verbal

Němá ufogroteska je bezesporu poměrně novátorský žánr, která má určitě potenciál do budoucna ušetřit Holému údu spoustu mrtvých prezidentů za už teď brutálně přeplácené, vesměs přitroublé, recyklující a nic kloudného neprodukující scénáristy. Ač nezvyklý formát, musím připustit, že tohle blízké setkání slizké pičinky na pěst, co se chová jako by právě zdrhla z Ústavu pro léčbu behaviorálního kokotismu v Retardovicích nad Nesvéprávnou, a bandy archetypálních mantákovitých Ítýů, co sice mají technologie k překonání tisíců světelných let, ovšem ani ve smečce nedokážou upytlačit jednu mentálně nestabilní tupku, je přeqapivě poměrně svižné a příliš nenudí.  Nicméně vatěné vytváření redundantních situací, aby to mohlo mít alespoň devadesát minut, furt dokola demonstrujících, že ufouši jsou prostě banda nemehl, a taxe ta „jaderná vědkyně“ vždycky z té vivisekce v létajícím talíři nějak idiotsky vyvleče, to mě po dvaceti minutách začalo pěkně srát, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „nekorespondovalo to s expektační profunditou erudovaného filmového teoretika mého kalibru“, jakož i ten obvyklý bezradný myslomrd na závěr a konstantní iritace peklotyčně nesympatickou a prudce nehereckou kravkou. Takže 2,5000000000314. Ale o chlup z extraterestriální prdele, málem to bylo 2,4999999999796!

No, nejlíp to za mě asi řekne zasloužilá plagiátorka a normalizační mumie soudružka Zagorová: Na projekční stěně mi přistál modrý šváb, mexický svrab, tuze vážný / Nestřík jsem na něj insekticid, kokot já, nerozvážný / Satan ví proč, já zmáčkl Plej a dost se týral / homixem přiblblým. // Och jakou trýzeň schovává švábí plíseň mokvavá, ta plíseň zlá. / Přitrouble trapný Mexikán, rodinných hovnot pán / mě pěkně sral…// U-u-u-úúú. Do mé pohody vlétl šváb / jak hnědý splav hajzlem bílým / Kreténa ze mě udělat chtěl, smůlu měl, už jsem zmrd, plán nevyšel. / Satan ví proč, já zmáčkl Plej a dost se týral / homixem přiblblým. / Kam tím mířil, když se jen dva čuráci zkoksovali před Sarandonkou prodejnou? *** Jediným pozitivem této furtdokolové pásové pičidity je, že se tentokrát zcela obešla bez negrů a buzerantů, neboť Aztékové hrdě nevycházejí ven, páč neteplají, a otročili jen pro Španěly a Portugalce. Čili až pro Dislektického Cigána přestanou kopírovat scénáře juvenilní oligofrenici, může se stát i hvězdičkovatelným. P.S.: Jakube, poďuž!

No toto, Klusák tvářící se nestranně! V dokumentu, mapujícím největší a nejbezskrupuloznější test lidské masy vychcanými globálními kokotporáty toho, co vše jim v již zcela okupovaném masmediálním prostoru ovčané sežvýkají a jak moc jim zcela impotentní, bezpáteřní, koryt se sveřepě držící a řádně přizdisráčské politické garnitury půjdou při masovém šíření paniky na ruku, nechává prostě plynout černobílé obrázky vrcholné pandemence, přičemž sice zdravý rozum vcelku přehlíží, možná i správně, aby se neangažoval, nicméně dává tu stejný prostor oběma extrémním protipólům voxu debili, snaživě okamžitě parazitujícím ve světle reflektorů. Vymatlaná pozornostní kurva a neoddiskutovatelná velepiča Peterková by dávno měla být někde ve svěrací kazajce pajcována thorazinem a enormními dávkami IQ stimulantů, retardovaný škrkavkolog, prvotřídní pandement a obludný pačurák Flégr by dávno měl sedět za šíření poplašných zpráv a prokazatelných lží. Avšak jinak je to vcelku velké nic přinášející dokumentární nuda, jejíž jediným oživením je prudce jedlá operátorka Monika, zřetelně trpící tím spiknutím manipulativních světohovad. Pokud budeš strádat i při příští pandementní vlně, a že určitě bude, protože kokotporáty touží pást a dobrotivý Pfizerfaust a jeho tolik altruističtí zmrdkcionáři Maďar s Prymulou stále děsně chtějí léčit, ať chceme, nebo ne, neváhej mi napsat. Jsem děsný dobrák a budu si tě s chutí vydržovat klidně jen za pár funivých kantát, aby ses nemusela ponižovat zcela pod svou zářnou a talentovanou úroveň v sockomarketu a markovat tam Peterkovým a Flégrům prošlé paštiky ve slevě!

