Barbie
Barbie
Barbie
Barbie
Réžia:
Greta GerwigKamera:
Rodrigo PrietoHrajú:
Margot Robbie, Ryan Gosling, America Ferrera, Kate McKinnon, Will Ferrell, Simu Liu, Issa Rae, Rhea Perlman, Hari Nef, Alexandra Shipp, Emma Mackey (viac)VOD (5)
Obsahy(2)
Žiť v krajine Barbie znamená byť dokonalou bytosťou na dokonalom mieste. Pokiaľ nemáte existenčnú krízu. Alebo nie ste Ken. Barbie a Ken si užívajú bezstarostný život vo farebnom a zdanlivo bezchybnom Barbie Svete. Keď však dostanú príležitosť ísť do skutočného sveta, čoskoro objavia radosti a úskalia života medzi ľuďmi. (Continental film)
(viac)Recenzie (1 084)
3,5 hvězdičky plus narovinu říkám, že je to nejrůžovější film na světě. Postava Barbie je jako puberťačka, která si píše deníček o tom, jak je všechno totálně O.K. a je happy. Dokonce i když pozná realný svět a poznává emoce, které předtím neznala (slzy, slzy a zase slzy) tak je to pořád všechno moc RŮŽOVÉ. Hvězdná camea potěší, až někdy zamrzí, že nedostala o krapet více prostoru. Vlastně je to docelá sympatická (ne)romantická komedie, které ubližuje to, jak se ve všem příšerně tlačí na pilu, a tak jsem se za celou dobu sledování zasmál opravdu jen dvakrát... zbytek je opravdu pro puberťáky. ()
Čekal jsem akutní intoxikaci růžovou, bizár na entou a nedostal jsem to. Panikařím jako puberťačka po divoké party, co to nedostala. Vyprávěcí styl v Barbie Landu je ze začátku zajímavý. Ale jakmile se Barbie dostane do reálného světa, jde úroveň dolů a příběh se stává značně banálním. Je značně parodický a značně feministický, aby nakonec i ten feminismus vyzvrátil. Chudák Ken. Ani nemá svůj vlastní domeček. K tomu má zbytečně dlouhou stopáž, která by se dala zastavit v několika momentech a zachránit plytký příběh předtím, aby se stal ještě plytčím a průměrnějším. ()
Do této chvíle jsem si myslel, že nejdu do kina spáchat intelektuální sebevraždu. Že je nemožné z kina odcházet s bolestným vakuem v mozku. Že bezedná trapnost a ubohost, člověka dokáže pozřít z plátna takovým destruktivně absurdním způsobem. Marně jsem hledal jakýkoliv(!) záchytný bod, který by mne oprostil od pocitu, že tvůrci vykradli mou peněženku, ponížili všechny, všude a v čemkoliv. Musí to být asi stejný pocit produkovat podobný nesmysl, jako nabízet bonbóny u černé dodávky dětem u základní školy. Přísahám, že o generaci mladší lidé, než jsem já se cítili velmi podobně. Nikdy bych nevěřil, že kýč může mít svůj vlastní kýč. Chtěl jsem to vidět na vlastní oči a byla to příliš silná káva, přiznávám. Pokud tohle má reprezentovat cokoliv ze současného světa, ať to shoří v plamenech pekelných. A Bůh s každým, kdo podlehne jakékoliv iluzi o tom, že tohle mělo nějaký smysl - nemělo! Proboha, nemělo...ať si současní multigenderoví pseudofilozofové, nebo nevyhranění ubožáci a nebinární stvůry myslí cokoliv. Už nikdy víc! ()
No co na to říct. Začátek vtipný, říkala jsem si, že to bude celkem mimořádný film, něco, co tu ještě nebylo. Střed už trochu pokulhává, tolik feminismu, nechápu proč a konec nuda, hodně přesvědčování a slziček. Vlastně jsem si říkala, kdo z toho filmu fakt něco pochytil. Já prostě nevím, na mě je to asi moc růžové. ()
