DaViD´82

Pro roli biskupa byl dlouho zvažován Mick Jagger, kterého po úvodním pochybách kolem akcentu prosazoval režisér, producentka i zástupci Warner Bros. Volbu ovšem zablokoval 20th Century Fox a tak se přistoupilo na méně neobvyklou volbu.

Při pozorném pohledu na domácí video, zachycující poprvé mimozemšťana v plné parádě, lze vidět, že nevyjde z houští do obrazu (jak by se na první pohled zdálo), ale že je před ním celou dobu - pouze zakamuflován do stejné barvy. Jde o důsledek původního konceptu, v němž měli mimozemšťané maskovací schopnosti.

Ve čtvrté epizodě první série se v cameo roli objeví autor předlohy John le Carré; a to sice v michelinské restauraci jako host, kterému se hlavní hrdina omlouvá za způsobené potíže.

K seriálu vznikl po jeho třetí televizní řadě i rádiový spin-off pro BBC Radio 4 nazvaný Silk: The Clerks' Room. Ten se na ploše tří cca pětačtyřicetiminutových epizod zaměřuje vždy na jednoho ze tří v seriálu samotném do značné míry opomíjených úředníků právní kanceláře. Zdroj: BBC

Cinemax k seriálu vytvořil i stránku, kde poskytoval zajímavé informace ke každé epizodě: konkrétní historické detaily, dobové fotografie, průběhy operací, symptomy či informace o tom, co si tvůrci domysleli a co naopak převzali z doložitelných pramenů.

Vedle témat zpracovaných v jednotlivých sezónách se uvažovalo také o sérii zabývající se hispánskou přistěhovaleckou vlnou.

Tvůrci po 3. sérii nabízeli HBO seriálový politický spin-off o politikovi Tommym Carcettim. HBO sice scénář zaujal, ale jeho zástupci nechtěli mít místo "jednoho seriálu z Baltimoru, který nikdo nesleduje" hned dva, a tak projekt zavrhli. Některé nápady ze zamýšleného spin-offu byly nicméně použity do čtvrté a páté sezóny.

Počínaje 2. sérií byla každá epizoda doprovázena podcastem „Breaking Bad Insider Podcast“, v němž Vince Gilligan a Kelley Dixon hovořili s dalšími tvůrci a herci o právě odvysílaném dílu.

Ačkoli by dvanáctiletá práce na filmu sváděla k myšlence, že musí být natočena i kvanta nepoužitého materiálu, tak opak je pravdou. V průběhu oněch dvanácti let bylo pouhých 55 natáčecích dní a tak vše zásadní co se natočilo, je i ve výsledném sestřihu a absentují tak pouze některé dílčí scény. Každopádně žádný jiný sestřih nikdy v plánu nebyl a ani nebude, protože není materiál, ze kterého by bylo možno jej udělat. Zdroj: avclub.com

Navzdory časovému rozpětí neuvidíme žádný ze životních milníků hlavního hrdiny; absentuje první polibek, ztráta panictví, promoce, první pivo apod. Jde o záměr, protože se autor chtěl vyhnout klišé filmů o dospívání. Zdroj: avclub.com

Autor předlohy k seriálu Elmore Leonard sice postavu Boyda původně použil pouze v povídce Fire in the Hole, kde ho i nechal zemřít, ale nakonec ho po letech znovu využil v románu Raylan. Natolik si totiž zamiloval co tvůrci a Goggins s Boydem udělali. Zdroj: Entertainment Weekly

Barva Anwarova vlasového porostu se mění pomalu co scénu. Důvodem je, že výsledný materiál je řazen tématicky a nikoli chronologicky. První setkání s Anwarem totiž probíhala v době, kdy měl šedé vlasy. On si je potom sám od sebe pro účely filmu obarvil na černo, ale natáčení trvalo tak dlouho, že mu během něj postupně odrostly zpět do původní barvy. Autoři si toho byli vědomi, ale dle Herzoga to je o předmětu jejich zájmu rovněž svým způsobem vypovídající a tak Anwara nijak nenutili k odbarvení poté, co se s barevným přelivem poprvé ukázal. (Zdroj: bonusy na Blu-ray)

Skutečný Jordan Belfort se ve filmu krátce objeví během závěrečné scény na motivačním semináři, kde uvádí na pódium Leonarda DiCapria, který ho ve filmu hraje.

Vedle ústředního doktorského tria (Matt Smith, David Tennant, John Hurt) a camea Petera Capaldiho (Dvanáctý Doktor) a Toma Bakera (Čtvrtý Doktor) se ve filmu objeví i trio Sylvester McCoy (Sedmý Doktor), Colin Baker (Šestý Doktor) a Peter Davison (Pátý Doktor). O tom, jak se tam octli a kde jsou (či mohou být?) k zahlédnutí, pojednává speciál The Five(ish) Doctors Reboot, který rovněž vznikl u příležitosti padesátého výročí seriálu.

Autor divadelní hry Peter Morgan do látky zasahoval ještě i v době, kdy se hra již několik měsíců hrála. Do děje/textu tak průběžně zakomponoval nejen odstoupení papeže Benedikta XVI. či smrt Margaret Thatcherové, ale i mnohé další zásadní události. Verze zachycená kamerami v rámci projektu National Theatre Live by však měla být již neměnná.

Vincenzo Natali uvedl jako inspiraci pro svůj celovečerní debut epizodu Five Characters in Search of an Exit ze seriálu The Twilight Zone (od r. 1959).

V amerických kinech běžela verze uchuzená o vzpomínky sestry Clodagh na život před vstupem do řádu. Došlo k tomu na základě cenzorského příkazu ze strany katolické Legie slušnosti, jelikož šlo dle nich o scény prostopášné a tedy nehodící se ke katolické sestře představené. Zdroj: Wikipedia

Celá specifická vizuální stránka filmu je výrazně ovlivněna tvorbou nizozemského barokního malíře Jana Vermeera (proslulého především obrazem Dívka s perlovou náušnicí). Kupříkladu hned v úvodní scéně (při čtení dopisu matkou představenou) je přímý odkaz na jeho obraz Dívka čtoucí dopis. Zdroj: IMDb/Wikipedia

Film výrazně překročil svůj původní rozpočet a jeho natáčení se protáhlo o devět natáčecích týdnů oproti původně plánovaným patnácti.

Powell a Pressburger se rozhodli do filmu obsadit spíše tanečníky, kteří umí hrát, než herce, kteří umí tančit. Přesvědčit profesionální balerínu a tehdy ještě neherečku Moiru Shearer (Victoria Page) k účinkování v hlavní roli ale nebylo jednoduché. Tanečnice jejich nabídky vytrvale odmítla, protože se domnívala, že natáčení by mohlo negativně ovlivnit její taneční kariéru. Tvůrci tedy v jednu chvíli zvažovali obsazení profesionální herečky do role Victorie. Zvažovány byly Hazel Court a Ann Todd. Shearer ale nakonec roli přijala.