Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenzie (15)

plagát

Chlapec v pruhovanom pyžame (2008) 

Od začátku předvídatelné a absolutně průměrné, ale jsou tam přece děti, že jo, takže tak na 3 hvězdičky. Jenže pak je tam ten naprosto nedomyšlený až hloupý konec... Který vůbec není přirozeným vyústěním celého filmu, ale je tam natlačený uměle a na sílu jen proto, aby co nejvíce dojal. A za to je hvězdička dolů.

plagát

Barbie (2023) 

Vizuálně nabušené a myšlenkově plytké a nevyvážené, místy až hloupé. V jednu chvíli vám hrají na city a v zápětí si ze sebe 'dělají legraci' a tyto jediné dvě polohy střídají tak nešikovně, že je to na levelu Thor Love and Thunder. V celém filmu si navzájem kradou čas na plátně dvě linky - jedna linka je Barbie a matka s dcerou (která měla potenciál rozehrát příběh o nevyhnutelnosti dorůstání a neústálé nutnosti změn, které mají mimo jiné za následek oslabení vazeb nejen mezi matkou a dcerou ale lidmi vůbec) a druhá linka je Barbie vs Keni (to můžu shrnout jako absolutně prvoplánovou propagandu feminismu, jak ho vidí 'moderní ženy'). Dějové linky není to jediné, čeho je ve filmu o jednoho více - jsou tu i dva antagonisti - Ken a ředitel Matellu. Když se navíc Barbie ke Kenovi chová jako bezcitná mrcha, dělá mi z nějakého důvodu problém zjihnout nad patetickými monology o tom, jak to mají ženy včetně Barbie těžké, a jak je vlastně nemožné být ženou (to je přímo věta z filmu). Místo velkého finále v podobě charakterního růstu u Barbie i Kenů a dosáhnutí společného konsenzu, o který to přímo žadonilo, se všechno vrátí zpátky do zajetých kolejí Barbiearchátu, protože je asi nejlepší nebo co. Ačkoli jsem si s Barbie jako malá ráda hrávala, očividně nejsem cílová skupina - nemám mindrák z úspěchu ostatních ať jde o muže nebo ženy. Jestli budu mít někdy dceru, tak jí radši pustím Legally blond, kde hrdinka skutečně maká a vzdělává se, než aby se se svými kamarádkami vzájemně ujišťovala v tom, že si přece všechno zaslouží, protože je žena a má to taaaak těžké. Ještě postřeh - tento film je prý rafinovaná kritika našeho maskulinního světa. Zaprvé, ta kritika rozhodně není ani jemná ani rafinovaná. Od začátku vás s tím přímo mlátí přes hlavu. Zadruhé, nemůžete kritizovat patriarchát v reálném světě a vzápětí to doložit to na tom, že si Ken není schopen najít práci bez patřičného vzdělání a praxe. Tím tu kritiku naprosto popřete. To tedy není moje definice 'chytré satiry'. A rozplývat se nad filmem, protože přitáhl lidi do kin, mi přijde jako slabé kritérium pro hodnocení.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Velká vlna (2022) (epizóda) 

Díl opět trpí přehnaně dlouhými záběry a celkovou rozvláčností. I když zároveň musím uznat, že práce kameramana je podle mě na vysoké úrovni. Svižnější střih by ale rozhodně neuškodil. Co mi už dost palčivě chybí, je děj, který by mě zaujal a napínal moji představivost o tom, co se asi bude dít dál. Co naopak přebývá, je počet slow motion scén a scén, které mě zřejmě mají chytit za srdce, ale nedaří se jim to (Durin a jeho otec). Linku Númenoru (stejně jako tolik jiných) tady zkrátka uchopili jinak, než jak ji napsal Tolkien, a už by mi to ani nestálo za zmínku, kdyby do toho tvůrci nezatáhli (pro mě nepochopitelně) téma migrantů. Ale politickou a sociální agitku stranou - seriál je ve většině ohledů ve srovnání s dnešními seriály průměrný. A to samozřejmě není zase tak tragický výkon. Ale průměrnost mi k Tolkienovu světu a částce 700mil dolarů nějak nesedí.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Adar (2022) (epizóda) 

