Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 977)

plagát

Poslednij bogatyr: Koreň zla (2020) 

Klasické ruské byliny podrobené brutální moderní debylinizaci. Výsledkem je nádherně udělaná těžká debylinta, která zapůsobí zhruba stejně, jako byste si přečetli Cézarovy Zápisky o válce galské a poté se mrkli na Asterix a Obelix: Mise náctiletý retardér. Debylinta, která však v müsli seriózního kritika a erudovaného filmového teoretika vyvolá laicky řečeno „akutní ambivalentní percepční incident“, odbornou terminologií formulovaný jako „mrdník“. Ono to ve své podstatě naprosto idiotizuje a dehonestuje všechny ty temné ruské filmové pohádky 60. až 80. let od Finista přes Varvaru a Kostěje, až po nesežratelnou Koblihu, přičemž humor to má na úrovni oligofrenního vtipkování mentálně postižených dětí a hlavním hrdinou je ve 21. století potracený syn Ilji Muromce, Ivan Pitomec, hledající v ruské mykologii vlastní koule, obutý v timbrlendech, s pseudonaftovým generátorem a automatickým kávovarem. Nasraně druhé tam však ten kokot naštěstí neměl signál, tudíž se na Gerojgram nepřipojil, je to velkolepě natočené, takové hravé a plné dekadentní fantazie. Kdyby velký Deleuze ještě Gilles, zajisté by něco takového hravě expertně definoval rhizomatickým idiomem „Byla to tak obří pičovina, až to zas tolik nebolelo.“ Docela bych chtěl vidět výraz Červenáka po závěrečných titulcích. Čiže mi pošli selfíčko, Ďuro, a dúfam, že Ťa toto k päťke neinšpiruje!

plagát

Nádejná mladá žena (2020) 

Nemrdaná stará pizda je na vulvu postaveným tupým manifestem zoufale netknuté feministické vagíny, jehož jediným účelem je na vlně hnutí #metoocunt hystericky černobíle vykřičet do světa, jací jsou chlapi sexistická a šovinistická hovada. Já, erudovaná kapacita v oboru, se ovšem s kolegyněmi velkobritskými psychovložkami u tohoto tématu nepatrně rozcházím v odborné terminologii. Tam, kde ony angažovaně žonglují s termity jako „primitivním maskulinním chtíčem fyzicky i emocionálně brutálně viktimizovaná ubohá žena“, já neváhám použít, dle mého objektivního názoru daleko výstižnější, „vypatlaná až nesvéprávná labilní kráva, co si konečně poprvé a patrně naposled zašukala“. No řekněte sami, jak jinak byste determinovali pypku, která dobrovolně vleze na obvyklý školní zpitý qartýr plný nadržených, ožralých fotbalistů, o nichž všude kolují prznící legendy, tam se zduní jako prase do bezvědomí a čeká, že se odtamtud ráno vypotácí neposqrněna jogurtem a s romantickou plísní bratrů Nedvědů na rtech? To je něco, jako by podepsala smlouvu na natáčení porna a na plac naběhla neochvějně přesvědčena, že ji tam vyprcají jen počítačovými efekty. Labilní a výhradně účelové jsou zde i pohnutky od přirození kafilerně odporné Kery Chuligán, které na tom qartýru nikdo karburátor nesešteloval, protože i rumem totálně komatizovaný nadrženec má své hranice a důstojnost. Kluci vykropili hrobku jen její BíeFeFce, která tu strašlivou újmu, ač u toho byla na sračky a o ničem nevěděla, prostě nerozchodila, a z toho příšerného posttraumatického stresu kopla do kalendáře. Načež si milá vyrachtaná Kery stanovila jako životní poslání mstít se všem těm odporným šovinistickým sviním tím, že jim vždycky v nejlepším uteče z pod čuráka a dělá si pak čárky do deníčku. Prostě řídký a přiblblý poševní šlem ala #jajsemtakykrava. Ale má to alespoň šťastný konec, a na světě je stále převaha samic, které po troše té vulvoskopie u psychiatra neskončí, a naopak chtějí nášup, tudíž budu nebývale milosrdný. Epilog: Celou dobu mi to připomínalo onen sice kapku košilatý, ovšem pravdivý příběh s poučením o blondýně, která vlezla do baru, kde sedělo asi třicet horníků, a poručila si vodku. Pak hned druhou, třetí, čtvrtou ... Když už po desátém frťanovi kapku vrávorala, začalo ji osazenstvo povzbuzovat a kupovat ji další, a jakmile byla na hadry, celý bar ji pečlivě altruisticky omrdal. Druhý den se objevila znovu a situace se opakovala jako přes kopírák - vodky, ještě více vodek, povzbuzování, koma, grupáč … Třetí den naběhla k baru a povídá: „Dneska bych si dala fernet.“ A barman na to: „Ale copak, copak, slečno, naše vodka už vám nechutná?“ „Ale kdeže, chutná, chutná, je vynikající! Akorát mě po ní vždycky děsně pálí kunda.“