Když jsem včera odcházel z kina, mísily se ve mně různé emoce. Abych to vzal nějak od začátku. Film je po vizuální stránce neuvěřitelně unikátní a nápaditý. Růžový svět Barbie je něco, co pro gotičky musí být absolutní mordor. Zároveň nám svět ale ukazuje pořádnou dávku postav, které jsou sice absolutními jednodimenzionálními karikaturami, ale to mi popravdě vůbec nevadilo. S hudbou si taktéž tvůrci dali ohromně záležet a popravdě právě hudba bylo možná i to, co bylo na závěrečné fázi tohoto filmu nejlepší, ale to předbíhám. Normálně tohle nerozebírám, ale kulisy v tomto filmu byly prostě dech beroucí. Barbie a hlavně sympaťák Ken si vás nejen svými hereckými výkony prakticky hned získají. No a jak je na tom příběh? První dvě třetiny filmu super. Neuvěřitelně nabušená komedie, u které, i přestože tohle není můj šálek čaje, jsem se chlamal každých pár sekund. Výborně rozjeté postavy, vztahy a příběhy, co by se jenom mohlo podělat? Co se stane, když do povrchnější mírně akční komedie s karikaturními postavami zahrnete extrémně kontroverzní a složité téma? Samozřejmě vznikne problém. To, že se tam autorka snaží na sílu narvat patriarchát, bych ještě, jakožto spíše vtipnou vsuvku, přežil. Ale to, jakým způsobem do díla zahrne feminismus, je z mého úhlu pohledu prostě špatně. Z mého úhlu pohledu říkám hlavně proto, že jsem se o filmu bavil s několika lidmi a těm to problém moc nedělalo, takže hádám, že v tomto budu asi v menšině. V čem tedy problém spočívá. Myšlenka feminismu je o tom, že si mají být ženy a muži rovni. Jak to probíhalo v barbie landu? Po celou dobu tam vládly jenom ženy a muže měly jenom jako takové... ani nevím jak to popsat. Pak tam na chvíli vládli jenom muži, což bylo moc moc špatné, i když to v principu bylo to samé (a to, že autorka všechny muže zobrazila tak hloupě, jak zobrazila, o tom ani nemluvím) Když pak tedy jedna postava (už si nepamatuji jméno) všechny ženy "vyléčila" tím, že jim řekla, jak to ženy mají v reálném světě hrozně těžké, dalo by se očekávat, že to povede k vývinu postav a ke konci se v barbie landu rozhodnou udělat rovnoprávnost mezi muži a ženami. Ne. Po vyléčení to prakticky funguje jako předtím, s výjimkou tedy toho, že muži už mohou být na nejnižších pozicích. Taktéž se mi líbí, jak na začátku měla jedna Barbie hezky proslov o demokracii, takže nedat možnost volby někomu na základě pohlaví je demokracie? Chápu, že se tvůrkyně asi snažila ukázat nesmyslnost patriarchátu, ale to dle mě tím, že ženy na konci a na úplném začátku filmu dělali v podstatě to samé muži, nedělá. Závěr s Barbie dle mě sice nebyl nějak ohromný, ale pro mě osobně dostačující a nevidím v něm problém. Shrnul bych to tím, že Barbie je technicky výborně zvládnutá a skvěle funguje jako komedie, ale v závěru u mnoha postav (s výjimkou těch hlavních) neproběhl žádný vývin a taky složitá témata díky povrchním postavám a samotnému scénáři moc dobře nefungují. Za mě 6/10. ()