Mám pocit, že tohle je pro mě zatím nejslabší epizoda. A asi je to tím, že už jsme ve třetím díle a já mám pocit, že jsme se pořád nikam neposunuli a už začínám být netrpělivá. Númenor je překrásný a úplně mrtvý, není tam pro mě žádný uvěřitelný tepající život. Velká škoda! Stejně tak je to po kostýmové stránce opět promarněná příležitost. V Númenoru měli jít tvůrci all in, ale jsou z toho jen kostýmy ala antika a to je obrovská nuda. Příběh Harfootů mě spíše nudí, linka kolem Galadriel mě začíná lehce iritovat. Na to, že jsem díl dokoukala před půl hodinou, mám problém si vzpomenout, co se v něm vlastně stalo, protože toho mnoho nebylo. Nejde mi ani tak o akční scény - chybí mi napětí, zajímavý příběh a postavy, na kterých mi bude záležet. Co mě ale přijemně překvapilo, byla scéna elfové vs orkové - tady mi poprvé záleželo na tom, jak to dopadne...

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Na moři (2022) (epizóda) 

Spád je pořád bolavé místo série. Zaujala mě ale linka mezi Elrodem a Durinem. Jinak je to po herecké stránce porád slabší. Začíná se projevovat, že tu není žádné pořadné jméno, které by sérii táhlo. Jedna věc jsou neokoukané tváře a druhá nezkušené. Postavy mají nepřijemnou tendenci popisovat, co stejně vidíme, a chovat se nelogicky. Khazad-dum je impozantní a dolů ho táhnou jen záběry z dálky.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Stín minulosti (2022) (epizóda) 

ROP mají dvě velké výhody - neuvěřitelně bohatý Tolkienův svět a ještě neuvěřitelnější rozpočet. To je důvod k velkým očekáváním, které pro mě zatím vyznívají naprázdno. Bylo to řečeno už tisíckrát ale ano, vizuál vypadá dobře a kamera je podle mě hodně slušná. I když některé záběry trvají sebepožitkářsky déle než je nutné, je příjemné vidět zase Středozem. Především dlouhých pohledů bylo na můj vkus moc a to má nejspíš i souvislost s tím, jak mi první díl připadal těžkopádný - v prvním 5 minutách je koncentrováno děje na celou sérii, ale zbytek dílu se tak nějak vleče. Chápu. Musíme představit hrdiny a rozjet všechny dějové linky. A představovat hrdiny je potřeba, protože Galadriel ani Elronda bych bez pomoci nepoznala. Nejen kvůli zevnějšku - ano, překvapivě tu nehraje ani Hugo ani Cate - ale ani charakterově. Přiznávám, že mě mrzí, že moje oblíbená postava tu navzdory svému charakteru mavá mečem a má jakousi sauronovskou obsesi, která na mě zatím působí nelogicky a přihlouple. Další díly snad napraví nedostatky, kvůli kterým mi není dáno si Středozem uživat: problém s akcí a spádem obecně, lehce topornější dialogy a s tím související nepřesvědčivé herecké podání vlastně všech herců bez výjimky a v neposledni řadě velmi nenákladně vypadající kostýmy. To je pro mě velké zklamání. Vypadá to, že high elfové nenosí nic jiného, než lehounké (a sakra průsvitné) noční košilky zcela bez nápadu. Nic nenasvědčuje tomu, že jsou to jakési nadbytosti, ze kterých vyzařuje moudrost a vzešenost. Snad se ještě dočkám. Zatím je to přesný průměr, který mě ještě nedokázal zaujmout a nadchnout pro díly následující.

plagát

Zaklínač (2019) (seriál) 

