Ad Astra

Ještě před kinem, sem si v duchu říkal, že to bude asi jako 2001: Vesmírná odysea, takže sem byl připravený na to, že to bude utahaný film. A je to utahaný film, ale znamená to, že to je automaticky špatný film ? Ne, rozhodně ne, ale je pravda že to hodně táhne Brad Pitt a pak ještě Tommy Lee Jones. Příběhově je to možná jednoduší,však je to také cesta z bodu A do bodu B, ale cestou do bodu B, se stane dost věcí, které budou zkouškou nejenom pro hlavního hrdinu, ale i pro diváka. Ale tenhle film, je hlavně o cestě sebeuvědomění, o ztrátě, o bolesti a o hněvu, ale zároveň i o tom, že nikdy pozdě na to se změnit a ne stát se někým, koho nenávidíte tak moc, že se v něho začínáte měnit a to jen aby jste se mu zavděčil. Tohle není lehký film a taky ani nemá být, ale o to víc je asi zajímavější, jako ta sněhová vločka. (24.09.2019)

Komorní sci-fi odehrávající se ve vesmíru se párkrát ze své atmosférické cesty odchýlí k akčním scénám, které z filmu podivně trčí. K čemu je tu třeba celá sekvence s měsíčním piráty? Zřejmě aby bylo co nastříhat do trailerů. Hlavnímu hrdinovi tepovou frekvenci stejně nezvedne. Tenhle film úžasně vypadá i zní, ale přijde mi, že je podivně rozkročený mezi tím, co by chtěl říci, a povinností diváka bavit. (07.10.2019)

Ad Astra je presne ako tie žiletky. Mne proste nereže. Nudné čakanie na nejaké veľkolepé finále, ktoré nikdy neprišlo, bolo vyplnené nezmyslami, ako bolo lietanie na Neptún na takých strojoch, u ktorých som vážne uveril, že by ma na tú planétu rýchlejšie dostala aj Saxanina metla. (30.09.2019)

Bál jsem se, že to bude jako First man, že to nebude skoro vůbec ve vesmíru. No nakonec to v tom vesmíru tedy je, ale ten záměr se mi už od začátku nezdál a průběhem se mi přestával zdát víc a víc. Pro mě naprosto nezaujatelný žvást o cestě za něčim, co mi je uplně u prdele. Lee Jones k smíchu a okoralej Pitt už není co býval. (05.01.2020)

James Gray nedělá typické divácké filmy a všechny jeho film mají svůj specifický a hodně pomalý styl vyprávění, který dokáže navodit atmosféru, ale zároveň i otrávit diváka. Tentokrát se poprvé dostává do vod sci-fi, aby natočil další pomalý, neakční film, kombinující Interstellar a Gravitaci a okoření to meditativním rozměrem jako od Terrence Mallicka. A musím uznat, že mi to překvapivě sedlo a Ad Astra je pro mě největším překvapením roku 2019, přestože to rozhodně není film pro každého. Velice mě zaujala výborná vizuální stránka a umírněný výkon Brada Pitta, který byl pro něj atypický, ale dokonale mu seděl. Samotný příběh není nijak objevný a ve výsledku jde o nenaplněnou lásku otce a syna, ale pro vyprávění to není podstatné. I přes nevýrazný konec, od kterého jsem čekal nějaké výraznou pointu, se jedná o výborný film. (07.01.2020)

Pittův zralý, zkázněný a v nejlepším slova smyslu tichý výkon tvoří jednu z opor snímku. Druhou představuje obrazové ztvárnění vesmíru, očividně pošilhávající po oscarové kameře a vizuálních efektech Gravitace. Cuarónova Gravitace ovšem dávala magické poezii nekonečného prostoru přednost před slovy, zatímco film Ad Astra, jenž svůj název odvozuje od latinského výrazu per aspera ad astra – přes překážky ke hvězdám, se bohužel přiklání k modelu typicky americké psychohygieny. A to včetně vypravěčského monologu Pittova astronauta, jenž střídá řečnické otázky „Má vůbec smysl pokračovat?“ se sebevýprodejem „Jenom hraju divadlo“. Vůbec nejotravnější šablonu představují vzpomínkové výjevy s hrdinovou bývalou přítelkyní v podání Liv Tylerové, která se mimochodem v podobné roli ocitla již v Armageddonu. Naštěstí na rozdíl od něj Ad Astra nepracuje s laciným akčním heroismem. Jistě, vyznění v podstatě komorního příběhu by Gray nemusel nastavovat doslovnými vysvětlivkami ve stylu „proč hledat ve hvězdách, co máš pod nosem“, navíc jeho dějovou i stylovou čistotu pokaňhá mezihrou na opuštěné kosmické lodi, od níž lze předem čekat pouze obehrané krvavé vybafnutí.Naopak jiný ústupek spotřebnímu žánru, honička s novodobými piráty po povrchu Měsíce završená pádem do kráteru, bez ohledu na svištící střely přesně zapadá do působivého výtvarného pojetí snímku.Nicméně v éře, kdy se pod pláštík sci-fi schovává kdejaká béčková vybíjená komparzu ve skafandrech digitálními vetřelci, patří snímek Ad Astra do vyšší ligy. I proto, jak podotýká týdeník Variety, že zdánlivě zve na výpravu do jiných světů i časů, ale přitom jeho podstata zůstává pevně svázána se současným pozemským životem. (26.12.2019)

