2001: Vesmírná odysea
2001: A Space Odyssey
2001: A Space Odyssey
2001: A Space Odyssey
2001: A Space Odyssey
Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Recenzie (1 619)
Velká klasika na mě zapůsobila spíš nudným, než převratným dojmem. Možná to chce vidět víckrát, ale k tomu po první projekci, abych se přiznal, zatím nemám sílu :) ()
Životanázor vizionára, vyslovený filmovými obrazmi a hudbou v prostredí sci-fi žánru. Tematický záber je absolútny, od zrodenia myslenia a uvedomenia si vlastnej osobnosti na úplnom počiatku ľudstva až po hrozbu nadvlády umelej inteligencie vyspelej civilizácii v budúcnosti. Trpezlivosť vyžadujúce tempo filmu výstižne alegoruje dĺžku života človeka, a v prepojení s hĺbkou a tajuplnosťou vesmíru i vzdialenosť odpovedí na jeho existenčné otázky. Až na tie zastaralé inverzné filtre pri záverečných preletoch nad krajinou úžasne nadčasová záležitosť. Obraz reštaurovanej verzie, ktorá vchádza do našich kín vďaka Projektu 100, je perfektný. ()
V rámci cenzury urážek a vulgarismů nebudou takovéto výrazy zobrazeny, aby nedocházelo k prznění mravní výchovy mládeže. Takže, je to ........ ........., přeceňovaná ...... a ........ ...., odvázaný z toho může být snad jen ....... ......... ......, nebo ......... .....!!! A že já ....... ..... se na to vůbec díval. .....! Ba co víc, ........... ..... Kubrick, který je ..... a byl by schopen každého .......... ......... unudit xmrti, to konečně dokázal. ........ ..čovina!!! A víc nemám, co bych dodal. ()
Filmová báseň se zpěvy. Nádherná záležitost, která předběhla svou dobu o desítky let. ()
NFR 1991, Oscar 1 : Vizuální efekty + 3 nominace: Režie, Výprava, Scénář ()
Čirá filmová magie,s těžko uchopitelným závěrem a geniálním nápadem spojit ladný pohyb kosmických korábů se Straussovým valčíkem. Perla světové kinematografie. ()
Pro někoho může být tenhle film možná nudný, ale mě takový rozhodně nepřipadal. Atmosféra a napětí by se daly krájet ... Skvěle vykonstruovaný děj, skvěle padnoucí hudba (nečekaně - opravdu jsem nevěřila, že by klasika mohla takhle pasovat do sfi-fi), tohle sci-fi je jiné než většina ostatních filmů tohoto žánru. Nečekejte, že když se vzbouří lodní počítač, bude následovat spousta výbuchů a zoufalý (fyzický) zápas s technikou. Přestože (nebo spíš možná protože) tam takovéhle scény nenajdeme, jsme (tedy alespoň já byla) strašně napjatí od začátku do konce. Akorát konec zřejmě přesahuje moje intelektuální možnosti a trochu jsem ho nepochopila. Snad to spraví ještě jedno shlédnutí. ()
Tak tohle je zážitek. Nezapomenutelný. Ale na můj vkus to bylo příliš rozvleklé, atmosféra až příliš dusivá a hudba (mimo valčíky a Zarathustru, samozřejmě) poněkud kakofonická...jenže i za samotného HALa bych dal tři hvězdy. On se přece nemohl mýlit...nebo ano? ()
Můžeme dlouze rozebírat, o čem Odysea vypráví, nad faktem, že jde o nejlepší filmové sci-fi všech dob, ovšem diskutovat netřeba. 100% Zajímavé komentáře: kiddo, Oskar, Dr.film, Lateef, InJo, LarryW ()