plagát

Bez výčitiek (2021) 

Skvělý režisér, vynikající scénárista, solidní a osvědčený autor mnohovrstevnatých, řádně zamotaných a ve finále překvapivých předloh (Kdo nesouhlasí, ať hodí Rájenem!) u jednoho filmu! Tak co se, kurva, jako posralo, že je to příběhově laciné jako narkáčská štětka, průhledné jako podprda pornoherečky, povrchní jako mentalita Paříže Hiltonové a tupé jako instáčová influencserka? Já Vám to teda povím! Jeden ze strůjců a hlavních beneficientů apokalyptické pandemence, zmrd Bezoš, potřeboval do konkurenčního portfolia vůči Netflusu něco se zvučnými jmény. A tak zřejmě řádně zašustil před až dosud precizním a kvalitativně pečlivým Krejčím Šerydanem, proměnil jej v námezdního prostituta a bangladéšského šiče triček za dolar, načež společně nasrali na hrob chudáka Tomíka Klensyho, vytřeli si prdel jeho jménem a brutálně análně zprznili jednu z jeho knih, která je tak trochu úplně o něčem jiném. A tak tu místo plnotučné a chytré devadesátkové akční reminiscence máme další krystalickou ukázku účelově geopoliticky korigované plytké idiocie, plně poplatné komplexnosti müsli a nevkusu nadcházející vypláchlé degenerace. Idiocie, která posouvá hranice absurdní společenské negrózy až téměř k absolutní demenci a trumfla snad i čokoelfy ve slovanské mykologii a ebenové rytíře u kulatého stolu krále Artuše. No posuďte sami. Taková krutopřísně utajovaná špionážně vraždící operace speciálních jednotek na území nepřítele, která při identifikaci kohokoliv z účastníků může vyvolat celosvětový válečný konflikt, dozajista vyžaduje pečlivé strategické plánování, dokonalou evaluaci rizik a perfektní únikový scénář v případě selhání, kdy by všichni měli okamžitě nenápadně, beze stop a svědků jejich přítomnosti co nejrychleji zmizet z hostilního státu, což v tomto případě letecky zjevně nešlo. Murmansk, jak jistě víte, je ruské město za polárním kruhem, jen co by dementem dohodil od finských hranic. Takže všude samé kokosové palmy, žirafy, malárie, gorily v mlze a rap. Čili poslat tam Džordna a totálně prkennou modelku moskytiér z delty Okavanga, která se mimochodem v současnosti již usilovně připravuje na roli Aničky Bů-lejnové, ženy kmenového náčelníka Jindřicha VIII., to je prostě výstřik ryzí geniality a něco, jako poslat modrookého blonďáka, aby se nenápadně infiltroval mezi politické špičky a pomohl zorganizovat státní převrat v Angole. No, mohl jsem si u toho hlavu ukroutit a do plocha oplácat vystouplé nadočnicové oblouky, tudíž bez výčitek pálím jednu, a to jen díky propagandisticky nechutně zneužitému Štefanovi Solimovi, který to řídké přitroublé hovno alespoň kulantně porežíroval. Nicméně bič neupletl.

plagát

Your Honor (2020) (TV seriál) 

