Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Akčný
  • Krimi

Recenzie (3 427)

plagát

Baggio: Božský copánek (2021) 

Problémové (a zázračné) dítě italské kopané, mnohdy na nože s trenéry a pohlaváry, naopak absolutní miláček diváků. "Italský Maradona", držitel Zlatého míče, talent od Pánabo... Ehm, Buddhy, který svými kličkami dokázal rozplesat nejedno srdéčko. A buďme upřímní, v devadesátkách se na squadru azzuru koukalo právě kvůli tomu "co předvede Roby". A přesto každému jednomu fotbalovému fanouškovi na celém světě při vyslovení jména Baggia na první dobrou naskočí jeden z ikonických momentů světového fotbalu; přestřelená penalta ve finále MS 1994. Tak přesně o tom to není; fotbal tu existuje jen tak mimochodem někde na třetí koleji (ovšem těch pár momentů je zdařilých), řeší se především Baggiův nelehký vztah s otcem a otcovskými figurami, touha po uznání, překonávání zranění a cesta k buddhismu. A je to otřesně generické, příliš letem světem přes bezmála tři desetiletí, mnohdy naivní až zavánějící náborovkou "pojďte k nám buddhistům". Nad vodou to drží Arcengeli, který nejen že Baggiovi jakoby z oka vypadl, ale i dobře hraje. Solidní televizní film co bez problému dokoukáte, ale za pár měsíců ani nevíte, že jste ho vůbec kdy viděli.

plagát

Armáda mrtvých (2021) 

Neopodstatněně přepálená stopáž a kvantum snyderovských "love it/hate it" specifik v solidní (čti skrz naskrz tuctové) nepřiznané adaptaci Dead Rising 2. A právě jako utahaná céčková videoherní adaptace to celkem funguje, jako s pravidly žánrů si pohrávající našlapané zombie heist béčko již o poznání méně. Nesporně to má své silné momenty i scény (potopené otřesnou kamerou), ne že ne, ale je jich méně než by jeden od samozvaného krále "pozlátkové coolovosti" u projektu, kde měl volnou ruku, čekal.

plagát

Arctic: Ľadové peklo (2018) 

Aneb když označení "minimalistický nedoslovný chladný odosobněný procedurál" pro survival žánrovku vezme tvůrce doslovně. Jakože echt doslovně. A dobře udělal. Nemluvný, zabejčený, strhaný, pragmatický a o naději i vůli (pře)žít nepřicházející Mikkelsen to ruku v ruce s působivě mrazivou atmosférou nekonečných sněžných dálav spolehlivě táhne navzdory poněkud tuctovému průběhu a překážkách během všeho toho úmorného krok-sun-vydýchat-krok plahočení.

plagát

Eat. Race. Win. (2018) (TV seriál) 

"There´s two Tour de Frances, right? There´s the rider´s tour and there´s the chef´s tour." Sportovní dokusérie patří mezi to nejlepší co se pro televizní obrazovky v posledních letech produkuje. A kulinářské série s charismatickými šéfkuchaři, tak to je stálice. Zkombinovat obojí je nápad za všechny prachy. Tedy sledovat tři týdny Tour de France zákulisním pohledem "z doprovodného týmového vozidla" ambiciózního týmu po sportovní stránce a optikou "výkonnostní šéfkuchařky" a jejího týmu, který kočuje a shání lokální potraviny. A funguje to. První pohled ukazuje týmové strategie, ambice, průběh etap, útrapy Tour, úkoly nosičů vody i hvězd (navíc jde o tým s Romanem Kreuzigerem), zatímco ten druhý se soustředí na logistické problémy přesouvání kuchyně od hotelu k hotelu, vyrážení po místních trzích a farmářích, přípravu jídla splňujícího nároky na regeneraci i dodání energie apod. Jenomže po třech epizodách se následující dvě zacyklí a je to stále to samé; a co hůře, poslední díl je utnut v podstatě televizním zpravodajstvím "jak to dopadlo", kuchařská linie jde do kopru, týmu kuchtíků to ani nedá sbohem, prostě v jednom dílu jsou a pak již ne. O co lepší a nosnější koncept, o to rozporuplnější výsledek. Vůbec bych se však nezlobil, kdyby vznikla i druhá řada, která by ty největší problémy adresovala. Protože potenciál v tom je nezměrný.

plagát

Bez výčitiek (2021) 

