Havran

Stále častěji se mi dostává pocit, že filmy, které postrádají potřebnou kvalitu, se snaží svůj nedostatek skrýt pod roušku odlehčenosti, sebeparodie či dokonce umění. Takový názor mám třeba na tohohle Havrana, který nemá se svou předlohou vlastně nic moc společného. Mé první setkání s Rogerem Cormanem dopadlo nedobře, ale určitě ho nezatracuji, zvlášť, když se jedná o odlišné dílo z jeho tvorby. Asi nemám rád, když se bere na lehkou váhu žánr takového kalibru, jakým je horor. Přemýšlím, zda je větším zesměšněním básně legendárního E.A. Poe toto nebo třetí příběh prvního speciálního čarodějnického dílu Simpsonů. Tam to bylo ale aspoň trochu vtipné. Havranovi z roku 1963 jsem se nesmál, jeho hororových prvků jsem se nebál. (09.03.2006)

Na Cormanových adaptacích Poa mi vždycky vadilo, že si z autora bere jen jednu stránku. Tísnivé prostředí, zármutek hrdinů, vznešené formulace vět, to všechno by Rogerovi šlo. Ale Poeův smysl pro černý humor IMHO nesdílel a možná dokonce úplně přehlédl. I z Havrana, který je navzdory klamavému traileru vpodstatě čistou komedií, je jasné, že Cormanův humor je jednak nekultivovaný zkušeností ("Vincent Price do něčeho vrazí a zakoulí očima. To bude legrace!"), druhak mu není jasné, jak ho docílit filmovými prostředky. Vše, co je na Havranovi dobrého, proto přičítám na vrub spíše scenáristovi Richardu Mathesonovi a třem hlavním hercům, viditelně potěšeným zahrát si něco jiného než obvykle. Trvalá svízel, že Poeovy krátké texty zkrátka nejsou ideálním materiálem pro celovečerní film, je ale v Havranovi možná ještě viditelnější než ve vážných cormanovkách a zejména celá sekvence mezi proměnou havrana v Petera Lorrea a rozhodnutím jet na Karloffův hrad je natahovaná k nepřežití. Doporučuji jako kuriozitu pro srovnání s ostatními cormanovkami a zejména jako jeden z pouhých tří důkazů, že nebýt předčasné smrti Petera Lorrea, mohla se z něj a Vincenta Price stát skvělá komediální dvojice. Můj delší článek najdete zde. 60% (15.05.2011)

No tak ja fakt nevim, jak tenhle film ohodnotit. Basne Havran se totiz drzi jakz takz verne a vetsinu ji odvypravi za 10 minut. To potom uz je scenaristuv vymysl, jak by to mohlo s Lenorou dal pokracovat a nutno rict, ze to je docela zabavny. Tentokrat se nejedna o horor, ale spis o krapet ujetou komedii, kde dojde i na naky ty trikovy sekvence, ktery jsou samozrejme vzhledem k roku vzniku desne trapny. Ale zaverecnej souboj je cool. Co se tyce obsazeni, tak to je docela dobry. Price je opet fajn, i kdyz misty krapet prehrava a Nicholson ma prilis zbytecnou postavu, aby moh neco predvest, ale je fajn, ze tu je. Pak tu je Karloff, kteryho jsem fakt vubec nepoznal. A na zaver nejvetsi uchyl ze vsech s silene vyvalenejma ocima Peter Lorre. Film sice nema prakticky zadnou atmosferu, ale jelikoz se to nebere moc vazne, tak jsem se celkem dobre bavil. (17.09.2007)

Od Rogera Cormana ako rezisera je The Raven moj prvy film. A uz vobec to nie je temny goticky horor. Dost nestastne sa tu spaja horor s komediou, na to ja nemam pochopenie /snad len u Kacksonovho Braindead a Bad Taste/. Jack Nicholson je sice na urovni, ale zvysok hercov je mdly a rezia hrozne priemerna. Bat sa nie je coho. 50 % (14.01.2015)

... aneb jak to bylo dál. Celé úskalí této skopičiny tkví právě v tom, že to není nic víc než prostě jen blbůstka na jedno použití, byť zábavná a nenudící. Celé to stojí pouze na Borisi Karloffovi a především Vincentu Priceovi. Právě jim může Corman hnáty líbat. Bez nich by to šlo ke dnu raz dva. Ovšem jsou tu a tak si i tato verze Havran, z kterého aby se jinak Poe v hrobě obracel, zaslouží své místo pod sluncem. (20.04.2008)