classic

Federico Fellini (1920-1993)

Jedna z největších osobností nejen italské, ale i světové kinematografie, je považován za tvůrce, který otevřel cestu k novému pojetí filmového vyjadřování, a tak ovlyvnil příští generace režisérů.

Jeho nejslavnější filmy Silnici, Sladký život, 8½ či Amarcord, ale i Darmošlapy, Cabiriiny noci nebo Satyricon znají diváci všech kontinentů a mezi množstvím cen, jimiž byl jejich tvůrce poctěn, je i několik Oscarů. Už za Felliniho života o něm vycházely stovky článků, kritiky jeho filmů a rozhovory, které poskytoval a v nichž často příslušníky novinářské profese, v níž kdysi sám začínal, záměrně mátl.

Tullio Kezich nabízí kromě zajímavých a dříve nepublikovaných skutečností o životní cestě Federika Felliniho, o vztahu, který ho poutal k jeho ženě Giuliettě Masinové, a zasvěcených komentářů k jeho dílu i pohled do režisérova „tajného” soukromí. Uvádí přitom na pravou míru pověsti, jimž se velký tvůrce při své slávě a úspěchu nemohl ubránit a které s jemu vlastní bájivou fantazií a smyslem pro humor mnohdy sám přiživoval.

Francouzská nová vlna 60. let přinesla převratně nový impuls nejen nalezením klíče k technologickému skoku, který nastal díky možnosti snadného používání lehkých kamer s kontaktním zvukem. Podstatná byla především proměna přístupu k filmování a proměna postoje k roli autora, jehož pozice v základních spojitých okruzích autor - dílo - divák či producent - dílo - společnost, byla znovu radikálně promyšlena.

Autor knihy dělá průřez tímto fenoménem prostřednictvím analytických portrétů pětice hlavních režisérů - autorů (François Truffaut, Jean-Luc Godard, Claude Chabrol, Eric Rohmer, Jacques Rivette) a z odstupu několika let hodnotí završenou první etapu jejich díla. 

1080p HI-DEF VERZE RESTAUROVANÁ Z PŮVODNÍHO NITRÁTOVÉHO MATERIÁLU V OSLNIVÉM 4K ROZLIŠENÍ A REVITALIZOVANÉM ZVUKU.

UDÁLOST ROKU: PŘICHÁZÍ HI-DEF VERZE "JEDNOHO ZE ZÁZRAKÚ KINEMATOGRAFIE."
                                        -Roger Ebert, CHICAGO SUN-TIMES

Mistrovské dílo Orsona Wellese (1. místo na seznamu nejlepších amerických filmů podle Amerického filmového institutu) získává ve skvělém hi-def digitálním přepisu, vydanému k 70. výročí, nový oslnivý lesk. Je to skvostná podívaná, dokonale zahraná (mnoha členy Wellesovy společnosti Mercury Players na počátku jejich úspěšných filmových kariér) a režírovaná s neuvěřitelným vizuálním citem. Držitel Oscara® za nejlepší původní scénář (1941) je kronikou bouřlivého života vlivného mediálního magnáta a soustředí se zejména na témata moci, korupce a marnivosti - americký sen, ztracený v záhadě posledních slov umírajícího muže: "Poupě."

Divadelnímu herectví ji naučil Jean Cocteau při práci na hře Psací stroj, pro film ji objevil Luchino Visconti ve snímku Rocco a jeho bratři. Francii dojímala k slzám ve filmu Zemřít na lásku Andrého Cayatta a přiváděla k smíchu v Audiardově Nepije, nekouří, neflirtuje, ale... je upovídaná. Již na konzervatoři o ní učitelé říkali, že může hrát cokoli, a Girardotová skutečně hrála v komediích, dramatech, ve filmu i na divadle, a dokonce také zpívala. Dodnes zůstává nejpopulárnější herečkou francouzského filmu. Annie Girardotová v této knize svým nenapodobitelným stylem, jemuž nechybí vtip a nadhled, hovoří o životě plném emocí a své oddanosti filmu a herecké profesi.

Byl ztělesněním mužného a krásného hlavního hrdiny Ameriky. Ale narodil se v anglickém Bristolu. Proslul jako Cary Grant, ale jmenoval se Archibald Leach. Ženy o něm snily a zbožňovaly ho, několikrát se i oženil, ale byl homosexuál, ač to celý život tajil. 