Kdyby film Barbie nevzniknul v době, kdy je každý druhý film ukázkou moderního feminismu, propagací slabých hereček (aktivistek/influencerek) nebo špatně napsaných ženských postav na úkor zesměšňování nebo ponižování mužských postav (často oblíbených nebo ikonických), tak by se jednalo o poměrně zábavný a dobrý film. Bohužel se nemůžu zbavit pocitu, že zrovna tohle není úplně nejlepším příkladem oslavy žen/ženství a bojem pro jejich lepší zítřky. Cesta ničení patriarchátu a opovrhování symbolem mateřství, přes možná komickou mlhu Barbielandu, není zrovna správná volba. Celkově nic zvláštního. Film si neustále podkopává své myšlenky a protiřečí si, když se logika, pár okamžiků vyslovená předtím, aplikuje jednou na Barbie a jednou na Kena. Hlavní zápletka, proč Barbie přichází o svou kouzelnost je velmi jednoduchá a předvídatelná. Vedlejší postavy tomu moc nepomáhají a chovají se spíš trapně - "Antifašistická" dcera a matka stěžující si na "hroznou" situaci a postavení žen ve společnosti. Jakože opravdu - Barbie je politicky výraznější než Oppenheimer. Kdo by to čekal? Asi nikdo. Je zde ale i pár světlých okamžiků - některé odkazy na panenkové zákony/chování a dokonce ani hudební čísla nejsou úplně špatná. Korunu tomu ovšem nasazuje Ryan Gosling jako Ken, který jednoznačně dominuje každé scéně a kvůli kterému dávám o * navíc. ()
shlédnuto v Premier Cinemas v Hostivaři s českým dabingem, vysvětlující úvod, pro nás, mě, co jsme si tak úplně s Barbie nehráli, byl fajn, Barbie s Kenem ve "Skutečném světě" - mimochodem, aby byla takto vypálená čeština na ceduli ve filmu, tlačítko ve výtahu, tak to je celkem frajeřina, i když chápu, že je to animace - byli taky celkem fajn a mělo to potenciál, ale druhá půlka filmu z toho nic nevytěžila, Margot Robbie jako Barbie, byla perfektně stereotypní a těžko tomu mohla dát více, Ryan Gosling odehrál vše, co mu scénář dovolil, líbila se mi divná Barbie i další herci se snažili, ale nebylo to dostatečně nablbé, abych se u toho bavil, a že byste vzali děti, tak na to úplně zapomeňte, pokud je nedokážete něčím zaměstnat, případně odpovídat na otázky, co to znamená nebo kdy už to skončí. více než 2* tomu dávat nechci, protože když to ani na plátně v kině nevyzní... o to víc mě překvapuje zdejší hodnocení, t. č. 73 %. asi velmi dobrý marketing. ()
"Když jsem zjistil, že patriarchát není o koních, ztratil jsem zájem." /// Bizarní, barevná a vtipná satira. Margot a Ryan jsou boží, fakticky úžasní! Občas je toho feminismu fakt dost s občas mi něco ani nepřišlo vtipný. Hudba, kostýmy a kulisy jsou úžasný. Z filmu jsem si odnesl hlavně I'm Just Ken v hlavě, který odtamtud jen tak nedostanu. / Hodnocení: 8/10. ()
5/10 ... ani neviem co mam napisat, nie celkom som pochopil preco je to taka letna bomba ... soundtrack vyborny .... napriek tomu nam to asi malo nieco povedat ... mozno aki sme hlupi a nezalezi nam na podstatnych veciach .... mozno o tom ako stale nie je vo svete rovnopravnost a vsade vsetkym sefuju len muzi ... este aj tomu co sa vlastne paci zenam .... jednoducho neviem ... odchadzal som v rozpakoch ... pacilo sa mi ze obsadili kopec ludi zo serialu Sex Education ... ale viac hodnotit neviem ()
Tohle byl pekelný úlet a člověk prostě jen sedí a otvírá hubu nad WTF momenty. Děj? Nula. Jo, je to totální 3,14čovina. Ale vo to šlo, že. Povedlo se to dokonale, tanec Kenů dostal pod sedačky skoro celý kino. Gosling je tady na Oscara. Škoda, že druhá půlka je už moc kecání, vysvětlování, poučování a tak dále. Nicméně i tak naprosto ujetá jízda. ()
