Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 607)
Výjimečně odosobněný vizuální zážitek. Vesmír a lidé. Obrazová esej na téma nadčasovosti... PS: Počítač, který převzal vládu nad lodí, se jmenoval HAL. Zkuste si posunout ta písmena o jedno dál v abecedě...a dostanete zkratku IBM...i když to Kubrick osobně popírá a přičítá to shodě okolností, je to náhoda více než prognosticky varující... ()
To by mě zajímalo kdo to bez přečtení knihy pochopí. Kubrick nějak z čistokrevné Clarkovy sci-fi udělal něco velice divného. Ano začíná to stejně, zhruba, pak jako kdybychom přeskakovali kapitoly a konec, který jsem považoval za důležitý, tady jaksi není. Filmu chybí účel, který je v knize poměrně dobře popsán. Cesta prostorem je prezentována jinak. Místo Saturnova měsíce se letí jen k Jupiteru. Je tu spousta odchylek, které mě mrzí, ale spousta věcí, které předčily má očekávání. Černá deska nebo třeba pohodářský sympaťák HAL 9000 zůstal stejný. No víceméně docházím stejně k závěru, že srovnávat se moc nedá právě kvůli jisté osobitosti, které obě média mají. Snad jen místy mě mrzela zbytečná roztahanost způsobená nejspíš Kubrickovou fascinací prázdým vesmírem. Hvězdička dolů je za jistou pitoresknost v první půli, která je způsobena tím, že "budoucnost" místy stále působí jako 70tá léta, zároveň je však neuvěřitelně pokroková a promyšlená. Je to čistě subjektivní pohled na věc a starým pardálům to asi ani nepříjde, jenže já jsem v tomhle ohledu dost choulostivý. Může za to právě ta věc, že snímek předběhl svou dobu. Díky tom ale stanovil jisté standardy v žánru takže... pff. ()
„Dave, táto konverzácia nemá zmysel. Zbohom.“ Je zaujímavé, že vizionárske diela geniálneho Stanleyho Kubricka majú povesť ťažko stráviteľných a náročných filmov a pritom to bol taký hravý a zábavný režisér, ktorý vždy rozprával „obyčajné“ príbehy, ktoré sa, ťažko povedať prečo, javili ako „intelektuálne umenie“ (horor OSVIETENIE, vojnový epos OLOVENÁ VESTA, dráma EYES WIDE SHUT). V sci-fi 2001: VESMÍRNA ODYSEA (1968) svoj štýl dotiahol do dokonalosti: dlhé minúty trvajúce scény, podmaľované „vážnou“ hudbou, môžu skutočne pripomínať umenie v tom najhoršom zmysle slova. Monolit, „viedenský valčík“, opice, HAL 9000, kosť, Clark, Oscar. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/sci-fi/362-2001-vesmirna-odysea-100- ()
To fascinujúce pomalé tempo s majstrovskou veľkolepou hudbou hudobných velikánov je jedinečné, neprekonateľné, no keby som si občas nezapol zrýchlený posuv, neviem, či by bol môj finálny výsledok tam, kde je teraz. Pomerne žiadny príbeh rozvinutý do nečakane pútavého, vyše dvojhodinového sci-fi monštra, môže byť vizitkou len totálneho génia, akým Kubrick určite bol. Niektorí vizuálni mágovia, hudobní filmoví producenti by sa aj dnes červenali a Kubrick svojim vizionárskym dielom postavil latku tak vysoko, že nielenže ju v tomto rozmedzí sci-fi štýlu asi nikto nepreskočí, ale ťažko sa jej v takomto ponímaní niekto čo-len dotkne. Ja teraz len tíško závidím ľuďom, ktorí to mali tú časť pozrieť si na plátne. Asi aj preto zatiaľ (len) 85%. ()
║Rozpočet $10,5milióna║Tržby USA $60,541,301║Tržby Celosvetovo $68,763,373║ Kubrick natočil pekne sa tváriacu vesmírnu uspávanku s tak pomalým dejom, s minimom dialógov a tie čo nám ponúka sú dosť pasívne, rovnako ako strohé zábery čo vyznejú maximálne staticky, že na konci som nevedel o čo mu vlastne išlo. 1* dávam aspoň za tie vydarené nápady ohľadom technických prvok vesmírnych lodí a ich interiérov, ináč som tam nič zvláštne nepobadal, film sa dal pokojne zhrnúť do stopáže 30minút, veru nič by sa nestalo. Kubrick a jeho filmový štýl, len potvrdil týmto ďalším vzhliadnutým počinom, že ide naprosto okolo mňa. /20%/ ()
Galéria (317)
Fotka © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)

Zaujímavosti (240)
- V roce 1958 natočil Pavel Klušancev v tehdejším Sovětském svazu naučný dokumentární film Doroga k zvezdam (1958), který velmi realistickým způsobem zobrazuje budoucnost dobývání kosmu člověkem. V tomto dokumentu použil speciální efekty a postupy, které Stanley Kubrick o více než desetiletí později zkopíroval právě v tomto filmu. Některé záběry se zdají být doslovnými kopiemi původních scén z dokumentu. (_ksilt)
- Bowman (Keir Dullea) byl na můstku v přetlakové komoře Discovery natočen nejdříve s helmou, protože Kubrick měl prve pochybnosti, jestli je vědecky možné, aby člověk byť na moment přežil ve vakuu. Nicméně podle současných informací se zjistilo, že to možné je, takže se scéna natočila znovu a bez helmy. (JayZak)
- Kubrickův zeť a častý spolupracovník Jan Harlan po desítkách let vzpomínal: "Stanley ani Arthur nebyli věřící. Ale oba respektovali, že existuje mnohé za hranicemi toho, co jsme momentálně schopni pochopit. Chtěli vytvořit něco, co by diváky upozornilo, že vlastně nevíme nic. Prostě se to vědět nedá... jen v naší galaxii jsou miliardy hvězd. Stanley složil poklonu neznáménu. Můžete to nazývat bohem nebo mimozemšťany... já to nevím, Stanley to nevěděl, Arthur to nevěděl..." (NIRO)
Reklama