Interstellar
Interstellar
Interstellar
Interstellar
Réžia:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Matthew McConaughey, Anne Hathaway, Jessica Chastain, Matt Damon, Mackenzie Foy, Wes Bentley, David Gyasi, Michael Caine, Casey Affleck, John Lithgow (viac)VOD (4)
Obsahy(4)
Náš čas na Zemi sa chýli ku koncu. Tím výskumníkov sa odhodlá na najodvážnejšiu misiu v histórii ľudstva: vycestuje z našej galaxie a ich cieľom bude zistiť, či má ľudstvo budúcnosť medzi hviezdami. Oceňovaný režisér Christopher Nolan (trilógia Temný rytier, Počiatok) prichádza s ďalším prelomovým filmom. Vo filme Interstellar si okrem iných zahrali držiteľ Oscara Matthew McConaughey (Klub poslednej nádeje), držiteľka Oscara Anne Hathaway (Bedári, Diabol nosí pradu). Scenár k filmu v réžii Christophera Nolana napísali Jonathan Nolan a Christopher Nolan. (Continental film)
(viac)Recenzie (3 387)
Bratrům Nolanovým se povedlo něco neskutečného, natočit krystalické Science fiction, kde "science" není jen berličkou pro akci, ale hybatelem děje a zároveň ho vytvořit tak, aby bylo divácky přístupné a to nejen díky silnému motivu rodiny (zdravíme Spielberga, který to měl původně točit) a to bez zbytečných zkratek nebo nedovysvětlení (až na jednu příšernou koninu, kterou ale s největší radostí odpustím), za což je jedinou daní tříhodinová délka, která ovšem ani na pikosekundu nevadí, obzvlášť když se do ní ozývá hudba, kombinující emotivní varhanní recitály s motivy evokujícími sedmdesátkové a osmdesátkové sci-fi. Nejlepší vědecko-fantastickej film za poslední roky a už teď obrovský kult. A zaslouženě. PS: Vesmírná Odysea to není, ale přítomný humor-bot vypadá skoro stejně jako černej monolit . ()
Spoilery___ Vždycky mi bylo záhadou, proč se cizí vyspělé civilizace pokouší komunikovat uválením lánů obilí do nesrozumitelných obrazců. Teď aspoň vím, že ta naše nebude o moc víc prozíravá. ___ Nolan musí být na Cuaróna pěkně naštvaný. Já jsem pro změnu trošku naštvaný na Nolana, protože už mě asi neberou ty jeho scénáře, kde staví komplikované zámky z hluché vaty. Je skvělý řemeslník a vypravěč, některé části braly dech. Osobně jsem si poměrně užíval i premisu snímku, kterou mnoho vědců nerado slyší, a to že fakta tu jaksi nejsou sama o sobě. Že v důsledku přichází do styku s labilním mozkem člověka, který je vykládá, konstruuje a váží a proto by věda neměla aspirovat na to být bezduchou. Jde o předem prohraný boj. Nolan tuto message ale pojal děsně pateticky. Láká mě také biblické čtení, kdy zrození přichází z hříchu. S koncem snímku do sebe komplikovaná konstrukce nezapadá a závěrečná část je proto největším zklamáním. Emočně Interstellar zůstává - překvapivě přes důraz na citovost a nechtěnou patetičnost - chladný, a tedy sám sobě lehkou parodií. Neutuchající Nolanovo přesvědčení, že dlouhé nesrozumitelné pseudovědecké promluvy diváka přesvědčí o komplikovanosti a vymazlenosti dějů, je fascinující. Já bych mu odkýval i mnohem méně učených keců, protože o tom vím tužku. Lidi v oboru zdatnější, jako je Subjektiv, tímhle divadlem očividně akorát děsně vytáčí. Soundtrack byl slabý. Z těžko formulovatelných důvodů bych na to ale zašel znovu. Nechápu. Snad kvůli té mnohdy působivé fantazii, snad pro autorovy velké ambice a snění, které tak úplně nedopadlo. ()
