Oppenheimer
Oppenheimer
Oppenheimer
Réžia:
Christopher NolanScenár:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrajú:
Cillian Murphy, Matt Damon, Robert Downey Jr., Emily Blunt, Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Benny Safdie (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
V čase, keď Druhá svetová vojna ešte vyzerala nerozhodne, sa na diaľku odohrával dramatický súboj medzi Spojenými štátmi a Nemeckom o to, kto prvý zostrojí atómovú bombu a získa tak rozhodujúcu prevahu nad nepriateľom. V Amerike bol tento tajný výskum známy ako Projekt Manhattan a jedným z jeho kľúčových aktérov bol astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakom sa spolu s tímom ďalších vedcov snažil zostrojiť vynález, ktorý mal potenciál zničiť svet. Bez jeho včasného dokončenia by sa ten istý svet nedal zachrániť… (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (1 327)
Film byl skvělý. Ale dlouhý. Po dvou hodinách už se nic nedělo. Do té doby film byl 5*, poté to kleslo na 4. Poslední hodina byla pouze zbytečné mrhání časem. První dvě hodiny ale stály za to. Napětí, herecky skvělé. ()
Na začátek bych chtěl říci, že jsem se po vzoru mnoha lidí nešel hned po Oppenheimerovi podívat na Barbie, jelikož jsem rozhořčen, že tento filmový event naprosto zazdil absolutně úžasnou sedmou Mission: Impossible, která takhle přespříliš nevydělala (ano vím, že si za to do jisté míry můžou tvůrci sami, protože vybrali riskantní termín, ale do háje, jestli to ještě někdy bude v kinech, zajděte na to, stojí to za to). Nyní už tedy ovšem k filmu, který mě poněkud zmátl. U Christophera Nolana pro mě vždy platí pravidlo, že se na jeho filmy musím podívat dvakrát, abych je pochopil. U poněkud překomplikovaného Teneta se mi nakonec podařilo pochopit ho taky, ovšem od té doby mám takový neblahý pocit, že milý Kryštof vnímá čas trochu jinak, než obyčejná lidská bytost. Oppenheimer je totiž snímek, který neplyne časově z bodu A do bodu B a míchá se vám tu minulost s budoucností, současnost s minulostí nebo budoucností a kdo ví, jak ještě. Mojí otázkou ale je proč? Leckoho by napadlo, že se časové linie takto prolínají, aby se ukázalo, že události a rozhodnutí postav v současnosti měla takový a takový dopad v budoucnosti, ale zdá se mi, že proto by měl člověk být aspoň trochu znalý Oppenheimerova příběhu. Já jakožto člověk, který si kdysi přečetl jen něco z wikipedie jsem tak v asi dvou třetinách filmu absolutně ztratil nějaký hlubší přehled o tom, co se sakra děje a jen jsem věděl, že tady ten špatný a tady ten dobrý. Jistě, to přece k Nolanovým filmům patří a sám jsem na začátku recenze řekl, že jsem zvyklý se na jeho filmy dívat dvakrát, abych je pochopil, ale dle mého zrovna u historického filmu takového rázu jako Oppenheimer není vůbec třeba tak příšerně překomplikovat děj a absolutně rozbít časovou linku filmu. Díky této naprosto zbytečné komplikaci úplně všeho jsem tak z kina odcházel poněkud zmaten. Určitě si ale Oppenheimer nezaslouží odpad, stále je nutno uznat, že jde o precizně natočené a napsané dílo, kde mi při pár momentech naskakovala husí kůže (hlavně na začátku a na konci) a to také díky absolutně skvělé hudbě, která je sice někdy trochu moc ohulená, zato se má čím chlubit. Ano, stále platí, že Christopher Nolan je mistrem svého řemesla po vizuální stránce, tentokrát jsem byl bohužel nepříjemně překvapen celkovou zmatečností děje, které se ale dalo docela snadno předejít. Jsem si docela jistý, že na druhé zhlédnutí film pochopím, na druhou stranu jsem si taky jistý, že jsem ho mohl pochopit už na první a to bez větších komplikací. Je mi líto, tentokrát se pro mě o žádný Nolanův spektákl nejedná. ()
