23.10.2023)

Hill house jsem vnímal jako průměr skrze jeho úmorné ukecané tempo, Mši jsem v půlce musel nudou vypnout a Půlnoční klub jsem raději ani nezapínal. Rozhodl jsem se ale dát Usherům šanci a nakonec jsem neudělal chybu. Flanagan totiž konečně přišel na ideální poměr keců a dění, a tak se novou sérií zavděčí všem táborům - jak mainstream divákům, tak i jeho fanatickým fandům, kteří dokáží ocenit X hodinové mluvení o navoněném hovně. Od začátku je divák navíc šikovně zaháčkovaný díky výbornému nápadu vymírání všech dětí bohatého ředitele farma korporátu a za každou cenu prostě chce vědět, o co tady jde. Je fakt, že hororu se seriál dotýká spíše jen okrajově, přináší spíše jen detailní prvky a více se opírá do roviny poetické (fajn zakomponování E.A.Poea do moderního příběhu), do odkrývání příběhu a mysticko-mysteriozních náznaků, ale jako celek to funguje nechci říct výborně a zbytečně přechvalovat, ale určitě lépe než předchozí díla. Je škoda, že chybí větší drive a spád, ale atmosféru si seriál naštěstí drží krásnou a v posledním díle přichází celkem uspokojivé finální odhalení příčiny všeho zlého a děsivých událostí z minulosti. Nic světoborného nebo co by divák vyloženě musel vidět, ale jako kombinace Poea a symbolické filmařiny s ambiciozním tvůrcem zabalena v hororovém kabátu funguje série slušně. (15.10.2023)

Jako fanoušek Mika Flanagana jsem se na tento seriálový kousek hodně těšil. Nadšené reakce ze zahraničí dávali vědět, že nás čeká další parádní podívaná. Jak seriál dopadl v mých očích? Skvěle. Flanagan je velmi dobře znám pomalejším tempem, delšími dialogy mezi postavami a rozpracovávání samotných témat. Pád domu Usherů není výjimkou. V tomto seriálu se Flanagan zaměřil na téma chamtivost, a co je člověk ochotný udělat pro úspěch. Seriál je rozdělen do osmi epizod, které mají hodinový stopáže. Každá postava je natolik zajímavá, že pokaždé mi nevadilo, že sleduji tuhle postavu oproti té jiné. Divák sleduje velké rodinné impérium, kde moc nenajdete kladné postavy, ale chamtivý lidi, kteří si myslí, že jim všechno projde. No a do toho se nám tady mísí hororové prvky. K samotné hororové stránce musím říct, že ačkoliv to není čistokrevná hororová podívaná, jako to bylo u seriálu Hill House (Dům na kopci), tak pokaždé když se přepne do toho hororu je to vážně skvělé. Když seriál chce, tak vám navodí atmosféru a napětí lusknutím prstu a když vás chce vyděsit lekačkou (pár se jich tady najde), tak je to nepříjemné. Celé to, ale funguje dokonale (tak, jak již zmínila moje kolegyně přede mnou) díky skvělé kameře a hudební stránce. Technicky je seriál perfektní a kamerové záběry působí, že nad nimi někdo přemýšlel. Epizody, které natočil samotný Flanagan (s kameramanem Michaelem Fimognarim si rozdělili sérii na půl a každý si natočil čtyři epizody), jsou po režijní stránce skvělé. Flanagan moc rád pracuje se svými lidmi. Ať už před kamerou nebo za kamerou. Objeví se tady herci se kterými Flanagan pracoval na všech svých seriálech a všichni jako vždy odvádí perfektní práci. Z celého castingu musím především zmínit v hlavní roli Bruce Greenwooda (hlava rodiny Usherů). Vedle něho dominuje pokaždé, když je na scéně herečka Carla Gugino u které se přiznám, že mě nikdy nebavila tolik jako tady. Mezi účastněné potěší nováček u Flanaganovi tvorby Mark Hamill (Luke Skywalker ze Star Wars), který zde hraje taktéž dokonale. Závěrem bych chtěl říct, že seriál Pád domu Usherů není možná tím nejlepším a nejsilnějším zážitkem z tvorby Mika Flanagana, ale je to i přesto skvělá podívaná u které jsem se bavil od první minuty do poslední. Skvěle jsem si užil děj každé postavy, atmosféru to mělo velmi dobrou a celé jak to začne gradovat a následné vyvrcholení opravdu stojí za to. Rozloučení s Netflixem se Flanaganovi dle mého povedlo a já se už nemůžu dočkat na jeho nové projekty, které budou nyní vznikat u Amazonu. 9/10 (24.10.2023)

Reparát za Půlnoční klub se povedl. Za mne sice slabší než Hauntingy a asi i než (druhá půlka) Půlnoční mše, ale i tak za tuhle moderní aktualizaci povídek E.A.Poea patří režisérovi a jeho dvorním hercům potlesk. Z Flanagana se stal konceptuální tvůrce, který to má vždy všechno velmi hezky promyšlené, naplánované, vysoustružené do podmanivého smysluplného celku, u nějž se ne vždy lze aktivně bát, ale povětšinou lze o něčem přemýšlet. První epizoda spolehlivě zaháčkovala, šestici prostředních epizod trochu ubrala na zajímavosti totožná kostra (opět platí, že se to dalo zkrátit a zhutnit), poslední epizoda uspokojivě zakončila. Succession v hororovém kabátě a s fenomenálně charismatickou Carlou Gugino. (23.10.2023)