Film, u kterého můžete nabýt dojmu, že byste při jeho sledování zvládli povečeřet, zařídit několik pracovních telefonátů a souběžně zhlédnout ještě nějaký jiný snímek, protože čistě dějově má Vesmírná Odysea asi tak 15 minut roztažených do dvou a půl hodiny. To je ale veliký omyl, ve skutečnosti budete muset filmu dát dokonce více času, než jaká je jeho stopáž. Kubrick mě tentokrát nezklamal, možná proto, že jsem si byl před projekcí celkem jistý, že Odyseu kvůli nudě po chvilce vypnu. Doteď si nedokážu vysvětlit, jak je možné, že mě to tak bavilo, natož že mám chuť film zhlédnout znovu :) Po Mechanickém pomeranči a Olověné vestě jsem Kubrickovo přízvisko geniální tvůrce nechápal, nyní již ano. Avšak stejně si neumím představit, jak bych ke zhlédnutí 2001: A Space Odyssey přemluvil někoho, kdo se o kinematografii nezajímá více než hodně... ()
Už od úvodních tónů je zřejmé, že diváka čeká dokonalý filmový zážitek. A skutečně. Mistr Kubrick tento film natočil tak, že i autor předlohy A.C. Clarke musel být s konečnou podobou spokojen, ba co víc, musel nejspíš chrochtat blahem, stejně jako já, když jsem to viděl prvně. ()
║Rozpočet $10,5milióna║Tržby USA $60,541,301║Tržby Celosvetovo $68,763,373║ Kubrick natočil pekne sa tváriacu vesmírnu uspávanku s tak pomalým dejom, s minimom dialógov a tie čo nám ponúka sú dosť pasívne, rovnako ako strohé zábery čo vyznejú maximálne staticky, že na konci som nevedel o čo mu vlastne išlo. 1* dávam aspoň za tie vydarené nápady ohľadom technických prvok vesmírnych lodí a ich interiérov, ináč som tam nič zvláštne nepobadal, film sa dal pokojne zhrnúť do stopáže 30minút, veru nič by sa nestalo. Kubrick a jeho filmový štýl, len potvrdil týmto ďalším vzhliadnutým počinom, že ide naprosto okolo mňa. /20%/ ()
Neobyčejný vesmírný balet, smíšený s psychedelickým tripem kamsi na hranice galaxie. Proč je Kubrickova Vesmírná odysea velkým filmem? Protože odolala vábení předlohy a namísto papouškování Clarkova textu se stala jakousi bizarní vizuální esejí na téma budoucnost, vesmír a lidé. O genialitě Kubricka svědčí i to, že dnes, kdy se film vydává cestou "dokonalé nápodoby", neztrácí jeho strhující hra tvarů, barev a zvuků nic ze své znepokojivosti, sugestivity. Podle mého proto Vesmírná odyssea nestárne, protože není opisem sci-fi předlohy, ale svrchovaným uměleckým dílem, které přesahuje hranice žánru sci-fi. Dnešnímu divákovi se může jevit líná, poklidná, antidramatická, ale její skutečné kouzlo dříme pod povrchem děje. Bravo, tohle dílo kráčí ve šlépějích nejlepší tradice umělecké fantastiky... ()
Celý film je jak dlouho nit, která je propletená velmi komplikovaně. Některá místa jsou opravdu pro silné mozky. Již legendární lodě a valčík. Tomu se nedá nic vytknout. Jen radím počkat si tento film až budete vědět, že ho spolknete ;-) a nebo ještě lépe přečtete si knihu a pak to pochopíte.Je pravda, že film se od knihy liší v pár věcech (nedůležitých), ale konec vyznívá lehce jinak než jak zamýšlel génius A. C . Clark. Stanley jako spoluautor scénáře zasáhl a jeho geniální mozek z knihy přetvořil "zjednodušenou" verzi pro diváky, která však podle mě nemůže být kompletně pochopena bez znalosti předlohy. Plakát s lidským plodem a nápisem "Ultimate trip " naprosto dokonale vystihuje toto stěžejní dílo sci-fi a jeden z nejvýznamnějších filmů historie. Pro všechny, kterým se zdá snímek jako silná káva, kterou nepochopili, doporučuji přečíst knihu (možná vám nasměruje správným směrem, možná z části omezí vaši fantazii...). ()