Cary Grant se stal jedním ze symbolů klasické filmové éry. Natočil přes sedmdesát filmů, z nichž některé vstoupily už navěky do historie. Byl oblíbeným hercem Alfreda Hitchococka, zazářil ve čtyřech jeho klasických dílech. A přitom si ho většina diváků spojí zejména s klasickými komediemi zlaté hollywoodské éry. Jako lehce popletený, a zároveň mužně krásny hrdina okouzloval Katharine Hepburnovou ve filmech, které zná i český divák. 

Pocházel z chudého prostředí, dětství a mládí zrovna šťastné neměl, a tak už jako velmi mladý odjel s Penderovou akrobatickou skupinou do Ameriky, kde se rozhodl zůstat, aby se jednou prosadil jako velký herec. Začal se úspěšně uplatňovat v divadle, ale rozhodl se vydat na druhý konec Spojených států, do Hollywoodu, a proniknout k filmu. Nebylo to lehké, ale dokázal to. Stal se jedním z nejlépe vydělávajících herců v dobách, kdy se za film ještě nedávaly milionové honoráře. Byl průkopníkem v tom, že se po vypršení první dlouhodobé smlouvy už nikdy žádnému filmovému studiu neupsal - a zaplatil za to tím, že Oscara se dočkal až v pokročilém věku za celoživotní dílo, ač by si ho zasloužil už za několik výkonů dříve.

Jak tedy žil? Jaký byl doopravdy? Byl to ten okouzlující popleta, jakého známe z Leopardí ženy? Nebo sebevědomý svůdník z Příběhu z Filadelfie? Anebo rozpolcený utrápený muž na útěku z filmu Na sever Severozápadní linkou? Na to vše odpovídá biografie, kterou právě držíte v rukou.

MARC ELIOT je autorem řady knih přeložených do sedmadvaceti jazyků (do roku 2008, pozn. používateľa). Mimo jiné napsal i životopis Erin Brokovichové nebo oceňovanou biografii Walta Disneyho. Věnoval se ve svém biografickém díle i řade hudebníků, spolupracoval na mnoha dokumentárních filmech o historii filmového a hudebního průmyslu. Přispíva rovněž do několika časopisů.

• Moja matka Terézia Fecková bola krásna mladá žena, ktorá emigrovala do Ameriky z východnej Európy (z časti vtedajšieho rozpadávajúceho sa Rakúsko-Uhorska, ktorá sa dnes nazýva Slovensko). Prišla krátko po začiatku 20. storočia, v podstate ešte dievčatko v otrhaných handrách. Jej rodina bola veľmi chudobná a to malo na ňu veľký vplyv, do konca života sa bála straty. Tvrdila, že jej otec bol profesor, no v skutočnosti bol murárom. Mama jej zomrela, keď bola ešte dieťa. V šestnástich sa vydala za istého mladíka, no zakrátko sa s ním rozviedla, pretože ju vraj bil.

Otec, ktorý bol oveľa vzdelanejší než ona, sa s ňou zoznámil v čase, keď pracovala ako biletárka v divadle Alhambra Theater v Clevelande. Začala sa s ním stretávať a rozhodla sa, že konvertuje z rímskokatolíckeho náboženstva na relatívne voľnejšiu (a možno aj menej známu židovskej rodiny jej milého) kresťanskú vieru. Čoskoro otehotnela a napriek veľkému tlaku svojej rodiny dieťa (môjho brata Arthura) aj  porodila. Arthur starší a Terézia sa zosobášili až neskôr. Otec to urobil pod nátlakom a ja mám podozrenie, že keby nebol taký čestný, opustil by ju. Nie som si istý, či ho mama veľmi milovala, alebo sa jej iba bridil potrat, alebo mala iné dôvody na vstup do manželstva, no napokon si zvolili spoločný život a usadili sa.

