Reklama

Reklama

2001: Vesmírna odysea

  • Československo 2001: Vesmírná odysea (viac)
Trailer 3

Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)

(viac)

Videá (5)

Trailer 3

Recenzie (1 612)

Gimli 

všetky recenzie používateľa

Nemyslím si, že strašně dlouhé záběry, ve kterých se nic neděje, jsou samy o sobě zajímavé. Bohužel si to myslí spousta tvůrců, kteří asi nechápou, že to "nic" je jen zdánlivé. Je potřeba to umět uchopit za správný konec a to se Kubrickovi více méně podařilo. Nejradši mám pasáž s HALem. Na druhou stranu, poslední půl hodinu jsem se strašlivě nudil. Zajisté zvláštní film, na tu dobu trikově přelomový. Ovšem když si Odysseu necháte ujít, nic se nestane. ()

Melies 

všetky recenzie používateľa

10 / 10 Úvodná trojminútová pasáž dáva tušiť, že ide o dielo pre skutočných filmových gurmánov. Prvá časť, Dawn of the Men, je snáď z celého filmu najprístupnejšia pre široké publikum, jej dej a pointa je vcelku jasne identifikovateľná. Zvyšok filmu však vyžaduje skutočne pevné nervy, sebazaprenie a nadšenie pre Kubrikovu tvorbu. Ten, kto má všetky tieto vlastnosti, sa môže tešiť na neopakovateľný filmový zažitok. Mohol by som sa ďalej rozpisovať prečo je tomu tak, ale bolo by to celkom zbytočné - to sa jednoducho musí vydieť (tri roky práce sa nezaprú). Je nanajvýš podivuhodné, že práve 2001: Vesmírna odysea sa stala v roku 1968 kinohitom - je len málo filmov, ktoré sa aj napriek obrovskému rozpočtu (10,5 mil. dolárov) natoľko odlišovali od 'normálnych' mainstreamových snímkov. PS: Ak sa chcete dozvedieť o filme viac, navštívte stránku kubrick2001.com. Sú tam vysvetlené a objasnené všetky možné aj nemožné symboly a narážky, ktoré ste zaručene nepostrehli. Odporúčam! ()

Reklama

ClintEastwood 

všetky recenzie používateľa

Otevři ty dveře, Hale! Vzešli jsme z opic a jednou nás zničí umělá inteligence. Stanley Kubrick byl vizionář, doslova filmový Mozart. Dnes, na prahu druhého desetiletí 21. století, už bereme jako samozřejmost spojit se s někým přes počítač, dlouho si s ním povídat a dokonce se s člověkem na druhé straně vidět. Ještě někdy před dvaceti lety pouze lákavá představa, ale co teprve v roce 1968? VESMÍRNÁ ODYSEA je nadčasový skvost. Můžeme zde v dokonalé vizuální podobě sledovat tři vývojová stádia naší planety, během nichž se objevuje záhadný a nádherný monolit, zvyšující inteligenci tvorů. Uvidíme souboj prehistorických lidoopů, psychologickou bitvu člověka se strojem i kosmické dítě plující vesmírem, které má snad symbolizovat znovunarození a nesmrtelnost člověka? Nechte se unášet nekonečným vesmírem v té nejlepší vizuální podobě a užijte si dlouhou cestu na Jupiter. Povznášející, až meditativní záležitost, studnice science fiction. ()

kiddo 

všetky recenzie používateľa

Filozofii a vlastní interpretaci filmu se rozhodně nebráním, naivně se ovšem domnívám, že aby bylo možno vůbec začít nad něčím uvažovat, musím k tomu nejprve dostat nějaký impuls. Možná je to zapříčiněno přečtením výborné Clarkovy knihy, ovšem ve Vesmírné odysei vidím jen nabubřelý, vizuálně a hudebně dokonale ztvárněný blábol, který vyžaduje berličky v podobě knihy a cizích výkladů i k tomu, aby se divákovi tohoto impulsu vůbec dostalo. Základní rozdíl mezi knihou a filmem spočívá v tom, že v knize vůbec nevadí naprosá absence dialogů, jelikož veškeré důležité podněty a informace je schopna obsáhnout autorská řeč. Podtext, který by mohl vyvolat jakoukoli emoci nebo poskytnout vodítko k uchopení postav a světa filmové Odysei, tedy mizí v sérii mechanických a zdlouhavých scén, které samy o sobě nic neříkají. Kubrick sekvence natahuje až za mez, kdy se umně budované napětí a atmosféra ztrácejí do nenávratna, jednotlivé nepodstatné scény nedokáže zhutnit a protřídit, vyhnout se podružným informacím a zabránit tak nežádoucímu zpomalování, které s mystikou a filozofií snímku nemá co dělat. K utlumenosti filmu vysokou měrou přispívají postavy necharakterizované jediným dialogem, činem či kvalitním hereckým výkonem (dokonce i jediná působivá figura, Hal, je popisována jen barvou svého zastřeného hlasu neovlivňovaného ozvěnou), rovněž tak dlouhé nehnuté záběry na jedno místo, či časté snímání pohybu lodí, přistávání, přesunů můj dojem z Odysey nevylepšují. Jaký má tohle proboha smysl, kromě vytvoření naprosté fantasmagorie, jež mě nedokáže fascinovat? Ze srdce ráda bych řekla, že mě Vesmírná odysea duševně obohatila a poskytla neopakovatelný intelektuální a filozofický zážitek. Lhala bych; tu zkušenost mi už dávno předtím zprostředkovala Clarkova kniha, která má oproti filmu tu výhodu, že podpěry nepotřebuje, a která je napsaná tak dobře, že chybějící vizuální stránku si čtenář bez obtíží domyslí sám. Update 2010: Kubrick k Vesmírné odysei řekl, že kdo ji poslouchá, místo aby se na ni díval, ji nikdy nepochopí. A možná právě tady tkví ten zásadní problém: možná opravdu příliš lpím na tradičním narativním schématu a postavách a odmítám dekódovat obsah filmu pomocí Kubrickovy vizuální komunikace. Nic to ale nemění na tom, že dívat se na Vesmírnou odysu je pro mě osobně stejné, jako stát před oním dokonale hladkým monolitem a vědět, že se musím vyškrábat nahoru, ale nemít k dispozici jediný úchyt. A proto film nemůžu hodnotit jako inspirující atmosférický zážitek, aniž bych sklouzla k fundamentálnímu pokrytectví. PS: Je neskutečně osvěžující přečíst si po všem tom obecném a vágním papouškování a blábolení o „filozofii“ a „genialitě“, (které má, nemohu se zbavit podezření, pouze zakrýt fakt, že autor komentáře je z filmu stejně zblblý jako já) skutečně detailní a promyšlenou analýzu od člověka, který očividně ví, o čem mluví, a je schopen konkrétně nastínit, v čem je 2001: Vesmírná odysea údajně tak geniální. ()

