Deník mrtvých

Co mělo tohle proboha znamenat?! Chudák Romero to na starý kolena dotáhl do totálních .. ehm, totálního bahna kinematografie, ve kterém se naprosto neorientuje. Naštěstí je s čím srovnávat a tím je španělský REC, se kterým se tohle nemůže v ničem naprosto rovnat. Použití dokumentární kamery naprosto selhává, vůbec to nevypadá jako amatérská kamera (asi je moc profesionální ...), akorát je občas mírně roztřesená. Tím vůbec diváka do filmu nedostává a netlačí ho na pozici "jsem v tom", ale naopak jej od filmu a dění oddaluje ve smyslu "ať s tím pořád necukaj!". Ve filmu se neděje v podstatě naprosto nic, herecké výkony otřesné, děj šílený, scénář nulový, gore minimální (na dnešní poměry a možnosti v tomto ohledu odpad), akce špatná. Celé to vypadá jako amatérský film mladých nadšenců na Fakultě filmových umění, ale ne proboha film mnoholetého profesionála, který stanovil "zombies téma" jako kult horroru ... I toho filosofování je pramálo. Je fakt, že pár dobrých myšlenek postavy z pusy vypustí, ale to je vše. Opravdu strašné, nejhorší Romero jednoznačně ... (23.10.2008)

Zombie film od Romera točený ruční kamerou alá Blair Witch?? Kurva, to musí bejt nářez, pomyslíte si. A nemusí... nemusí! Tenhle deník jsem otevřel a po hodině a půl zavřel bez jediného leknutí, záchvěvu, mrazení v zádech. Rovněž mě mrzí absence emočních aspektů, prostě jsem se k postavám vůbec nedostal, nic k nim necítil, žádná lítost, žádné deprese. I když je ale pravdou, že film určité poselství nese, a to rozhodně růžové není. Zombíci se klátí, jakoby právě skončili celodenní exkurzi v lihovaru, ještěže jsou masakrováni v mnoha přímých záběrech. V těchto scénách film posbíral nějaká ta bonusová procenta, zejména pak pasáže: luk a šípy, rozleptaná hlava, kosou do palice nebo půlení hlavy brokárnou. Ruční kamera měla dodat na působivosti, tíživost situace, která na mně ulpěla např. při sledování Cloverfieldu, se zde bohužel nedostavila. Až zase někdy Romero napíše něco do deníku, rád se na to podívám, ale nic extra už neočekávám. (04.05.2008)

Zombie tak trochu jinak. Romero se nám snaží vrtnout do hlavy brouka, v tomto snímku si k tomu vzal rovnou příklepovou vrtačku. Chápu jeho myšlenku, ale ruční kamera zde pro mě byla trochu na obtíž a při vyhrocených situacích spíše rušila. (19.10.2008)

A zase ta kamera, kterou použil jeden z hlavních hrdinů. Tentokrát ale musím uznat, že byla použita velmi dobře a citlivě a tak jediné malé vady na kráse nového Romerova filmu byli herci, na které jsem si dlouho zvykala a také to podání, kde mi přišlo, že je nám vnucováno, abychom pochopili, proč ten kluk pořád jen točí a točí. Ano, já to chápu, ale ne za cenu lidských životů, které mohl zachránit. (14.05.2008)

Přemrštěný střih a drtivá třepot kamery je záměrem autentičnosti reálného záběru (found footage), ale už mě nebaví v tomhle žánru. Velké herecké jména jsou v titulcích vidět, ale ve filmu jen chladno lemují bez povšimnutí. Chování postav není tupé, ale předvídatelné. Zombie horory mám rád, jsou tu vychytané scény (kosa, koupelna), ale na mě DENÍK MRTVÝCH nezapůsobil jako třeba Snyderův ÚSVIT MRTVÝCH. Proto zůstávám u popcornového hodnocení 3 hvězdiček. (24.01.2013)