Nolan je král filmového scénáře a už několikrát nám ukázal, že umí napsat bravurní dílo. I tentokrát ke svému projektu použil formát IMAX slibující spektakulární filmový zážitek. O to větší překvapení přichází, když divák objeví, že je většina filmu zaostřená tak trochu mimo hlavní body zájmu. Co na plat, že se jedná o 70 mm film v potenciální kvalitě, kterou digitální kina nejsou schopna zpracovat, rozmazaný flek je i v super rozlišení pořád rozmazaný flek. Střelou do druhé nohy filmu je pak neuvěřitelně dlouhá stopáž, kterou nezachrání ani hudební podkres, který nedovolí divákovi usnout ani v těch nejnudnějších scénách. Ve finále Nolan natočil sice slušné konverzační dílo s jednou epesní scénou, ale je to jako kdybyste šli do restaurace světového šéfkuchaře a on vám naservíroval chleba s máslem se salámem. PS. rozhodně by neměl zapadnou skvělý výkon Cilliana Murphyho, který film celou dobu táhl. ()
Skvělé masky. Downeyho jsem poznal až cca v půlce filmu - do té doby jsem si myslel, že je to Stanley Tucci. A Oldmana jsem poznal až napotřetí... Jinak fajn, mohl tam být ještě (jindy obvyklý) nějaký titulkový dovětek. A také tam mohlo být časové uvedení všech těch různorodých částí. Ale poctivá filmařina je to nezpochybnitelná a velké plus dávám i za 35mm a 70mm kopie, určené do vybraných kin. ()
Zklamaní. Nolan nestrhne a chybně se domnívá, že brilantně zahraná konverzačka se slušnou atmosférou bude stačit. Nebude, je to od začátku vyčpělý a nic se na tom v průběhu filmu nezmění. Je to jako pití piva z plechovky, někdo to má možná rád, ale nezapomenutelná kvalita je úplně někde jinde, tohle jenom vyklopíte do sebe, zmačkáte a vyhodíte do koše. ()
Čekal jsem, že Barbie mne bude bavit, ale z Oppenheimera budu odvařený. Bohužel to druhé se nestalo. Je to dobrý film, dal bych mu čtyři hvězdy, ale z mého pohledu poněkud zklamal. Má to skvělou hudbu, skvělé herecké výkony, skvělé kostýmy a několik zapamatovatelných scén které chcete vidět. Problém podle mne je v tom, že tvůrci vzali tu divácky nudnější část příběhu a udělali z ní hlavní pilíř filmu, pak vzali tu část která tvoří zábavnost příběhu a většina lidí ji od filmu očekává a z té udělali takový vedlejší pilíř na kterém to tak ze třetiny stojí. No a nakonec to jen lehce pocukrovali tím co by bavilo masy. Film tak jen s těží udrží nadšení nebo požitek z jeho sledování. Já nejsem člověk kterému by vadili ukecané filmy (český divák je na ně zvyklí z domácí produkce), ale podle mne je asi hlavním plusem tohohle filmu, že si dokáži vzhledem k jeho úspěchu představit, že to za dvacet let někdo natočí znovu se slušným rozpočtem a pokud neudělá stejnou chybu tak tento film překoná. ()
Jako televizní dokudrama o životě Oppenheimera by to bylo poučné a místy i zajímavé. Ježto však nejde o televizní dokudrama, nýbrž nový film Christophera Nolana určený na plátna větší než velká, nelze se ubránit mírnému zklamání. Spíš než výpravný film o morálním dilematu tvůrce skutečného "vynálezu zkázy" je to jen standardně natočené kostýmní drama s přehnanou stopáží a překombinovaným dějem, které neví, jaký příběh chce vlastně vyprávět. Na začátku vzniku filmu byla očividně Nolanova fascinace historickou osobností Oppenheimera - snad právě to je i důvodem, proč je z toho ve výsledku nesoudržný snímek, který funguje spíš jako ilustrace do učebnice moderních dějin než jako narativní film. Film je o hodinu delší, než by potřeboval být - Göranssonova hudba se vás usilovně snaží přesvědčit, že je to napínavé a pořád se něco děje, ale nestačí to. Jsem rád, že jsem na to nešel do Imaxu, protože Oppenheimer si tento formát zaslouží určitě nejméně ze všech Nolanových filmů. ()
