Jackie

Tvůrci se vyřádili v kostýmech (Madeline Fontaine stojí za Amélií z Montmartru) a dobové preciznosti, Natalie Portman zase jednou dokonale herecky září, ale jinak je tahle látka už předem odsouzená k tomu stát se dalším životopisným dramatem bez přidané hodnoty. A že už takových bylo. Prostě jedna smutná paní chodí po Bílém domě a řeší, co bude dál. Možná přeháním, ale zhruba takhle vyrovnávání se první dámy Spojených států se smrtí nejmocnějšího muže světa vypadá. Že to koupil v Dallasu a že někdo konspiračními teoriemi žije dodnes, víme. Nás ale zajímá to, co se děje na plátně. Žádné emoce, žádná gradace, žádné scény, které by přinesly nějaký výraznější konflikt. Odvážná i roztěkaná Jackie, která se na veřejnosti dokázala dokonale ovládat a zahrát každou roli, kterou jí její pozice předkládala, je prezentovaná jako žena s rozostřenými povahovými rysy, nicméně dokonale (a na pokraji nervového zhrocení) zahraná Natálkou. I ona však možná lituje, že výsledek nenabízí NĚCO navíc. Ono je fajn sledovat rekonstrukci s přispěním skutečných dokumentárních záběrů, kdy třeba sledujeme záznam z roku 1963, který se odráží v okně auta, ve kterém sedí hlavní hvězda filmu. Jenže co dál? Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Většinou je to srozumitelný kus pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. (22.02.2017)

Dokonale smutný film, opravdu se mu na mě podařilo přenést všechny ty pocity a nálady - šok, zármutek, odhodlání... Mám rád tyhle životopisné snímky, které se nesnaží vyprávět opravdu všechno, ale soustředí se na několik dní, na jednu událost, díky které hlavní hrdiny poznáme stejně dobře, ne-li lépe. V klasickém filmu bychom čekali na scény "teď se poznali, teď se vzali, teď mají svatbu, teď má milenku, teď mají krizi..." a mohli si je v duchu odškrtávat, tady si do minulosti jen tu a tam odskočíme, když to má smysl a je potřeba vyvážit tu hroznou přítomnost nějakým světlým okamžikem. Natalia Portman je v těžké roli skvělá, z profilu je Jackie dokonce velmi podobná, a pokud hraje afektovaně, jsem si jistý, že je to proto, že se v těch situacích afektovaně chovala i Jackie. V knize, podle které tenhle film vznikl, ona sama hovoří o dvou tvářích pro soukromí a pro veřejnost a Natalia Portman to přesně zachytila - srdcervoucí pláč po atentátu versus kamenná tvář při Johnsonově přísaze. Perfektně vybraní jsou i ostatní herci, v každém poznáte skutečnou postavu (JFK je dokonalý dvojník a není to maskou), a zážitek umocňuje intimní režie a působivá melancholická hudba._____P.S. Knihu Jackie - Čtyři dny, které jí změnily život můžu doporučit opravdu všem. Vychází ze dvou rozhovorů s Jackie (o jednom z nich je tento film) a Jackie v nich je až nebývale otevřená. Když jí nahlédnete do hlavy a pochopíte její pocity, uvidíte, jak moc se tenhle film povedl. (03.03.2021)

Nedalo mi to nepustit si části originálního dokumentu o Bílém domě, který Jackie Kennedy natočila, abych se ujistil o akurátnosti výkonu Natalie Portman. A teda, koukal jsem a poslouchal jsem jak blázen. Nejenže je to tedy slovo od slova to samé a prvních deset minut jsem si říkal, proč tenhle film vůbec vznikl, ale originální Jackie má celkem sympatický projev, působí příjemným, byť trochu nervózním, dojmem. Za to Natalia Portman působí jako arogantní falešná mrcha s naprosto přestřeleným přízvukem. Stává se, že je nějaký herecký výkon hloupý, směšný, ale aby byl přímo nesnesitelný, to opravdu jen málokdy. A jak je očekávatelné, Natalia nesleze z obrazu ani na vteřinu a není byť na vteřinu možné uvěřit, že se spojila se svou postavou v jeden celek. Je to pořád Natalia Portman, co se zoufale snaží o herecký výkon. Musím uznat, že se to v průběhu filmu poněkud zlepšilo, nebo jsem si zvykl, ale ten začátek je tedy naprosto otřesný, zvláště pak úvodní rozhovor na verandě s novinářem. Nominace na Oscara byla již tedy zřejmě přiklepnuta předem, bez ohledu na konečný výsledek. Jinak ve filmu není nic jiného k vidění. Nejzajímavější jsou události krátce po atentátu v letadle a zajímavé pnutí mezi Jackie a nastupujícím prezidentským párem. Vzhled herců byl obecně vybrán velmi dobře. Slušná je ještě hudba, ale jsou tam asi jen dvě plochy, co se opakují dokola, nebo jsem si jiných nevšiml (jakože tklivé smyčce plus hrozivě klesající smyčce). Jinak je to ale prázdný film a na poměry daného žánru i s velmi malou edukativní hodnotou. (01.03.2017)