Nolan překročil propast, oddělující kinematografii od Clarkovské hardcore sci-fi. Možná jen na chvíli a stálo to majlant, ale taky to stálo za to. Interstellar je striktně analytický (což neznamená, že je doslovný pro blbečky) a nesnaží se tvrdit opak - zdroje jsou zřejmé na první pohled, postavy si vyříkají i to, co by nemusely a celek má kolem sebe závoj vysoce kvalitního Hollywoodu. Zbytek bych uvedl v bodech: *** Scéna rozloučení je jedním z nejsilnějších emocionálních momentů, co si za poslední léta vybavuju - ne proto, že by byl nějakým drásavým způsobem převratný, ale jednoduše proto, že nabízí excelentně zpracovanou silnou chvíli v podání brilantních herců. *** Když začne vědkyně v průběhu osudově důležité mise blábolit cosi o lásce, začalo mi před očima svítit jedno gigantické WTF?! - ovšem vážně netuším, jak bych se choval já, kdybych proletěl červí dírou a v mimořádně vypjaté apokalyptické situaci začal pojímat podezření, že naděje umírá. Všichni jsme někdy WTF! *** Herci jsou prvotřídní. Všichni a pořád. *** Vždycky, když vstoupilo do hry kosmické ticho, na plátně poletovala neokázale nasnímaná vesmírná plavidla a jedinou kulisu jim tvořilo hřmění Zimmerových varhan, jsem v krátkých záblescích věřil, že by se dějiny žánru vážně přepsat mohly. *** Nedlouho před závěrem je scéna, která by byla po vší předchozí emocionální masáži geniálně zničujícím ztvárněním pekla. Příběh se ale vyvine malinko jinak. *** Scénář je na každý pád podařený. Umí zasadit zvrat ve správnou chvíli, umí nápaditě měnit náladu, umí držet smysly ve střehu a výživně citově bombardovat. Nikdy nenudí - nevzpomínám si, kdy naposled jsem v průběhu tříhodinového filmu ani jednou nekontroloval čas. Samotný příběh je přesto chvílemi malinko úsměvný a v kontextu s přesvědčivou SCIENCE stránkou poněkud zkratkovitý. *** Konečně zase jednou scífko, kde jsou charakterističtí roboti! *** Umírající obilí a prachové bouře stačily k tomu, aby vznikla jedna z nejhutnějších předzvěstí konce světa. *** Jsem spokojen. Edit 7. 12. 2014 S odstupem času - ne, Interstellar neudělá z Nolana filozofa. Je ale vynikající fúzí mainstreamu s něčím hardcore a taky mocným příběhem o dilematech, obrovských obětech a odvěkých konfliktech logiky se srdcem, kterému kosmos sluší. Sci-fi elementy zajistily přísun emocionálně zdrcujících situací, v nichž si odmítám sám sebe byť jen představit... ()
No, tak zcela jasnej film roku a lze jen konstatovat, ze Nolan me zas dostal. A ze holt bylo potreba Nolana, aby zas vzniklo opravdu hutne sci-fi. Takhle me zadnej jinej film na cele tri hodiny nedokazal upoutat, kdy jsem se nenudil ani jedinou vterinu, ani jedinou. Prad chce clovek vic a vic a na konci je clovek i rad, ze to uz skoncila, protoze je to pekna emocionalni zdimacka. Zaroven by chtel ale divak jeste aspon hodinku tyhle uzasny vesmirny jizdy, i kdyz podvedome je znat, ze vic uz do toho vmestnat neslo a bylo by to jen na skodu. I tak je ten zaber a divackej pozitek neuveritelnej.. Btw. to co kritizuje POMO, tedy ze nevime pred cim lidi na zemi utikaji, ze ta zkaza na Zemi neni jasne recena, "jde jen o prach", to je ta sila nevyrceneho. A k otazce nevyrceneho jeste jednou - samozrejme konec. Tleskam, jak Nolan udelal jasny a uzavreny konec, ale v jedne lince ho nechal otevreny, aby si ho kazdy divak domyslel po svem. Vsak kdyz jsem byl na tom v kine, tak to dve slecny/damy z jinych koutu salu nevydrzely a popukly v plac. Ja osobne zas poprve pocitil v kine pocit, ze se mi udelalo spatne od zaludku, abych ale nespoileroval, nebudu prozrazovat pri ktere scene.. No a ta hudba. To je kapitola sama pro sebe. Malokdy jsem vnimal hudbu filmu jako pri Interstellaru.. Filmova udalost roku bez debat, jestli nebude Oscar pro nejlepsi film, jsou akademici blbci. 9,5/10. ()