Tento film povazovany za opravdovou klasiku zanru me po prvnich deseti minutach zacal tak neuveritelne nudit, ze jsem mel opravdu chut ho ihned vypnout. Ale odolal jsem, cekal jsem na neco co by me "probudilo", ale bohuzel nic takoveho se nedostavilo. Skoda. ()
Kubricka moc nemusím, toto je ovšem jeho nejlepší film. Na dnešní dobu možná trochu rozvleklý, majestátní záběry trvají trochu déle, než se dnes nosí. Kubrick za film dostal svého jediného Oscara, ovšem za vizuální efekty. Ty jsou skutečně skvělé - od výborných masek pravěkých opolidí až po záběry z vesmíru. Dost dobře je využita klasická hudba. Tento film inspiroval každý druhý pozdější sci-fi film. ()
Co je vlastně zač onen mysteriózní černý monolit? Je HALovo nabytí vědomí nevyhnutelným mechanismem evoluce, anebo jen nešťastnou poruchou? Je osud, který postihl astronauta Davea happy endem, či tragédií? Počínaje Wikipedií a konče snad každou filmovědnou encyklopedií si můžete projít, o čem všem Vesmírná odysea možná je; ale možná také není. Především se totiž dodnes jedná o opojný audiovizuální zážitek, který má smysl především prožít – a to pokud možno v kině. Více zde. ()
Výjimečně odosobněný vizuální zážitek. Vesmír a lidé. Obrazová esej na téma nadčasovosti... PS: Počítač, který převzal vládu nad lodí, se jmenoval HAL. Zkuste si posunout ta písmena o jedno dál v abecedě...a dostanete zkratku IBM...i když to Kubrick osobně popírá a přičítá to shodě okolností, je to náhoda více než prognosticky varující... ()
Režijní nádhera vypiplaná do nejmenšího detailu a velmi hluboký příběh neteistického pojetí vývoje člověka, směřujícího stále vzhůru. Možná stojí za to nejprve se seznámit s knižní verzí, ale i tak je závěr snímku naprosto fascinující. ()
Súvisiace novinky
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (viac)
Co chystá režisér Johna Cartera a WALL-E?
Scenárista a režisér Andrew Stanton (Hledá se Nemo, WALL-E) se po letech pauzy chystá vrátit za kameru svého nového celovečeráku. Stanton naposledy natočil animák Hledá se Dory pro Pixar, předtím měl… (viac)
Zemřel mistr speciálních efektů Douglas Trumbull
Ve věku 79 let opustil filmový svět mistr speciálních efektů, vynálezce, filmový režisér a producent Douglas Trumbull. Informaci médiím předala jeho dcera Amy. Uznávaný hollywoodský tvůrce, který má… (viac)
Festival METRONOME - Iggy Pop, filmová hudba
Nový dvoudenní hudební open-air festival METRONOME představí v areálu holešovického Výstaviště během posledního červnového víkendu 25. a 26. června více než 30 zahraničních i tuzemských hudebních… (viac)
(Komentář obsahuje mou interpretaci filmu a není proto určený pro ty, kteří ho doposud neviděli) Před miliony let žili ubozí primitivní předkové lidí jako opicím podobné stvůry na bohem zapomenutém světě v pustinách, plných rozeklaných skal a všudypřítomného ticha, připomínající cizí vesmírné světy. Živořili, vymírali, jejich záhubě nešlo vzdorovat. V té době byl do tváře země vražen klín v podobě dokonale přesného černého monolitu, jež pohltil veškeré světlo a zrdcadlil v sobě černotu vesmíru, z něhož vzešel. Co ale znamenaly jeho bezchybně symetrické křivky? Co značila dokonalost temného kvádrovitého tělesa? Byl to snad výsměch přírodě? Nic podobného nemohlo vzniknout přirozenou cestou. Muselo to být vyrobeno. A tento monolit jakoby pohrdal