Presne ako píše Malarkey. Strojená nuda. Dve výstižné slová, ktoré popisujú moje pocity. Na film som sa tešil, Kennedy je pojem a dúfal som, že pohľad Jackie na celú situáciu okolo atentátu a tesne po ňom budú max. zaujímavé. Film však výrazne sklamal. Pochvalu si zaslúži jedine N. Portman, ktorá zahrala výborne. Tam klady snímku končia. Vo filme je príliš veľa zbytočnej hudby, zbytočného filozofovania, poučovania a smútku. Kombinácia časových rovín tiež nebola úplne šťastná a rozhovory s kňazom či bratom neboli podané strhujúcou formou, ale pôsobili ako nudná výplň. Atentát dostal skutočne malý priestor a to ma dosť nasralo. Celkovo výborný námet na film, ktorý však režisér nedokázal pretaviť v dobrý film. Svetlo sveta uzrel film, na ktorý sa veľmi rýchlo zabudne...60%. (17.04.2017)

Ten film krasne vyzera, je pekne zahrany, ma super temu a zaujimavu strukturu. Ale naco to vsetko, ked je to sialena nuda? 5/10 (22.01.2018)

Při vší úctě k vedení ČSFD doufám, že tahle databáze nikdy neprorazí na americkou půdu, protože budu madam Jackie kritizovat a budu ji kritizovat hodně. Tempo připomínající Sáblíkovou, která si zapomene sundat chrániče bruslí, by mně nevadilo, už vůbec nemám nic proti obličeji Natálky, kterou při detailních záběrech muselo být vidět i ve vedlejším sále, ale mohl by mi někdo prosím vás odpovědět na otázku proč? Proč tenhle film vůbec vzniknul a proč se v něm přes hodinu a půl řeší jenom to, jestli bude anebo nebude smuteční průvod? Jestli to takhle půjde dál, za chvíli tu máme film o líném psu poručíka Columba, upatlané masce Fantomase nebo o tupém cepínu Radka Jaroše. Kdyby se zhmotnilo všechno to nic, které na mě z plátna dýchalo, sál by prasknul a kino bouchlo. Film chladnější než horský bivak, a to by chtěl dostávat filmové ceny, když nedostane ani tři Pepincovy hvězdy...? (10.02.2017)

Čekala jsem, že mě film víc strhne. To se ale bohužel nestalo. Obyčejný snímek, který o třídu výš vynesla Natalie Portman, která vše zahrála naprosto bravurně. Na filmu mi nejvíc vadilo, jak byl rozkouskovaný. Jelo se tam ve třech časových rovinách a sem tam se do toho hodila ještě čtvrtá, tedy reportáž z Bílého domu, ve výsledku mi to přišlo naprosto necelistvé a kdyby tam byli jen dvě roviny, tedy to co se stalo a její rozhovor pro noviny, určitě by to filmu prospělo. Takhle to tam tak zvláštně skákalo sem tam. Nevím jaká byla, ani jak skutečně působila, Jackie Kennedy, ale mě se podle tohoto filmu zdála naivní a až hloupoučká. A naprosto jsem nechápala, proč se tak snaží o velkolepý průvod a pohřeb, když bylo jasné, že JFK už nemilovala. O hvězdičku navíc za Natalii. 4* (20.02.2017)