Pro mě po stránce procent strašně špatně hodnotitelný film, protože jel na vlně totální pecky, která byla intermitentně přerušovaná totálním klišoidním patosem. Se kterým sice souhlasím do posledního slova, ale už mě to prostě nebaví a to, co mělo být šokujícím otevřením očí, začíná být trochu otravné. ()
Na začátek bych chtěl podotknout, že nejsem hater tohoto snímku, na rozdíl od mých spolukritiků... ovšem i tak jsou věci které mi vadí a je jich víc než těch které mi nevadí. Je jasné že jako kluk nejsem cílová skupina tohohle filmu a tím pádem ho vidím trochu jinak, rozumím že některé holky v tom najdou to své a budou se cítit že konečně někdo vyslovil jejich problémy. Tím se ovšem dostáváme k první věci která mi vadí. Film je jedna velká groteska a kdo říká že ne tak lže, a samotné "grosteskování" je sem tam podloženo problémy společnosti. A to pro mě právě nefungovalo, protože když si teď až satiricky děláme z něčeho srandu a hned v další scéně mluvíme o tom jak jsou ženy ve společnosti utlačované (a ještě to řekneme přes puberťačku) tak to pro mě úplně nefunguje. Další věc je, že ten film nemá úplně děj, přechází z extrému (Barbielandu) do dalšího extrému (Kendom) kde je mimochodem podle filmu vše špatně (ikdyž třeba barbíny a kenové žijí spolu v domech, což v Barbie landu neplatí. Tam keni žijí bůh ví kde) zpět do extrému. Takže nepřijde žádné ponaučení nebo řešení, což je podle mě škoda. Protože místo toho aby nám film ukázal jak by společnost mohla fungovat, tak si zase udělá srandu z toho jak to je. Samotné problémy společnosti jsou jenom tak řečené a dál je už nikdo nerozebírá, celkově je to nevyužitý potenciál. Gosling úžasný, Robbie dobrá (bohužel její výkon shazuje nastavení filmu), hudba, kostýmy a kulisy úžasné. Je to taková blbinka která se bohužel nedá brát vážně (nechápu jak to někoho může až naštvat). Celkově 5/10 ()
Když jsem vyrazil do kina, nic jsem od Barbie vlastně nečekal a musím přiznat, že jsem byl nakonec docela příjemně překvapen. První polovina filmu uběhne díky kvalitnímu humoru, rozmazleným scénaristickým nápadům, svěžímu střihu a režii jako nic, v té druhé... V té druhé je to poněkud složitější. Úplně se zde vytrácí dějová linka s Willem Ferrellem a společně s linkou matky a její dospívající dcery (která díky své předchozí, leč poněkud krkolomné nádstavbě, mohla být pro příběh opravdu stěžejní) je zametena pod koberec a pro výsledné vyznění celého příběhu, pro konečné osudy Barbie a Kena, nemají obě tyto dějové linky takřka žádný efekt. Nepomáhá ani další předhazování feministických témat, která sice neztrácí svou důležitou výpovědní hodnotu, nicméně oproti první polovině filmu, v níž jsou přirozeně zabudována do struktury příběhu, zde jsou již v mnohých momentech prezentována poněkud na sílu a celé to občas působí až příliš okatě. Naštěstí ale film neztrácí svůj růžový nadhled, sebereflexi nad svou vlastní ujetostí a především, především neztrácí Ryana Goslinga, jehož komediální herecké načasování, taneční a pěvecké umění v samotném závěru tak trochu nechtěně upozadňuje hlavní hrdinku v podání až příliš dokonale obsazené Margot Robbie (viz poznámka produkce). To vše stále doplňuje skvělá hudba a šíleně růžové kulisy, kvůli kterým budou studia muset doplňovat zásoby růžové barvy ještě hodně, hodně dlouho. Jako celek tedy Barbie funguje poměrně dobře, je to vtipná odlehčená záležitost s originálním příběhem protkaná důležitými společenskými tématy, škoda jen toho uspěchaného kostrbatého konce. ()