S dobrou znalostí her a nějakého toho loru okolo sérii hodnotím tak na 70%. Ano, míchání etnik se mně, ovlivněné především herním vizuálem, zdálo zbytečné. Geralta jsem si představovala jako chlapa "ošlehanějšího větrem", Yen jako totální femme fatale, což se podle mě úplně nepovedlo. Ale celkem vzato se herci svých úloh zhostili se ctí a můj dojem to myslím nijak zvlášť neovlivnilo. Osobně bych ocenila větší počet potvor k soubojům/interakci, více ukázek Geraltových zásad a menší důraz na minulost Yennefer. Ale takový byl zřejmě umělecký záměr. Budiž. Linka Ciri byla bohužel hodně prázdná, měli ji určitě představit později, klidně až v další sérii. Nic se kolem ní nedělo, rozhodně ne nic, co by posouvalo děj. Promíchaná minulost s přítomností to trochu ozvláštňuje, ale vzhledem k tomu, že Geralt a Yen vypadají pořád stejně, hůř se mi to sledovalo. Nedovedu si představit, že to takhle propletené dokáží udržet i v dalších seriích. Nejvíc se mi líbila linka se strigou a s Renfri. Naopak zásnubní hostina patřila mezi ty slabší a ostatní epizody jsou někde mezi. // Po přečtení knih a doplnění znalostí: I v předloze se najdou silnější a slabší povídky/kapitoly, samozřejmě. Ale nemůžu se ubránit pocitu, že se z těch silných dalo vytěžit mnohem víc. Seriál teď vyznívá hodně vlažně. Není to špatné, ale zatímco knížky jsem schopná číst opakovaně, na tuhle sérii už se znovu nepodívám. 60%

plagát

Star Wars: Vzostup Skywalkera (2019) 

Už druhý den přemýšlím, jaké sofistikované hodnocení napsat. Prozatím jsem ve stavu transu a napadá mě jenom: That's not how the force works!

plagát

Heker (2015) 

Hacker na mě působil velmi utahaně. Pomalu se rozjíždí a vlastně ani průběh není nijak zvlášť svižnější. Důvodem patrně bude nezanedbatelný počet zbytečně natáhlých záběrů, ve kterých se buď někdo někam dívá, nebo někomu povlávají vlasy ve větru a někdy ani to ne. Děj mi připadal nereálný, slabý a na několika místech až směšný - třeba přestřelky, ve kterých se bad guys nejmíň první minutu do nikoho nikdy netrefí, a tak je i IT chlápek může v klidu jednoho po druhém kosit revolverem. Co je ale opravdu velký nedostatek, který způsobil, že jsem několikrát v kině bolestně zabořila obličej do rukou, je scénář. Grotesknost chvíle, kdy hlavní hrdina odhaluje plán hlavního bad guye a rozhořčuje se, kolik nevinných „vesničanů a vesnických psů“ (o néé, hlavně psy ne!!!) je v nebezpečí, se snad ani nedá vyjádřit. Michael Mann chtěl asi zabránit tomu, aby film dopadl „moc dobře“ a rozhodl se dodat mu o něco víc reálnosti toho „drsného života“ tím způsobem, že tak od druhé poloviny filmu probíhá nekompromisní čistka postav, která končí tím, že Všichni jsou mrtví, Dave. Film jsem viděla vlastně náhodou, byla to spontánní akce, nevěděla jsem, kdo tam hraje ani kdo ho režíroval, jen název. To překvapení, když jsem v titulkách četla jméno režiséra HEATu! No a myslím, že u HEATu i zůstanu. Za mě hodně slabé hodnocení.

plagát

Jana Eyrová (2011) 

Nová Jana Eyrová. Existuje tuna verzí, ale když je to prostě opravdu dobrý materiál, tak proč se do něj nepustit opětovně? Mia Wasikowska má na můj vkus dost jednotvárný výraz. Ale v podstatě tomu filmu nemám co vytknout. Bohužel mě ani nenapadá nic, za co bych ho chválila. Kromě toho, že je plný slavných jmen, tam totiž není nic, co bych už neviděla v jiných verzích. Patrně by moje hodnocení bylo lepší, kdybych neviděla tolik Jan předtím. Mému srdci nejbližší (i když ne nejvěrnější předloze) zatím Zeffireliho verze.