Čilští neomarxisté sobě. Čilý čilský komunista, mohutně podporován celosvětovou Bolševizí N, uplácal jakože děěěěsně vtipnou, záměrně zkreslující a řádně demagogickou hororpolitickou satiru na fuj fuj antisocialistu generála Augustýna, jejíž jakože žertovné podtóny a libtardí tumory stěží pobere i čilský pamětník. Sice závadné revizionistické zmrdstvo, ale to by tady zase až tolik nevadilo, protože většina mladých a perspektivních soudruhů a budoucích soudruhů, vzdělaných výhradně asociálními sítěmi a Wykydpédií, tři čtvrtiny těch rádoby třeskutých bolšonarážek a rudých jinotajů stejně nepochopí. Na závadu je spíš to, že se jedná o ubíjející prudu k posrání od anemického dramaturga a čegevarovského scénaristy, obou dozajista ukrutných smíšků, záživnou asi tak stejně, jako kdyby Pavlík Neruda dvě hodiny zaníceně recitoval ódu na Stalina, nebo sám autor stejnou dobu vyrýval levou rukou do omítky La Monedy děsně angažovaný nápis „Pynočet je pyča!“. A ne, milí srpozkladivovaní artoví hnědopichové a přitroublé děti, cokoliv černobílého s upíry rozhodně není „úplně jako Murnau“! Všem ostatním vzdělanějším, nudou a komunismem pohrdajícím vřele doporučuji, aby místo toho raději prudce šlápli na hrábě. Garantuju vám, že uvidíte daleko zábavnější, zajímavější, vtipnější, svižnější a věrohodnější pohyblivé obrázky, navíc duhově kolorované.

Ohyzdný tranzistor se nebojí udělat to na večírcích ostatním rukou. Originální, neotřelé, slušně brutální, hlavopatoidní, se spoustou děsivě nesympatických austratlam a zcela bez obvyklých bezradných myslomrdů. Do zatuchlé, sterilní, klišovité šedi pomalu a v kýčovitých bolestech chcípajícího žánru konečně zase jednou svěží závan z čerstvě exhumovaného hrobu.

Soudruhu Bráno, soudruhu Bráno! Tak tomu ty říkáš konstruktivní sebekritika?! A takový jsi byl po „Zmrd na Nilu“ perspektivní kádr se zářnou stranickou budoucností! Zklamal jsi, soudruhu Bráno, zklamal! A to nejen celý Ústřední výbor strany pro násilnou asimilaci parazitickými kulturami a Revoluční odborové hnutí privilegizace deviantů a labilních minorit, nýbrž i, a to zejména!, všechny funoušky historicky nade vši pochybnost prokázaného progresivního revisionismu soudružky Christie! Hanba ti, soudruhu Bráno, hanba! Natočit totiž Halouvinovský večírek bez jediného mouřenína, ve čtyřicátých letech minulého století zjevně zcela dokonale asimilovaného a respektovaného i velkobritskou smetánkou, bez všeobecně oblíbeného a všemi přirozeně podporovaného sexuálního dezorientáta, transpohlavníka či přesilné muženy, sveřepě bojující proti znásilňování pohledem [sic!], to je jednoznačně kontrarevoluční krok zpět, trestuhodné porušení stranické linie a neodpustitelný prohřešek proti diverzitní demagogii a pokrokovému zkreslování, jakož i anachronistický plivanec do tváře příkladné soudružky Christie, jejíž díla nyní tak pracně uvádíme na pravou míru! A to ti strana dokonce zaplatila a podpořila tvůj nechutný buržoazní výstřelek přemístit děj do Benátek! S takovým přístupem příště pojedeš leda tak do prdele, soudruhu Bráno, a pro nadcházející tři korektní pokračování – „Heteroseksuální běloch pod sluncem“, „Záhada Rüžového vlaku" a „Deset malých Afrobritečků“, jsme nuceni pomalu hledat někoho uvědomělejšího a pro naši věc patřičně zaníceného, jako například soudružku Bythewoodovou. *** Stylová a zábavná staroškolská detektivka s jemně nahororlou atmosférou, a to především díky uhrančivé benátské patině. Tentokráte sice evidentně za méně peněž, ovšem muzika zcela bez nucené bolševizace, účelového zkreslování a manipulativní stádové převýchovy mas v lhostejně přežvykující a ostentativně všetolerující světoovčany. A dokonce i Erkülúv knír je méně homo. Počítám, že po tomhle bude Keňák neprodleně kancelačně zkulturněn.