Tak sem dal Nolanovi šanci naposledy. ()
Fanoušci žánru zajisté uvidí všechna ta báječná sci-fi pohromadě (Odyssea, Vetřelec, Gravitace, Prometheus, Mise na Mars, Star Trek, Rudá planeta, Ikárie XB1, Solaris, Horizont události a další a další....). Takže o nějaké originalitě nemůže být řeč, jelikož Nolan má zajisté poctivě nakoukáno. Jenže připomínka všech těch filmů mi byla natolik milá, že jsem si Interstellar užil. Trikově bravurní, když došlo na akci a ohrožení napínavé. Jen příliš sentimentálních scén na můj vkus. Líbilo se mi připomenutí toho, že mnozí čekají ve vesmíru monstra. Nakonec se ale ukáže, že největším monstrem je člověk (a netřeba kvůli tomu do vesmíru...). Současně je ovšem i člověk ten, kdo dokáže bojovat nejen o svůj život... ()
Nolan se etabloval jako vypravěč, ale u filmu tohoto typu (ambiciózní opus přesahující čas a prostor) působí jakákoliv jiná pointa než pouze emocionální nadbytečně. ()
V rámci nedělní chvilky poezie báseň Thomase Dylana Do dobré noci neodcházej tiše. Na konci dne má stáří jasně žhnout; běsni a zuř, když světlo stěží dýše. Ač moudrý ví, že tma zvítězí i příště a slova bleskem nerozčísla proud; do dobré noci neodchází tiše. Do not go gentle into that good night, Old age should burn and rave at close of day; Rage, rage against the dying of the light. Though wise men at their end know dark is right, Because their words had forked no lightning they. Do not go gentle into that good night. Využito deníčku uživatelky Aelity. A při vzpomínce na mého otce. ()
Chtělo by se říct, že po všech stránkách dokonalé, ale to je bohužel pouze zdání. Opravdu nejsem odborník přes fyziku a astronomii, takže veškeré ty řečičky o černých dírách, časoprostorech a pátých dimenzích vpustím jedním uchem dovnitř a druhým ven a nezbývá mi, než věřit, že si z nás tvůrci nestřílejí víc, než je to nutné, aby měl snímek alespoň nějaký šmrnc. Co na Interstellaru mohu vychválit a co mě opravdu uzemnilo, je vynikající kamera, dokonalá hudba (ten soundtrack je prostě božský a naprosto dokonale podbarvuje scény, dává jim daleko větší rozměr, než je jim předurčen) a herecké výkony, zejména pak Matthew McConaugheyho. Dosti mě bavil také samotný začátek snímku, který postupně navozoval atmosféru přibližující se zkázy lidstva, ale stejně jsem se pořád těšil, že po odletu do vesmíru přijde něco, co mě dostane, což se bohužel nestalo. Dostala mě pouze řada řemeslně dobře zpracovaných scén, ale nějaké napětí nebo něco emotivně silného se nedostavilo, což je škoda. Chválím také tu jednu lekačku a zpracování Mannova světa. Mít Interstellar nějaký patřičně depresivní konec, rozhodně bych přidal na hodnocení. P. S. Jelikož je tento snímek hodně srovnáván s Kubrickovou Vesmírnou odyseou, kterou mám již nějaký ten pátek v plánu zhlédnout, jsem moc zvědavý, čeho se v o tolik starším snímku dočkám, ale upřímně doufám, že to bude lepší. Post P. S. Nevím proč, ale těsně po zhlédnutí tohoto snímku se mi jako výstižná jevila parafráze hlášky z Četníka ze St. Tropez: "Milý Nolane, tohle byly nejdelší tři hodiny v mém životě, tak si dej setsakramentský pozor na to, co mi teď povíš..." [Zhlédnuto na 8. výročí mého působení na csfd, v kině 9.11. 2014; 16:00] ()