"I´ll show them what a pawn can do to a king." Nablblé přímočaré devadesátkové VHS béčko, které jakž takž (u)táhne nekompromisně zavilý Jordan, Sollimova chladně odtažitá režie a přehledná nepřepálená akce.

plagát

Pripojení (2021) 

Griswoldovic ve zběsile přepáleném "millerovsky" hravém animovaném hávu. Ke své škodě to neví, kdy skončit, ale PrasoPes a duo vadných robotů to spolehlivě drží nad vodou i v těch nejslabších momentech. A ono jich zase tak moc stejně není.

plagát

Rytieri spravodlivosti (2020) 

John Wick, motorkářský gang, prostitut, kauzalita, korelace, Vánoce a ajťáci. Je to stejnou měrou psychologické drama, severský noir se společenským přesahem, echt černá komedie, nekompromisní akčňák, komorní rodinné drama o vyrovnávání se s nečekanou ztrátou, "(not so) fell good buddy movie", situační komedie, vánoční náladu rozdávající biják a... A několik dalších žánrů i škatulek nádavkem. Obdivuhodné je, že ani na moment nejde o nesourodý mišmaš a přetahovanou o to, který žánr zrovna bude tahat pilku. Navzdory multižánrové neukotvenosti je to celistvé, jelikož to funguje hned v několika rovinách i protichůdných žánrech současně. Čili scény, u kterých se chlámete smíchy, zatímco se buduje nervy drásající napětí a k tomu se mimo jiné dostáváme na dřeň postavám, nejsou výjimkou potvrzující pravidlo.

plagát

Fernando (2020) (TV relácia) 

I´m a very competitive person, and the only thing I care about in life is winning. Fernando Alonso po (dočasném) ukončení kariéry v F1 po sezóně 2018 rozhodně nezahálel. Před návratem stihl vyhrát vytrvalostní šampionát včetně Le Mans, zkusil vyhrát Indianapolis, testovat pro McLaren, zkusit rallye, zajet Dakar, dozorovat svou lifestylovou firmu i muzeum svých úspěchů (s vítěznými monoposty apod.). A do toho vyjednávat o návratu do F1, udržovat statut sportovní ikony a legendy, promlouvat kolotočem mediální pozornosti apod. Není to však ryze běloskvoucí výstavba "Alonsova kultu" a jde spíše o nezaujatý respekt k zarputilosti a umu usednout do čehokoli. A být sakra rychlý a konkurenceschopný i mimo svou odnož (motor)sportu. Do toho moře vzletů i pádů; ať již dané chybou týmu, selháním techniky či jeho jezdeckou chybou. Každá z epizod se zaobírá trochu něčím jiným, jedna je o Alonsově cestě ke slávě, rodinném zázemí i dvěma titulům mistra světa, druhá o opakovaném pokusu zdolat Indianapolis, třetí o Le Mans a tak dále. Do toho se line linka, jak moc zásadní jsou pro top jezdce lidi a tým kolem něj. Není to ani oslavné ani kritické, jen to tak nezaujatě s odstupem sleduje necelé dva roky kariéry profesionálního jezdce, který i na prahu čtyřicítky má stále ty nejvyšší ambice i touhu zkusit vše a být přitom (motor)sportu plně oddaným absolutním profesionálem s respektem. A ideálně, samozřejmě, to vše i vyhrát. Technická stránka se nebojí prodat vizuální přednosti asfaltových oválů i nekonečné pouště, v tomto ohledu si nelze stěžovat. První sezóna končí "cliffhangerem" v podobě návratu do F1 čili ani druhá sezóna by nemusela být bez zajímavosti. Speciálně v klopýtajícím týmu Alpine. | S1: 5/5 |

plagát

Grand Prix Driver (2018) (TV seriál) 

