Kass

Zprvu komorní příběh s hororovými podtóny, se sázkou mezi Smrtí a mladou dívkou o to, zda je mocnější smrt nebo láska, rozprostře ve výpravně okázalou a nápaditou podívanou. Výkon Bernharda Goetzkeho, v roli k smrti zarmoucené Smrti, je vskutku pamětihodný. A je tedy láska mocnější než smrt? Máš recht Fritzi.

Už dlouho jsem se v kině u animáku takhle nenudil. A to jsem jich v poslední době viděl pěknou řadu. PS: dcerce se nejvíc líbilo "jak vystrčili ty zadky".

"Körkarlen" je vedle čarodějnického, a o rok mladšího "Häxan", s přehledem nejznámějším filmem zlaté éry (němého) švédského filmu. I zde jde o lehce strašidelný, ovšem morbidně duchařský film, který zaujme svou narativní strukturou, kdy je většina filmu složena z vysvětlujících flashbacků. Výborně je zde využita efektní dvojexpozice. Tenhle trik se v němých filmech používal velmi často, ale málokde byl využit tak efektně a nápaditě jako ve "Vozce smrti".

Odvážím se tvrdit, že "The Kid" je tím vůbec nejslavnějším němým filmem historie kinematografie. S postavou Chaplinova tuláka ho mají spojený i lidé, jež nemají ani páru o nějaké Langově "Metropolis", či Marnauově "Nosferatu", filmech které by se svým dopadem a kulturním přesahem snad jako jediné mohli s ikonou Charlieho Chaplina měřit. A to ještě především jen u těch diváků, co mají alespoň minimální filmový přehled. Až po nich jsou po sto letech v mlhavém obecném kulturním povědomí i filmy Bustera Keatona, expresionistický "Caligari", či třeba předpotopní Mélièsova "Cesta na měsíc". Chaplinovu filmu hraje do karet rozumná stopáž, kdy zde v archaicky jednoduchém příběhu nic neschází ani nepřebývá. Mě osobně na "The Kid" nejvíce přitahuje obdivuhodný balanc mezi komediální a emocionální stránkou filmu. Chaplinova specialita. A rovněž chirurgicky přesně koncipované scény, v nichž je do posledního detailu promyšlen každý skeč i herecké gesto.

Můžeš být klidně nejlepší režisér na světě, ale když děláš film bez zájmu, na zakázku, a jen pro peníze, nic dobrého z toho nevznikne. To se vědělo už před více než sto lety, a "The Idol Dancer" je toho ukázkovým příkladem. Scénář je nezajímavý. Misionářská kolonie kdesi na pobřeží. Mladá míšenka, zhýralý námořník a náboženský horlivec. Kdo si získá její srdce? A přidají se místní nevěřící na stranu Pána? A zmasakrují je pak všechny nepřátelští divoši? A nemohlo to být celkově o čtyřicet minut kratší? Griffitha v tom jde vidět jen v efektním závěru a záchraně na poslední chvíli. Jinak je to dlouhá nuda na prosluněné pláži, s domorodými tanečky, Biblí a flaškou ginu.

Osiřelá Anna vyrůstá odmala na statku, po boku svého vrstevníka Haldora. Když oba vyrostou, začnou pomýšlet na sňatek, ale máma Haldorovi vnucuje vhodnější partii. Na prostou Annu si myslí starší dobrák Jon. No prostě taková ta severská vesnická klasika. Film je technicky poměrně slušně zpracovaný a zaujme hlavně nápaditou kamerou. Tempo má ovšem velmi rozvláčné. Občas u komentářů napíšu, že film jako nic moc, ale má slušný spád a velmi rychle uteče. To ale není případ "Cikánky Anne", plné dlouhých lyrický záběrů s menším než větším množstvím střihů. Není to nutně myšleno jako kritika, spíše upozornění.