Rozhodně z toho nejsem nijak zvlášť nadšený, jak jsem doufal, že budu. Nolan pro mě není neomylný a vedle jeho třech nejlepších děl (Memento, Dokonalý trik, Inception) je tu také fanatickými fanoušky nadhodnocená batmanovská série a teď také Interstellar - rádoby fantastický výlet do vesmíru. Tématika naléhavého hledání jiných světů ve spojení s předapokalyptickou situací na Zemi je rozhodně zajímavá a chytlavá. Úvod je vcelku dobrý, nicméně to, jak se Meťjů dostane na svou misi, je dost odfkálnutý a působí divně. Následující vesmírné části nechybí grandiózní technické zpracování, uširvoucí (povedená) hudba a celá řada složitých (astro)fyzikálních vysvětlení - to všechno mi příjde jako jedna velká past na diváka, který má být z toho uchvácen a nemá natolik vnímat pár přepálených scén či divných rozhovorů a především to, že po stránce příběhové se vlastně nejedná o žádný zázrak. Nebo rozhodně ne všechny vesmírné sekvekce jsou tak vychytané, jak působí. Hlavně od té doby, co se na scénu dostane Metík Dejmonů to začalo jít trochu z kopce. Jeho storka a následné události začaly působit divně. Konec, kdy se Meťjů dostane vy víte kam, je sice bezpochyby originální, ale to, co se pak začne odehrávat je trochu na palici. Závěrečný rozuzlení a to neustálý opakování, že láska a rodina je nade vše, mi celkový dojem z filmu rozhodně nevylepšilo. Takže za sebe hodnotím slabším čtyřhvězdím a konstatováním, že Interstellar mě zklamal, protože sci-fi žánr mám téměř nejradši, tudíž jsem doufal v něco, co se zařadí k mým nejoblíbenějším kouskům v tomto žánru, ale bohužel. Uvidíme, jak na mě film zapůsobí při druhém zhlédnutí... 75% ()
Co pro sebe může udělat lidstvo, když mu odumírá stará dobrá domovina.? Vydá se hledat nový "domov". Nejdůležitějším faktem příběhu asi zůstává ten, že musíme najít sami sebe, objevit sami své hodnoty a schopnosti a až pak hledat a konat. MNě se líbilo. ()
Špatný to není.....ale to je asi tak všechno ()
V duchu jsem si říkal, že půjde o jasnou pětihvězdičkovou záležitost, jenže to bylo jedno z největších zklamání za poslední dobu. Tady Nolan šlápl hodně vedle. Tentokrát se mi netrefil vůbec do noty. Čekal jsem pořádnou akci, doplněnou o kulervoucí hudbu a efekty, jenže jsem dostal nudný příběh, ve kterém se velmi často mluví o nepodstatných věcech a to během krátké doby dokáže pěkně lézt na mozek. Většina záběrů se odehrává v interiérech, takže se ani krásného, barvitého vesmíru, nebo naší planety nedočkáte. Hudba od Zimmera také zklamala. Zápletka tomu obrovskému potenciálu, který nebyl využit už nedokázala pomoci. Zbytečně dlouhé a nic neříkající. ()
Krasny namet a myslienka utopena v zbytocne dlhom kontexte, ktory niekto vnima ako dokonale prepracovany, na mna naopak posobil zbytocne dlho, v dolezitych momentoch zasa skratkovito a hlupo. O Nolanovej technickej zrucnosti sa tu rozpisovat nebudem, jeho prvotriedny nadstandard zostava zachovany. Chyba je niekde uprostred...Krasne myslienky kombinuje s volovinami a ako uz Jojinecko napisal a mal pravdu,ze opija rozkom, lebo ako celok to nejako nedrzi pohromade. Zabery z kozmu, z roznych casopriestorovych dimenzii su prestrihane chaoticky a lepene tak nejak bez suvislosti, do toho vsetkeho myslienky o case su vo svojej podstate uzasne, no obcas v tom konkretnom kontexte posobia rozpacito....nejako sa to vymklo z uchopitelneho ramca...alebo je to skor tak nevyvazene, ze to celkovy dojem hadze niekde do stredu. ()