Romerově nejnovějšímu kousku se nedá upřít hravost, s jakou mixuje zombíky, Kieslowského Amatéra a De Palmovo Redacted (vzhledem ke stejné době vzniku bude podobnost s druhým snímkem nejspíš čistě náhodná). Po stránce emocionální mě ale Diary of the Dead dost míjí, protože mi chybí dojem autentičnosti klasiky Blair Witch, případně z poslední doby Cloverfield či [Rec]. Uznávám, že Diary je sofistikovanější a ambicióznější než zmíněné filmy, dá se o něm dlouhosáhle diskutovat a rozebírat ho, ale bohužel jsem se zas tolik nebavil. (27.04.2008)

Nejzajímavější na zombie filmech mi vždy přišla druhá fáze, kdy nákaza už propukla, všude se vzmáhá nekontrolovatelný chaos a anarchie, a hrdinové se musí smířit s faktem, že jejich blízcí jsou po smrti, anebo se je snaží sežrat. Diary of the Dead není vrcholem reálnosti, ale výše uvedené zprostředkovává nadmíru sugestivně. První tři Romerovy "Dead" filmy, ač mi ne vždy sedly, nebyly jen atmosférickou zombie vybíjenou a oplývaly učitým přesahem a sofistikovanými prvky (podle někoho sociální kritikou apod.), což je dost znatelné i tady. Příznivci "staršího" Romera proto určitě budou i s tímto novátorským snímkem navýsost spokojeni a hodně ostatních bude žehrat na skutečnost, že tato potenciální jatka jsou vlastně dost decentní a nečekají nás tu zoufalé boje se zástupy nemrtvých. Plusem budiž vyobrazení eskalace násilí v ulicích (a dalších útržků situací způsobených šířením nákazy) pomocí různých záznamů, proměnlivé spektrum snímání (statické záběry z kamer v zámku mi atmosféričností hodně připomínaly první herní Resident Evil) a použití neotřelých zbraní (už tu chyběla jen motorovka). (25.04.2008)

Absolutně nechápu tak vysoký hodnocení od hororových expertů, tohle je do Romera totální amatéřina ve který ukázal, že novým trendům se nedokáže vůbec přizpůsobit a to co jinde funguje, u něj je trapná nuda. Dokumentární styl v jeho podání je hodně nepřesvědčivej a vůbec nepůsobí autenticky, nechápu ten sestříhanej styl, kdy se používaj dvě kamery, do toho mobily a ještě hlídací kamery a všechno to je sestříhaný jako dokumentární film, kterej ale nedokáže vůbec zapůsobit, postrádá jakoukoli atmosféru a lekačka je tady jen jedna a ta mě mírně rozrušila jen kvůli tomu, že mě ten film už uspával. Stejnětak samotný zombící jsou zamrzlý a působí jako z filmů 40 let zpátky a herce a jejich dialogy snad ani nemá cenu rozebírat, tak jak sem si liboval u REC a u Monstra, tak tady jsou herci nepřesvědčivý a dialogy hodně slabý a tim negativa bohužel ještě nekončí protože on totiž celej scénář je naprosto chatrnej a někdy až směšnej, když zombáci projdou těsně kolem kameramana a útočí jen na lidi bez kamery. Jediný v čem se Romero vytáh je slušná dávka brutality a pěkný efekty rozstřílených zombáků,ale jinak je to fakt děsná amatéřina a jen kvůli tomu, že je to od Romera tomu teda vysoký hodnocení dávat nebudu. Je mi líto, ale starýmu mazákovi Romerovi totálně nakopal prdel o genreci maldší Jaume Balagueró se svým REC. (01.05.2008)

Můj první Romero- nemůžu srovnánat, takže se ani trochu nestydím a dám 4*. Banda vysokoškoláků chce ukázat pravdu, natočit film a šup- upload na Youtube. Prosté, ale dobré. Ovšem na konci jsem se cítila značně ošizena, nevěřila jsem, že je opravdu konec, jenže opravdu byl. Můj celkový dojem je ještě ovlivněn jedním faktorem- prvních 20 minut jsem si u toho četla, takže moc nevím, co se odehrávalo... A jedno poučení na závěr: koupat se, aniž byste se zamkli, se vskutku nevyplácí- pokud tedy nejste nekrofily:) (08.05.2008)