• Herec, automobilový pretekár a filantrop Paul Newman (1925-2008) v týchto posmrtne vydaných memoároch - ako sám hovorí - „uvádza veci na pravú mieru” a „rozbíja mýty”, ktoré sprevádzali jeho život a kariéru... Newmanov príbeh sa odvíja v pokornom, miestami humornom rozprávaní prerušovanom úprimným obdivom nad zvratmi, ktoré jeho život nabral, zamyslením sa nad intenzitou jeho vášne k manželke Joanne Woodwardovej, náklonnosťou k deťom a trápením, že ich nedokázal ochrániť pred nástrahami slávy, Newmanov hlas je popretkávaný zápismi od priateľov, príbuzných a kolegov, ktorých spomienky osvetľujú, vďaka čomu sa stal medzinárodným sexsymbolom a čo narúšalo jeho boj s alkoholizmom a so smútkom smerujúcim k tragédii. Tento kolektívny pohľad povyšuje knihu zo skromnej autobiografie na diferencovanejší, ľudský portrét - so „zdanlivou pravdou”, po ktorej Newman túžil, keď nahrával svoj záznam. 

DRSNE ÚPRIMNÉ MEMOÁRE JEDNEJ Z NAJVÄČŠÍCH AMERICKÝCH FILMOVÝCH IKON

A). Paul Newman vo svojich memoároch úprimne opisuje celý svoj život: traumatické detstvo, kariéru, pitie, spomienky na Marlona Branda, Jamesa Deana, Elizabeth Taylorovú, Johna Hustona, ale aj svoje najväčšie herecké roly, intímny život s Joanne Woodwardovou či svoje najvnútornejšie obavy, vášne a radosti.

B). V roku 1986 sa Paul Newman a jeho najbližší priateľ, scenárista Stewart Stern, pustili do výnimočného projektu. Stewart mal zostaviť jeho pamäti. Predstava bola taká, že Newmanova rodina, priatelia a tí, ktorí s ním úzko spolupracovali, podajú svoju výpoveď o hercovom živote. A následne bude Paul Newman spolupracovať so Stewartom a podá svoju verziu príbehu. Jedinou podmienkou bolo, že každý, kto sa zúčastní na nahrávaní, musí byť maximálne úprimný. Rovnaká podmienka platila aj pre samotného Newmana.

C). Projekt trval päť rokov a výsledkom sú neobyčajné memoáre, zostavené z tisícov strán prepisov. Newmanovo rozprávanie je silné, niekedy vtipné, inokedy bolestné, vždy však hlboko úprimné. Rozprávania priateľov z detstva a kamarátov z námorníctva, rodinných príslušníkov a filmových a divadelných spolupracovníkov, ako sú Tom Cruise, George Roy Hill, Martin Ritt a John Huston, ktoré sa objavujú v celom texte, dodávajú Newmanovmu príbehu bohatosť, farebnosť a zaujímavú rôznorodosť.

Biografie zpracovaná formou interview přibližuje život proslulého francouzského filmového herce, režiséra a producenta, který popisuje nejen léta slávy a velkých filmových rolí, ale vrací se i do dětství, vzpomína na německou okupaci, na mizející židovské spolužáky i na osvobození a americké vojáky. Rodina, v níž bylo mnoho absolventů prestižních francouzských škol, z něj chtěla mít vzdělance, ale Pierre Richard tíhl k herectví. Po druhé maturitě dal sbohem vysoké škole a nějakou dobu pracoval v kabaretu a prodával auta. Pak se rozhodl brát hodiny herectví u Charlese Dullina, kde potkával největší jména tehdejší divadelní scény. Tam definitivně zjistil, že není dramatický, nýbrž komediální herec. A tak se zrodil Velký blondýn, věčný smolař a snílek, který se zapsal do srdcí mnoha diváků a patří k legendám francouzské kinematografie.