Předvádění peří ještě není let. Bohužel se zdá, že natočit velkolepé nekompromisní sci-fi s vysokým rozpočtem na způsob Kubrickovy Vesmírné odyseje, které by se vyrovnalo co do intelektuální hloubky a smělosti imaginace těm nejlepším literárním sci-fi autorům, je v současné době nemožné. Každá populárně-vědecká kniha se zaměřením na fyziku, kterých je na pultech spousta, je více dechberoucím dobrodružstvím, než Interstellar. To nejzajímavější se v tomto směru tedy určitě neděje v Nolanově dílně, třebaže se snaží skrze spektakulární údernost dokázat opak a pochopitelně mu to spousta lidí žere: Už ani krok, máme tady černou díru a nebojíme se ji použít! ()
Interstellar je v Nolanovskej filmografií zatiaľ najskvostnejší kúsok, oproti ktorému sa už aj Inception javí ako priemerné akčné dielo. Nolan zabil, možno viac ako mnohí diváci budú schopní absorvovať. Celé desaťročia sme nemali podobný film. Ale dosť preháňania. Interstellar spája v sebe akoby pätoro filmov a sami sa budete rozhodovať, ktorý sa vám páči najviac a či ho bude vo finálnej podobe dosť. Nechýba očakávané odhaľovanie a dejové zlomy sa postupne odhaľujú, vrstvia a v tretej hodine nebudete miestami ani dýchať. Slzu asi neuroníte, ale bude na kraji. Viaceré témy zachytáva Nolan brilantne popri dráme a vzťahoch: ľudské motivácie pri cestovaní vo vesmíre sú vynikajúce. Pocit z objavovania a fungovania nových planét je rarita, ale dáva zmysel. Je tu toľko priestoru pre fantastické herecké výkony, že neviete, komu dať vyššie skóre. Ja asi neprekvapujúco sexy Jessice Chastain. A Interstellar musíte vidieť vo vysokom rozlíšení. Kino už nestihnete tak aspoň na premietačke. Musíte vidieť to dianie a nechať ohlušiť svoje zmysly. Zaklincovať zvukom motorov a počuť to ticho vesmíru. ()
"We used to look up at the sky and wonder at our place in the stars. Now we just look down, and worry about our place in the dirt." ()
imagine volat instalatérovi jen kvůli tomu že máš problém s černou dírou...... natočit tak neuvěřitelně nudnej vědecko-fantastickej film o intergalaktickém/meziplanetárním cestování a environmentálním kolapsu lidský civilizace chce fakt velkej talent, kterej Nolan bezpochyby má – respektive, nemá. Overrated film overrated režiséra s naprosto nesmyslným střídáním širokoúhlýho [2.39:1 - hnusný] a IMAX [1.78:1 - pěkný] formátu. Snažil jsem se sebevíc, ale Nolan mi snad nikdy nesedne [a interpretace + výklad o penetraci černých děr od Petera Krämera tomu fakt nepomohl, ten týpek mi nejspíš způsobil ADHD]. Pokud ale pěstujete kukuřici, možná vás to bude bavit.... #incelstellar ()
