Hviezdne vojny: Epizóda I - Skrytá hrozba

V průběhu 80. letech už strůjce Star Wars George Lucase nelákala možnost realizovat další Star Wars projekty a původně plánovanou trilogii, která by navázala na události Návratu Jediho tehdy zrušil. Až začátkem 90. let po všimnutí toho jak velkou slávu zažívá (dnes už ne-kánonické) expandované univerzum v podobě knížek či komiksů se George Lucas přece jen rozhodl k realizaci svého původního nápadu a vytvořit trilogii, která by naopak událostem prvních třech Star Wars filmů předcházela a on měl tak možnost odvyprávět příběh Anakina Skywalkera/Dartha Vadera v podstatě od samého začátku a definitivně tak ze Star Wars udělat jednu velkou ságu. Jedním z prvních klíčových faktů, který prequelovou trilogii od té původní odlišuje je tehdy v devadesátých letech nastupující forma digitálních efektů- George Lucas jim během realizace prequelové trilogie dal přednost před praktickými efekty a ještě před realizací prequelové trilogie digitálními efekty ,, vylepšil´´ původní trilogii a na kazetách a DVD tak diváci mohli definitivně vidět Lucasovu finální vizi toho jak měla celá původní trilogie vypadat i přesto, že spousta fanoušků nemůže těmto upgradům přijít na jméno a digitální efekty se pro ně následně stali jedním z hlavním kamenem úrazu prequelové trilogie (což byl poté následně také jeden z důvodů toho proč se Star Wars filmy od Disneyho snažili jít opět především cestou praktických efektů). Režie se sice chopil George Lucas, který se tak po 22 letech (ano, poprvé od Nové naděje) opět usadil do režijní sesle, původně ale režírovat nechtěl a po vzoru Impéria vrací úder a Návratu Jediho chtěl zůstat pouze na pozici scenáristy a producenta. Jím oslovení kolegové a přátelé jako Ron Howard (který později natočil Solo: Star Wars Story), Robert Zemeckis (trilogie Návrat do budoucnosti, Forrest Gump) nebo Steven Spielberg mu ale vždy odvětili tak, že by nejlepší volba měl být právě Lucas. Režie se tak Lucas chopil nedobrovolně a stál před ním pořád tak trochu nelehký úkol- už v 90. letech sice byli Star Wars obrovským fenoménem a jeho fanoušci vyčkávali na premiéru nového filmu velmi pozorně, zároveň ale měl ideálně George Lucas ke Star Wars dostat generace nové. Star Wars: Skrytá hrozba je tak pro mnoho lidí stejně tak důležitý film jako je Star Wars: Nová naděje a později se to samé dá říct o o Star Wars: Síla se probouzí- Každý z těchto tří filmů byl start nové trilogie, který vždy odstartoval v jiné éře (1977, 1999, 2015) a vždy k Star Wars dostal novou základnu fanoušků. Pro mnohé lidi byla až Skrytá hrozba tím prvním Star Wars filmem a vůbec tehdy třeba netušili, že už vlastně dávno existuje čtvrtý, pátý a šestý díl ságy a budou si jen muset počkat na realizaci druhého a třetího dílu. Nezasvěcený člověk tak z toho logicky mohl tehdy mít guláš, Lucas ale u Skryté hrozby vsadil na zcela jiné období předaleké galaxie, které se zásadně liší od toho v původní trilogii. Lucas se ve Skryté hrozbě vrací do času před Impériem kdy byli Jediové obránci míru a spravedlnosti v galaxii a jejich odvěcí nepřátelé Sithové tehdy jen nepatrně vystrkovali růžky. Skrytá hrozba má s Novou nadějí několik vztyčných ploch- U obou filmů platí, že mají vyloženě takovou tu uvolněnější, pohádkovou dobrodružnější atmosféru, oba víceméně mohou fungovat jako uzavřená díla, především je ale Skrytá hrozba vlastně vyloženě komorním filmem, kde se nebojuje o osud celé galaxie, ale ,, jen´´ o o osud jedné planety jménem Naboo a nějaké patálie s Hvězdou smrti, která by mohla zničit několik set planet tu reálně nehrozí. To ale Skryté hrozbě neubírá monumentální blockbusterové měřítko, které fakt, že doba pokročila a s digitálními efekty si Lucas může v podstatě dělat co chce (což je zároveň i menší kámen úrazu) využívá na plno. Ta neokoukanost světa předaleké galaxie je možná po