Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Krimi

Denníček (398)

„Režisérska elita”

Pas do Hollywoodu přináší v rozhovorech obraz šestice režisérů, kteří stoprocentně komerčně uspěli a zároveň se stali klasiky filmového umění: Johna Hustona, Billyho Wildera, Josepha L. Mankiewicze, Romana Polanského, Miloše Formana a Wima Wenderse. Jde o strhující příběhy mužů, kteří svou prací usilují o jistou formu nesmrtelnosti. Filmy, o nichž mluví, zůstaly pro diváky zajímavé dodnes.

 

• Jel jsem vlakem z New Yorku do Hollywoodu. Obvykle se přestupovalo v Chicagu, ale můj otec mi koupil lístek do lůžkového vagónu v jediném přímem vlaku, který projížděl Texasem. Vlak měl devět hodin zpoždění a já jsem bratrovi poslal telegram: „Koně sežrali vlci. Zlato je v bezpečí. Joe.” Byl jsem připraven psát westerny a tohle byl můj pas do Hollywoodu.

                                                                                               Joseph L. Mankiewicz

„Režisérska elita”

„Filmoví maniaci majú z koho a z čoho vyberať”

Na filmy, které objevíte v této knize, byste si určitě měli najít čas. Je zde vše od klasiky filmového umění po oddechové westerny, od snímku A co dál... po Životy těch druhých a od Cesty na Měsíc po Umělce. Výběr vychází z historického a kritického ocenění, ale též z divácké obliby. Kniha je základním průvodcem pro všechny milovníky kinematografie. Kromě podrobných údajů o filmech a množství fotografií obsahuje též informativní a čtivé recenze od mezinárodního týmu uznávaných filmových publicistů.

„Filmoví maniaci majú z koho a z čoho vyberať”

„Béčkový herec v áčkovej produkcii”

Epické zpracování klasického díla J. R. R. Tolkiena Pán prstenů, které natočil režisér Peter Jackson, se stalo událostí v dějinách filmu. Sean Astin, představitel Sama Křepelky, věnoval trilogii bezmála dva roky života. V knize Tam a zase zpátky popisuje natáčení Pána prstenů i události, které sa odehrály před zrodem těchto filmů, hovoří o vztazích s ostatními herci a skrytém napětí a událostech v zákulisí natáčení. Kniha, kterou držíte v ruce, je upřímným a bezprostředním  pohledem za filmovou scénu. Jeden z nejvýznamnnějších herců trilogie v ní odhaluje, co to znamená, účastniť se jednoho z největších filmových dobrodružství všech dob. Sean Astin vás zve na nezapomenutelnou cestu z Hollywoodu na Nový Zéland a zase zpátky.

Sean Astin hrál ve více než třiceti filmech. Natáčí již od svých devíti let a úspěšně zvládl přerod z herce dětských rolí v herce filmů pro dospělé. V současné době hraje, režíruje, je scenáristou a producentem. Žije v Los Angeles se ženou a dvěma dcerami (v roku 2004).

Joe Layden je novinářem a autorem více než třiceti knih

„Béčkový herec v áčkovej produkcii”

,,To je ale diera!"

V březnu roku 2011 odešla do hereckého nebe jedna z legend světové kinematografie Elizabeth Taylorová. Narodila se v Londýně 27. února 1932. Matka byla divadelní herečkou, ale po svatbě se tohoto povolání vzdala. Elizabeth strávila svých prvních sedm let v Londýně, než se odsud její rodina ze strachu z nadcházející války v roce 1939 odstěhovala. V Americe si povšiml půvabné Elizabeth rodinný přítel a navrhl, aby podstoupila zkoušku před kamerou...

A tím začala téměř pohádková kariéra jedné z nejvýraznějších hereček minulého století, která veřejnost fascinovala nejen svým hereckým uměním a výjimečnou krásou, ale také milostným životem.

,,To je ale diera!"