Priznám sa, že mňa reči o tom, ako je ďalší Nolanov film geniálny, obišli míľovými krokmi. Počkal som si kým sa ten hype usadí a potom po pár mesiacoch, som sa usadil aj ja. Musím povedať, že Nolan vie točiť filmy aj bez jeho dvorného kameramana Wallyho Pfistera. Prekvapilo ma do akého žánru sa Chris pustil. Tento žáner mám celkom rád a som rád, že doňho zasurfoval aj Nolan a nedržal sa svojich realistických ultra-pre-pre-premyslených kriminálok. Samozrejme to pre-pre-premyslené si preniesol aj do tohto filmu. Na príbeh som mu skočil už od začiatku, ale záverečné rozuzlenie bolo pre mňa až priveľké sústo na strávenie a trošku som musel nad porozmýšľať aj po skončení filmu. Určite to chce viac pozretí. Čo Nolanovi, ale nezožeriem je dlhý runnnig time. Už pri The Dark Knight Rises ma trochu naštval, že to tak pretiahol a tu tomu nie je inak. Miestami sa to trošku vlieklo a strácalo tempo, pritom od začiatku to malo dobrý spad a hneď to vtiahlo do deja. Inak ako obvykle treba pochváliť okrem hercov a príbehu aj efekty, hercov, výpravu alebo hudbu, ktorú Hans zložil. Mám rád jeho filmy, ale Interstellar považujem za jeden s jeho najslabších filmov. Divne pri mojom hodnotení, ja viem. Obľúbený soundtrack: First Step, Cornfield Chase, Mountains. 80% - 4* ()
Súvisiace novinky
Matthew McConaughey bude bojovat s ohněm
Před deseti lety byl Matthew McConaughey na absolutním vrcholu. Hlavní role v nolanovce, která je jednou z nejlepších sci-fi poslední dekády. Za Klub poslední naděje vyfoukl DiCapriovi Oscara, navíc… (viac)
Oppenheimer si připsal mimořádný rekord
Snad to ani není třeba psát, ale pokud jste ještě v kině náhodou nebyli na nejnovějším snímku Christophera Nolana (Počátek) Oppenheimer, rozhodně vyrazte. Včera bylo pozdě. Film, který nadchnul… (viac)
Nolan nevyloučil možnost natočení Star Wars
Režisér Christopher Nolan si za ty roky v Hollywoodu vypěstoval pověst tvůrce, který má pevnou vizi, přesně ví, čeho a jak dosáhnout, a málokdy se co se kvality týče splete. Navíc se mu několik let… (viac)
Oppenheimer a třetí Strážci budou dlouzí
Trend bobtnajících filmových stopáží pokračuje i letos a po 169minutovém Johnu Wickovi 4 se diváci pomalu ale jistě můžou začít připravovat i na další vydatné kousky. Čerstvě totiž byly odhaleny… (viac)
Málokterý filmař může vůbec jenom uvažovat o tom, že by se téměř každý jednotlivý film stal instantní klasikou, zrovna režisér a scenárista Christopher Nolan by si to ovšem jistě dovolit mohl. Nejenom při vzpomínání na Memento, Trilogii o Temném rytíři, Dokonalý trik nebo Počátek. Důkazem může být i Interstellar, který do kin dorazil v letech 2014, ani po dekádě přitom neztratil nic ze svých mistrovských kvalit. Původní scénář v roce 2007 přitom napsal Nolanův bratr, Jonathan Nolan, kdy měl film tehdy režírovat Steven Spielberg. Nakonec ovšem došlo na prozatím poslední společnou práci obou bratrů, která u mnohých skončila na vrcholu jejich tvůrčí kooperace a vyrovná se Mementu, Dokonalému triku Temnému rytíři i Temném rytíři povstal. Interstellar má totiž potenciál být pro mnohé filmaře stejnou zásadní sci-fi jako již pro mnohé byla, je a bude 2001: Vesmírná odysea. Čistá audiovizuální dokonalost, které dělal konzultanta Kip Thorne, laureát Nobelovy ceny za fyziku. I díky jeho spolupráci vznikl film, který bere dech mnoha audiovizuálními sekvencemi, které berou dech. Nolan nepotřebuje žádné setkání se třetím druhem, meziplanetární konflikt nebo ty klasické velkolepé atrakce, které se většinou vkládají do sci-fi, které operují s rozpočtem okolo 150-200 milionů dolarů. Nolan místo toho vytěžil možnosti sci-fi žánru na hranici možného. Překonává hranice představivosti diváka, má potenciál v divákovi probudit dosud neprojevený zájem o astrofyzikální zákonitosti, zároveň i přes velkolepost