J*A*S*M 

všetky recenzie používateľa

Film, u kterého můžete nabýt dojmu, že byste při jeho sledování zvládli povečeřet, zařídit několik pracovních telefonátů a souběžně zhlédnout ještě nějaký jiný snímek, protože čistě dějově má Vesmírná Odysea asi tak 15 minut roztažených do dvou a půl hodiny. To je ale veliký omyl, ve skutečnosti budete muset filmu dát dokonce více času, než jaká je jeho stopáž. Kubrick mě tentokrát nezklamal, možná proto, že jsem si byl před projekcí celkem jistý, že Odyseu kvůli nudě po chvilce vypnu. Doteď si nedokážu vysvětlit, jak je možné, že mě to tak bavilo, natož že mám chuť film zhlédnout znovu :) Po Mechanickém pomeranči a Olověné vestě jsem Kubrickovo přízvisko geniální tvůrce nechápal, nyní již ano. Avšak stejně si neumím představit, jak bych ke zhlédnutí 2001: A Space Odyssey přemluvil někoho, kdo se o kinematografii nezajímá více než hodně... ()

Galéria (318)

Zaujímavosti (240)

  • Kubrickův zeť a častý spolupracovník Jan Harlan po desítkách let vzpomínal: "Stanley ani Arthur nebyli věřící. Ale oba respektovali, že existuje mnohé za hranicemi toho, co jsme momentálně schopni pochopit. Chtěli vytvořit něco, co by diváky upozornilo, že vlastně nevíme nic. Prostě se to vědět nedá... jen v naší galaxii jsou miliardy hvězd. Stanley složil poklonu neznáménu. Můžete to nazývat bohem nebo mimozemšťany... já to nevím, Stanley to nevěděl, Arthur to nevěděl..." (NIRO)
  • Ve filmu zazní celkem 4 skladby židovsko-maďarského skladatele Györgye Ligetiho, a to "Atmosphères", "Lux Aeterna", "Requiem" a "Aventures". Stanley Kubrick však skladby použil bez povolení a po dlouhém soudním sporu byl nucen toto pochybení napravit. I přes tento spor Ligeti vyjádřil režisérovi své uznání. (Subjektiv)
  • Jeden ze zásadních rozdílů mezi knihou a filmem spočívá v tom, že zatímco v knize je monolit, ke kterému míří Discovery, umístěn na Saturnově měsíci Japetus, ve filmu se nachází mezi Jupiterem a jeho měsícem Io. Podle vyjádření Arthura C. Clarka je tomu tak proto, že se Stanley Kubrick obával, aby nebyl divák příliš zmaten divokými manévry lodě Discovery ve vesmíru. (Milan25)

Súvisiace novinky

100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků

100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků

02.12.2022

Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (viac)

Co chystá režisér Johna Cartera a WALL-E?

Co chystá režisér Johna Cartera a WALL-E?

10.10.2022

Scenárista a režisér Andrew Stanton (Hledá se Nemo, WALL-E) se po letech pauzy chystá vrátit za kameru svého nového celovečeráku. Stanton naposledy natočil animák Hledá se Dory pro Pixar, předtím měl… (viac)

Zemřel mistr speciálních efektů Douglas Trumbull

Zemřel mistr speciálních efektů Douglas Trumbull

08.02.2022

Ve věku 79 let opustil filmový svět mistr speciálních efektů, vynálezce, filmový režisér a producent Douglas Trumbull. Informaci médiím předala jeho dcera Amy. Uznávaný hollywoodský tvůrce, který má… (viac)

Festival METRONOME -  Iggy Pop, filmová hudba

Festival METRONOME - Iggy Pop, filmová hudba

27.05.2016

Nový dvoudenní hudební open-air festival METRONOME představí v areálu holešovického Výstaviště během posledního červnového víkendu 25. a 26. června více než 30 zahraničních i tuzemských hudebních… (viac)

Reklama

Reklama