Horor ani omylem, Vě-Fa už vůbec ne, spíše taková katolická poluce a klerikální fantasy o tom, jaxe křeslař První římskokatolické a.s. po dvou tisících letech konečně dovolal Řediteli, a ten poskytl institucionálním teroristům, zlodějům, pedofilům a vrahům Věz-Jak k pásové výrobě Ježíšů. A to víte, najednou není pro samé vzkříšence kam plivnout, nerecyklované kudlanky, neomarxisté i zkurvení heretici začínají zcela lidsky závidět život v Ječný, nenávidět a aplikovat empirický agnostický rasismus. A k tomu všemu jsou ti Ježíšové nějací divní… Po dlouhé době výborně napsaná, domyšlená a veskrze zajímavá věc, která má hlavu i prdel, tedy nic pro zdejší hororové exprdy a jiné juvenilní homixové yntelechtuány, u níž lze dokonce úspěšně přežít i to, že se opět odehrává na karcinogenních obrazovkách ojebbuků a i-pakovaček.

Další, formou nesnesitelné rádoby kýbrpátrání, odehrávající se na plochách uživatelsky nepřátelských operáků židácky předražených snobbooků a i-ufonů. Tentokrát po zmizelé čokomamce genitální náctileté sociální čokoinženýrky, která během minuty pohákuje každý účet na asociálních sítích i webových stránkách, protože všichni kolem ní jsou nesvéprávní kokoti nebo archiválie, co si všude dávají silná a neprolomitelná hesla jako „Negromáma123, Mojeploskonosáopička, Korporátnízmrd23, 0123456789, heslo“ a podobně. Musím uznat, že zápletka i děj jsou o dva až tři neurovegetativní záškuby svižnější a sofistikovanější než spotřebně zelektrizovanými mongololidmi přehajpovaná sračka Hledání, tudíž musím jednu přihodit, ovšem čumět sto deset minut na škaredé, neoptimalizované a kmitající padispleje Jablečných ohryzků s pseudofiltrem modrého světla, to je o rakovinu očí i vkusu. Ještě štěstí, že si lze za pár tisíc koupit filtrační i-brýle z čínského plastu a poplivaného plexiskla, které samosebou nejsou kompatibilní s jakýmikoliv obrazovkami mimo Práceho zlodějské impérium, jež schválně rozmazávají. A jaxe vůbec těšíte, milí zmanipulovaní retardspotřebitelé, na čtyř až pěticiferné výdaje za komplet nové certifikované!!! příslušenství a nabíječky, až vyjde I-Shit 15 s konečně kompatibilním konektorem, némlich stejný i stejně nefunkční jako I-Shit 10, akorát NOVÁ DEGENERACE, který ROZHODNĚ musíte mít, abyste ve své dementbublině nebyli za čuráky, lůzry a socky? P.S. To byla jen řečnická, nemusíte mi hned vypisovat vsugerované pseudoargumenty parazitního marketingu!