nezapomíná na to nejdůležitější - emoce. Ať už si scénář od dob, kdy se měl režie chopit Steven Spielberg, změnil jakkoliv, dává vlastně smysl, že by se měl režie podobného filmu chopit právě Spielberg. Právě on často realizoval velkolepé projekty, které ovšem do velké míry vždy stáli na emocích a většinou pracovali se vztahem mezi rodičem a jeho potomkem. Právě to je i případ Interstellaru, kdy je stěžejní především vztah Josepha Coopera v podání Matthewa McConaugheyho a jeho dcery Murphy v podání Mackenzie Foy, Jessicy Chastain a Ellen Burstyn. Cooper má dle všeho šanci zachránit lidskou rasu, musí ovšem projevit tu nejvyšší oběť - opustit svou rodinu a počítat s tím, že jí už nikdy nejspíš neuvidí díky faktu, že čas ve vesmíru a především na jednotlivých planetách utíká zcela jinak. Nejpůsobivější scénou celého filmu ostatně není ani setkání s vodní planetou a ani nejvíce akční momenty celého filmu. Nejpůsobivější je ten moment, kdy si Cooper projíždí zprávy za posledních 23 let. McConaughey zvládá herecky prodat člověka, ve kterém se střídavě probouzí radost i zároveň smutek, člověka, který za pokus o záchranu svého domovského světa skutečně zaplatil nejvyšší cenu. Tato samotná scéna patří nejen mezi emocionálně nejsilnější filmové momenty uplynulé dekády, ale i jedno z největších projevení hereckého umu za uplynulou dekádu. Interstellar je film o otcovství. O poutu mezi rodičem a jeho dítětem. o lásce ke svému potomkovi. O lásce, kterou nepohltí ani hluboký vesmír a černá díra. Nolan si dokáže obhájit délku 169 minut, protože vypráví skutečně komplexní sci-fi příběh, který si dokáže obhájit každou svou sekundu, kdy každá byť zdánlivě nepodstatná část filmu se ve finále projeví jako mnohem stěžejnější. Předzvěst blízké budoucnosti (film začíná v roce 2067) na první pohled nepůsobí nejvelkolepěji, ve finále je ovšem největší sílou celého filmu právě fakt, že se i přes cestování vesmírem a černými dírami pořád drží nádech realistické podívané. Spolupráce se zmíněným Thornem měla svůj pozitivní výsledek, protože Interstellar zvládá naplno vytěžit svůj žánrový potenciál a přesto pořád ukotvená v realitě. Wally Pfister si odskočil ke svému režijnímu debutu a megapropadáku Transcendence, Christopher Nolan tak musel šáhnout po novém kameramanovi. Novým dvorním kameramanem Nolana se tak stal Hoyte van Hoytema, následně se poté projevilo, že Nolan nesáhl vedle. Objevování nových světů a fascinující vtahování vesmírem je totiž pochopitelně famózní díky samotnému vizuálnímu pojetí. Dalo by se snadno říci, že Hoytema udělal pro Interstellar to samé, co pro Nolanův Počátek udělal Pfister. Ambiciózní koncept rázem působí ambiciózně i v rámci vizuálu, Interstellar tak rázem míří i mezi jeden z vizuálně nejkrásnějších filmů uplynulé dekády. Nejen díky působivému zachycení všech těch obřích vln, procházek po planetách nebo samotným průletem vesmírem. Je to kamera, která jednoduše žije! Nosné jsou díky samotnému scénáři i jednotlivé postavy, se kterými divák nutně nemusí sympatizovat, přesto jim alespoň zvládá v jisté rovině rozumět. Debaty o tom, že lidé vlastní instinkt přežití a jsou v obtížných situacích dělat věci, kterých litují. Budování falešných nadějí a snaha o spásu lidstva za každou cenu. Motivy o síle víry, která se nutně nemusí vyplatit a mít nějakou dohru. Jedná se tak o komorní