Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Horor
  • Komédia
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (3 315)

plagát

Pahanhautoja (2022) 

Hezký finský hororový bizárek, který pro mě minimálně o půlhvězdu sráží ta sekvence, v níž monstrum vypadá jako vypelichaná zmutovaná slepice. Tahle část nebourává jinak seriózně pojatou hororovou podívanou, je to takový záchvěv temně pohádkové / fantasy estetiky, který mi ke zbytku filmu prostě neštymuje. 7/10

plagát

Everything Everywhere All at Once (2022) 

Bohužel pro mě tenhle napjatě očekávaný snímek, na nějž jsem se těšil jako na potenciální film roku, překročil hranici mezi ulítlým bizárem plným hravých nápadů a neuspořádaným bordelem na kolečkách, kde je všechno jedno. A ne jednou. Vždycky se sice tak nějak vrátil do kolejí, jež jsem dokázal následovat a celou podívanou si užít, na pětihvězdičkový piedestal jsem ale zvyklý stavět soustředější snímky, u nichž vidím, že je mají tvůrci pevně v rukách. A takový dojem zkrátka u Everything Everywhere All at Once nemám ani náhodou, a to nejen proto, že finále mě emocionálně naprosto minulo. Děj se postupně dostane do takových otáček, takového gejzíru ničím nelimitované fantazie, že už se tam aspoň nějaký pevný bod - ne nutně "logický" smysl - hledá fakt těžko. Jo a některé fóry to tlačí tak na sílu, že se u mě několikrát dostavil pocit trapna. Hravost a originalitu oceňuju, za sebe bych ale pár otáček radši ubral.

plagát

Podpaľačka (2022) 

Jediným světlým bodem je hudba, na které se podílel John Cerpenter. Ta zní opravdu fajn, povedený hororový soundtrack. Jinak je ten film ale úplně bez jiskry, abych to vyjádřil takovýmhle trapným, leč nebízejícím se punem.  Hlavně scénář působí, že v něm toho spousta chybí.

plagát

Escape the Field (2022) 

Absurdní mystérium z výprodeje a nejsrandovnější herecké výkony za hodně dlouhou dobu. Neztrácejte s tímto čas.

plagát

Doctor Strange v mnohovesmíre šialenstva (2022) 

"Nejhororovější marvelovka" je asi tak významuplné sousloví, jako třeba "nejteplejší zmrzlina". Jasně, druhej Doctor Strange není tak rozjuchanej jako třeba poslední Thor nebo Strážci galaxie, ale držku si jím takříkajíc nespálíte. Byť je v tom Sam Raimi občas cítit, osobně jsem u filmu s podtitulem "v mnohovesmíru šílenství" doufal v bláznivější, odvážnější a ehm, šílenější jízdu. Stále se to drží v bezpečných mantinelech neškodné zábavy a klasické marvelácké šablony. A je to škoda, protože potenciál byl nezměrný a po delší době mohl Marvel operovat s negenerickým "novým" záporákem (jednoznačně nejsilnější stránka filmu). Na úrovni jednotlivých scén občas super (Raimiho režijní vklad), škoda že je nepropojuje vypilovanější scénář.

plagát

Čuník (2022) 

Tlustá Carrie ze španělského vidlákova. Uťápnutá řeznická dcerka Sára je šikanovaná trojicí instapipin. Shodou okolností se ale po jedné zvlášť ošklivé bully etudě stane svědkem toho, jak tyhle pipiny naloží do své bílé dodávky neznámý psychopat a odveze je vstříc nějakému tomu mučeníčku. Dobře jim tak, řekne si vcelku logicky, a s přátelským mávnutím na pozdrav nechá dodávku odjet a celý zážitek si nechá pro sebe. Svědomí ji teda trochu hlodá, ale situaci komplikuje ještě fakt, že se mezi ní a únoscem během té letmé chvíle, co se viděli, vytvořilo jakési romantické pouto. Následuje překvapivě svižná hororově-thrillerová jízda (čekal jsem o dost usedlejší film, který před žánrovými atrakcemi upřednostní dramatické se hrabání v morálních otázkách) s neodolatelnými závany černého humoru a slušně "drsným" finále. Vzhledem k tomu, že se Čuník nebere nijak vážně, přimhouřím oko nad některými rozpačitě působícímí scénami (např. když jde hrdinka hledat mobil a narazí při tom náhodně na několik lidí, celá ta sekvence je jednoduše divná) a slabší čtyřku snímku klepnu.

plagát

Nepřivolávej nic zlého (2022) 

