ledzepfan

Hezký.. Z těch několika větších dokumentů o Hunterovi je tohle nejméně informativní, ale nejvíc to odhaluje různé stránky jeho povahy. Vidíme Huntera milého, Huntera co na fleku vymýšlí rošťácké vylomeniny i Huntera který dokáže být nepříjemný a během několika okamžiků vytvořit v místnosti napětí co se dá krájet.

Jakó.. To téma je silné, příběh zajímavý a poselství cenné, ale natočený je to tak nějak prapodivně. Není to špatné, ale působí to celé hrozně naaranžovaně. Děti mají všechny kukuč jak dysneyovský Bambi. Caviezel je taková superreinkarnace Ježíše Krista, i ta kamera je na takový příběh příliš čistá a až artová. Snad jen ten Bill Camp tam sedí parádně... Hype a kontroverze kolem toho je z části pochopitelná, ale v zásadě přehnaná.

Občas fajn atmosféra, dost zajímavých obrazů i moc hezkých struktur, ale jako celek mě to svou mytologicko-fantaskní stylizací absolutně otravovalo. Koukal jsem na to asi na 3x, protože mi to pokaždé připadalo jako věčnost a nakonec jsem to tenkrát i zapomněl ohodnotit..

Zajímavý dokument soustředící se především na pozadí dvou Thompsonovských filmů Where The Buffalo Roam a Fear and Loathong in Las Vegas a poslední cca třetinu filmu se věnuje propasti mezi Hunterovým veřejným obrazem a jeho privátní osobností.. Dokument Gonzo: The Life and Work of Dr. Hunter S. Thompson, který z velké části zpracovává stejný zdrojový a obrazový materiál, byl sice důslednější a přínosnější , ale i tohle ve své jednoduchosti vlastně funguje a jako film pro seznámení s Thompsonem to svou práci s přehledem odvede.

Jakože, většinu času mě to bavilo, má to tu Thompsonovu přestřelenost a specifický humor. Na druhou stranu, je to příliš velká karikatura, což by nevadilo, kdyby to nakonec celé po Thompsonovsku vyústilo v něco  hlubšího a pravdivějšího. To se úplně nestalo a tak je to celé jen groteskní přehlídka groteskních postaviček a groteskních situací a to je trošku škoda. ..To je ale u adaptací Thompsona běžný nešvar. I ten Gilliam ve svém slavném a opěvovaném filmu vynechal hledání amerického snu, což bylo to ideové těžiště a duše knihy.

Poměrně poctivý dokument, který se nebojí delší minutáže a díky tomu se může věnovat nejen atraktivním a stokrát probraným eskapádám okolo Strachu a hnusu v Las Vegas, ale i Hunterově politické angažovanosti (ať už jde o jeho regionální kandidaturu, nebo jeho roli ve volbách prezidentských). Fajn je, že excentrický a exhiboušský Hunter svůj život bohatě obrazově dokumentoval (nebo byl v tahu dobře dokumentovaných událostí) a díky tomu není tenhle film jen řetězcem mluvících hlav, ale dost barvitou a (po Thompsonovsku) až kakofonicky manickou mozaikou scén vykreslujících jak Huntera tak dobu ve které žil. Nakonec z toho (tak trochu samozřejmě) vychází jako osobnost, která je výsostně inspirativní a jejíž energie je i dnes silně nakažlivá.. Osobně oceňuju i fakt, že se dokument nebojí nadhodit myšlenku, že jeho sebevražda byla akt vlastně romantický a odvážný (to už se dnes naznačovat mnohdy nesmí).

Ale jo, ten Thompson z toho odkapává poctivě. Má to jeho humor i tu charakteristicky manickou interpretaci skutečnosti. A Depp, i když jindy už mě ta jeho póza dráždí, má Huntera prostě nakoukanýho a to tomu dodává šťávu. Snad jen ta osudově toxická Amber by v tom strašit nemusela, ale naštěstí je tak bezbřeze generická, že si místo ní může divák představit kohokoliv jiného.

Ubral bych hysterie a prvoplánových UV efektíků jak z vesnické psytrance párty a asi bych ubral motivů a žánrů aby to nepůsobilo tak ideově kakofonicky a roztěkaně.. I přesto je to ale film s úžasným citem pro casting, obraz a atmosféru. Obě ústřední herečky jsou ve své přirozenosti a chemii vzájemného vztahu až okouzlující. Kamera je vtahující.. a chladný les je tady skoro hmatatelný... Fakt, že i nějaké slovenské bosorky dokážou natočit lepší a osobitější hororodrama než kdokoliv v čechách, je skoro frustrující.

Vždycky když v dokumentu o někom začne jakýsi odborník interpretovat to či ono, stává se z toho žvejka s příchutí, kterou mě moc nebaví žvejkat. Na druhou stranu, faktograficky je to přínosné a absolutně se dá fandit čemukoliv co rozbourává ten mýtus o temném podivínovi Kafkovi... Ve výsledku to není špatné, ale ten německý seriál Kafka(2024) mi připadá nápaditější, odvážnější a vrstevnatější.

Za mě je tohle zoufale nedoceněný počin. Lidi si obecně Kafku trošku senzačně představují jako uťápnutého asociála co se potlouká temnými uličkami staré Prahy, pronásledován horečnatě hororovými výjevy... a je pro ně pak těžké tuto svou zkreslenou představu odhodit a nahlédnout na trošku reálnější obraz muže, který je možná poněkud uzavřený, ale má přátele, umí být vtipný (ostatně, humor je jedna z nejpřehlíženějších složek Kafkova díla), má přehled, názor, je schopný a svými kolegy ceněný, atd. Tenhle seriál je překvapivě vrstevnatý a dokáže střídat hravost (Max, Felice) s dramatičností (Familie, Bureau) a tu pak překlopit do křehké intimity lidskosti (Milena.. mimochodem, úžasná epizoda) aby následně narazil na vyčerpávající nevyhnutelnost konce (Dora). Seriál se nebojí fabulovat, bourat čtvrtou stěnu a podrývat Kafkův mýtus. Je pak zcela v pořádku, že vizuál celého tohoto portrétu je záměrně strohý a až jaksi televizně inscenační.. Ten obsah to dokáže vyvážit