Místama fakt chytré, vtipné a nápadité, se skvělou výpravou. Od půlky dál hloupá óda na feminismus, který ke konci jede úplně na dřeň. K totálnímu posrání jinak docela dobře fungujícímu snímku už chyběl jen závěrečný Barbie lesbický cumming out a fakt, že Margot není tlustá černoška. ()
1. Margot krásná 2. Ryan mi tam vůbec nevadil. Naopak, vyzdvihuju jeho pěvecký talent. 3. Poselství a záměr z filmu přímo crčí 4. Výbornej humor 5. Spousta pojmů, kterým většina publika určitě nerozuměla 6. Konec takový utahaný a asi snažící se hrát na dojemnou notu 7. Barbieland podle mě moc hezky zpracovaný do posledního detailu. ()
To, že si ještě půl roku po absolvování promítání budete ve sprše zpívat "I have feelings that I can't explain, driving me insane", je fajn, pokud se chcete pomstít sousedům, jejichž kocour vám chodí kadit na rohožku. A to, že jakýkoliv odstín růžové vás kvůli asociaci s tímto filmem a principu spojení v mozku, které zkoumal Pavlov, budou už navždy vytáčet... to si zvažte sami. Každopádně: feministická myšlenka o patriarchátu se dá dle mého rozhodně vyjádřit lépe, nežli tímto - a pokud tímto, pak to měli udělat krátkometrážně, protože, bohužel, nebyly jiné myšlenky přítomny nějak hojně. Příběh, který docela hezky začal, se krátce po vstupu do světa lidí zvrhl akorát tak v tlačení na pilu, aby jakože tu extra myšlenku (kterou zde já osobně vnímám pouze jako jeden z nejúčinnějších lepů na sledující) každej pochopil, a ve výsledku mi film kromě materiálu na pár memů a migrény z toho, jak se stalo, že je vyhypovaný až do nebes, nic nedal, protože v panenkách od Mattelu se popkulturně neorientuju natolik, abych pochopila už ten první vtip o Allanovi, anebo třeba postřehla a ocenila, že holčička Sasha a její gang kamarádek reprezentují 4Bratz, které Barbie historicky konkurovaly. Margot Robbie, Ryan Gosling a Kate McKinnon byli ale herecky boží - za to dávám 1 hvězdu. Ta druhá je za tu Kenovu písničku (zpíváme si ji teď se sousedy sborem). ()
,,Ahoj Barbie’’ aneb naser si Kene ()
Z tohoto filmu jsem byla zklamaná. Čekala jsem něco víc jak dějově, tak pointou. Ano, chápu, v Barbie landu vše funguje obrázeně, “vládnou” ženy, Ken přitáhne do Barbie světa smýšlení, že “vládnou” muži a nakonec si všichni uvědomí, že jsou si rovni. Super. A to je vše? Stále jsem čekala, kdy se něco stane a ono nic. Zbytečně ztracený čas. ()
Vizuálně nabušené a myšlenkově plytké a nevyvážené, místy až hloupé. V jednu chvíli vám hrají na city a v zápětí si ze sebe 'dělají legraci' a tyto jediné dvě polohy střídají tak nešikovně, že je to na levelu Thor Love and Thunder. V celém filmu si navzájem kradou čas na plátně dvě linky - jedna linka je Barbie a matka s dcerou (která měla potenciál rozehrát příběh o nevyhnutelnosti dorůstání a neústálé nutnosti změn, které mají mimo jiné za následek oslabení vazeb nejen mezi matkou a dcerou ale lidmi vůbec) a druhá linka je Barbie vs Keni (to můžu shrnout jako absolutně prvoplánovou propagandu feminismu, jak ho vidí 'moderní ženy'). Dějové linky není to jediné, čeho je ve filmu o jednoho více - jsou tu i dva antagonisti - Ken a ředitel Matellu. Když