Jackie není běžným životopisným snímkem, který by využíval již tolikrát předvedený model, jenž se řídí podle jasné a předvídatelné šablony, ovšem svým zpracováním se upíná spíše k artovému pojetí spolu s retrospektivním vyprávěním ve formě interview. Jedná se tak o náhled do psychického rozpoložení manželky J. F. Kennedyho, a to hned skrze několik časových linií, jenž utváří velice komplexní portrét a donutí mnohé události prožívat spolu s postavou na plátně. Autenticita, která podporuje pochopení postavy je dosažena mnoha způsoby, přičemž vizuální stránka, včetně výkonu Natalie Portman, který je velice rozporuplný, jednoznačně tuto funkci ovládá. Precizní záběry, které znázorňují dokonalost jak Bílého domu, tak i Jackie, jsou doplňovány hojně využívanými velkými detaily na tváře aktérů a zachycují všechny reprezentované emoce. Scény se samotným atentátem a bezprostředně po něm, kdy má Jackie stále ten stejný kostýmek, jsou díky vizuálnímu perfekcionismu naprosto odzbrojující a emočně silné, ovšem nikoliv v podobě soucitného či sentimentálního předvedení. Velkou měrou se na tíživé atmosféře podílí také hudba, jenž má téměř hororový nádech a při mnoha scénách působí až příliš úderně a drsně, což při kontextu celého filmu pouze umocňuje onen prožitek. Zmíněný rozporuplný výkon hlavní herecké hvězdy opravdu nelze objektivně zhodnotit a v očích každého diváka bude působit značně rozdílně, přičemž bych naznal, že žádné hodnocení nelze vyvrátit. Jako psychologický doplněk k již rekonstruovanému atentátu naprosto ideální. [80%] | Kino (06.02.2017)

Film, u kterého mě vyloženě mrzí, jak nízké hodnocení si zde vysloužil - podle mě je zde nedoceněný. Dostal mě svým filmařským stylem (velmi se mi líbilo jeho delikátní nahlížení do soukromí titulní postavy, zcela prosté jakékoli senzacechtivosti, jakož i to volné přecházení mezi retrospektivní a současnou dějovou linkou, byť to rámování celého příběhu postavou novináře, kterému se JK zpovídá, je dnes už strašně konvenční a ohraný umělecký postup), nádhernou kamerou (některé záběry jsou zcela úchvatné) a samozřejmě i hereckým výkonem Natalie Portman, která se pro tu roli snad narodila (velmi mě potěšilo, že věkově přesně odpovídala stáří skutečné Jackie v době atentátu, byť vzhledově tam podobu ani při nejlepší snaze prostě nevidím - snad i proto, že NP je mnohem hezčí než byla JK). Sám jsem byl skutečně překvapený, jak moc se mi ten film líbil - a to navzdory tomu, že mě životopisné filmy téměř nezajímají, a že jsem nedávno sám napsal, koho zajímá nějaká Jackie. Nu, samozřejmě jsem se mýlil, byla to velmi zajímavá žena, a ten film mě možná tak bavil právě proto, že mi nepřišel jako klasická životopisná nuda, ale jako příběh, který má i univerzální přesah o tom, jak to mají ženy na podobných pozicích těžké - a kolik toho musí vydržet. A JK si vážně prošla naprostým peklem - moment, kdy téměř v závěru snímku překvapivě pronese, že si vlastně všechno pamatuje (ačkoli předtím tvrdila opak), a následuje střih na šokující scénu atentátu, kdy je jejímu muži ustřelena půlka hlavy - je naprostým vrcholem filmu a momentem, kdy jsem uvažoval o plném hodnocení (tak působivé je to podle mě i proto, že to přichází až téměř na konci - kdyby film touto scénou začínal, jevil by se nutně zbytek děje vedle toho jako mdlý a neměl by už čím překvapit, protože svoje nejlepší karty vyložil už na začátku - takto ke konci je to velmi nečekané, a to o působivější). 5 hvězd jsem nakonec nedal z důvodu, že mi přece jen nesedlo obsazení některých postav, a potom mi tam trochu vadilo těch několik dobových záběrů, které jsem tam identifikoval - podle mě se to tam nehodilo a působilo to na mě nepříjemně rušivým dojmem. Jinak za mě ale naprosté nadšení - tenhle film budu z hlavy dostávat dlouho. (04.06.2017)