It takes years to build F1 team, but you can kill it in six months. Vhled do zákulisí předsezónních činností týmu F1 v zimní pauze; tedy práce mechaniků, designerů, inženýrů, pilotů, marketérů, (nej)vyššího managementu... Navíc v době, kdy upadající legendu motorsportu (podruhé) opouští Ron Dennis a nastupují nový investoři s ambiciózními plány na navrácení ztraceného lesku značky McLaren. A především dokusérie, která možná původně měla ukázat tuto organizaci v lepším světle po nástupu nové vlastnické struktury, ale ve výsledku mimoděk propálila, proč po sezóně 2012 nastal úpadek a ústup z desítky let držených pozic. Začíná to sluníčkově (nový začátek, nové auto, nový pilot, nová vize), pak se začínají projevovat třenice, nestíhání uzávěrek, nesoulady s Hondou, vším tím rozladěný/odevzdaný Alonso, o iluze přicházející Vandoorne a končí se ostudným fiaskem během testovacího týdne v Barceloně, který vyústil v snad nejhorší sezónu McLarenu vůbec (což už není, bohužel, předmětem série), ale ukázal problémy, které se následně sezónu po sezóně dařilo adresovat (je škoda, že nevznikly následné série z ročníků 2018 a dále). Pokud jste F1 nepolíbení, tak toto je spíše pro fajnšmekry, kterým nestačí, že se podívají na sestřih nejzajímavějších událostí Velké ceny XY. Přeci jen sledovat, jak několik desítek lidí s napětím sleduje, zda se partě montérů z Japonska (ne)podaří nasadit a zažehnout motor skrze softwarový update, je hodně specifická záležitost. Ovšem jsou zde i pro běžného diváka vděčnější věci typu fyzické a PR přípravy nováčka F1 apod. Každopádně to je především o běžně skrytém zákulisí centrály stáje F1 a nikoli o F1/pilotech/závodech apod.

plagát

F2: Chasing The Dream (2020) (TV seriál) 

Uhlazený produkt bez ksichtu, který sleduje uceleně sezónu "formulové juniorky" (první řada ročník 2019 atd.) rekapitulačním kolovrátkovým hrr přístupem co epizoda to tři kvalifikace/závody/sprinty a nádavkem mikromedailonek vítězů "jak moc chtějí získat body pro superlicenci, případnou šanci usednout do F1 či aspoň být testovacím jezdcem". Závody samotné jsou sestříhané do (mnohdy ani ne) třiceti vteřin čili je to matoucí mišmaš míhajících se monopostů, ze kterého nelze nic vyčíst (o tom, že to nemá kontext, náboj, dynamiku a "příběh daného závodu" ani nemluvě) a medailonky mladých pušek jsou z ranku "musím makat, dám tomu vše" na sto a jeden způsob. Vše je nekonfliktní (ignoruje se fakt, že z dvaceti kluků má šanci v dané sezóně postoupit do F1 maximálně jeden či dva), vyžehlené a v podstatě bez přínosu. Sezónu "jak šel závodní víkend za víkendem" šlo pojmout záživněji, materiál pro to nesporně je, F2 umí být řádné maso na trati, v garážích i v zákulisí (tam především). Přeci jen jsou plné echt ambiciózních kluků s táákhle velkým egem a bez pudu sebezáchovy, kde se rivalita "proti všem včetně týmového kolegy" projevuje snad ještě o chlup více než u F1. A díky v podstatě stejným možnostem auta napříč startovním polem je to především o jejich umu. Nečekal bych produkční hodnoty a celkové kvality "velkého brášky od Netflixu" (je jasné, že to vzniklo jako reakce na zájem, který o F1 vyvolal Drive to Survive, a jde o pokus učinit to samé v menším měřítku pro F2) ale ani ne až takový... Odosobněný produkt, který by jako unylý a zbytečný působil i na oficiálním formulovém YouTube kanále. Kde je, mimochodem, o F2 lepší obsah. A co nejhůře, když už to je (či by chtělo být) o možných budoucích nadějích pro F1 (týmy jako takové jsou zde nadbytečné), tak se o nikom nedozvíte ale lautr nic. I z wikiny vyčtete více. A že by na to koukal kdokoliv, kdo nemá o F2 alespoň základní přehled nehrozí čili je záhadou, komu to má být vlastně určeno. Druhá řada se v mnohém poučila (čti "opsala fungující postupy od zmíněného bratříčka z F1"), je tedy lépe pojatá stranou dramaturgie (covid, méně "výsledkové"), střihu (závody najednou mají prostor i náboj), je méně uspěchaná, nabízí příběhy napříč sezónou, je mnohem (mnohem!) více o jezdcích nad rámec "makám, musím, mám na to" i zázemí (zákulisí, činovníci, jezdecké akademie, vazby na velké týmy, život mimo dráhu apod.), emocích (uhlazenost je ta tam, dokonce znějí i týmová "fuck sem, fuck tam" rádia) a je o poznání ve všech ohledech zajímavější, informativnější a celkově lepší. | S1: 2/5 | S2: 3/5 |

Reklama

Reklama