Pierre Richard (* 16. srpna 1934), rodným jménem Pierre Richard Charles Léopold Defays, pochází z francouzské šlechtické rodiny a k filmu se dostal oklikou přes kabaret a televizi. Po řadě menších rolí se mu podařilo prorazit s filmem Roztržitý (1970), který předznamenal nejen jeho hvězdnou slávu, ale představil i hrdinu, k němuž se často vracel. Typ nesmělého, nepraktického a potrhlého nešiky propracoval téměř k dokonalosti, jak dokládají komedie Život plný malérů (1972), Velký blondýn s černou botou (1972), Hořčice mi stoupá do nosu (1974), Hračka (1976) nebo Jsem nesmělý, ale léčím se (1978). Velkého ohlasu u diváků a kritiky se dočkaly  i snímky Kopyto (1981) a Uprchlíci (1986), v nichž se potkal s Gérardem Depardieuem. Za celoživotní dílo obdržel roku 2006 nejprestižnější francouzskou filmovou cenu César. Richard však není jen herec, nýbrž i úspěšný vinař. V roce 1978 zakoupil venkovskou usedlost ve vinařském regionu Languedoc a za svá kvalitní vína pravidelně sklízí ocenění ve Francii a v zahraničí.

„Můj první dojem z Pierra Richarda? Zářivá bytost, nesmírně inteligentní a vnímavá, ne úplně herec. Umí hrát komedii, je pružný, nosí v sobě dědictví cirkusáků, a hlavně je ohromně zábavný, i když nehraje, což je společný rys pojící velké světové komiky. Od našeho prvního společného zážitku, filmu Kopyto, jsem v něm měl přítele, skutečného přítele. Hned po prvním setkání už jsme nebyli dva herci, ale dva lidé, kteří se mají hluboce rádi. V dětství jsem vyrůstal mezi pěti sourozenci. Film mi vyrobil dalšího bratra na míru. Jmenuje se Pierre Richard.”

                                                                                                        Gérard Depardieu

PS:

...A mimochodom, všetko najlepšie k Vašim meninám, praje Marek, alias classic

▼                                      PRO VŠECHNY PŘÁTELE FILMU                                    ▼

Od prvních pokusů bratří Lumierů před 100 lety přes „továrnu na sny” Hollywood až po Jurský park Stevena Spielberga - velké kino vždy silně fascinovalo lidi na celém světě. Tuto fascinaci se pokouší zachytit Kronika filmu.

81 kalendárií s více než 1000 záznamy popisuje nejdůležitější mezníky světového filmu. Seznamy nositelů Oscara a cen filmových festivalů v Cannes, v Benátkách a v Berlíně doplňují tyto údaje.

Ve více než 2000 článků jsou představena a zařazena všechna významná a úspěšná díla z dějin světového filmu. Filmografie s údaji o zemi vzniku, o režisérovi, autorovi scénáře, kameramanovi, hereckých představitelích a udělených cenách ke každému uvedenému filmu rozšiřují předchozí informace. Příspěvky jsou obohaceny životopisnými údaji o vynikajících osobnostech filmu, citáty a s tím souvisejícími informacemi. Zcela jedinečné jsou nové tabulky kroniky: shrnují nejdůležitější filmy jednoho žánru, režiséra nebo herce.

S 2700 ilustracemi je Kronika filmu současně exkurzí dějinami tohoto média. Fotografie velkých hvězd i hvězdiček v jejich významných rolích, záběry z  natáčení - každý film je obrazově zdokumentován.

▲                                                                                                                              ▲

Jak Město bohů poznamenalo dospívající generaci? Jaký dosah mají jednotlivé zápletky Pulp Fiction? Jakým způsobem různé úhly pohledu přikrášlují skutečnosť v Rašómonu? Kniha rozebíra nejzásadnější díla světové kinematografie a odpovídá na otázky, které si kladou všichni milovníci filmů.

Kniha filmu je nabitá nejen informacemi, ale i filmovými plakáty, všeříkající infografikou a ikonickými scénami. Rozebírá hlavní postavy, zápletky, skryté myšlenky i způsoby, jakými daný film formoval kinematografii a společnost. Věnuje se rovněž známým hercům i režisérům, kteří výrazně ovlivnili svět na stříbrném plátně.

Nezáleží na tom, jestli jste filmový nadšenec nebo jen nevíte, co si večer pustit. Díky této knize získáte inspiraci i jiný pohled na filmy, které již znáte. Připravte si mísu popcornu a pohodlně se usaďte - film začíná!

Clark Gable dorazil do Hollywoodu po velmi neuspořádaném mládí a díky urostlé postavě a prosté svěží osobnosti se z něj zakrátko stal „král velkoměsta”. Byl hazardním hráčem mezi gamblery, velkým pijanem v čase, kdy popíjel snad každý a zdánlivě bez ustání, a milovníkem zástupů nejkouzelnějších dam z té nejpřitažlivější „továrny” na kouzla na celém světě, včetně největší životní lásky Carole Lombardové.