Dánská rodinka se na prázdninách v Toskánsku spřátelí s holandskou rodinkou a když po čase obdrží pozvánku na víkendovou návštěvu nizozemského venkova, kde tito noví přátelé bydlí, rozhodnou se ji přijmout - protože co by se mohlo stát hrozného, maximálně to nebude tak fajn, jako tehdy v létě v Itošce. No, vidíme žánr, do kterého tento snímek spadá, takže tušíme, že úplně v klidu návštěva neproběhne. Klasické žánrové propriety tu sice v závěru nějaké jsou, za nejsilnější kartu tohoto filmu nicméně rozhodně platí úplně výborné předvedení společensky maximálně nepříjemné situace, ve které bych se opravdu nikdy nechtěl ocitnout. Hostitelé se totiž chovají divně - ale ne tak moc divně na to, aby to vyloženě křičelo "bacha, psychopati, zdrhejte". Spíše balancují na hraně, která se dá ještě vysvětlit rozdílnou náturou, kulturou, návyky. A hosté nechtějí hostitele urazit, takže přivírají oči nad jednou divnou věcí za druhou, až z toho diváka chytá sociální úzkost, protože je to fakt mrtě nepříjemné. Nepříjemná je i koncovka, která může s citlivějšími diváky dost zalomcovat, i když nebudu lhát, po ohlasech ze Sundance jsem čekal asi větší nálož. Zároveň mě rozuzlení ani úplně nepřekvapilo, film vyústil v něco, co se dalo od jisté chvíle (která nastala poměrně brzo) tušit - spíš mě zaskočilo, že je to vlastně tak banální a bez nějakého hlubšího smyslu. A souhlasím také s rezervovanějšími názory, podle nichž rozplétání pointy a celkově zakončení nepůsobí úplně soustředěně. Nechápu, proč se to, co se stalo, stalo právě tak, jak se stalo. Záporáci si tam úplně zbytečně zadělávají na problém, naopak klaďasové mohli úplně jednoduše pár věcí udělat trochu jinak, aby se zkusili největším problémům vyhnout.

plagát

X (2022) 

Člověk by od hororové vyvražďovačky ze zákulisí amatérského pornoprůmyslu tak úplně neočekával, že v jeho středu bude vlastně docela zajímavé, ambiciózní a nepříliš často prozkoumávané téma, které mě dokonce v několika momentech donutilo soucítit s hlavní zápornou postavou (tedy, než přešla do full psycho bitch módu samozřejmě). Natočené je to skvěle, West podobně jako v Domu ďábla přesvědčivě imituje 70. léta, hraje si se střihem a přináší nejednu silně creepy sekvenci. Zdejší kladní hrdinové bohužel nejsou úplně můj cup of tea - ač poměrně snaživě vykreslení a navzájem bez problémů rozeznatelní - takže první polovina se pro mě nesla spíš ve znamení čekání na to, až ten neodvratnej masakr konečně začne. S prvním bodnutím to pak ale jede krásně svižně a hororově výživně až do konce. Nejsem asi tak nadšenej, jak jsem doufal, že budu, spokojenost je ale na místě.

plagát

Severan (2022) 

Čarodějnice u mě stále vede, ale rozhodně jsem si Seveřana užil víc než přehoněnej Maják.  V první polovině jsem věřil tomu, že plná palba padne. Je to drsné, stylové, a ve scéně dobývání vesnice je Alexander Skarsgård opravdu "zvíře". Úplně nejvíc jsem si užíval různé ty šamanské rituály a mýtické výjevy, balancující na pomezí mezi halucinací/snem a nadpřirozenem. Ale nakonec musím strhnout bodík za něco, co si Eggers v tomhle filmu vyzkoušel vůbec poprvé - a imho moc nepřesvědčil. A to jsou normální, pozitivní lidské emoce. Konkrétně láska. V Čarodějnici ani Majáku vlastně vůbec nic pozitivního nebylo, ale tentokrát je na lásce postaven poměrně důležitý dějový oblouk (mezi Skarsgårdem a Taylor-Joy) - a podle mne vůbec nefunguje. A to dokonce tak moc, že jsem byl do poslední chvíle přesvědčenej, že ta zaláskovanost je z jedné nebo z druhé strany (případně z obou stran) jen pouhou lstí, jež vyústí v nějaký zlovolný zvrat.

plagát

Wyrmwood: Apocalypse (2021) 

Co se děje týče, už si první Wyrmwood úplně nepamatuju, ale pocitově mám z pokračování obdobný dojem - zběsilá, z řetězu utržená, přapálená zombie jízda, která nízký budget úspěšně zakrývá nadšeneckým fanouškovským stylem a energií.

Ovládací panel
20. naj užívateľ Česko
1 855 bodov

Reklama

Reklama