Ligeina hrobka

Přiznám se, že povídku jsem jako jednu z mála nečetl. Ani nevím, zda knižně v češtině vyšla, možná už hodně dávno. Kažopádně motiv zemřelé milované se objevuje i v jiných Poeových povídkách - např. Berenice. A povídka Eleonora je dosti té zfilmované podobná. Corman opět přizval uhrančivého V.Price, na kterém kvalita snímku stojí, a rozehrál zpočátku romantický (nikoliv sentimentální!) příběh, jenž se později vyznačuje režisérovým rukopisem - snové scény, černá (poeovská) kočka, chodby, sklepení, pavučiny a pro změnu egyptská božstva. Příjemně gotická atmosféra, jak to jen Corman uměl... (31.10.2010)

Vizuálně je to prostě starej dobrej Corman. Po herecké stránce samozřejmě nezklamal ani Vincent Price. Ale příběhově mě to tentokrát moc nevzalo. Možná je to i tím, že tuhle povídku E. A. POEa vůbec neznám. Pořád jsou to pěkný 3hvězdy ale za mě pokud bych si měl volit filmy ve spojení Poe + Corman tak mám favority jinde. (17.01.2024)

Tak tohle mě teda moc nedostalo i když mělo. Kombinace Price a Corman je zárukou kvality ale tohle mě trochu minulo. Je sice pravda že jsem čekal hodně protože Cormanovu Jámu a kyvadlo a Zánik domu Usherů považuji za nejlepší horory, tak jsem neměl ani důvod očekávat od tohohle méně. Nakonec ale jediné co se mi líbilo byla atmosféra která je opět vynikající. Ale celkově je film až přehnaně upovídaný a takový divný. Když se tu objevý Price je to zajímavý jeho herectví je neobyčejné ale tenhle film sám o sobě je takový ne moc zajímavý. (31.03.2013)

Cormanov dvorný herec Vincent Price sa objavil vo všetkých jeho filmoch nakrútených podľa poviedok Edgara Allana Poea ( okrem Predčasného pohrebu ). Charizmatický herec dodával svojim postavám neuveriteľné kúzlo a mystiku. Ligeina hrobka ide v šľapajách predchádzajúcich úspešnejších snímkov, využívajú sa tradičné rekvizity, práca s tieňmi a v neposlednom rade starobylé sídlo ako nevyhnutné prostredie. 3+ (24.10.2011)

Famózne exteriéry (snímané za jasného dňa,bez hmly!), báječné interiéry (mojím favoritom sú morbídne sochy v románskom štýle). Z literárnej predlohy zostala len kostra, dokonca mám pocit, že tu ide o kostru viacerých Poeových poviedok. Výsledný film je sledom košatej romantickej imaginácie (napr. atmosférické intermezzo pri Stonehenge, alebo - ak chcete - blbé pseudofilozofovanie pri Stonehenge) a ako celok pôsobí dojmom skutočne originálnej (napriek tradičným rekvizitám) filmovej adaptácie. (16.11.2010)