Měli jsme tu čest vidět mistrovský snímek o psychologickém rozpadu osobnosti a postupném zničení světa. ()
Není to asi nejlepší možný Nolan, ale je to nejlepší možný Oppenheimer. Tohle není typický mainstreamový materiál pro film a myslím, že by ho tak úspěšně nikdo jiný ani nedokázal natočit a prodat - tedy kromě Nolana. Je to těžké, hutné, dlouhé. A ve svých klíčových momentech brilantní. Navíc to (bohužel) přesně trefilo dobu, kdy je téma až příliš aktuální. Pátá hvězdička když za nic jiného, tak za odhodlání tenhle příběh natočit a rozšířit pro masy - to je samo o sobě hodně těžký a chvályhodný počin, který zaslouží obdiv a díky. Celý casting deset z deseti, skvělý Cillian Murphy vlastně až samozřejmá volba pro tuhle roli - kdo jiný...? Kdyby ještě dnes ceny Oscar měly nějakou váhu, řekl bych, že tohle je jasný Oscarový materiál. Ale who cares. S Oscarem nebo bez, tenhle film se myslím stane nestárnoucí klasikou a bude jí hodně, hodně dlouho. ()
Štěstí jako z Kokury. Brilantní Nolanův kousek, který skvěle šlape celou stopáž a nezanechává žádné hluché místo. Neumím si ani představit lepší herecký ansábl než tento, kde každý měl svoji chvíli slávy před kamerou a doslova patřil do filmu, jako nejlepší volba. Gradace, zvuk, scénář, efekty.... Rozhodně nejepičtější kino zážitek roku. "Nyní, jsem se stal smrtí, ničitelem světů." ()
Velké zklamání, tříhodinová nuda. Člověk by řekl, že o tomhle tématu není možné natočit špatný film, ale Christopher Nolan dokázal, že to možné je. Obzvláště Nolanův scénář je hodně slabý. ()
Film sa Nolanovi celkom podaril. Keď som sa dozvedel o tomto filme prvý krát, mal som veľké očakávania. Väčšina z nich sa naozaj naplnila - bol to pekný zážitok, realistické okno do sveta vedy a kus zaujímavej histórie v jednom. Test Trinity bol z kinematografického hľadiska spracovaný fantasticky a väčšina filmu a zápletiek bola skvelá. Avšak na konci filmu som bol aj trochu sklamaný. Prílišná "americkosť", prepletanie rôznych nezáživných scén z administratívno-súdneho prostredia, aj relatívne pomalých a nudných záverečných 50 minút filmu znamená, že 5 hviezdičiek filmu proste dať nemôžem. Je to pre mňa trochu sklamanie, keďže mal film naozaj veľký potenciál. Každopádne sa jedná o pekný kúsok ktorý patrí medzi top filmy roka. ()
Jsou tvůrci, kteří můžou natočit cokoli a nikoho to nebude zajímat. A pak jsou možná dva-tři tvůrci, kteří můžou natočit cokoli a celý svět bude jásat. Christopher Nolan je jeden z nich. Oppenhaimerův život je vlastně děsná nuda, samá politika, halda odborných fyzikálních keců a občas nějaký ten románek. Příběhově za mne dost slabé, nic moc se tam nedělo a chvílema mne to ani vlastně nebavilo. Řemeslně ale samozřejmě boží, moment výbuchu je něco jako první zjevení dinosaurů v Jurském parku a herecky je to taky parádní koncert, Matt Damon excelentní a Roberta Downeyho Jr. bych ani nepoznal. Celkově ale těžko uchopitelný film, který se sice díky Barbie zapíše do historie, jinak ale asi bude spíš z toho nudnějšího co Nolan kdy udělal. ()
180 minut napjaté nudy. Divák stále očekává a očekává a v podstatě nic nedostane. OK asi po dvou hodinách přijde záběr cvičné detonace, ale to je vlastně vše. Zbytek je jen skvěle obsazenej díl Kožaka. Jednu hvězdu za celek a další dvě (* *) dodala Florence. ()