zhlédnutí původní trilogie v rámci prequelové trilogie víceméně pryč, přesto se skutečně díky zasazení do zcela jiné éry a představě jiných světů daří opět předvádět víceméně zdařilé expozice. Epizoda I trochu více zabrušuje do politické stránce a dotýká se tak oblasti, které Epizoda IV jenom naťukla. Pro spoustu fanoušků tohle může znamenat problém, protože budou mít pravděpodobně problém s tím, že u Star Wars je opravdu nezajímají politické kapitoly, té politiky tu ale není zase tak moc a především je skutečně zajímavé pozorovat jak tedy fungoval ten galaktický senát o kterém jsme předtím skutečně slyšeli jen v Nové naději v rámci jeho zrušení. Především se tu ale skutečně prezentuje období kdy Jediové nebyli ohrožený druh a kdy to byli skutečně největší borci galaxie. Šermířské pasáže se světelnými meči jsou tak o poznání zajímavější, protože díky faktu, že jsou zde Jediové už vytrénování se dočkáváme svižnějších a choreograficky hbitějších lightsaber duelů než když se v původní trilogii víceméně šermovali jen zestárlý Jedi, Jedi ve výcviku a kyborg co je rád, že je rád. Díky za ty dary. Aleca Guinesse v mladší verzi Obi-Wana Kenobiho vystřídala naprostá castingová trefa v podobě Ewana McGregora ve kterém může divák lehce poznat toho starého Obi-Wana z původní trilogie, přece jen jde ale pořád o teprve o mladého padawana, kterého zkouška jedijské dospělosti ještě teprve čeká. Liam Neeson je jinak skvělá volba na roli Obi-Wanova mentora Qui-Gona Jinna, který se opět liší od povah Obi-Wana a Yoda z původní trilogie a na jeho postavě je zajímavě to, že i když je sám Jedi, s některými pravidly řádu on sám nesouhlasí. Role Qui-Gona Jinna možná není v celé Skywalker sáze kdovíjak zásadní, přesto se ale pro mně osobně jedná o jednu z nejzajímavějších a nejlepších postav celého světa předaleké galaxie. Zároveň se dle mně podařilo v rámci Skryté hrozby vytvořit silnou ženskou postavu a to v podobě Padmé Amidaly- Tato 14-letá královna Naboo je možná mladická, od začátku se ale projevuje jako snaživý vládce a především se skutečně nebojí prosadit. Natalie Portman na tuto roli možná očividně nevzpomíná v nejlepším, Padmé Amidala je ale pro mně osobně skutečně parádním ženským charakterem a především se Lucasovi očividně daří budovat zatím pouze čistě kamarádské (pouze z její strany) pouto mezi ní a Anakinem Skywalkerem. Jeho představitel Jake Lloyd se možná po natáčení dočkal šikany a víceméně ho ztvárnění Anakina Skywalkera přimělo k tomu ukončit hereckou kariéru, stojím si ale za tím, že Lloyd těžké nároky celkem dobře zvládl a především se tu skutečně daří Anakina prodat jako sympatického chlapce, který se snaží o dobro a dokazuje svou z původní trilogie proslavenou pověst skvělého pilota, jen těžko by ale někdo uvěřil, že by se z tohoto chlapce měl za několik let stát vražedný stroj Impéria. Už minimálně první náznaky k cestě temné strany ale George Lucas skrz postavu 9-letého chlapce prodává velmi zdařile a uvěřitelně a celkově se minimálně za mně podařilo Lucasovi v průběhu všech tří filmů Anakinův přerod na temnou stranu síly prodat. Zároveň se Lucasovi skutečně podařilo po vzoru Dartha Vadera vytvořit padoucha, který zaujme už jen svým zevnějškem- Dartha Maula. Ten toho na rozdíl od Vadera moc nenamluví a ani se (alespoň v rámci filmu) nedočkal výborného dějového archu, Maul ale skutečně působí jako hrozba, zvláště když vytasí svůj oboustraný světelný meč. Závěrečný souboj mezi Obi-Wanem a Qui-Gonem proti Maulovi za doprovodu famózního Duel of the Fates od Johna Williamse patří mezi nejepičtější momenty celé Skywalker ságy, kde se schopná akrobacie Raya Parka s velmi zdařilou choreografii využívá v rámci jednoho z nejlepších lightsaber duelů, kde funguje napětí a především celý souboj skutečně k něčemu vede. Vede k něčemu, co pro jednu postavu udělá zcela zásadní krok a celý