|45%| Trailer mě docela zaujal. Tudíž jsem očekával zajímavý snímek se zajímavou skutečnou událostí. Ve výsledku až tak zklamaný nejsem. Moc jsem toho neočekával, tak tu nebudu dlouze rozepisovat kritiku. Tu třetí hvězdu jsem ale dát nemohl. Nevím, jestli by to mohlo dopadnout lépe, kdyby to bylo natočeno jiným stylem, možná o chlup jo. Vyprávěčský styl se mi moc nelíbil. Navíc, v půlce filmu mě to už téměř vůbec nebavilo. Dokonce by z toho mohl být jen tak cca 50 minutový dokument. Natalie Portman určitě sehrála solidní herecký výkon, jenže její postava mě už zhruba v té půli snímku začala tak trochu rozčilovat – těžko to konkrétně popsat slovy. Jsou zde scény, které se mi líbily, včetně té jak je prezident zastřelen a jeho hlava spočívá v klíně jeho ženy. Jakmile se snímek blížil ke konci, už mě to vůbec nebavilo a nudilo. Takže to není vyloženě blbost, přesto si myslím, že se z toho film dělat neměl, i když to spíše pojednává o první dámě. (13.02.2017)

Demokracie chcípla. Kennedy natáhl svá ctěná brka ve zlatých bačkorách. Tak pozor, filmem probleskne informace, že to byl skrblík. Tak třeba tu domácí obuv pořídil levně ve vietnamské tržnici nebo mu ji upletla samotná manželka Jackie. Každopádně se o tak luxusní vdovu po něm strhla mela, takže Oswald při pohledu na ni páchal demonstrativní odchod ze scény, bratr po zesnulém si okamžitě pořídil odborné publikace o tom, jak správně liberálně masturbovat v oválné pracovně, nemocnice Parkland musela být evakuována z důvodu nahlášení bomby a investigativní Kevin Costner skončil s pojídáním hamburgerů, neboť trpěl panickými stavy, že v bulce je prezidentův mozek. Natalie Portman je hárající fena, která dokáže utáhnout celou diváckou obec na svůj sexuální pohled, takže muži v protilehlé pozici, tedy Billy Crudup, Peter Sarsgaard, režisér Pablo Larrain a spol. raději volí umírněné herecké a minimalistické režijní polohy. Dopadá to tak, že film ve výsledku osciluje mezi netradičním tv filmem, natočeným v téměř divadelním aranžmá, a příležitostně intenzivním kino filmem, který hodně spoléhá na to, že divák je dostatečně obeznámen s touto historickou událostí. Pokud ne, nemůže se pak divit, že film na něj vyplivne sled celkem kusých informací, kterým se nedaří dát kompaktní formu. Rozvleklých scén je kupodivu méně, než bych čekal, ale najdou se pasáže, které bych vystřihl, například všechny scény s Johnem Hurtem. Na časové popisky je film skoupý, takže jsou zde scény, v nichž se objevuje prezident Kennedy živ a zdráv, a není zřejmé, z jakého časového období jsou. Existuje hned několik filmových dramatizací, které pohlížejí na proslulý atentát z různých úhlů pohledu (Nemocnice Parkland, J.F.K...), ten z pohledu prezidentovy manželky právě doplnil tuhle mozaiku. Pravda, mnoho nového do věci nevnesl, ovšem kde jinde a kdy jindy se vám naskytne jedinečná možnost ošukat rozrušenou slavnou vdovu, která vyloudí pár kapek orgasmu navíc pro manželova ochotného náhradníka do svých kalhotek. V sexuální krizi nejvyšší - poznáš demokrata nejbližšího. 7/10 (02.08.2018)

Film pro me byl zklamanim. Byla jsem natesena jak mala, ze se dozvim neco o ni a jejim zivote...jak se vubec poznali, jaka byla svatba...jak prozivala urad sveho manzela. Cokoli o zivote ci o nejakem tajemstvi...ale bohuzel cely film byl jen o smrti. Coz mi prislo dost jednotvarne a i snimek ktery mel 95 minut mi diky tomuhle prisel nekonecny. Natalie Portman jako vzdy uzasna, ale bohuzel film nezvedla tam, kam bych chtela. Cekala jsem na okamzik kdy se neco stane kdy se vrati do minulosti a zacne to vse vypravet. O jejich vztahu nebylo vicemene receno nic a resil se jen pohreb...dost depresivne zamerene, hudba tomu pridavala... Ocenuju ze tam byly realne prostrihy a nejake vety co rekla Jackie by si clovek mel zapsat do denicku. Ale bohuzel na me byl film malo ,,americky" cekala jsem boom a tohle je takovy alternativni neco, kde je hodne krve a malo usmevu. (02.02.2017)