Tento biják jsme si nesmírně-vesmírně užila! Okouzlující, takové doslova "moje"... a ta hudba.... Omezím se na komentář veskrze emoční, jsem namazat na chleba. (25.09.2019)

Filozofující sci-fi událost roku 2019. Perfektní herecký koncert Brada Pitta. 5 hvězd! Tohle si nezaslouží být v modrém pásu!:o( (15.12.2019)

Možná jsem od Ad Astra očekával další Interstellar či Gravitaci, a proto jsem měl velká očekávání, která se bohužel v mém případě nedostavila. Z vizuálního hlediska jde o pěkně udělaný film s několika povšimnutíhodnými scénami (pád z antény, střet s piráty, vzteklá zvířata či Neptun), avšak příběhově mi přišel poněkud plytký, a to i navzdory tomu, že velkou část filmu tvoří vnitřní monology hlavního hrdiny, který se vyrovnává jak se ztrátou manželky a "mrtvého" otce, tak se všudypřítomnou samotou, která ve vesmíru panuje. Nejspíš jsem čekal více akce nebo nějaký dechberoucí plot twist, a proto jsem z kina odcházel trochu zklamaný. (04.10.2019)

Není to film pro každého, ale stojí za vidění a utvoření si vlastního náhledu. Já jsem si v něm našla vše, co potřebuji a stal se jedním z mých osobních filmů. Navíc záběry z vesmíru jsou vážně poetické a velkým plusem je taktéž hudba, jež tomu všemu dává úplně jiný rozměr, takový intimnější. Spolu s hrou světla a barev...pecka. Dosti jsem i ocenila, že byl kladen větší důraz na vnitřní monolog, který umocnil celkový zážitek. Ad Astra nenese poselství nikterak objevné, ale co si budeme...člověk spoustu věcí ví, slyší, jen si je nevtiskne do sebe. Příběh o velikosti Ega a vymanění se z toho, čeho se na nás napáchali rodiče. Příběh o předaleké cestě k sobě, kde ticho je více tíživé a výstižné zárověň, než hysterie Interstellaru. Nádhera. (05.10.2019)

Zajímavé sci-fíčko v čele s Bradem Pittem, díky kterému dávám o hvězdičku více. Brad má obrovské charisma a dokáže utáhnout jakýkoliv film. Tento sci-fi snímek se mi líbil, bavilo mě to, ale musím uznat, že to mohlo být ještě o malinko více napínavé a některé pasáže byly trochu zdlouhavé. Ale bavilo mě to a celý film jsem byl napjatý, jak to dopadne. (01.09.2020)

Klady: dokonalá atmosféra, ambientní hudba, psychologické poselství, dokonalá práce trikařů, slušné herecké výkony. Zápory: piráti, monkey shines, triky často vypadají jako showreel stylu "koukněte, co umíme z vesmíru a okolí, nač si jen vzpomenete", příliš jednoduchá pointa (na tak dlouhý a na mnohovrstevnatost si hrající film), určitá divná logika (jo, budu věřit, že syn hned bude stát na mé straně, co se jisté pomsty týče, naprosto nevyužitá Liv (i když nějak přibrala, holka), vědecko-technologické nesmysly (co ta hra na kapitána Ameriku v závěru a jak našel jen tak od oka kurnik tu loď?). Beru ten přerod postavy od vlastního sobectví a samotářství přes poznání stejných prvků u otce a k čemu to vedlo, ale to měl být film kratší, nesnažit se klamat tělem, že půjde o něco víc, dokonce snad mimozemšťany (i když ten otec se jako ufoun trochu chová sám), a hlavně vynechat piráty, opice a kapitána Ameriku. Viděno v kině Modřany 20. 9. 2019 s honajz2. (20.09.2019)