Pozor pozor bojler bojler. Sympatický sympatický džihádista džihádista Fares Fares uplácal uplácal film film. Pěknou pěknou sračku sračku. Jednou jsem se, fuckt nelžu, dost brutálně říznul o papír. Krev v bestiálních kapkách stříkala všude kolem, bylo to jasně na šití a trvalo mi nekonečnou hodinu a půl, plnou děsně dramatického skučení a srdcervoucího telefonického loučení se s příbuznými a figurantkami, než jsem se dopravil do nemocnice a dostal na řadu, aby mi řekli, že jsem zkurvený hypochondr a příště si to mám pofoukat a dát si na to dětskou náplast. Tak tomu já říkám strhující skutečná událost, podle které by mohl vzniknout totálně nehtohryzný napínač! Ne, jako když tady ňoumovitý, krpatý Albánec, Švéd jako poleno, jakože unese svou peklotyčně odpornou švédskou exmanželku a fuckana, jako řidiče si vezme policejního Arabšvéda jako poleno a pětaosmdesát minut mažou autem do Trelleborgu na trajekt, aby únosce kulturně obohatil o dalšího nekonfliktního, dokonale asimilovatelného a kultivovaného přistěhovalce i Polsko. A to víte, do prachsprosté hodiny a půl násilně scvrknutý, až hypnotickou práci s mumulendovými patocharaktery, syslem i akcí nabitý den a půl v autě zcela bez dramaturga a scénáristy, kdy Albánec jen kňučí, bába kňučí, fuckan kňučí a Fáres se s aláhorovným klidem urputně drží volantu v předpisové poloze „za deset dvě“, přičemž v desetiminutových intervalech pronese něco rádoby ukrutně kinderpsychologického, aby posádku uklidnil, to vše za dohledu prudce kompetentní švédské policie, která pečlivě a potentně dbá na to, aby měl únosce veškerý možný komfort, to je naprosto nedostatečná délka na to, aby se jeden plně ztotožnil se všemi nesympatickými, nezáživnými a nic nedělajícími postavami i s jejich mimořádně silným kauzálním kokotismem a plně si vychutnal tu čarokrásnou prudu v bezradnosti o ničem. No ještěže je tu ten vymakaný, překvapivý a zcela podmanivý závěr, kdy po předchozí devadesátiminutové nekróze téměř bez dechu sledujete, jak v Trelleborgu kapitán trajektu do Polska prohlásí, že nikoho se zbraní na palubu prostě nepustí, načež se „únosce“ okamžitě ochotně vzdá, poobjímá celou dysfunkční rodinu a se závěrečnými titulky s úsměvem odchází na pár let kulečníku, velkoplošných televizí a útulného IKEA fén šukej v nějakém tom švédském Holiday Inn. Faresi Faresi, Faresi Faresi, tak s tímhle jdi do prdele prdele!

Zábavní plavba do Anglie je dle mého ješitného mínění jedna z nejlepších a nejpůsobivějších částí Doktorova varlete, kterou měl Bram pořádně nafouknout například na úkor sáhodlouhých anemických mindráků Míny Hárkrové, a ne ji nechat na okraji v podobě několika kapitol lodního deníku vysávaného kapitána. Když se o filmu, který by pořádně a temně rozmazal krev po palubě lodi Mižigar v dokonalé atmosféře na moři bezradného škuneru ve spárech krvesaje, začalo zhruba před pěti lety mluvit, nakoupil jsem masturbační ubrousky a těšil se víc než Drákula na krkavici. Inu, a dočkal jsem se. Satanžel jsem však ubrousky akorát tak posmrkal, plačíc nad promr(d/h)aným potenciálem, protože jsem se místo brutálního, děsivého a mrazivého gotiku dočkal sice řemeslně poměrně solidního, lepšího než drátem do oka a s docela sympatickým Vláďou Opíchavačem, ovšem skoro nestrašidelného, klišovitého, bezatmosférického a sterilního instadigitálního driftování z Rumunska, opět pilně doplněného o nucenou demagogickou neomarxistickou negrofikaci. Pan Stoker se prokazatelně nesnažil ve svém dobovém románu o Blejda, a ač to má dle manipulativního zkreslovacího manuálu vypadat, že pro ně nebylo díky odvěké dokonalé asimilaci už od 13. stolení na evropských univerzitách kam plivnout, do roku 1900 promovalo na Kenbrydži i přes všeobecný rasistický odpor přesně 5 mouřenínů, vesměs koloniálních prominentů, a notabene ani jeden medik, který by se s takto prestižním titulem mohl úspěšně ucházet i o tak lukrativní pozici, jakou bezesporu je pytlonoš na zaplivané ruské lodi, a yntelechtuálně se tam povyšovat nad bandou bílých dezolátských lopat! Tudíž toho filantropického čokogénia a dozajista budoucího Negrohama van Helsinga považují za velké, hnědé a nestoudné bolševicko revizionistické hovno na Bramův hrob a ty tři dávám jen proto, že to mohlo dopadnout ještě daleko hůř, kdyby nemrtvý středověký valašský kníže vyhnil do ebenova a střihnul si jej třeba Jonatán Majer, Valach jako poleno.