osud závěrečného souboje v podstatě vytyčí danou cestu napříč celou ságou. Darth Maul možná (alespoň v rámci filmů) plátno Star Wars filmů opustí příliš rychle, zásadní následky ale jeho charakter přinese a i proto zamrzí, že si ho Lucas neponechal na celou trilogii a místo něho v druhém díle trilogie vytvořil prostor pro novou postavu- Hrabě Dookua. A pak je tu ten Jar Jar- Jaký je Jar Jarův smysl? Má skutečně nějaký hlubší smysl? Jde skutečně o ve finále zavrhnutého Darth Jara Jara nebo je Jar Jar skutečně jen pouhou zábavnou figurkou? Za mně Jar Jar od začátku byl a navždy bude pouze zábavná postava, která slouží jako takové odlehčení u vážných momentů a především taková ta zábavná postava, která má ale v rámci děje nějaké opodstatnění. I přesto, že je Jar Jarův humor možná až příliš infantilní a jeho přítomnost na plátně možná většinu času zavázání zbytečností, nikdy jsem Jar Jara vyloženě nenáviděl a rozhodně bych neřekl, že nějak sráží výsledné kvality Skryté hrozby dolů. Už především díky tomu, že díky němu je nám představeno zajímavě vypadající podvodní město Otoh Gunga a celkově jsou Gungani zajímavá stvoření, které se za mně svou otravností rozhodně nevyrovnají Ewokům. A i za to plusové body. Lucas se sice snaží o vyprávění nové éry a nového příběhu, zároveň se ale nebojí odkazování a budování vstříc původní trilogii. Krom Obi-Wana dorazí i mladší mistr Yoda, R2-D2, mladý Anakin Skywalker začne stavět C-3PO, v senátu se objeví Wookieeové (a také E. T. ho rasa!), vrátíme se na Tatooine a objeví se i Jabba Hutt, tuskeni nebo Jawové. Zmíní se planeta Alderaan, zazní slavné jméno Antilles, občas zazní kultovní motiv z původní trilogie a přesto všechno tento možná až přehnaně překombinovaný pokus o nostalgii funguje. Původní a prequelová trilogie totiž pořád dohromady tvoří jeden obrovský příběh a tudíž různé propojování a odkazování víceméně dává smysl a zároveň si Lucas víceméně hlídá to aby si prequelové filmy neodporovali s originálními (pochybnou paměť R2-D2 a víceméně i Obi-Wana teď ignorujme!). A především Skrytá hrozba skutečně primárně funguje v tom směru v jakém fungovat má- Opět je to úžasné velkolepé sci-fi dobrodružství, které představí naprosto famózní závod kluzáků, události kolem zničení hlavní lodi Obchodní federace dodá víceméně podobný WAU feeling jako u ničení obou Hvězd smrti (jen to kvílení mladého Aniho tu osudovost přece jen trochu sráží) a především je tu ten zmíněný osudový duel. Zároveň tu Lucas tak trochu redefinuje celkový pohled na sílu (i přesto, že myšlence midi-chlorianů taky nemůže mnoho fanoušků přijít na jméno) a celkově má prostě a jednoduše návrat do předaleké galaxie i přes svůj většinový digitální kabát (film obsahuje 1900 trikových záběrů) má duši. Epizoda I možná vznikla v době kdy nebyli digitální efekty na vrcholu dokonalosti, přesto jsou ale v rámci Epizody I už víceméně koukatelné a výsledný zážitek nesráží. Kameraman David Tattersall prequelům dodal občasné velmi vizuálně zajímavé a dodnes tak trochu nedoceněné záběry. John Williams počtvrté skládal hudbu k filmu ze světa Star Wars a opět přišel s novými a parádními hudebními motivy. A George Lucas dokázal svět Star Wars tehdy otevřít novým generacím i za cenu, že většina pamětníků tehdy víceméně kroutila hlavou. Já osobně ale Skrytou hrozbu beru jen jako parádní rozjezd nové Star Wars éry, který není Novou nadějí, ale to ani reálně být nemohl. Stejně jako Nová naděje je Skrytá hrozba především dobrodružnější a víceméně drsnějším pohádkovým rozjezdem u kterého se na drsnější a temnější pojetí musí čekat do dalších dílů. Především je ale Skrytá hrozba skutečně parádním úvodníkem do světa předaleké galaxie díky kterému je jedno zda maratón startujete původní trilogii nebo trilogií prequelovou. Obě možnosti totiž stojí za to.....Viděno v kině: 2x (05.10.2020) (menej) (viac)