Opět dokonale páprdovitý perníkový fotr tentokrát nedýluje, ale zato má syna, který je na svůj věk až nesvéprávný, zženštilý labilní kokot. Ale to víte, v sedmnácti už je celkem pozdě litovat, že jste ho tenkrát raději neutřel do záclony, a tak když se ten přitroublý ňouma, co ani neumí na chvíli zastavit auto, když hledá pod sedadlem spolujezdce inhalátor, dostane do rozporu se zákonem a Naší kozou, dělá ctihodný, dříve striktně principiální a neochvějně morálně ukotvený papá všechno proto, aby udržel ebenové kabanosy od synova kakaa, jakož i výrobce cementových bot od jeho rachitických nohou. Inu, výborný vstupní nápad, satanžel trochu utopený ve falickém vršení až anticky tragických dilemat, kauzálních náhod, nad jejichž obskuritou by si Aristoteles přinejmenším retardovaně poslintal tógu, v neméně alogickém a zkratkovitém ucpávání děr po nich, a nejméně ve dvou vatících hodinách zbytečného žvanění či sociálního BLM lkaní. Nicméně i tak vcelku nadstandartní, výborně natočená i zahraná zábava, ve které zase jednou spravedlnost zvítězila nad bezkoulovým sluníčkářským pičusem.

plagát

The Falcon and the Winter Soldier (2021) (TV seriál) odpad!

Kapitán Wakanda a prkenný Zimní slizák mohl být hezky natočeným přitroublým homixem na krásné dvě hvězdy a dementně ocumlaný palec, kdyby jej soudruzi zase nezneužili jako demagogický nástroj pro cílené programování skopových hlav k novým korektním světopořádkům Velké proletářské kulturní revoluce Mao So-Roshe. První Kapitán Aneurysma byl buzerant, druhý nesympatický labilní kokot, a tak nastal čas jej konečně správňácky očernit, aby bylo zřejmé, kdo je tu odteď pilíř společnosti a ochránce Ameriky, před kterým je třeba klekat. Ale nad tím by se v klidu dalo mávnout apartheidem a v bavlněném tričku bez emocí tu tupoakci s úsměvem dokoukat, protože homixy rozhodně nejsou žádná kultura, spíše tradiční kulturní degenarativum a pomocná berlička plošně klesajícímu intelektu i vzdělanosti, tak ať si ty oeslaťákované bukvolidi hrají třebas Eskymáci. Dalo, nebýt těch neustálých filipik mezi Čokosokolem a Dědou Negrem typu „Jen ten hajzlový poklop zvedni! Po tom, co nám ti zkurvení bílí rasisti všechno udělali, si to zasloužíme!“ „Když já ti nevím, dědo, ti privilegovaní předsudeční zmrdi by se na mě pak mohli dívat divně a škaredě, protože ještě nemám vybělený anál!“, a existenciálních mravokárných instáčových polemik s jakože naoko zápornou, avšak vlastně kladnou mimořádně odpornou socialistickou sluníčkářkou z neziskovky s velkobritským přízvukem, která přece násilím jen bojovala o rovné squaty pro všechny a mír pro sterilní dobroserné stádo s kolektivním myšlením. Co asi bude dál? Ebenový Spájdrgej, prcající korektně černé pavučinky po hnusných bílých xenofobních kapitalistech? Rasistická Bílá vdova, terorizující naprosto bezbrannou mírumilovnou komunitu Harlemu, dokud jí to nezatrhne Wonderoprah Winfeyová? Hrdinný Supertransafroameričan, potírající neonacistické árijské otrokáře z planety Kryplon? Otázky, samé otázky. Když k tomu ještě připočtu angažmá jednoznačně nejnesympatičtějšího a nejslizštějšího nehereckého rypáku světa, Šebestiána Stanu, najatého jen proto, aby se jako správně prozřivší a napravený rasistický vrah mohl až oplzle pateticky poobjímat s loskokošnými malými šelnoušky, hážu kosu a pálím odpad.

plagát

Jak zostałem gangsterem. Historia prawdziwa (2019) 