„O slovo sa hlási cenzúra”

Již od počátků čelila řada snímků pobouření veřejnosti, cenzuře či naprostému zákazu uvádění pro svou erotickou, náboženskou, sociální nebo politickou náplň. Kniha Zakázané filmy mapuje problematiku filmové cenzury na příkladech 125 děl, od němého Zrození národa (1915) po (ne)dávno natočený snímek Anna a král (1999). Každé z hesel obsahuje základní informace o daném filmu, jeho synopsi a údaje o průběhu schvalovacího řízení. Knihu doplňuje česká předmluva, která vysvětluje americkou cenzuru v širším kontextu, a řada příloh.

 

Publikace se zabýva

• ranými pokusy o regulaci filmového průmyslu, jakým byl například tzv. Haysův kodex z roku 1922 či Produkční kodex (1930)

• důvody k různým formám cenzury včetně nařčení z rasizmu a antisemitizmu „neslušnosti” či sympatií ke komunizmu.

• klasickými a moderními díly, která se stala terčem cenzury pro erotický obsah (Poslední tango v Paříži, Tramvaj do stanice Touha), ze společenských důvodů (Zrůdy, Muž ze zlatou paží, Základní instinkt), z politických příčin (Diktátor, Anna a král), vzhledem k náboženským otázkám (Poslední pokušení Krista, Vymítač ďábla, Život Briana) a kvůli přemíře násilí (Zjizvená tvář, Takoví normální zabijáci)

 

Dawn B. Sovová vystudovala Drew University, vyučuje anglický jazyk na Montclair State University a vede kurzy o americkém filmu na Thomas Edison State College. Mezi její předchozí díla patří publikace 100 Banned Books: Censorship Histories of World Literature (100 zakázaných knih: Cenzura ve světové literatuře) a tituly Agatha Christie A to Z (Agatha Christie od A do Z) a Edgar Allan Poe A to Z (Edgar Allan Poe od A do Z).

Žije na severu státu New Jersey (v roku 1999)

„O slovo sa hlási cenzúra”

„Návrat k francúzskym hereckým velikánom”

Philippe Noiret býval ve škole lajdák, než v něm jeden z osvícených profesorů odhalil rodilého herce. Obdivoval d'Artagnana a stejně jako hrdinové Dumasova románu bral život zvesela a s nadhledem - vytouženého d'Artagnana si však zahrál až na stará kolena ve filmu Bertranda Taverniera D'Artagnanova dcera. Jeho filmová kariéra patří k nejzářivějším ve francouzské kinematografii. Lemuje ji sto dvacet pět filmů, z nichž mnohé se proslavily nebo uspěly v oskarovém klání: Život na zámku, Stará puška, Prohnilí, Bio Ráj, Něžné kuře, filmové adaptace Simenona... Zahrál si i Hrabalova Haňtu v Příliš hlučné samotě. S lehkostí a grácií střídal Philippe Noiret divadlo a film i komediální a vážné role. Na své herecké dráze se setkal s mnoha osobnostmi od Jeana Vilara a Gérarda Philipa přes Jeana Gabina či Françoise Saganovou po Alfreda Hitchcocka, partnerkami ve slávných rolích mu byly Romy Schneiderová či Catherine Deneuveová, ale ty opravdu nezapomenutelné si Noiret zahrál s Annie Girardotovou.

„Návrat k francúzskym hereckým velikánom”

„Nepotrebujete žiadne špeciálne zaklínadlo”

 

 

Bystřejší než Sauronovo oko!

 

Mocnější než Merlinova zaklínadla!

 

Delší než Brumbálovy vousy!

 

Silnější než Conanovy paže!

 

Propadáte se rádi do cizích světů prostřednictvím knih, videoher nebo filmů? Fantasy říše objíma své fanoušky ze všech nejpevněji - jakmile překročíte její práh, přistupujete na nová pravidla a cestujete za hranice toho, co je možné v naší realitě.