Takhle nějak si představuji chytrý, zábavný, nepříjemný a promyšlený zombie film, navážející se do současných médií, jejich posedlostí po senzaci a odosobnění těch za kamerou. Rozdělení do jakýchsi epizod prokládaných záběry chaosu a svíravými monology hlavní hrdinky dobrý nápad. Závěr pak opravdu zamrazil. Ale aby té vážnosti nebylo moc, Romero nezapomíná ani na své věrné, kochající se Braindead a dalšími šlágry - černého humoru se tu ždibeček taky najde - mumie a amish vládnou :D (14.11.2012)

Zaujímavé podanie zombie príbehu o konci sveta, ktorý sa však tvári vážnejšie, než je. Možno mi niečo uniklo, ale nechápal som, prečo sa stane z dievčiny zombie, keď sa strelí do hlavi vlastnou pištoľou. V preikopníckom snímku Dawn of the Dead sa stal zombíkom len ten, kto bol pohryznutý alebo zabitý zombiem. Ale až tak mi to nevadilo, ako to, že štýl real time kamerového nahrávania tu bolo oveľa precíznejšie prevedené, než v komerčnom Cloverfiel-du, ktorý už mal z čoho kopírovať. 4* za originialitu, a za štýlovú samovraždu starčeka s kosou (double-headshot) :) (19.10.2008)

Deník mrtvých je tou nejdokonalejší přehlídkou otřepaných žánrových klišé, schémat a dialogů, jaké jsem dosud (nejen) v zombie filmech viděla. Již od začátku máme možnost sledovat zcela přehnané, nelogické a stupidní chování jednotlivých postav, nad kterým jsem dokázala jen kroutit hlavou. Dalším těžkým přehmatem jsou mizerné dialogy, kde snad téměř každá věta, kterou někdo vyslovil, šustila papírem a působila převážně směšně. A proslovy dívky, která celý příběh vyprávěla, zněly jako nějaké hloubavé psychologické úvahy a zřejmě měly za úkol podnítit diváka, aby souzněl s postavami a trpěl s nimi v tom, co museli prožívat. Jenže právě díky pochybnému scénáři tyto myšlenky vyzněly spíše nepatřičně a trapně. Po obsahové a vizuální stránce je na tom film asi nejlépe. Těžko uvěřit, že scénář k něčemu takovému napsal sám George A. Romero. (07.04.2013)

Tak jsem to konečně skouknul a opravdu mě udivuje místní nízké hodnocení. Vypadá to, že tento film zůstává tak nějak nepochopen, nebo nevím, čím to je. Taky nechápu, proč by mělo Diary of the Dead ubližovat to, že je podobný dalším dvěma snímkům, které vznikly téměř současně. Jen proto, že jste tento viděli až jako poslední, neznamená, že je to jen nějaké napodobování. A navíc, S filmem [Rec], bych to rozhodně nesrovnával, protože každé je o něčem jiném. A Cloverfield, no s tim už tuplem ne. A teď něco k samotnému filmu. Film má působit a působí velice autenticky, tudíž nechápu argument o hercích, kteří špatně hrají. Oni přece nemají nic hrát. Chtěl bych vás vidět v jejich situaci. Masky a efekty jsou zcela jistě na vysoké úrovni. Děj je docela zajímavý, jen je zde možná až příliš dialogů. Občas se zde sice objeví nějaké to slabší místečko, či nějaká menší nelogičnost, ale to vůbec nevadí. Romero rozhodně splnil má očekávání. S hodnocením však trochu váhám. (08.05.2008)

Dokumentární kamera ala Blairwitch je v zástupu Monstrum, REC a Blairwitch tím nejhorším filmem. Je pěkné, že se zde nacházejí ostřejší scény, ale přes svou krátkost jsem se solidně nudil. Hercům jsem nefandil, bylo mě jedno jak to s nimi dopadne a nad některými herci mě zůstával rozum stát(např. "tvrdáckej" černoch). Nuda bez napětí, atmosféry u které jsem s netrpělivostí očekával konec. Romerův slabý a mdlý film, který hodnotím aspoň 1,5 hvězdičky za ty ostřejší scény... (03.06.2008)