V podstatě půjdu s proudem a odsouhlasím ten většinový názor. James Gray se chvílemi pokouší diváka ohromit novou Vesmírnou odyseou, aby vzápětí sklouzl k béčkovému feelingu Horizontu událostí a dohromady to prostě asi nefunguje. Brad Pitt je samozřejmě fajn, ale ty malickovské promluvy jsou podle mě zbytečné. Film by byl silnější, pokud by myšlenky vyprávěl obrazem a ne monologem. Vesmírná Sci-Fi, obzvlášť ta, která ráda filozofují, patří mezi můj oblíbený žánr. O to víc mě mrzí, že Ad Astra mnou tak nějak profrčelo, ale vlastně nic moc nezanechalo. 5/10 (02.10.2019)

Malý velký film. Tedy, velký je svými ambicemi, malý je v tom, že se jedná o osobní příběh hlavního hrdiny a jeho vztahu s otcem ve vesmírných kulisách. Brad Pitt i Tommy Lee Jones hrají jako o život a nedivila bych, kdyby jednomu z nich přistála nějaká herecká cena. Věčné monology hlavního hrdiny byly ovšem dost únavné a na 22. století je většina technologii až příliš povědomá dnešnímu divákovi (většinou se jedná jen o mírné upgrady dnes známých technologií). (29.10.2019)

Ta jedna hvězdička je za triky a efekty. Prvních asi deset minut včetně pádu z věže jsem viděl omylem v kině, když jsme vlezli do špatného sálu, a byl to mazec, neuvěřitelně působivý. Všechno kolem vesmíru tu vypadá super. A to je vlastně asi to jediný, co se tu povedlo. Jinak je to strašná kravina, která si hraje na filozofický drama s přesahem. Hovno. Možná ještě tak opice byla dobrá a je škoda, že nepřevzala Pittovu roli, fandil bych ji určitě víc než jemu. (18.07.2020)

Čerstvé dojmy jsou velmi rozporuplné. Nesnáším filmy, které ve mě nevyvolají žádnou emoci a Ad Astra je přesně jedním z nich. Příliš okaté, příliš nejisté a prostě nudné. Místy je vidět chytrá práce kamery a střihu, ale celkově to naprosto ignoruje zlaté filmové pravidlo „Show, don't tell“. Všichni básní o slavném astronautovi, který se vydal do vesmíru hledat inteligentní život (Tommy Lee Jones), ale problém je v tom, že nikdy nevidíme, co je na něm tak báječného. Proč bych se o něho měl zajímat? Protože mi to říká film? Bohužel ani Brad Pitt nepodal moc dobrý výkon, dovolil bych si říct, že je to jeho vůbec nejhorší (a možná poslední?) výkon ve filmu. Jsem na vážkách, jestli vůbec nechat 3 hvězdy. (18.09.2019)

V závislosti na tom ako bude pokračovať vedeckotechnický pokrok na poli vesmírneho výskumu, možno tento film považovať rovnako za sci-fi ako aj za vizionársku drámu o honbe za chimérami. (12.12.2019) (12.12.2019)

"Live. Love. Submit." Interstellar jsem nazval manifestem pokory, Ad Astra je manifestem vlastní nepatrnosti. Ti, kteří říkají, že je film o ničem, mají pravdu. (16.12.2019)

Ad astra není onen vesmírný bratříček Marťana, Interstellaru a jemu žánrově podobných, jak by se na první pohled zdálo. Tady jde víceméně jen o smysl existence, monology a osobní krizi hlavní postavy, která řeší otázku života ve vesmíru, ve které je ale nakonec skrytá otázka života nás na zemi. Vizuálně je to vymazlené ostatně jako všechny vesmírné scifi, nabízí to svůj a zvláštní pohled na ostatní planety a hledání života, Pitt si to zahrál perfektně, ale není to film pro každého. Většinu času to mělo uspávací tempo, prázdné pohledy do nikam a akce zde bylo neskutečné minimum. Za mě je to film, na který nemá důvod koukat znova, a byť je to dobrá filozofická drtička, tak bohužel ne až tak poutavě podána, jak bychom podle trailerových očekáváních chtěli... (02.01.2020)