se navíc Barbie ke Kenovi chová jako bezcitná mrcha, dělá mi z nějakého důvodu problém zjihnout nad patetickými monology o tom, jak to mají ženy včetně Barbie těžké, a jak je vlastně nemožné být ženou (to je přímo věta z filmu). Místo velkého finále v podobě charakterního růstu u Barbie i Kenů a dosáhnutí společného konsenzu, o který to přímo žadonilo, se všechno vrátí zpátky do zajetých kolejí Barbiearchátu, protože je asi nejlepší nebo co. Ačkoli jsem si s Barbie jako malá ráda hrávala, očividně nejsem cílová skupina - nemám mindrák z úspěchu ostatních ať jde o muže nebo ženy. Jestli budu mít někdy dceru, tak jí radši pustím Legally blond, kde hrdinka skutečně maká a vzdělává se, než aby se se svými kamarádkami vzájemně ujišťovala v tom, že si přece všechno zaslouží, protože je žena a má to taaaak těžké. Ještě postřeh - tento film je prý rafinovaná kritika našeho maskulinního světa. Zaprvé, ta kritika rozhodně není ani jemná ani rafinovaná. Od začátku vás s tím přímo mlátí přes hlavu. Zadruhé, nemůžete kritizovat patriarchát v reálném světě a vzápětí to doložit to na tom, že si Ken není schopen najít práci bez patřičného vzdělání a praxe. Tím tu kritiku naprosto popřete. To tedy není moje definice 'chytré satiry'. A rozplývat se nad filmem, protože přitáhl lidi do kin, mi přijde jako slabé kritérium pro hodnocení. ()
Súvisiace novinky
Kaskadér propadl, přesto má napsané pokračování
Kinaři teď nemají zrovna nejlepší časy. Blíží se totiž letní sezóna, která tradičně bývá nařachaná těmi největšími blockbustery a do pokladniček kin často nasype cenné zlatky. Jenže se zdá, že ta… (viac)
Margot Robbie chystá filmové The Sims
Loňský rok byl pro hvězdnou herečku a schopnou producentku Margot Robbie (Babylon) poměrně přelomový. Její produkční společnost LuckyChap přenesla na plátna kin svět Barbie, tedy nejvýdělečnější film… (viac)
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (viac)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)
19.7.2023 Tohle byl za mě můj nejočekávanější film roku a vůbec nezklamal. Šlo to určitě vidět na mých pocitech, které jsem prudce projevovala během celé projekce. Dosti scén ve mně nechalo bouchat naprostou radost spolu s nadšením, které jsem pociťovala od začátku, co se zjevil název „Barbie”. Je to film, který podle mne bude takovou lehkou kultovkou. Určitě by se ale jeho předpremiéra/premiéra dala nazvat kultovní událostí. I když přesné slovo „kultovní” nemá tak jaksi přesnou definici, v tomto pojetí by se to dalo popsat jako jeho stereotypická definice něčeho, co ovlivnilo dav a určitou část diváků (v tomto případě z většiny gaye, ženy a queer komunitu, jelikož kdo by nechtěl vidět Barbie, která je něco jako jídlo pro queer komunitu). Samozřejmě, že většina publika měla na sobě Barbie tematické modely či dokonce celé růžové a jaksi se přidala k tradici Barbie. Nejen pomocí tohoto, ale pomocí reagování na určité scény. Zní to jako divadelní hra a možná, že i tak polovičně je. Rozhodně se to ale nedá srovnat s Fassbinderovým snímkem Hořké slzy Petry von Kantové, který je celý jedna divadelní hra na velkém plátně a ani s kultovním filmem The Rocky Horror Picture Show, který se do kategorie „divadelních her na velkém plátně” zařadit až tak úplně nedá, ale