přírodou, jakoby říkal je že něčím víc, že je dokonalý. Pro ubohé opičí tvory, spoutané přírodními zákony, to byla ta nejúžasnější věc co kdy spatřili. Ale onen úžas s sebou nesl i strach a obavy. Obavy, co je vlastně účelem tohoto předmětu? Co přinese člověku? Co způsobí pouhý dotek s dokonalostí? Ale troufalá zvířata se dotknout odvážila. A tam na "úsvitu lidstva" se předkové dnešních lidí prvně chápou kosti a prvně používají něco jako nástroj. Ironicky aby posloužil jako smrtící zbraň. A stejně jako kost vržená do vzduchu je i po milionech let vesmírný koráb, plující po orbitu Země, symbolikou cizího parazitického tělesa, jež je vysláno kam nepatří. V tomto případě do hlubin temného a neznámého vesmíru. Toto byla má interpretace úvodní scény nejgeniálnějšího díla vůbec. V roce 1968 natočil 2001: A Space Odyssey režisér Stanley Kubrick ve spolupráci s autorem knižní předlohy (mimořádně vydané až po uvedení filmu - jedná se tedy spíše o románový přepis) Arthurem Charlesem Clarkem. Dal tak vzniknout nezapomenutelnému filmu, který se navěky zapsal do dějin filmové tvorby a do myslí filmových diváků mnoha generací. Kubrick nikdy nevysvětloval motivy svých filmů, chtěl, aby si lidé udělali vlastní náhled. Jeho 2001: A Space Odyssey je spíše filozofickým opusem nežli science-fiction. Jeho chápání je vymezeno geniálně zvolenými a ztvárněnými vizuálními kreacemi spolu s hudebním doprovodem a funguje spíše na podvědomé úrovni. Sic se to tedy na povrchu nemusí zdát, film má svou logiku a vlastní realitu, která se pomalu na podvědomé úrovni vykresluje a díky symbolům dává nahlédnout na útržky obrazu. Film navozuje unikátní atmosféru, které se cokoliv, co jsem viděl, nemůže rovnat. Je mystickou sondou do podstaty samotné lidské rasy a tedy do temnot duše nás všech. Ve dvou hodinách a devatenácti minutách se před námi rozprostírá sled vizuálních a hudebních kreací a dialogy tvoří z tohoto času pouze malý zlomek. Na nich ale tento film založený není. Film vypráví každým svým záběrem, hovoří každým motivem na filmovém plátně a vše rozuzlívá jedinečný styl, filmu vetknutý. Jako první bych rád pochválil vizuální efekty, které se svou věrohodností snadno vyrovnají množství dnešních sci-fi. Za speciální efekty obdržel jejich tvůrce Douglas Trumbull Oskara, zcela nepochopitelně jediného, kterým kdy byl oceněn film Stanleyho Kubricka. Další z nesmírných předností je hudební doprovod. Snad u žádného jiného filmu jsem neslyšel lépe zvolenou a provedenou hudbu, která mistrně doplňuje a rozvijí každý moment. Použití Straussova valčíku "Na krásném modrém Dunaji" (The Blue Danube) se může zdát k beztížnému tanci hvězdných korábů na první pohled nevhodné. Už na ten druhý je však jasné, že je geniální. Nedovedu si při vzpomínce na tuto chvíli vybavit kolosálnější či snad monumentálnější scénu. Byl jsem tak nadšený a přitom zbavený veškerých slov. Chtěl jsem vstát a ze všech sil začít tleskat, ale nemohl jsem si nechat ujít jedinou milisekundu. Naprosto neodmyslitelný je ústřední majestátní motiv "Also Sprach Zarathustra" (Tak pravil Zarathustra). Vzpomenout musím i obavy vzbuzující "Adventures" a při skladbě "Requiem For Soprano/Jupiter And Beyond" tuhne krev v žilách. Nádherná je i "Lux Aeterna", nepoužívám ten výraz často, ale to je přímo