příběh na pozadí velkého vesmíru, velkých sázek i komplexních charakterů. S charaktery přitom není nutné sympatizovat, stěžejní je, že se chovají racionálně a každá jejich stěžejní myšlenka či přednes má opodstatnění. Interstellar je film, kde je jasné, že musel vzniknout za velké podpory digitálních efektů a že se během něj tvůrci digitálních efektů museli výrazně zapotit. Vesmír je díky ním krásný i mrazivý zároveň, přitom všem jsou digitální efekty skutečně nepatrné a kazí je jenom jasné ujasnění toho, že se film ve skutečném vesmíru natáčet nemohl. Při málokterém sci-fi filmu se ovšem probouzí pocit, že divák sleduje vesmír, který působí tak realisticky. Hans Zimmer do toho zvládá svým výtečným soundtrackem, kdy jsou u Interstellaru dominantní především varhany. Díky jejich zapojení ještě více z některých scén vyloženě mrazí, často navíc ještě více svádí k melancholii, která z několika momentů a chování postav vyčuhuje. Stejně tak se výtečně pracuje se zvukem, který chvílemi nejen pracuje se základními fyzikálními zákonitostmi, ale především v reproduktory naplněném kinosále lahodí uším (i přes svou hlasitost). Kdo někdy při nějaké možnosti vidět film v obnovené premiéře v IMAXU zaváhá, udělá životní chybu! Nolan za pochodu zvládá i ze zdánlivého minimalismu vystrčit řemeslně velmi zručnou a audiovizuálně lahodnou pasáž. Z toho filmu i díky tomu za pochodu sálá neskutečný život, nebojí se i přes odbornou konzultaci ve scénář se svým bratrem vydat směry, které naopak mohou astrofyziky donutit mlátit se o hlavu. Přesto všechno se Interstellar nerozpadne. A výtečně funguje i po uplynulé dekádě. Scénář je velmi inteligentní, za pochodu zvládá zalepit mnoho zdánlivých dějových děr, především ovšem zvládá naplnit škatulku filozofické sci-fi se vším všudy. Na jednu stranu by tak Interstellar mohl opravdu obstát jako film z ranku Stevena Spielberga, na tu druhou mu ovšem nechybí očividné větší ambice, které navíc zvládá naplnit. Jde o sci-fi, kde se většinu času převážně mluví a přitom dialogy po celou dobu fungují a nepřipraví diváka o pozornost (pokud zrovna netrpí ADHD). Nechybí ani emocionální závěr a také moment, který si po vzoru Nolanova Počátku nechává snadno otevřená vrátka pro pokračování... které na 99,9% nikdy nevznikne! Není to ani potřeba, protože po vzoru Počátku přišel Nolan se sci-fi, která zdánlivě řekla vše potřebné k danému konceptu a jeho zákonitostem. Jakmile totiž dojde na zásadní zvrat (dost možná ten nejsofistikovanější v kariéře Nolana), vše do sebe zapadne i přes fakt, že není na první dobrou nutné vše správně pochopit. Celé to jenom utvrzuje, že Nolanovi u jeho Interstellaru nechyběli ambice a bylo velmi odvážné natočit takový film za 165 milionů dolarů a očekávat finanční úspěch. Ten se ovšem dostavil (731 milionů dolarů) a Interstellar jen Nolanovi utvrdil pozici tvůrce, který si může dělat aktuálně téměř cokoliv, co se mu zachce. Díky bohu za to! Interstellar zestárl skvěle. Prakticky díky faktu, že vlastně nestárne. 10 let sice není tak dlouhá doba, na kdejakém filmu se už ovšem tato doba podepíše. Interstellar mezi ně nepatří. Na to jde pořád o jeden z nejlepších filmů nejen uplynulé dekády, ale i 21. století, zároveň také jeden z vrcholných zástupců sci-fi žánru od roku 1968. Jestli je něco po smrti, Stanley Kubrick je jistě hrdý..... () (menej) (viac)