Silne antimainstreamový Larraín sa nám vydal do Hollywoodu a kupodivu sa ním nenechal prevalcovať, ale ponúkol nám, ako špecialista na politické témy, svoj pohľad na Jackie Kennedyovú tesne po smrti manžela, plus aj niekedy predtým. Takže nakoniec sa vám bude Jackie (film) páčiť možno viac podľa toho, ako sa vám páči jeho dovtedajšia tvorba a nie podľa toho, či máte na stene plagát Jackie Kennedy, alebo neviete, kto to bol. Ale celé je to aj tak najmä o Portmanke a jej výbornom výkone, film pôsobí aj napriek experimentálnemu nádychu trochu mdlo až ospalo. Osobne som nepredýchal rozhovory s kňazom o tom, že vo všetkom treba hľadať boží zámer či niečo v tom zmysle. (12.09.2018)

Natálka a její krása. (19.03.2017)

Filmová poezie. Natalie Portman mi sebrala dech svou éteričností i reálností. Tak komplexní portrét historické postavy jsem ve filmu neviděla už roky. Hudba Mica Leviho dělá z filmu poetický i hororový zážitek. A svým způbem je to naprosto dokonálá kombinace. Pro mě jeden z nejlepších filmů roku. (02.02.2017)

"I never wanted fame. I became a Keneddy." Bolo som zvedavý, čo prinesie "Jackie." Natalie Portman je talentovanou herečkou a veľmi dobre predáva svoju rolu. Verím jej každý moment. Na koho som sa ale tešil úplne najviac bola Greta Gerwig. Je tu v role asistentky prezidentky s menom Nancy. A mám dve veci, ktoré o nej chcem povedať. V prvom rade sú skvele zohrané s Natalie Portman a veľmi dobre fungujú spolu. A opäť mám pocit, že sa ocitla v ďalšej vynikajúcej role, v ktorej sa skvele vie preukázať. A najlepšie je to vidno v malom záverečnom momente, kde ukáže Jackie, aby sa usmievala. Je to maličký moment, ale pre mňa veľmi výrazný. Okrem toho je film ale skvele natočený, má veľmi dobrú hudbu a dokáže ukázať život Jackie Kennedyovej a jej snahu vyrovnávať sa so smrťou svojho manžela. A jej pocity z toho. A v mnohom je to ukázané len vizuálne bez dialógov. A jediné čo poviem - "Perfektné." Kde však film pre mňa zlyháva je fakt, že je na sledovanie trošku ťažkopádny a miestami človek prestane sledovať, čo sa reálne deje. A veľmi mi prekáža fakt, kež prestrihávame medzi jej príbehom a scénkami s reportérom. Fungovalo to v Nocturnal Animals, pretože oba príbehy, ktoré sme sledovali boli zaujímavé. Tu tie prestrihy podľa mňa nebolo treba. Film by som si ale znovu už určite nepozrel. Napriek jeho kvalitám je pre mňa ťažké sa naň pozerať. Ale rozhodne je to film, ktorý odporúčam vidieť. Takže pokiaľ vám nevadí trošku ťažkopádnejšie rozprávanie, čeknite si ho. Hodnotenie: B+ (06.02.2017)

Dává smysl se v životopisném filmu zaměřit na kratší časový úsek, než se snažit do hodiny a půl natlačit něčí celý život. Tady je to zhruba týden mezi atentátem na JFK a státním pohřbem, doba vypjatých emocí a nenápadného tlaku okolí. Natalie Portmanová se snažila Jacqueline Kennedyové podobat tolik, až to občas bylo skoro až na škodu. Rozhodně ale zaujala hudba, které by bylo těžké si nevšimnout. Pro Pabla Larraína šlo určitě o nejvíce divácký film, ale navzdory tématu to stěží bude nějaká zábava pro masy. (16.09.2019)

Čo sa výzoru týka, veľmi zlý výber herečky ... účes to skrátka nespraví. Portman v rozhovoroch s Crudupom bola fantastická, ale to ona vie byť. Domácu úlohu splnila tiež na výbornú, Jackie si totiž naštudovala do najmenšieho detailu a snažila sa čo to išlo ... ja som ale v tom filme videla iba dobre hrajúcu Portman a nie Jackie .. a to je, myslím si, problém. Atmosféru, hudbu a kameru chválim. (09.08.2017)