funguje na podobný (momentálně) interaktivní způsob, jako Barbie. Jestli to ale bude jako Minions: The Rise of Gru, to nikdo neví. Ale můžeme doufati, že to tak nedopadne a tento hrdě feministický a příjemně reprezentativní film najde svoje místo pod kultovním štítkem. Začala bych od hlavního bodu, čímž je feminismus, na kterém je celý snímek vlastně postaven. Ze začátku (který býval kvůli prvnímu traileru hodně kontroverzní), se vyklubalo něco, co se dá považovat za kladnou feministickou reprezentaci. Je to něco, co je momentálním tématem a s čím se potýkají všechny ženy jak od těhotných, těžce pracujících, na mateřské, transgender, queer až po prostitutky, farmářky a nebo i úřednice. Vlastně něco na stejný způsob, ale srozumitelněji a jasněji, řekla Gloria, matka Sashy. Tím vlastně pomohla nastolit pořádek v Barbielandu a probudila barbíny z jejich věčného kenovského snění. Jenom jim řekla pravdu o tom, jak muži, které vyobrazovali Kenové, vnímají ženy v dnešní době. Všechno je tam vlastně tak momentální a důležité. Všechny tyto nechutě tu byly vystaveny ihned, jak se Barbie dostala do reálného světa spolu s Kenem. Samozřejmě, že ze začátku si prošla (bohužel) běžnými situacemi, které se ženám stávají a to je sexualizování muži. Následně to ale typicky šlo více do hloubky, kde Ken, který se cítil hodně vynechaný, byl zmanipulován okolním světem, něčím, co si dnes říká „sigma muž”. Šlo to až tak daleko, kdy začali zneucťovat ženy a používat je. Úplně ke všemu. Jenom, aby dosáhli mužského světa, co Barbieland vlastně tak i tak od začátku nebyl. Jenom Kenové nebyli schopni si uvědomit, že si mohli býti viditelnějšími, pokud by chtěli. Moc hezky to reflektovalo dnešní dobu v tom, že se muži opravdu v našem, reálném, světě snaží a taky že používají ženy, shazují je dolů apod. Je to problém, o kterém by se přesně takto mělo mluvit. Ale ne, že nakonec ženy dostanou celý Barbieland. Tak tomu ani nebylo. Spíše takovým způsobem, že se Kenové a Barbíny shodnou na tom, že postupem času budou na stejné úrovni a vládnout Barbielandu spolu. Přesný typ rovnoprávnosti. Samozřejmě to ale celou dobu neshazovalo muže, shazovalo to sexisty. Muži tu měli příjemnou reprezentaci v čele s Allenem . Nejen ale cishet hetero muži, ale i Kenové, kteří byli jasnou queer reprezentací pro celý snímek. I když se jasně odlišovali od cishet hetero Kenů, brali Barbies jako své nejlepší kamarádky a oni sami byli bráni jako Kenové a ne nikdo jiný. Též nebyli úplně stereotypní. Vlastně celý ten fakt, že se tu míchal Barbieland a reálný svět oddělalo jakékoliv aspekty klišé, takže to vůbec stereotypní klišé nebylo. Právě naopak. Každý tu byl sám sebou i když tu bylo třeba 20 Barbín. Všechny tyto fakty ohledně feministické reprezentace mne sunou retrospektivně na celý začátek snímku, který byl (již zmiňovaným) trailerem, kde malé dívky hází s obyčejnými panenkami. Nejprve, když jsem trailer viděla, bylo to něco kontroverzního a v mém případě se to přiklánělo spíše k negativu. Teď, dohromady se všemi scénami to je ale naprosto geniální myšlenka a věc, která je pouze vyobrazena satiricky, jako celý film, který má ale reálnou myšlenku. Když byly populární obyčejné miminka panenky, holčičky byly „maminky”, takže připravovány na