Fajnigoście aneb Goodfellas ogólnopolscy se nestydí za zjevnou inspiraci Marťasem a celuloid tu zase idealizuje, zlidšťuje, zinteligentňuje, zesympatičťuje a romantizuje další oxymoronální „vypatlané, bezskrupulózní a agresivní animální hovado s pevným správňáckým morálním kodexem“ a „děsně kůl sériového vraha“, jehož málem stylizuje až do podoby Roberta Kutasa (pozn. překladatele: Robin Úd). Ten „pravdivý příběh“ je nutno brát se značnou rezervou, protože scénárista a „spisovatel“ Gureczny je v podstatě takový Kmenta Rzeczi pospolitej, co si postavil kariéru na bulvarizaci a zprstocucání si dramatických historek z lopatistických výpovědí asi nejznámějšího malometrážního venkovského pšontkovského Valachiho – Jarka „the Otyloně“ Sokolowskiego. Nasraně druhé však erudovanému filmovému teoretikovi a kritikovi nezbývá než opět konstatovat ono nesmírně odborné, byť kapku otřepané „Ja pierdole!“, neboť z toho Zespół filmowy „Wyborowka“ zase wysmerfowal další kurewsky zábavnou, vtipnou, perfektně sehranou a velkolepě natočenou ságu Scorseseho parametrů, až po titulky napěchovanou dokonalými polskými bonbonmoty, idiomy i idiotmaty.

plagát

Mortal Kombat (2021) 

Tak prrr, kokůtci! Zas takový Mentál wombat to rozhodně nebyl. Ano, trochu to doprasili obsazením několika těžce ochrnutých a dost nesympatických kataristů – lejzroko je slizký megatrapák, kungpao vrhač klobouků otřesný kožený jeliman a ten ťamanský prkenný hromosvod s ledkami v očích je přeci bůh, a jako takový by měl být polyglot, čili dost nechápu, proč ho nechali mluvit jako Syřana na imigračním v Doveru, a nikoliv třeba plynule a nesměšně džaponsky jako Honzu Hašišáka – bere se to trochu moc seriózně a mohlo to být temnější. Nicméně jinak jde o vinně potěšující, vizuálně uspokojivou a konečně solidně krvavou neškodnou pičovinku, zcela v souladu s kultovní hrou i s, na svou dobu sqostnou, původní filmovou verzí z roku 95. Kdo čeká od filmu podle počítačové hry, v níž se bez jakýchkoliv serepetiček prostě jen imrvére vzájemně kungfí různí mutanti, nějakou užvaněnou uspávačku od Třesoštěpa či palčivou Sofoklovinu s filosoficko incestním přesahem, ať si místo toho raději narve do prdele kaktus a pustí popkulturně rakovinotvorné Assvenžry nebo plyn.

plagát

Stručné dějiny vyhlazování (2021) (TV seriál) odpad!