Akurát sa pozerám na autentickú fotografiu skutočnej Jacqueline Kennedy Onassis, ktorú porovnávam, s jej hereckou predstaviteľkou Natáliou Portman, ktorá sa síce na ňu dosť podobá, ale nie je to tak, že ako vajce k vajcu, skôr si herečka osvojila reálny predobraz Jackie, v tom, ako hovorí, t. j - používanie spôsobu reči, mimiky, gestikulácia, vystupovanie, štýl chôdze. To si poriadne naštudovala, pokiaľ sa pripravovala na túto, neľahkú, náročnú úlohu, ale akosi pozabudla na to, že z Natálie - tu absolútne nič nie je vidieť a poznať ! Strašne sa chcela stotožniť s Jackie Kennedy, že zabúda na to, že to k sebe nejde dokopy. Mala z časti použiť črty z budúcej vdovy Kennedy Onassis, to je určite zaujímavé, ale najmä mala byť sama sebou, svojský spôsob prípravy, z jej strany, sa vytratil... Celkovo sa jedná o pohľad na situáciu z jej STRANY, pozerám sa na jednotlivé zábery, ktoré sa odohrali po atentáte na jej muža, 35. prezidenta spojených štátov amerických, Johna Fitzgeralda Kennedyho, ktorý sa v osudný novembrový deň, 22. v poradí, roku 1963, OCITOL, ako bažant na STRELNICI, na ktorého pália zo všetkých svetových strán... Občas sa taktiež pozriem na spoločnosť štábu vo White House, ako ich sprevádza, jednotlivými miestnosťami, a to ešte pred atentátom. Takže, dá sa povedať, že všetko začína príchodom novinára, za skormútenou vdovou, a ona mu začne vyprávať, svoju verziu, jej uhol pohľadu. Film je v niektorých pasážach, veľmi dynamický a silný, najmä vo flashbackoch - 22. 11. 1963, čo nastalo po veľkom spiknutiu. Vlastne, zaujalo ma to, ako to vidí pravý člen rodiny, t. j - jeho manželka, ktorá bola práve pri tom, keď sedela vedľa neho v luxusnej, ale málo stráženej limuzíne, a práve vtedy sa dallaskými ulicami schyľovalo k UDALOSTI, ktorá mi ešte dnes nedá spávať. Chudák, keby ten vedel, čo ho tam čaká... Snímkom ma sprevádza ustavičná nepríjemná, až mrazivo - sugestívna atmosféra, keď sa pozerám na biografický film, ku ktorému sa pristupuje, trochu INAK. Režisér Pablo Larraín ma zaujal svojim rozprávačským štýlom, ktorý absolútne nikoho nešetrí, a ani to nemieni meniť. Škoda je jednej veci, a to je prehnaný zápal hlavnej herečky svojou postavou, pretože sa čoraz viac vytráca IDEA filmu, ktorý ale treba vidieť, pretože je to atypický pohľad na tieto udalosti, z pohľadu manželky prezidenta. Videl som taktiež brilantný film Olivera Stonea - J. F. K. , ktorý sa ale venoval úplne iným veciam. Kto všetko bol v tom namočení... ? Zabúdalo sa na to, čo musela prežívať jeho rodina. Tento film mi to sprostredkoval, len mal dbať na prehnaný výkon Natálie, ktorá je síce presvedčivá, ale aj veľmi zvláštna... PS : Spomína sa tu Abe Lincoln, ktorým bola Jackie - očividne posadnutá... A dá sa povedať, že obaja skončili rovnako. Pre mňa boli Abraham a John, najlepší americkí prezidenti všetkých čias !!! (10.02.2017)

Natalie Portman sa naučila mimiku, spôsob reči a vystupovanie Jacqueline Kennedyovej. To je tak jediné pozitívne, čo si z filmu môžete odniesť. Nejde ani o životopisný film, kde by bolo oveľa zaujímavejšie sledovať jej vzťah nielen s manželom, ale aj jeho bratom, neskôr miliardárom Onassisom a podobne. Lenže film sa orientuje len na krátku pasáž jej života krátko po smrti prezidenta Kennedyho, a tak je aj tá hodinka a pol pridlhá. Už v tretine sa budete nudiť. (23.02.2017)