Warren G. Harris podáva ve své knize výjimečně přesný, vskutku probádaný a odhalující portrét jednoho z nejpozoruhodnějších herců v historii filmu, který se důvěrně znal s takovými legendami, jako byla Marilyn Monreová, Joan Crawfordová, Loretta Youngová, David O. Selznick, Jean Harlowová, Judy Garlandová, Lana Turnerová, Spencer Tracy a Grace Kellyová. Zároveň na nás dýchne čilý ruch a půvab i výstřelky Hollywoodu v polovině století.

• Žádná hvězda zlatého věku filmu nevyvolávala tak bezprostřední sympatie. Gableovo mužné osobní kouzlo přivádělo ženy k mdlobám a mužům nevadilo. Vypadal totiž jako správný chlapík, který si na nic nehraje. Zřetelně to potvrzuje i jeho věcný životopis z pera Warrena G. Harrise.

• Warren G. Harris napsal kritikou uznávané životopisy Caryho Granta, Audrey Hepburnové, Sophie Lorenové a dalších. Žije v New Yorku (v roku 2002)

Ježiš Nazaretský predstavuje dominantnú postavu v západnej civilizácii už viac než 2000 rokov, odkedy žil a zomrel v rímskej Palestíne v 1. storočí. Postupne sa stal ústrednou postavou aj v nastupujúcej globálnej kultúre. Jeho príbeh sa počas storočí po jeho smrti pretransformoval na rôzne vizuálne formy a je preto logické, že s nástupom „pohyblivých obrázkov” sa stal jedným z prvých námetov pre filmových tvorcov.

Kniha amerického profesora religionistiky a filmového kritika W. Barnesa Tatuma je dôslednou analýzou zobrazovania postavy Ježiša Krista vo filme a zároveň je osobitým pohľadom na dejiny svetovej kinematografie.

Autor si pre svoj rozbor „Ježiša vo filme” vybral zásadné diela strieborného plátna. Opisuje okolnosti ich vzniku a venuje sa forme i obsahu Ježišovho príbehu na plátne s osobitým dôrazom na scenáristické využitie evanjelií. Skúma, akými prostriedkami je Ježiš zobrazený ako filmová postava, ktoré výroky sprevádzajú jeho stvárnenie a zároveň sumarizuje a hodnotí reakcie verejnosti i kritiky. Aj keď uznáva umelecké či kinematografické kvality jednotlivých snímok, dôraz kladie na ich biblický, historický a teologický rozmer. Filmoví tvorcovia, ktorí sa odvážili priviesť Ježiša na strieborné plátno, čelili skutočne náročnej úlohe a aj vďaka nim je jeho miesto v kultúre rovnako veľké ako v cirkvi. 

• Neobyčajne podnetná kniha pre všetkých záujemcov o dejiny svetovej kinematografie i pre ľudí, pre ktorých je dôležitá osoba Ježiša Krista a jeho príbeh.

• Tvorba filmových plakátů je stará jako film samotný. Plakáty zpočátku poukazovaly na téma propagovaného filmu: od dobrodružství a romantiky až po napínavé a mrazivé horory. Poté, s nástupem fenoménu filmových hvězd, začaly prodávat zejména hollywoodský životní styl.

• Tato kniha, plná plakátů z nejrůznějších částí světa a všech období filmové tvorby, je podrobnou historií jednoho z nejzajímavějších reklamních médií. Obsahuje kapitoly zaměřené na tvůrce plakátů, vývoj stylů, vliv politiky a ideologie i na to, jakou roli ve vývoji filmového plakátu hrála komerce.

• Je to zábavná, poučná a strhující cesta po kinematografii, umění a obchodu, který láká miliony diváků do pokladen kin.

• Oproti původnímu vydání kniha obsahuje i 16 nových stran o vývoji českého a slovenského filmového plakátu!