to, být matkou a vlastně sloužit muži. Ale pak se vyskytla Barbie, která byla astronautka, prezidentka apod. a dokázala dětem, převážně v tomto případě dívkám, že mohou být, co chtějí. Je to krásná myšlenka a tento film jich má hodně. Jenom jsou vždy zakomponované pod nějakou extra vrstvou satiry či vtipu. To mne přivádí k vtipnosti filmu, který doopravdy ten humor měl, ale jak už jsem říkala, pořád za tímto naprosto bizarním humorem byla jakási hluboká myšlenka. Toto je celá pointa firmy Mattel. Barbie symbolizuje ženu, která měla práva v době, kdy je ještě ženy neměli. Mohla býti, čím si usmyslela a nikdo jí v tom nezabránil. Byla silnou ženou a dokonce jich bylo několik. Různých ras, s různými diagnostikami, s různými povoláními a toto představuje sílu, kterou ženy mají. Celková scéna všech Barbín, spolupracujících spolu, dokazuje, jak ženy jsou pospolu ještě silnějšími. Dalším obrovským motivem, který člověku plně buší do očí, je mateřství. Máme si vážit svých matek, jelikož toho taky hodně dokázali. To vysvětluje zcela scénu s Ruth a Barbie, kde se dozvídáme, že jí Ruth dává život. Dává jí ho, protože je pro ni Dcerou. Vymyslela Barbie za účelem, aby udělala svoji dceru šťastnou. Vymyslela ji tak, aby se samotné dceři Ruth podobala. Toť je i důvod, proč ve filmu máme matku Gloriu a dceru Sashu. Diskutovala jsem y kamarádem o tom, že Sasha byla naprosto zbytečná, ale na tom není nic pravdy. Dokazovala, jak silné může být (a jak se může napravit) pouto, mezi matkou a dcerou a znovu tímto symbolizovala celé mateřství. Barbie trpěla existenciální krizí, což šlo poznat brzy na začátku snímku, když Barbie dostávala takové lehké elementy pocitů úzkosti. Krásně to portrétovalo existenci člověka a jak jsme naučeni žíti v dokonalých cyklech, ale přesně toto nám může ublížit. Jenom myšlenka toho, o takový „perfektní život v cyklu” usilovat. Tento motiv existence nemusíme pouze reflektovat na obyčejný život, ale rovnou i na profesi modelky, což je definice perfekcionismu a cyklu. Někdy z toho ale člověk musí vybočit, aby nebyl doslova po celý zbytek života na dně. Je to žití podle pravidel, co propojuje modeling industry a normální život. Dokazujeme si ale, že někdy to bez pravidel může býti lehčí. O čem bych se chtěla z velkého obdivu zmínit, je celková vizuální stránka snímku. Kamera byla nejčistší věcí, co jsem viděla, ale jak jsme se přesunuli do normálního světa, kamera by se dala popsat obyčejnou a nespeciální. Toto není jediný element, který odděloval reálný svět a Barbieland. Mizanscéna tu převzala velkou roli a splnila ji úspěšně. Barbieland obsahoval snad všechny typické odstíny růžové pro Barbie a taky teplé femininí barvy, které jsou často používány jako pastely. Mizanscéna se též dala zařadit do cyklu perfekcionismu, kterého se tvůrci snažili dosáhnout zřejmě zplna. K těmto naprosto detailním architekturám, obsahující dokonce nádobí, pocházející z Česka, nesměly chybět animaci. I když se vyskytly málokdy, dodaly Barbielandu jeho autentičnost, zábavu a umění. Titulky byly za to plné animace a stopmotionu a dokonce i titulky jsem si užila, jelikož byly tematicky zbarveny a postaveny na zábavě, jako celý snímek. Celý film díky těmto pečlivým pracím pak působil plasticky. () (menej) (viac)