 

Filmy jako takové jsou eskapistickou zábavou, ve fantasy se ale diváci ochotně vydávají dál než v jiných žánrech. Naše kniha je velkou mapou pro všechny turisty, kteří chtějí navštěvovat nepřeberné množství kouzelných krajin. Dílem encyklopedie, dílem rozcestník a rádce pro fanoušky filmové magie.

 

Fantasy není jen o udatných hrdinech, spanilých princeznách, zlých čarodějích a nepřemožitelných dracích. Zalistujte a zjistíte, že na otevření brány do žánru filmové fantasy nepotřebujete žádné speciálni zaklínadlo.

„Nepotrebujete žiadne špeciálne zaklínadlo”

„Mimoriadne významný režisér”

Krzysztof Kieślowski bol výnimočný režisér. Originálny majster metafyzických operácií. Skladaním konkrétnych obrazov, dokumentárnych kúskov skutočnosti, dokázal zachytiť neviditeľné: vnútorný kozmos človeka, jeho existenciálne obavy, túžby, sny i to, čo ho presahuje. Kameru používal ako nástroj na skúmanie sveta a kinematografia sa pre neho stala priestorom na premýšľanie. Niektoré jeho práce sú vystavané ako flilozofické úvahy, obrazmi dokázal vyjadriť poznanie, ktoré sa nedá presne uchopiť slovami. Dokumenty Továreň, Pred jazdou, Z hľadiska nočného strážnika, Neviem, Hovoriace hlavy i hrané filmy Jazva, Náhoda, Bez konca, Amatér, Dekalóg, Dvojaký život Veroniky sú svedectvom o presnom analytickom uvažovaní a zároveň o veľkej citlivosti k ľuďom pred kamerou, skutočným či fiktívnym. Myslím, že práve táto výnimočná vnímavosť, intenzívna túžba pochopiť, čo to je ľudská bytosť, nás dodnes emocionálne zasahuje a dojíma.

 

Krzysztof Kieślowski odišiel predčasne a jeho nenakrútené filmy mi chýbajú. Kniha Katarzyny Surmiak-Domańskej - svojský dokumentárny román bohatý na informácie, spomienky blízkych, priateľov i spolupracovníkov - je príležitosť s ním opäť chvíľu pobudnúť.

 

Martin Šulík, režisér

„Mimoriadne významný režisér”

„EDICE: FILMOVÍ TVŮRCI III.”

SAM PECKINPAH (1925-1984)

 

vl. jménem David Samuel Peckinpah - americký filmový režisér a příležitostný herec. Jeho životní dráha byla složitá, poznamenaná neuspořádaným životním stylem a spory s hollywoodskými producenty, kteří se zasloužili o zmytologizovaní jeho osobnosti. Po úspěšné kariéře scenáristy a režiséra westernových seriálů přešel Peckinpah počátkem 60. let k natáčení celovečerních hraných filmů. Po svém druhém snímku Jízda vysočinou byl oslavován jako následovník Johna Forda. Pozdějšími filmy Divoká banda a Strašáci si vydobyl pověst mistra montážního stylu, sexisty a oslavovatele filmového násilí, zredukované do populistické přezdívky „Krvavý Sam”. Dnes již Peckinpah není nahlížen jako pouhý „akční režisér” libujíci si v krveprolévaní a ponižovaní žen. Filmoví odborníci objevili tematické bohatství a složitost jeho osobitých filmů, které otevřely cestu filmařům „Nového Hollywoodu” a dodnes jsou zosobněním syrového pohledu na drsný svět lidských vztahů. Přehodnocení Peckinpahovy osobnosti bylo spojeno také s posmrtným vydáním nových střihových verzí některých jeho filmů, které se snažily dosáhnout podoby odpovídající jeho původním záměrům a které vrhly nové světlo na jeho tvorbu. Sam Peckinpah za svou nepříliš dlouhou dráhu filmového režiséra natočil celkem 14 celovečerních snímků, z nichž řada patří ke klasice světového filmu nebo užívá statusu kultovního díla.

„EDICE: FILMOVÍ TVŮRCI III.”