Nevím jestli budu v menšině, ale Nolan si perfektní skóre zkazil svými obvyklími "nolanismy". Nerad používá CGI a to je v případě tohoto filmu v pořádku. Původně jsem myslel, že Trinity test mohl vypadat velkolepěji, ale po druhém zhlédnutí byl vizuál v pořádku. Od filmu Dunkirk má Chris asi něco z ušima, protože jeho mixování zvuků je strašné. Tady se dalo všemu rozumět, ale protože jim bylo asi až moc rozumět, tak přidal různé rány a jiné zvuky, které v kině až řvaly. Je pár momentů, kde tento přístup absolutně funguje. Jindy to až člověka vystraší jak "jumpscary", protože to divák opravdu v normálním rozhovoru nečeká. Taky v tomto filmu všude strká hudbu. Scenář je skvělý, herci hrají o sto šest, tak je nechte hrát. Opravdu není potřeba každou scénu doplnit o hudbu. Napětí se dá budovat pouze výkony. Poslední výtka, která by mě spíš zajímala. Od Mementa si rád Nolan hraje s časem a strukturou děje. Tady příběh občas skáče po dějové linii a stálo by za to vidět tento příběh v chronologickém pořadí. ()
Opulentní hostina. Bohužel čím opulentnější, tím povrchnější. Jakoby nebyl čas (ani chuť) se čímkoli zabývat do hloubky - řada věcí/postav se tak mění v prapodivné figurky (manželka) až komickou ilustraci (kvantové vize). Škoda, mohlo to být velké drama o odpovědnosti... PS: Nebo je to celé jen předehra k nové konspirační teorii (démonický mstitel) atentátu na J.F.K.? ()
Klasická Nolanovka, avšak zcela rozdílná. Tento film je filmové umění, ten audiovizuál je bezpochyby perfektní. Co se týče scénáře, tak je to životní příběh Oppenheimera dle skutečné události. Možná si však říkáte, že Nolanovka bez Nolanovo originálního komplikovaného scénáře nemůže bát ono, můžu vám s klidem říct, že může. I přes určité okovy historické přesnosti z toho Nolan dokázal udělat opět Nolanovku se vším všudy, jelikož nám předal vyprávění historie opět originálně a tak, jak to ještě nikdo neudělal. 9,5/10. Barbenheimer - 10/10. ()
Audiovizuálně nádherná multi-tématická konverzační biografie. Nolan si pohrává s nelineárním vyprávěním, s obrazem i žánry, a přesto zůstává film po celou dobu přehledený. Nolan by ale mohl svou burácivost krotit a nebát se komornosti. Děj se místy sune dopředu příliš prudce, neuškodilo by umírněnější užívání hudby a rád bych viděl víc fyziky namísto patosu. Každopádně Oppenheimer je po zásluze impozantní a nadčasový zážitek. Také oceňuji, že Nolan Oppenheimera neglorifikuje, nýbrž vykresluje jako člověka inteligentího i obyčejně lidsky chybujícího. Závěrečná scéna je, zejména v kontextu současného globálního pnutí, velmi silná. ()
Tehle film aspiruje na hype roku. Ano, ukazuje, že se Americký režim v dobách "mccartrismu" v ničem nelišil od režimu v na opačné straně "železné opony", tj. v Sovětském svaze, a který byl schopen profesně zlikvidovat člověka na základě smyšlených obvinění ve vykonstruovaného procesu. Bohužel tak činí naprosto nezáživným způsobem a ubíjející stopáží. Za známku kvalitního filmu považuji to, že se na něj dá podívat několikrát a přesto neomrzí. Rád bych věděl, kolikrát se na "Boringheimera" podívají ti, co téhle nudě dali 4 nebo 5 hvězd. Odpovím si sám. Podruhé nikdy. ()
Súvisiace novinky
Kaskadér propadl, přesto má napsané pokračování
Kinaři teď nemají zrovna nejlepší časy. Blíží se totiž letní sezóna, která tradičně bývá nařachaná těmi největšími blockbustery a do pokladniček kin často nasype cenné zlatky. Jenže se zdá, že ta… (viac)
Matt Damon a Casey Affleck v bostonské vykrádačce
