Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenzie (253)

plagát

Není kam utéct (2011) 

Skotská vysočina disponuje nejedním mohutným skalním masivem a už od nepaměti láká amatérské i profesionální horolezce. My sledujeme partičku amatérů, kteří už se těší, jak jeden pěkný pahorek zdolají. Nemohou však tušit, že na cestě v lese objeví skrýš, ve které brečí tajemné uvězněné děvčátko. Bohužel pro ně náhodné objevení holky neunikne pozornosti nebezpečných únosců a brzy propukne peklo. Kde je hlavní problém filmu? Scénář vážně nemá čím překvapit a ke konci tempo a logika už trochu drhnou.

plagát

Nikomu to nepovedz (2006) 

Alex (výborný Francois Cluzet) je v řiti. Před pár lety mu totiž brutálně zavraždili půvabnou manželku a on se s tím faktem pořád nemůže vyrovnat. Po osmi letech, kdy se chudák čím dál častěji uchyluje k láhvi a jediný smysl jeho života představuje často nevděčná práce pediatra, mu přijde anonymní e-mail. Otevře ho a nemůže věřit obsahu videozáznamu, který mu Quicktime přehrává. Dál nebudu spoilerovat, ale vězte, že jsem vám přiblížil teprve samotný začátek filmu, a vás v průběhu čeká nejedno překvapení.  Vše se zlomí někde v polovině, kdy režírující Canet zamachruje velkolepou honičkou (nechápu, jak ji za těch pár peněz natočil), jako podkres se rozezní pecka od mojí milované Groove Armady a vy si začnete kousat nehty při tvoření vlastních teorií, jak to celé vlastně bylo. Udělalo mi to radost a Canet je borec.

plagát

The Cellar (2022) 

The Cellar nepatří mezi výjimečné horory, které prostě musíte vidět. Celou dobu variuje nijak objevný „haunted house“ koncept, přičemž především tuctový a předvídatelný závěr vás donutí snížit hodnocení minimálně o jednu hvězdičku. Fanouškům žánru však udělá radost, protože atmosféra starého domu na samotě u lesa je na jedničku a člověk se chvílemi opravdu bojí, což nebývá samozřejmostí. Do nadprůměrných vod potom horor táhne povedený casting, chytře zakomponované mystérium související s mystickým Leviathanem a vypíchnout si zaslouží třeba mrazivá scéna, kdy dcera se svíčkou sestupuje do sklepa a pro svoje vlastní uklidnění počítá schody.

plagát

Nevyzpytatelné cesty Boží (2022) 

Ne, nebudete si jistí až do samotného závěru a nudit se navzdory hrozivé stopáži naštěstí nebudete. Ve vašich nekonečných pochybách vás bude utvrzovat především pohled do nečitelných očí atraktivní Bárbary Lennie v hlavní roli. Pokud tedy nedáte dopustit na šokující twisty a nevadí vám trochu překombinovaná zápletka, nechte si chutnat.

plagát

Kompromat (2022) 

Název Kompromat odkazuje na známé praktiky KGB, která byla schopná lusknutím prstu pořídit kompro na nepohodlného občana a vám už je díky porovnání s nestárnoucím snímkem Harrisona Forda asi jasné, že represivním složkám zlého režimu bude podle neselhávajícího hitchcockovského schématu unikat nevinný (a naštěstí inteligentní) civilista. Inspirace pravdivými událostmi je bohužel trochu na škodu věci, protože útěk zoufalého muže do civilizovaných končin je snad až příliš předvídatelný a navzdory přesvědčivě znázorněné a všeobjímající ruské depresi nejde nikdy úplně na dřeň. Byť s tempem pracuje skvěle. Emoce tak nejvíc probouzí vysoce sympatická Světlana s tváří Joanny Kulig, která pomáhá nespravedlivě obviněnému Francouzovi. Jo, vysokorozpočtový hollywoodský remake bych si dal líbit hned.

plagát

Deadstream (2022) 