archytepální. V době filmu 2001: Space odyssey už není lidstvo tlupou primitivních opic. Je silnou, hrdou a pyšnou civilizací, která se chystá demonstrovat před celým vesmírem svou moc a sílu a vysílá proto výpravu lodi Discovery k planetě Jupiter. Discovery je chloubou lidí, jejich posledním technickým zázrakem a na své palubě nese tu nejlepší posádku. Řídí ji jiný technologický zázrak, palubní počítač, jehož inteligence dalece přesahuje tu lidskou, jménem HAL 9000. Důvod výpravy Discovery je však jiný než se zdá. Nedavno byl pod povrchem Měsíce objeven černý monolitický útvar, který zcela jistě není dílem člověka. Jediným vodítkem k jeho existenci je signál nebývalé síly, který po svém odkrytí a na dlouhé věky prvním vystavení slunečním paprskům vyslal k planetě Jupiter. Proto se lidstvo rozhodlo vyslat své nejlepší plavidlo za hranice vlastního poznání. Discovery tedy vstoupila do neznámých vod a na její palubě se začaly odehrávat zdánlivě logicky nevysvětlitelné události. Palubní počítač HAL, jednající z pohnutek, které lidé nemohou pochopit, začal zabíjet lidskou posádku. Činil, jakoby chtěl za každou cenu zabránit střetnutí lidí s něčím, pro co nejsou doposud připraveni. Rozpoutal tedy boj o život mezi lidským vědomím a ďábelsky bezchybnou umělou inteligencí. Byl však zastaven a zničen jediným přeživším členem mise a jejím velitelem Davem Bowmanem (Keir Dullea). Už je ale pozdě. Děsivé rozptýlené hlasy, pějící v pozadí, dávají tušit příletu k dalšímu temnému monolitu, bezvládně prolétajícímu kolem bouřlivých mračen planety Jupiter. Lidstvo dosáhlo dalšího triumfu, snad největšího, ale co to pro něj vlastně znamená? Dave, který právě vyváznul z nepochopitelného boje o život se strojem, je rozhodnut dozvědět se vše. Nechává se tedy strhnout na bizarní cestu absolutního poznání. Už jsem se zmínil o genialitě hudby, ale snad ještě dokonalejší je ve filmu použití ticha, kterému Kubrick vládne s bezchybnou virtuozitou. Na místě, kde jindy bývá lidský křik a burácející hromy orchestru je zde zvoleno naprosté mrazivé ticho, které provází celou závěrečnou scénou "poznání", která je ve své podstatě gradací filmu. Absence hudby působí na mysl člověka větším dojmem úzkosti a bezmoci, než by zmohl jakýkoliv motiv. Co nám ale film ve své závěrečné scéně říká? Na to existuje nekonečné množství interpretací a každý člověk při každém novém zhlédnutí poznává novou. Co cítí astronaout vystaven moci a vědomostem daleko předčícím jeho chápání? A především, co vidí? Chce snad Stanley Kubrick říci, že ono mocné hrdé lidstvo se v porovnání s pamětí celého vesmíru liší od oněch ubohých barbarských opic jen nepatrně? Že přese všechno co jsme dokázali jsme stále zvířaty? Kdyby existovala stupnice evolučního vývoje a pravěcí lidé by byli na stupni jedna a dnešní doba vesmírných letů figurovala dejmetomu na stupni pět. A tento muž uzřel kam až ta stupnice sahá a nesahá jen k deseti, ani ke stu, ba ani k milionu... . Co David Bowman zažívá, když o sobě samém poznává absolutní pravdu? A může vůbec s tímto vědomím dál existovat? Na tyto otázky pro nás není odpověď. Snad za miliardy let v době "soumraku lidstva" někteří z nás pochopí poselství nadčasového filmu, který se ve své podstatě blíží příslovečné dokonalosti, o níž vypráví. () (menej) (viac)