Smutný pokus skloubit klasickou zombárnu s found footage. Moc nefunguje ani jedno. Velmi nepříjemné je, že se vše odehrává v nějakém velmi alternativním světě, kde nikdy neslyšeli o zombiích a všichni půl filmu hrozně mudrují, co se to jako děje a že to asi musí být nějaký virus a vůbec, karta reality nulová. Ještě víc k vzteku a otravě je, že Romero ordinuje stejné kapky na seznámení se se žánrem found footage. Za mě se nepovedlo ani složení partičky a skupinek, které potkávají. Nebýt ameše Samuela, byl by film úplně jalový. Jediné, co se dá považovat za dramatický oblouk, je snad parodické naplnění počátečního filmovaného horroru se skutečností... což je trochu moc laciná hrátka. Palec dost dolů. (01.05.2014)

Nejnovější film z Romerovy zombícké série oceňuju jako vzácný příklad velmi razantního a angažovaného nezávislého hororu. Celý film je pojatý jako pravdivá reportáž o šířící se nákaze zombies točená výhradně videokamerou málokdy viděného hrdiny, studenta režie, s občasnou výpomocí jeho přítelkyně a členů štábu, se kterým před vypuknutím nákazy točil studentský horor o mumii a blondýně. Tam, kde svého času skončila ZÁHADA BLAIR WITCH – sobeckou hrdinkou, svou posedlostí filmovou "pravdou" občas nesnesitelnou –, Romero pouze začíná. Smysl počínání hrdiny obestírá clona ambivalence: až do konce se pohybuje na škále mezi prorokem a šaškem. Romero konkrétní způsob používání média kritizuje – nadužívání kamer v našich životech, kdy (slovy jedné z hrdinek) se vlastně přestáváme dívat, kamera v rukou „neutrálního“ pozorovatele se stává fetišem, násilí zaznamenané (místo násilí bezprostředně zažitého) se pozorovateli odcizuje, on se stává voyerem, násilí vzrušením –, zároveň však hlásá jeho evangelium. Pravda začíná tam, kde mainstreamová média končí, a pravými adepty jejího objevování jsou mladí nezávislí filmaři a bloggeři – pokud se jejich touha po pravdě nestává pouhým "uploadovacím" fetišem. Pravdou je, že Romero se občas jeví jako mírně iritující karatelský „páprda“, viz spíš mechanicky přilepený apokalyptický dovětek zpochybňujíci, zda si lidstvo vůbec zaslouží být zachráněno, odkazujíc tak na podobně laděnou pointu NOCI OŽIVLÝCH MRTVOL. Taky úplně nerozumím americké paranoii vůči vlastním oficiálním médiím; film spekuluje v tom smyslu, že by oficální média pravdu o domácí nákaze zastírala (že by narážka liberála na Irák?). Přesto si myslím, že Romero nesklouzává k tezovitosti: jistou zatuchlost významové roviny řádně provětrává intenzivním napětím, přímočarou brutalitou a pulpovním humorem (starý amenita a jeho trik s kosou). Romero jde na doraz, nebojí se násilí, nebojí se kontraverzních emocí (nákaza dělající monstra z našich nejbližších), svou mentorskou skepsi očišťuje filmařským zápalem. Natáčení filmu prostřednictvím videokamery v rukou hrdinů není příležitostí k „šouflkameře“; Romerova ruka je velmi jistá, nikdy nebere ze zřetele kompaktnost prostoru (naši orientaci v něm), nejrazantnějším výrazovým prostředkem je mu ostrý švenk. DENÍK MRTVÝCH je hororem, který vrací žánr ke své radikální, do ksichtu plivající – přesto očistné – podstatě. (07.10.2007)

Řeknu to asi tak, nebýt to Cloverfield wannabe, tak je to opravdu další dobrá Romerovská řezničina. (05.09.2008)