Režisér Doug Liman (Na hraně zítřka) do toho šlape naplno. Jen před pár týdny přistál na Prime Video jeho remake akční klasiky Road House s Jakem Gyllenhaalem a už v srpnu se budeme moci pokochat… (viac)
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (viac)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (viac)
Všichni mluví o Oppenheimerovi, všem se líbil Oppenheimer, všichni chodí na Oppenheimera. A proč by ne? Film plný hvězd, natočený jedním z nejlegendárnějších režisérů historie i současnosti a ještě k tomu trailer vypadá super! Nicméně jsem zjistila, i přestože jsem za celé tři hodiny ani jednou nepomyslela na to, že mě film nudí nebo kdy už skončí, tak po filmu jsem si uvědomila, že tento film mě přestal zajímat a nic ve mě nezanechal hned po té co jsem viděla v závěrečných titulkách velké “Oppenheimer”. Pak jsem začala hloubat proč se mi nelíbil tento film. Nebo jinak proč mě nenadchnul. Neměl jsem ani nějaké obrovské očekávání a i přestože si myslím, že biografické filmy často ztrácí na kvalitě samy svou podstatou, tak tento se všem ústraním biografie vyhnul. Problémů, jsem si uvědomil, bylo hned několik. První byl pro mě formální, ten který začal více a více převládat v Nolanových film a to je ten, že každá scéna, podložená přechodovou hudbou, se, nečekaně, zdá sama jako přechodová. Všechno se zdá jako, že míří k něčemu jinému a není zde jasné jedno vyvrcholení, film zkrátka plyne bez zastavení. S tím souvisí druhý problém, kterým je pro mě nejasnost. O čem film byl? O tvůrci atomové bomby, o Lewisovi Straussovi, o tvorbě atomové bomby, o politických procesech zpáchaných na Oppenheimerovi, o varování před ničivostí atomových bomb, atd. atd.? Zkrátka jsem měla problém se zachycením nějaké jasné linie a jednotícího prvku, který by poskytl jedno vyvrcholení, rozuzlení atd. Na příklad ještě ani jsem se nevzpamatoval z toho, že Oppenheimer překonal všechny překážky a podařilo se mu vytvořit atomovou bombu a pak, že se začal hroutit z následku jeho vynálezu a že se snaží přežít prověrku a najednou jsme před soudem s Lewisem Straussem (bez Oppenheimera), kde rozuzlení přijde ve formě Ramiho Maleka, který se ve filmu objevil zatím jen na sekundu a ukáže se jako jedna z nejdůležitějších postav pro děj? Zkrátka je toho tam až moc a stejně jako to plyne formálně, tak to plyne i dějově bez jasného cíle nebo motivu. Jen se skáče od scény ke scéně, každá nová scéna má novou celebritu a novou postavu, která je jí hraná a pak jsem si vlastně uvědomila, že hvězdné obsazení pomáhá filmu víc než je záhodné. Kdyby postavy nebyly hrány známými obličeji vůbec bychom si je nezapamatovali a naprosto bychom se ve filmu s millióny nových postav každou sekundu ztratili. Nicméně to není pozitivum, film stojí jen na tom, že měl hodně peněz na to najmout Ačkové herce na ty nejmenší štěky, bez nich bychom byli ztraceni. Chápu, že v realitě není jen pět důležitých lidí v celém příběhu a tak, jak to podal Nolan je velice reálné vyprávění událostí a toho, kolik se kolem nich pohybuje lidí, ale to neznamená, že by z toho byl dobrý příběh. Pokud film stojí na tom, že v něm jsou známá jména, pak to není dobrý film - a to mluvím i o Nolanovi. Pokud by tento film nebyl natočen tím “režisérem, který točí mindfuck filmy” a nebyl plný hvězd, pak nevím jestli bych z něj byla tak unešená jako jsem teď (mimochodem ani teď nejsem tolik unešená). Tento film nastavil vysoké očekávání a vlastně je i splnil, ale vlastně jsem si po filmu uvědomila, že žádná z těch očekávání mě nezajímala a že film byl dobrý, ale naprosto zbytečný. () (menej) (viac)