Bastard

Jakože špageťák z dánských neútěšných vřesovišť meets červená knihovna při čekání na Godota (zde v podobě vyklíčení bramborové natě). Charismaticky slizký záporák jako životní pravdy do tváře metající hlavnímu "pro stromy nevidím les" klaďasovi, který zase takový klaďas není. Je to přímočaré, žánrové škatulky bezezbytku naplňující, kolem poloviny poněkud rozvleklé, především v první polovině sympaticky nekompromisní, dobře zahrané a... A to je tak vše. Což však není zase až tak málo. (19.01.2024)

Historické drama dle mého filmového gusta, skvěle napsané i natočené, no a Mads Mikkelsen v roli Ludviga Kahlena fantastický.. Příběh v podstatě vypráví o dvou bastardech (nemanželský syn vs. urozený se zlatou lžičkou) na dánském vřesovišti a budování kolonie v nehostinném prostředí, pochvalu zaslouží podmanivá atmosféra, místy hodně ponurá a mrazivá, k tomu moc pěkná hudba.. Bezvadný tým tvůrců se nechal inspirovat skutečnou postavou a volně převyprávěl její životní příběh s jiným koncem a mně to sedlo, ode mne bez připomínek.. A ještě douška na závěr Simon Bennebjerg i Amanda Collinová výborní, oba se mi ve svých rolích líbili a Gustav Lindh opět skvělý (Srdcová královna, Rytíři spravedlnosti). (08.01.2024)

Zpodobnění tvrdého zápasu s živelností přírody, lidskou podlostí a zvráceností feudálního zřízení v nádherně komorním stylu s lehce westernovým nádechem a místy tíživou a ponurou, hudebním doprovodem výborně dokreslenou, atmosférou a zároveň krásný, i když povětšinou neveselý příběh hrdého a cílevědomého samorosta, jemuž život střídavě dává a bere plnými hrstmi. 100 % (24.01.2024)

Minimalistická dokonalost. Tak zhruba nějak takto lze v jedné úderné větě popsat snímek Bastarden režiséra Nikolaje Arcela, který na sympaticky skromném půdorysu dokázal načrtnout vtahující drama o pěstování brambor. Jistě, tato alegorie může na první pohled znít poněkud nudně, nicméně právě díky umu tvůrců Vás dokonale vystavěný citlivý příběh naprosto vtáhne. V tomto bodě je ale záhodno přednostně zmínit zemité herecké výkony, z nichž markantně vyčnívá tradičně spolehlivý Mads Mikkelsen a Simon Bennebjerg v geniálně podané záporné roli. Právě výše zmíněné atributy v kombinaci se zkušeně vedeným scénářem vytváří precizně loženou melancholickou podívanou o nezdolné touze, lásce a rodinných hodnotách, od níž jsem se po celou dobu nedokázal odtrhnout. Pokud tedy hledáte neobvykle pojaté drama s drtivými přesahy a zasazené do nádherně divoké přírody, s tímto počinem určitě nešlápnete vedle. Výborná práce! (06.02.2024)

Ludwig Kahlen (Mikkelsen) se pokusil ovládnout chaos, jal se jménem dánského krále rekultivovat vřesoviště v zemi nikoho a režisér Nikolaj Arcel se po zklamavší Temné věži více než vykoupil. Neviděl jsem trailer, o existenci Bastarda jsem ještě před týdnem neměl nejmenší tušení a teď v myšlenkách neustále odbíhám zpět na nehostinné pláně za hrdým kapitánem. Pomalu budované historické drama o paličatém válečném veteránovi, jenž se po letech vrací do domoviny s možná až příliš ambiciózním snem, který se nesetkává s pochopením krutého feudálního světa okolo něj, vám každopádně nedá nic zadarmo. A je to dobře. Ona pověstná severská drsnost a neúprosnost v kombinaci s nám neznámou látkou zaručuje, že od začátku nebudete tušit, jestli jde válečný veterán s buldočí povahou po té správné cestě. Není to poprvé ani naposledy, kdy snímek stojí a padá na Madsi Mikkelsenovi. Zapomeňte teď na mdlého záporáka v Indiana Jonesovi. Mads je herecký démon, který sice nehne ani brvou, ale vy budete přesto cítit, jak to v něm vře. Především ve chvílích, kdy je nucený stoicky „oponovat“ mimořádně proradnému Frederiku de Schinkelovi, nebudete napětím ani dýchat a v duchu také Madsovi doporučíte nějaký kreativní způsob, jak šlechtici ublížit. No a tady možná trochu pozor. Ne že byste se nějaké té krvavé pomsty nedočkali, ale ve snímku se místo velkých činů spíše spoléhá na malá pragmatická rozhodnutí, která rozhodují o životě a smrti. Takže jenom pro jistotu, nečekejte proboha akční nářez, během něhož bude charismatický herec řvát „Friheeeeed!“ (Svobodáááá!). Nic to nemění na tom, že jsem zase jednou měl velkou radost z vtahující (byť pro někoho možná trochu pomalé) filmařiny. (24.02.2024)