Co Němec, to nacista, co běloch, to rasista! Věčná zkurvená bílá huba aneb záměrné vytrhávání z kontextu, zkreslování dějepisu, manipulace s geopolitickými fuckty dle aktuální neomarxistické propagandy a cucání si z prstu nepodložených pateorií se záměrným demagogickým ignorováním jakéhokoliv širšího rámce, a to vskutku renesančním čokoládovým polyhysterem, neoddiskutovatelným rasistou a pouťovým filosofem egoistické demence. Vyrobeno na zakázku hnutí BLB a šířeno jen proto, že jsou globální masmédia ovládána fašistickými kokotporáty a kurevsky ziskovými neziskovkami, již několik let záměrně potlačující a ostrakizující jakékoliv jiné názory či myšlenkové proudy, byť objektivně zřetelně podložené. Gébls i jakýkoliv ministr komunistické propagandy by plesali blahem! Absolutní děsivé svinstvo na úrovni Věčného žida či Rudé záře nad Kladnem, určené k manipulaci masami debilů nadcházející mladé degenerace, cíleně vzdělávané kontrolovanými sociálními sítěmi a zcela postrádající jakékoliv kritické myšlení či zkušenosti s totalitou, jejíž další patologická forma se pomalu a nezadržitelně blíží. A tak se tu milé korektní děti šťastných zítřků, na věčné časy a nikdy jinak, dozvědí například to, že rasismus v podstatě vynalezli už zkurvení privilegovaní bílí křižáci, jeho neochvějným zastáncem a propagátorem byla ve středověku španělská inkvizice, feudalismus a imperiální kapitalismus je úplně totéž jako židovský Holocaust, jen na ubohých černoušcích, a že za veškerou tu současnou „strašlivou mizérii, brutální útisk a absolutní nemožnost společenského uplatnění“ těch dodnes stále úděsně trpících hnědoameričanů mohou výhradně zasrané bílé huby. Celá lidská historie se podle tohoto škváru od počátku věků v podstatě formovala jen za účelem privilegizace bílé rasy a zotročování mouřenínů. Asii jebat! Tak s tímhle jdi do piče, Rýfnštále!!! Otroctví bylo vynalezeno před 10 tisíci lety, a to naprosto nezávisle na Sdružených barvách Benettonu, v historii lidstva od počátku věků bezvýhradně platilo a platit asi bude, že silnější pes mrdá, a Afrika měla na začátku naprosto stejné startovací podmínky k formování silné a odolné civilizace, jako třeba i Asie. Takže jak hluboko jít a tupě obviňovat? Samozřejmě jen ke zkurveným bílým hubám! Tak jak to vlastně je? Odporní otrokáři imperiálního kapitalismu byli podle tohoto škváru v podstatě totální chuji, protože místo otrokaření vlastně popírali jeho základní principy a ve skutečnosti vás jen vyhlazovali jako Hitler židy? Nevadí, že hlavními lovčími otroků byli tví soukmenovci, jen ze silnějších kmenů, kteří se na tom slušně pakovali? Ani zmínka, že je před evropskými kolonizátory 500 let ždímaly v „kolébce lidstva“, jak jinak než zase rasistické, zislamizované hadrové hlavy, a nebýt kolonizace, demagogicky tu teď kňučíš nad Saudskou Afrikou či v teroru Spojenými africkými emiráty? Mohli to klidně být i antičtí Italové nebo egyptští fanfaróni, taky pěkně zkurvení rasisti, co? Pokud vím, tak se tenkrát žádné centrální statistiky nevedly, tak kde jsi vzal ta čísla o odlivu Afrického obyvatelstva v průběhu staletí, kterými se tak sebevědomě oháníš? Není kapku přitroublým hovnem do větráku stigmatizovat celou rasu či národ dle chování hrstky privilegovaných a přirovnávat ji k nacistům? Vždyť jednopytlování je přece další nechutnou markantou těch zasraných rasistů, byť v jakékoliv gramotné moderní civilizaci už žádný předsudečný rasismus dávno neexistuje, jen v prázdných hlavách hrstky debilních skinhedů, a přetrvává pouze rasismus empirický, živený zjevnou časově prokázanou neschopností kulturní adaptibility v majoritě, nesmyslnou hysterií a třeba i takovýmito rádoby podprahovými rasistickými svinstvy, jaké jsi právě natočil a které by v racionálním světě rozhodně nemohlo skončit v hlavním vysílacím čase globální televize, nýbrž na dně žumpy tupohlavých, politicky manipulativních konspiračních teorií xmíchu!

plagát

25 lat niewinności (2020) 