„Posledný francúzsky mohykán”

Francúzskeho herca Jean-Louisa Trintignanta dobre poznajú masoví návštevníci kín, ale aj prieberčivejší diváci filmových klubov. Mnohé z filmov, v ktorých hral, patria dnes do zlatého fondu francúzskej a talianskej kinematografie druhej polovice XX. storočia. V knihe spomienkových rozhovorov s priateľom, filmovým a divadelným kritikom Andrém Asséom, sa vracia nielen do zákulisia nakrúcania takých známych filmov, akými boli Keby všetci chlapi sveta, A Boh stvoril ženu, Chvastúň, Muž a žena či Angelika, markíza anjelov, ale aj na divadelné dosky, na ktorých začínal a zostal im verný do pokročilého veku. Dozvieme sa veľa zaujímavého o jeho kolegoch i rodinnom živote a záľubách. Pokojná vášeň upúta každého, koho zaujíma ako nadobudnúť rozvahu a životnú múdrosť. Vydajme sa teda do sídla pri mestečku Uzès obklopeného viničom a olivovníkmi a započúvajme sa do rozprávania o bohatom a činorodom živote.

„Posledný francúzsky mohykán”

„(Ne)smrteľná francúzska ikona”

„Ustoupil by mu kdokoliv a podlehlo cokoliv. Jemu totiž podléha vše samo o sobě”   Nevlastní sestra PAULE-ÉDITH

 

„Můj otec byl hrdinou mého dětství. Byla to realita smíchaná s fikcí. V tom je největší rozdíl mezi mnou a Alainem-Fabienem a Anouchkou, kteří měli staršího otce. Když jsem uviděl Borsalina, Roch Siffredi seděl přede mnou. Bylo to téměř nebezpečné... Byl jsem konfrontován s Delonem v jeho plné síle, v plné síle věku a jeho krásy. Bylo to samozřejmě komplikované. Všechno by bylo jednodušší, kdyby mi dnes bylo dvacet !”  Nejstarší syn ANTHONY DELON, leden 2018 (53 let)

 

„Každá žena zemře, nechá-li muže, kterého miluje, odejít.”MIREILLE DARC

„(Ne)smrteľná francúzska ikona”

„Najlepší francúzsky herec všetkých čias ?”

„A teď se otáčím a dívam se do minulosti. Mám pocit, že jsem prožil takřka neuvěřitelný život plný skvělých chvil. Nelituju ničeho.”

 

Ano, je čas bilancovat - toho si je vědom i samotný Jean-Paul Belmondo. A tak vedle autobiografického vyprávění uspořádal také velkolepý fotografický průřez svým životem. Unikátni fotografie pocházejí jak z jeho osobního archivu, tak z databází mnoha desítek světových agentur. Belmondo na nich ožíva jako milujíci manžel i jako milovník krásnych žen, jako šťastný táta a dědeček, stějne jako charizmatická hvězda filmového plátna.

„Najlepší francúzsky herec všetkých čias ?”

Jeden z popredných členov „českej novej vlny” .

„...zjistím, že ty Vlaky jste mi zvoral tak pěkně, že jsme dostali ty krásne ceny, že mannheimská pšenice nám kvetla a že diváci koupili asi opravdického zajíce, a že tedy něco jsme udělali. Ale přesto si říkam, jak je to možné ? A musím sa vrátit nazpátek , k těm procházkám, kdy [...] jsme si řekli, že to, co budeme dělat, půjde proti pocitovému filmu, že postavíme znovu příbeh hrdiny, ve kterém se bude činem nebo řečí odpovídat na základní otázky, že oko kamery se bude dívat přímo do oka divákova, že [...] uděláme skoro opak toho, co se dneska dělá. Tedy odtud ty krásne mindráky, ty překrásné komplexy, ty tvůrčí nejistoty, o kterých si přeju, aby vám zvostaly.”

 

Bohumil Hrabal v dopise Jiřímu Menzelovi (1967)

Jeden z popredných členov „českej novej vlny” .