Nejlepší na Deadstreamu je, že se vůbec nebere vážně a chytře využívá streamovací berličku. V okamžiku, kdy začne jít vysílajícímu Shawnovi o kejhák, otrlí diváci na chatu si začnou stěžovat na mizerné CGI. Ve chvíli, kdy dojde na čtení z tajemné knihy ve sklepě (pomrknutí na fandy Evil Dead je teprve začátek), spustí se nám video jedné postarší sledující, která si vygooglila, o co přesně jde. No a to vše je zabalené do mrazivého hávu řemeslně zvládnutého a nahláškovaného (Let´s DEMONetize this bitch!) hororu, kde o nějaké překvápko není nouze. Akorát těch lacinějších lekaček bylo vážně trochu moc. Debutující manželské duo Winterových každopádně mělo nakoukáno a suverénně zrežírovalo velmi sympatickou jednohubku, která omšelý found footage subžánr omlazuje o pořád ještě aktuální internetový fenomén.

plagát

Tajomný muž (2012) 

Ocitáme se v zapadákově, který kdysi zapadákov nebyl, protože se tam těžilo něco cenného. Dnes je celé městečko živé především legendou o muži, jenž pravidelně unáší malé děti. Julia (opravdu nejlepší role Jessicy Biel z těch, které jsem viděl) jednoho dne uloží ke spánku syna Davida. Najednou se probudí, najde spoutanou chůvu a syn nikde. Zoufale vyběhne ven a začne pronásledovat únosce. Pokud si film pustíte a naznáte, že jsem vám ho nějak zkazil a naznačil jakoukoliv pointu, tak u mě máte pivo. Ale podle mě stejně nemáte nejmenší šanci, což je super a pan režisér si vás (stejně jako kdysi mě) povodí jako král. Nízké hodnocení na CSFD moc nechápu.

plagát

Lost Highway (1997) 

Klasický Lynch. Sny kopulují s realitou, postavy se utápějí v nejčernější temnotě plné obrazů zobrazujících násilí, perverzního sexu a bezvýchodnosti naší existence. Záverečné zacyklení celého filmu je podle mého názoru jenom pomrknutí Lynche na všechny hloubavé duše, které donekonečna hledají smysl v něčem, co smysl nemá.

plagát

Záhada Silver Lake (2018) 

Záhada Silver Lake je jako kombinace Donnieho Darka, Mulholland Drive a Čínské čtvrti. Sam (Andrew Garfield) pátrá po zmizelé sousedce (Riley Keough) a zjišťuje, že Los Angeles je divné a prohnilé město, pod jehož povrchem se odehrávají úchylné a smysl nedávající neplechy. Do mixu přidejte mnoho popkulturních referencí a jen tak mimochodem také poctu klasické éře Hollywoodu doprovázenou parádním soundtrackem. Připravte se na dlouhou cestu, která je schizofrenní v tom smyslu, že vás bude na jednu stranu zajímat, co se stane dál, ale zároveň budete frustrovaní, protože si jednotlivé příběhové nitky nebudete schopni pospojovat dohromady. Milovníci konspiračních teorií se podívají povinně.

plagát

Pokoj (2019) 

Kate a Matt jsou mladí manželé, kteří si pořídí „překvapivě“ levný starší barák kousek za New Yorkem. Brzy zjistí, že jeden pokoj je speciální a plní všechna hmotná přání. Schválně nezmiňuji jedno zásadní pravidlo podmiňující funkčnost pohádkové místnosti. Co začne náhodným přáním v podobě dolarů na nákup, to se velmi rychle zvrtne v pomalu existenciální drama, kde docela sympatický pár dostane okamžitou možnost přeskočit k věcem, po nichž každý v životě touží, ale často se jich bohužel (naštěstí?) nedočká. Velká škoda, že film není natočený trochu zajímavěji, scénář si tentokrát zasloužil mnohem vyšší rozpočet. Přesto opatrně doporučuji.