Brutálny zombie nárez od režiséra, ktorý prakticky stvoril tento žáner a teraz po 40 rokoch doň vlial novú krv a posunul ho na úplne novú úroveň. Moderne natočený, žánrovo bezchybný a do poslednej minúty strhujúci a famózne ukončený masterpiece. (29.04.2009)

Ubíhající léta zřejmě míjela Romera bez povšimnutí, ten nerušeně dospěl nejen režisérsky, ale i na postu novodobého sociálního kritika a mravokárce. Deník mrtvých je dobrým příkladem toho, že má tento veterán "pokleslého/nepokleslého" žánru stále co říci (doufejme, že kromě infikovaných fajnšmekrů má i koho oslovovat), a že jako vypravěč (filmař) odvádí své řemeslo zatraceně dobře, s nadhledem jemu vlastním. Konceptuálně i obsahově jde o něco fantastického. Celý film je jako švédský stůl pečlivě vysoustružených laskomin, co okénko, to perla, co střih, to expanze ve skladbě (pamatujete ještě, co přelomový Blair Witch ve své nevinnosti odstartoval?:)), je efektně brutální, je šaškovsky sebeparodující (romerovský humor doveden k dokonalosti), ale je i hluboký a hutný a hlavně: pamětlivý svého žánru, svého původu (hra s pravidly a očekáváním je nicméně přípustná), což z něj činí zřejmě nejlepší dílek Romerova panteonu (dalo by se však snadno zabřednout do dialogového bahna o jeho sporné soběstačnosti). A revelace uskutečněné pod masivním tlakem gore řádění? Primo: Informační šum je zhoubnější než černý mor (hypotéza, která svrbí úplně každého, ale není od věci si ji sem tam připomenout). Secundo: Zombie movies NEJSOU mrtvé a na skepsi není čas. Ano, cynik by jistě poznamenal, že s Romerem nebudou opravdu mrtvé nikdy, leč "who cares", když tak šibalsky dostává svého kultovního renomé a barbarsky něžně rozšiřuje škatulky o introspektivní anamnézu, která redefinuje (popírá i zoceluje) celou svou minulost. Je dobré se od srdce zasmát a zároveň hledat příčinu závrati. WoW je na místě! (17.10.2008)

Partia študentov nakrúca horor. Vtom do reálneho života vpadne šoková udalosť. Tisíckrát silnejšia než emócia, ktorú zamýšľajú vyvolať u divákov svojim dielom. Mŕtvi totiž dostávajú druhú šancu a filmári celého sveta tým pádom tiež. Menia sa kulisy i scenár. Dané sú výlučne práve zažívanou skutočnosťou. Nakrúca sa bez emócií, bez pomoci. Všetko, čo sa zachytiť dá. Hlavným posolstvom filmu sa tak stáva záznam a odkazy na ďalšie záznamy. Zachytené ručnými, priemyselnými kamerami, mobilmi. Odpor a nedôvera vládne a priori len k TV. Svedectvá na internete sú vraj pravdivejšie než oficiálne. Je však možné poučiť sa z miliardy súkromných videí, zistiť z nich vôbec niečo všeobecnejšie? Po príčinách hromadného zmŕtvychvstania nepátra nik (žeby všeobecná akceptácia nevídaného v nastávajúcom veku Vodnára?:). Nepodstatné. Dôležité je len ukázať podivný jav a povrchne ho interpretovať. V tejto rovine sa odohráva i kritika spravodajstva. Vraj je všetko nesprávne vysvetlené. Ale všimnite si: spomalené figúry mŕtvych nabrali zrýchlené krvilačné reakcie len v momente zaznamenania ich útoku. Možno to je jediný zmysel ich zmŕtvychvstania. Ukázať hereckú akciu na kameru. Nezáleží teda naozaj na "Prečo?", pretože oveľa dôležitejšie "Ako?" zároveň označuje príčinu a zmysel žitia v okúzlení médiami: ukázanie svojho zovňajšku (oblečenia, dizajnu, tela...) a pohybu zaznamenávajúcej technike. (30.03.2009)