Zmeškaný hovor

Na japonce slušný horor, hlavně první hodiny vše pěkně navazuje a má to děsivou atmosféru, jenže pak se to celé začíná příliš pitvat v minulosti a stává se to docela nesrozumitelné. Smrti jsou celkem nápadité a vše je dobře ponuré. Jenže pak to začíná být s přibývajíví stopáží nudné a zdlouhavé což je chyba. 30 minut ubrat a jdu s hodnocením výš. (31.01.2010)

Tento horor byl pro mě velkým zklamáním. O to více, že jsem si jej koupil na DVD, naštěstí za babku při likvidaci místní videopůjčovny... Slovo hrůzostrašný v popisu mi přijde naprosto zcestný, protože kromě scény v nemocnici tam nejen že není nic, co by vás alespoň trochu polekalo nebo vyděsilo, ale ani nic napínavého či tak zajímavého, že by vás to donutilo dávat pořádný pozor. Postavy nejsou vůbec rozvedený, informace jdou hlavní hrdince vyloženě naproti a celej děj mi přišel jakoby dopředu nalinkovanej ... Herci na nic, postavy na nic, děj na nic, akce a napětí žádný, zápletka stupidní a provedení vražd vesměs v rukavičkách (až na jednu). Je mi líto peněz i času :( (12.12.2012)

Existuje mnoho názorů na prapodivný konec. SPOILER Jeden například tvrdí, že Yamashita (ten týpek) po bodnutí odhalil vtělení ducha do Yumi (hlavní hrdinky) a zemřel. Poté se mu zdálo, jak tu malou vraždící dívku zachránil a pak byl nucen trávit svou verzi posmrtného života s Yumi, do které se převtělila ta malá holka. KONEC SPOILERU Ale nikdo nikdy vlastně nedostal vysvětlení konce ani z tvůrců, ani od nikoho jiného. Nestyďte se proto, že jste to nepobrali, já také ne, ale řekněme, že k filmařině patří nechat v divákovi onen divný pocit v žaludku, který hlodá, hlodá a hlodá. To film splnil na 100%. Ale i jinak jde o povedený, strašidelný a tísnivý horor o mateřské psychóze a překvapivém vysvětlení. Není to žánrovka z kategorie nejlepších, ale určitě stojí za shlédnutí 75% = 4/5 (04.01.2015)

S asijskými horory mám jeden zásadní problém – všechny ty ťamany nerozeznám jednoho od druhého. Tenhle film má pro mě tu základní devizu, že jsou dokonce i pro mě rozlišitelní. Kostýmní výtvarníci a maskéři to vzali pevně do rukou a tak tu máme jednu postavu v kožené bundě, druhou jako odpornou máničku, třetí s metrosexuálním melírkem. Právě to, že nebudu muset přemýšlet kdo je kdo a mohu se soustředit na film, je předpoklad udržení mé pozornosti. A toto bylo celkem dobré, i když to svým způsobem byla opět další varianta Kruhu, tentokrát ve formě hrůzných telefonních hovorů, předpovídajících volanému účastníkovi smrt. Nicméně vše zachraňuje šikula Takeshi a jeho opravdu vypečené nápady a lekačky. Při scéně z televizního studia mi už vážně povolovaly svěrače, takže ač otřepané, přesto lehce nadprůměr. (20.11.2011)

Začátek se sice vleče a ani lekačky a atmosféra nijak obzvlášť nepotěší. To vše ale neplatí o druhé části, kdy párkrát pěkně zamrazí a ani nehezkému nadskočení ze židle se nevyhneme. Ani příběh není zrovna originální a nese se v duchu zažítých hororvých konvencí typu "nějaké dlouhovlasé zabijácké zlo, pátrání po příčině zla, nečekaný zvrat". Na druhou stranu, hezké asijské herečky (kterých je zde opět dostatek) mne asi jen tak neomrzí :-) (18.06.2008)