Dospívající Ed má příšerné dětství. Máma se ho zbavila hned po porodu. Přes jednu flandru, která si ho chtěla nejprve osvojit a poté ji přišel zbytečný, pak putoval přímo do sirotčince. A ze sirotčince, kde se k němu chovali jako ke kusu hadru, poté Ed zdrhl na ulici, kde se živil jak mohl. Souběžně s Edovým příběhem sledujeme i politický boj o místo starosty města, a rodinný život jednoho z kandidátů. "The Soul of Youth" chybí pevná dějová kostra. Jde spíše o paralelní skládačku, kdy do sebe na konci vše ucházejícím způsobem naštěstí zapadne. Vše je samozřejmě hodně postaveno na náhodě a dobrovůli scenáristky. Poněvadž v příběhu hrají velkou roli děti, nevyvaruje se film jisté míře patetických a sentimentálních scén. Ale to bylo v téhle době v souvislosti s přítomností dětí naprosto normální. Film má výborné tempo a skvělou režii, s velkým smyslem pro detail. Drama se díky tomu nejeví jako konstrukt, ale žije si svým vnitřním životem. Působí přirozeně, opravdově, a dokáže diváka emocionálně zaangažovat.

Hned z kraje je nutno napsat, že přestože je Fatty prezentován jako hlavní hvězda "The Round-up", ve filmu má jen vedlejší roli, i když podstatnou. A navíc jde o roli seriózní, a nikoliv komediální! I přesto si v ní ale ze sebe umí občas vystřelit. Paramount Pictures si spočítalo, že Fatty na plakátech westernu skvěle zafunguje jako komerční vějička na diváky, což se posléze taky potvrdilo. Film má prvotřídní produkci a vypadá opravdu nádherně. Kamera se s epickými exteriéry divokého západu vyloženě mazlí. Problém filmu je v lehce překombinované zápletce, jež honí několik zajíců najednou. Dva chlapi stojí o jednu ženu. Indiáni. Záporák a vyloupení banky. Mladý kluk na rozcestí. Návrat z "mrtvých". Fatty jako šerif bourák, co se snaží udržet pořádek ve městě a zalíbit se dívce. No je toho na jednu kovbojku docela dost. Naštěstí herci jsou fajn, výprava na úrovni, a tempo filmu obstojné. Na polozapomenutý western víc než by jeden čekal. PS: Buster Keaton je ve filmu jen jako bezejmenný kompars v roli indiána a ani si ho nevšimnete.

Půvabná Babs je postižená vážnou emoční poruchou zvanou fatální romantismus. Největší životní hodnotou pro ni je láska. Pochopitelně nekonečná a všeobjímající. A jelikož je počátek dvacátého století, dokonalá láska musí být zpečetěna dokonalým manželským svazkem. Pro dosažení svého vysněného cíle si Babs zahraje na dohazovačku a do manželského chomoutu tak nažene i své nezadané příbuzenstvo. "The Love Expert" je prachobyčejně povrchní a nenáročná komedie, která si na nic nehraje. Táhne ji velesympatická Constance Talmadge, díky níž film velmi rychle uteče a místy i pobaví.

Pan Bevan načapá nevěrnou manželku se šamstrem a neudrží své emoce na uzdě. Po zločinu z vášně uprchne i se svou dospívající dcerou do Tichomoří, kde naleznou dočasný úkryt před zákonem. Na stopě jim je ale neúprosný inspektor Crane. Griffith film původně točil jen jako bokovku pro společnost First National, u níž byl vázán smlouvou. Nakonec si to ale rozmyslel a po prostřihání a dodatečném natáčení film distribuoval pod nově vzniklou společností United Artists. Z odzívané produkce ale lepší dílko neudělal. Příběh filmu je prostý, herecké výkony nevýrazné. V případě Carol Dempster přímo podprůměrné. Ale jelikož šlo o Griffithovu partnerku, roli dostala. Film zaujme hlavně exteriéry, které se točily na Floridě a na Bahamách. Velmi slabé 3*.