Jo, jo, soukolí tak zvané spravedlnosti. Na jedné straně banda rutinních zkurvenců (tzv. Orgáni), dostávající frčky a prémie za každé vyhrané odsouzení, co si záměrně cucají z prstů nepodložené pičoviny a jsou vždy připraveni použít sebehnusnější podlost, aby vaši situaci co nejvíce zhoršili až k flastru, a nějaké to „záslužné“ z toho nakonec vypadlo. Ti jsou paseni stejně motivovaným kariéristickým zmrdem (tzv. Prokurvátor), jehož smyslem existence je dosáhnout odsouzení, a to za každou cenu, aby náhodou nebyl za čuráka, když už něco spustil. Na straně druhé trůní téměř nedotknutelný rutinní arogantní zmrd s definitivou a božským komplexem, a priori „nestranně“ a nezávisle nakloněn tomu, co dostane na stůl od státního zastupitelství, rozhodující o osudech podle toho, jak si zrovna ráno zašukal, nebo co a jak ho při cestě do ústavu právě nasralo. Ten má totálně na háku, jak komu svým rozhodováním třeba zničí život, hlavně ať má v přetíženém systému pásového soudnictví s případem co nejméně práce. Presumpce neviny je pro něj sprosté slovo, protože prokurvátor a orgáni přece jedou na jistotu. Osobně jsem byl jednou svědkem toho, jak takový nestranný a nezávislý soudce seděl se svým kámošem státním zástupcem na pivu a říká mu, cituji: „Ty, máš to, vole, docela na vodě, on to ani snad neudělal a tvoji svědci zjevně lžou. Ale je mi nesympatický a obhajuje ho totální ex-offo kokot, napálím mu osmičku, to zdůvodníme i při odvolačce, jezdím na lyže s předsedou vyšší instance.“ A mezi takovými ozubenými koly je nemilosrdně drcen předem vinný obviněný. Tedy pokud si náhodou nemůže dovolit jednoho z těch „zkušených obhájců“, co náhodou jezdí ve stejnou dobu na stejné sjezdovky a stejným autem jako jeho ctihodnost a jejichž minimální taxa se dle „složitosti případu“ pohybuje na úrovni vysokometrážního 4+1. Všichni ti výše zmínění karierističtí, lhostejní, líní a škodolibí pamrdi vynalezli pro kamuflování své amorality, mámtovpičismu a systémové nedůslednosti kýčovitou slepou kundu s váhami, za kterou je snadné se schovat. A pokud v takovém mlýnku navíc uvízne retard a socka v jedné osobě jako tadyhle Tomík, jde o velmi žádanou a úplně nejsnadnější kořist. Čili než by jeho exofáč řekl „Fiat iustitia, pereat mundus“, má chudák oligofrenik na krku pětadvacítku v kleci s těmi nejhnusnějšími animálními hovady a spodinou veškeré humanity pod dozorem dalších spravedlivých, pečlivých a lidských orgánů, zaděláno na hemoroidy a afty na patře. Když pak náhodou nějaký altruista rozmrzel všechny systémové hráče tím, že našel důkazy o nevinně, tak upps, sorryjako, slepá bába, politováníhodný omyleček, na, tu máš pár mega za to dvacetileté bití a šukání výkvětem té nejhnusnější lůzy národa, ze kterého už se sice nevzpamatuješ, ale zapomeneme na to, jo? No a všichni ti strůjci jeho štěstí si klidně jedou dál bomby. Je z toho zase výborně napsaný i zdramatizovaný, skvěle natočený, úžasně zahraný, sugestivní, mementivní a tak nějak celkově zajebisty dramat państwowy o tom, že boj se systémem složeným z mnohdy hloupých, lhostejných, arogantních a sobeckých palidí je většinou marný.

plagát

Nikto (2021) 

Pokud nepřestane točit, má tenhle Ilja rozhodně potenciál stát se jednou největším šulínem. Po kapku jednobrdovém a za chvíli unavujícím, ovšem i svěžím a originálním, Tvrdém Jindřichovi si to tentokráte přihasil s čistočistým vinným potěšením, u něhož se i Kolštat konečně oprostil od strojového, umělohmotného kokotismu Jendy Tampóna, a načmáral vskutku dokonale vychlazenou akční taškařici, poplatnou nejlepším kouskům své generace. A v ní jako mávnutím kouzelného celuloidu udělali skoro uvěřitelného, nekompromisního, krutohustého a svým způsobem šarmantního zabijáka z páprdovitého a chcípackého kancelářského slizáka Bobana Ódnříhy. To ale zdaleka nebyl ten nejúchylnější nápad. Ta pravá perverze nastala, když vrazili brokárnu do třesoucích se rukou stoletého dědy Lojda, jenž stále disponuje oním deviantně pedofilním pohledem, jímž už v Minulosti lačně sjížděl Mártyho Mekfláje, a poštvali ho proti mile brutální ruské mafii. Prostě krystalická odlehčená zábava, po které nejeden artový hnědopich skončí na pohotovosti s opruzeným konečníkem.

Reklama

Reklama