Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (320)

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Je zbytečné bádat nad tím, jak se zrodil tento prefabrikát. Zřejmě z ničehož nic. Ale byl tu a na začatku války spoustu lidí pobavil, nebo jim dal alespoň na klasické půldruha hodiny zapomenout na to, co se děje a k čemu se schyluje (samozřejmě tím myslím na stanné právo po atentátu na Heydricha). Utopie filmu jako by s opačným znamínkem korespondovala s utopií tisícileté říše. To, že film přežil, a dožil až dodnes, a je dokonce i dnes svěží a zábavný, to je určitě právě oním znaménkem plus. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Jindřich Plachta v roli prostého chalupníka Antonína Fábery je skutečně neodolatelný a až překvapivě autentický, v symbolickém podobenství o skutečných lidských hodnotách a sociálním rozměru lidství jako takovém, natočeným logicky právě v časech největší mravní i existenční zkázy českého národa, v pohnutém bezvýchodí roku 1941. V kontextu protektorátní tvorby je to dílo pochopitelné a logicky zapadající do jejího rámce, kam jinam měli lidé utíkat a posilovat svou víru a naději, než k nadčasovým hodnotám reprezentovaným právě postavou Antonína Fábery. Herecké výkony navzdory době vzniku jsou velmi civilní (obzvláště pana Plachty) a celkové vyznění skutečně až plakátově prosté - gró národa je v jeho prostých a nezkažených lidech, tady se protektorátní umění prolíná s obrozeneckým, zejména s větví Hálkovou. A vlastně je to trochu i jako v Babičce Boženy Němcové (která v té době byla snad nejvydávanější knihou), kde prostá žena z lidu předává svou přirozenou moudrost a zkušenost vrchnosti. Tady se náprava elit koná s až naivní samozřejmostí a idyličnost žití v chaloupce je také až barvotisková, to je také největší slabinou celého tak prvoplánového snímku. Poptávka po nápravě elit je tu ovšem dobře patrná - jejich selhání v době předválečné i pomnichovské se bude vinout naší historií ještě dlouho... ()

Reklama

Parlay 

všetky recenzie používateľa

Zcela bez diskuzí jeden z vůbec nejkvalitnějších pamětnických filmů. Skvělí herci a nádherný lidský příběh, kterému na kouzlu neubírá ani zjevná idealizace doby, ve které se odehrává. Dovedete si snad představit ostřeji kontrastující film s v té době probíhající druhou světovou válkou ? Já tedy těžko... ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Ak niekto považuje Pytlákovu schovanku za romantický film a Limonádového Joea za western, tak nebude mať problém považovať Nebe a dudy za vynikajúci film a prideliť mu zodpovedajúci počet hviezdičiek. To nie je môj prípad. Dve hviezdičky sú iba za tradične dobrý výkon Jindřicha Plachtu. Príbeh i ostatné herecké výkony (vrátane Marvanovho!) sú zúfalé. Film som vlastne už kedysi videl, ale zapamätal som si z neho iba vkladanie čiapky do nohavíc pri "exekúcii". Nakoniec, viac zapamätaniahodného tam ani nebolo. ()

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Človek si povzdychne, aké to môže byť všetko jednoduché, prežije pri sledovaní 90 min ultraoptimizmu, aby sa potom opäť vrátil do reality, ktorá je však krutá a pesimistická. Prial by som si, a to veľmi, aby sa každý ´´továrnik´´ stretol s takýmto človekom a uvedomil sa. Snáď by bol svet znesiteľnejší. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (18)

  • Brána Bartošovy (Jaroslav Marvan) továrny, která se objeví na začátku filmu, se nacházela v Brodcích, kde v té době stála Zbrojovka Františka Janečka, pozdější areál Jawy. Na tom samém místě, kde stála brána, byla později postavena vrátnice, kde se natáčela scéna z Báječných let pod psa (1997). Tato vrátnice byla v roce 2014 zbourána. (Cheeter)
  • Malého synovce Tondu hraje Jindřich Blahník, v titulcích je ale uveden pod jménem Jiří. Po letech bratři Blahníkové objasnili, že oslovení Jirko znělo filmařům domáčtěji. A také se prý pro titulky hodilo, že Jiří má méně písmen. (Stegman)

Reklama

Reklama