„Filmová prechádzka po Slovensku”

Kniha "Filmové miesta" nie je prehľadom kinematografie na Slovensku, ale prechádzkou po miestach, kde sa nakrúcali viaceré slovenské a zahraničné filmy. Obsahuje vybrané filmové diela a osobnosti filmu vo vzťahu k miestam ich nakrúcania. Čitateľ v nej nájde aj množstvo lokalít, ktoré sa pomocou filmu podarilo zviditeľniť a na svojom putovaní objaví veľa filmových zaujímavostí.

 

PS: Svojim zovretím sa trochu podobá i na túto, ktorú už vo svojej knižnici mám:

 

https://www.najlacnejsie-knihy.sk/kniha/velka-iluzia-alebo-ako-sa-stavia-filmovy-zazrak_21391160.html

„Filmová prechádzka po Slovensku”

"POSLEDNÝ CISÁR"

AKIRA KUROSAWA (1910-1998)

 

japonský filmový režisér, symbol vstupu japonskej kinematografie do medzinárodného povedomia. Po neúspešných štúdiách umenia prestúpil k filmu, kde začínal ako scenárista a pomocný režisér u svojho mentora Kadžiróa Jamamota. Behom druhej svetovej vojny dostal možnosť nakrútiť prvé filmy, ktoré i cez svoju poplatnosť dobovej ideólogii vykazovali inovatívne prvky. Jeho najslávnejšia tvorivá éra spadá do obdobia 40. až 50. rokov, kedy so svojim osvedčeným štábom a hereckým ansámblom nakrúcal jeden film za druhým a kde udával tón japonskej kinematografii. Prvým veľkým úspechom bolo uvedenie snímku Rašómon, ktorý získal četné ocenenia v Európe i Amerike a pritiahol pozornosť k domácemu filmu. Po ďalších oslavovaných snímkoch Žiť, Sedem Samurajov či Yojimbo sa stal uznávaným klasikom, ktorého každý nový film vzbudzoval záujem médií doma i v zahraničí. Od konca 60. rokov sa jeho ohlas viac udržoval v západnom povedomí než doma, o čom svedčí prevaha zahraničných koprodukcií v posledných 30 rokoch jeho života, kde sa o pokračovanie jeho ďalšej filmárskej dráhy zaslúžili americkí sympatizujúci režiséri F. F. Coppola a G. Lucas.

Kurosawa sa vo svojej tvorbe venoval ako klasickým historickým látkam, tak i témam zo súčasnosti. Vďaka svojej sčítanosti a znalosti západnej kultúry sa tiež často obracal k látkam európskych klasikov (Dostojevskij, Shakespeare), ktorých sfilmovanie vytváralo jeden z najzaujímavejších rysov jeho filmárskeho diela - dialóg medzi západnou kultúrou a kultúrou do tej doby nepríliš známej ázijskej zeme.

"POSLEDNÝ CISÁR"

»Konečne si prídem na svoje, ako už snáď dávno nie !«

...Zo všetkých filmových kníh, ktorými vskutku (doposiaľ) disponujem, je konkrétne až táto, zrovna tou, ktorá v podstate vystihuje moju prezývku na ČSFD → classic, čím vlastne narážam na moje obľúbené obdobie v ("americkej") kinematografii, ktoré sa zhruba datuje do týchto dvoch dekád, ako avizuje aj samotný názov tejto knižky, pričom by som si následne ešte skúsil dovoliť, ísť jednak desaťročie predtým, ale aj zopár rôčkov potom...

