Qer

Utajený šéf je reality show, která postrádá jakýkoliv smysl. Kdo se může dobrovolně koukat na pořad, který je od začátku do konce podle scénáře? Každý díl je jako přes kopírák. Šéfa nikdy nikdo nepozná, dokonce ani jeho blízcí spolupracovníci, pár vybraných postaviček se vždy svěřuje "naprosto cizímu" týpkovi a dokonce si nikdo nikdy nestěžuje. Následně jsou všichni ti nastrčení zaměstnanci, pod tíhou dojemného osobního příběhu, velkoryse odměněni za to, že přes své životní strasti dělají svou práci. Příběh jako z pohádky. Celé je to nahrané a debilní.

Oproti jedničce, která je takový můj gylty pležr, je tohle totální americkej patos. Stokrát vyprávěný příběh o napravených spratkách z ghetta, kteří po dostříkání graffity a lelkování s trávou na basketbalovém hřišti začnou poslouchat hlas svého srdce, je bohužel krok stranou od poměrně originálního námětu zpívajících jeptišek.

Bod obnovy je sice vykrádačka spousty známých zahraničních filmů a je i poměrně předvídatelný, ale sakra, je to fakt dobře vypadající echt české sci-fi! Dost fajn je herecké obsazení s ne tak profláklou hlavní představitelkou. Jasně, ve scénáři se dají najít díry, ale ty se vyskytují i v mnohem slavnějších a dražších filmech, tak proč to neodpustit tomuto odvážnému projektu? Pět hvězd dávám za odvahu, zručnost a také např. za to, že mě dvě hodiny na plátně neotravoval Langmajer s Polívkovou.

Fenomenální film se skvělými herci a hudbou, která přivádí husí kůži. Jasný důkaz, že pokud máte bravurní scénář a excelentní režii, můžete celkem z mála dostat takovou pecku. Gattaca neoslňuje efektama nebo nadmírou akce, ale naopak svým komorním, hlubokým a inteligentním podáním a příběhem, který ukrývá nadčasovost.

Místama fakt chytré, vtipné a nápadité, se skvělou výpravou. Od půlky dál hloupá óda na feminismus, který ke konci jede úplně na dřeň. K totálnímu posrání jinak docela dobře fungujícímu snímku už chyběl jen závěrečný Barbie lesbický cumming out a fakt, že Margot není tlustá černoška.

Mezi seriály podle videoher vyčnívá, ale hru samotnou nemůže nahradit nebo se s ní rovnat. Předloha je, co se týče napětí a emocí, ještě o dost dál.

Velryba je kromě komorního dramatu především hereckým koncertem Brandana Frasera, který se po dlouhé pauze vrací na plátna kin ve velkém stylu. Originální motiv morbidně obézního učitele, který i přes všechny útrapy a blížící se konec neztrácí optimismus, se mísí s běžnými životními problémy, které mohou potkat kohokoliv z nás. Minimalistická hudba decentně barví atmosféru a rozdmýchavá emoce, které Fraser především ke konci šponuje víc a víc. S přibývajícími minutami divák více méně změní svůj pohled z nechutně odporného vyžrance na skutečně trpící lidskou bytost. I když existují lepší a emotivnější filmy, tak jednoho Oscara by si Velryba určitě zasloužila - za hlavní mužský herecký výkon.

Celkem zbytečný záplatový díl, který kdyby nevznikl, tak se absolutně nic nestane. Člověk si tak rázem vzpomene na kultovní Ztraceni, kde podobnými díly byl vyplněn celý seriál. Tady už by to chtělo trochu přidat na tempu.

Hnus, trapnost, debilní lidi, kreténskej moderátor, zkrátka kokotská záležitost pro dementy se záporným IQ.

Nádherný laskavý film s vynikajícím obsazením o lidské dobrotě a přátelství, které nakonec překoná všechny společenské rozdíly. "Lidé by si měli pomáhat...".