 

"V TRADÍCII KVALITY A PRESTÍŽE: DAVID O. SELZNICK A VÝROBA HVIEZD V HOLLYWOODE 40. A 50. ROKOV"

                                                                                      MILAN HAIN (AUTOR)

 

David O. Selznick (1902-1965) patril k najvýznamnejším producentom hollywoodskej štúdiovej éry. Behom viac než tridsaťročnej kariéry dohliadal na vznik oceňovaných i divácky obľúbených a komerčne úspešných snímkov ako napríklad King Kong, Anna Karenina, Odviate vetrom, Rebecca, Rozdvojená duša alebo Tretí muž. Výroba filmov však netvorila jedinú oblasť jeho činnosti. Od konca 30. rokov začal v rámci vlastnej spoločnosti budovať pôsobivú hviezdnu stajňu, ktorá postupne zahrňovala herečky Ingrid Bergmanovú, Vivien Leighovú, Joan Fontainovú a Jennifer Jonesovú alebo hercov Josepha Cottena a Gregoryho Pecka. Táto kniha na základe štúdia širokého spektra archívnych materiálov odkrýva mechanizmy, z ktorých pomocou Selznick a jeho spolupracovníci objavovali a presadzovali nové herecké hviezdy, a popisuje, akým spôsobom boli tieto osobnosti zhodnocované na trhu, nech už v podobe finančného zisku, alebo symbolického uznania a prestíže. Publikácia pomáha dotvoriť obraz Selznickovej bohatej kariéry o doteraz opomínané aspekty jeho obchodu s hviezdnymi identitami a súčasne odhaľuje niektoré praktiky amerického filmového priemyslu v zlatej ére štúdií i v období po druhej svetovej vojne, kedy sa zavedené poriadky začali rúcať.

»Konečne si prídem na svoje, ako už snáď dávno nie !«

„Kontroverzný a konšpiračný samuraj”

... Prvý má už konkrétne 50 rokov od premiéry, a stále má mimoriadne silnú, → výpovednú hodnotu, ktorá asi nikdy nevymizne, čo sa priam(o) dotýka i toho druhého, ktorý má pre zmenu "len" 30 rokov od premiéry, keď práve až ten tretí v poradí → nemá ani jednu z týchto dvoch možností, no zase sa stal → "srdcovou záležitosťou" , ktorú si často pripomíname...

„Kontroverzný a konšpiračný samuraj”

"Ďalšia spolupráca herca s renomovaným režisérom"

... Konkrétne už štvrtá, pričom tá v poradí šiesta, takmer klope na dvere !

Je vari možné, že zrovna táto, môže byť jednou z tých najlepších... ?

"Ďalšia spolupráca herca s renomovaným režisérom"

"Memoáre oscarového herca..."

Búrlivé príbehy, logika štvanca a drsné životné lekcie: To všetko je Životom na zelenú.

Nezvyčajné memoáre oscarového herca Matthewa McConaugheyho obsahujú pol storočia úvah a životných lekcií, sú nasiaknuté nenúteným šarmom i emóciami a oslavujú myšlienku, že to, čo nás napĺňa, je cesta a nie cieľová destinácia. V tejto knihe sa snúbia zábavný životopis, príjemný dobrodružný román, veselé príhody zo života, filozofická príručka propagujúca lásku a rodinu s neprikrášleným opisom duchovného a osobného obrodenia.

Ako hovorí sám autor, je to kniha o tom, ako vo svete, ktorý nám zvyčajne hovorí nie, získať viac „áno” a o tom, ako rozoznať, kedy by mohlo byť „nie” vlastne preoblečeným „áno”.

Je to kniha o chytaní zelených na semafore života s vedomím, že všetky oranžové a červené sa nakoniec taktiež zmenia na zelenú.

                                                 

                                                 Je to ľúbostný list životu.

               

                 „Osobný príbeh Matthewa McConaugheyho

                  je zaujímavejší než hociktorá rola, ktorú stvárnil

                  na striebornom plátne za posledné dekády.”

                                                                                      - USA Today

"Memoáre oscarového herca..."

»Príchod ďalšieho Kubricka alebo Ako som sa naučil prestať si robiť starosti a milovať déjà vu«

 "Extrémne návyková »závislosť« (neustále) pokračuje, ale kam až nakoniec zájde ?"

»Príchod ďalšieho Kubricka alebo Ako som sa naučil prestať si robiť starosti a milovať déjà vu«