Počínaje Hitchcockem a Dalím a konče Peckinpahem a Lynchem je historie filmu plná mistrovských děl, která nikdy nespatřila světlo světa. Kniha Nejslavnější filmy, které nikdy neuvidíte odhaluje fascinující - a mnohdy srdceryvné - příběhy váhavých kroků těchto projektů od chvíle, kdy dostaly zelenou, až k branám filmového hřbitova.

Poutavý přehled filmových „co kdyby” začíná na úsvitu současné kinematografie snímkem Charlieho Chaplina Návrat ze svaté Heleny a končí krachem projektu Tonyho Scotta Postdamer Platz po režisérově sebevraždě v roce 2012. Zavede vás do zákulisí více než padesátky „ztracených” filmů a ozřejmí vám, proč se nikdy nedobraly své konečné podoby.

Odhalte přepečlivé připravy, které provázely projekty režisérů Raye Harryhausena (Válka světů) a Stanleyho Kubricka (Napoleon). Zjistěte, proč se k divákům nedostal film Brazzaville, pokračování slavné Casablanky, nebo sci-fi hororový příběh Stevena Spielberga Noční nebe. A přečtěte si, jaké sny se nepodařilo uskutečnit autorům stíhaným čas od času nepřízní osudu, Timu Burtonovi a bratrům Coenovým. Nejslavnější filmy, které nikdy neuvidíte vám detailně představí všechny překážky, s nimiž se museli potýkat - od nepochopení ze strany studií a nesmyslných zápletek až po předčasná úmrtí hvězd.

Strhující historky z vývojového pekla doprovázejí výňatky ze scénářů, storyboardů, ukázky vizuálních návrhů a okénka z přeživší části natočeného materiálu. Kromě toho všechny nedokončené filmy doplňují originální plakáty z dílen uznávaných umělců včetně Akiko Stehrenbergerové (Funny Games, Polibek prokleté duše) a Heatha Killena (Věčný svit neposkvrněné mysli, Neopouštěj mě).

Kniha Nejslavnější filmy, které nikdy neuvidíte je bezmezně poutavá alternativní historie stříbrného plátna a zcela zásadní četba pro všechny milovníky filmu.

FILM A PROJEKCIA

Výber 50 najznámejších svetových režisérov predstavuje slávnych filmárov z takmer storočných dejín filmu, ktorí svojimi filmárskymi majstrovskými dielami určovali normy. Či už ide o strihové umenie Jeana-Luca Godarda, nadčasovú komiku Jacquesa Tatiho, lakonickú romantiku Akiho Kaurismäkiho, alebo o psychologickú spoločenskú satiru Woodyho Allena - každé malo rozhodujúci význam pre ďalší vývin filmu, bez ohľadu na to, či išlo režisérom primárne o zábavu, kladenie otázok o spoločnosti, či o premenu estetických ideálov.

50 NAJZNÁMEJŠÍCH SVETOVÝCH REŽISÉROV:

• 50 zaujímavých esejí

• 50 strán faktografických prehľadov

• komentáre a vysvetlivky

• slovníček

• register

• vyše 300 farebných vyobrazení

• odkazy na umenie, odporúčanú literatúru, film, hudbu

WERNER HERZOG (5. září 1942), vlastním jménem Werner H. Stipetić, se narodil chorvatským rodičům v Mnichově, ale vyrůstal v malé bavorské vesničce nedotčené moderními technologiemi. Ve dvanácti letech poprvé viděl promítat film a ve čtrnácti začal pěšky poznávat Německo. Studoval literaturu a historii v Mnichově, později absolvoval filmový seminář v Pittsburghu na Duquesne University. Studia však nedokončil, místo toho cestoval a živil se různými pracemi včetně jezdce na rodeu. V roce 1963 založil produkční společnost Werner Herzog Film Productions, aby si udržel nezávislost. Za svou filmovou kariéru natočil více než padesát filmů. Působil však také jako spisovatel, herec, scénarista a operní režisér. Spolupracoval mimo jiné s divadlem v Bayreuthu a milánské La Scale. V jeho hraných i dokumentárních filmech a knihách se odráží sympatie k zvláštnímu a ojedinělému způsobu života často na odlehlých místech naší planety nebo mimo normy moderní západní společnosti.

ČERVEN 1979:

Werner Herzog se vydává do jihoamerické džungle natočit film Fitzcarraldo, příběh muže, sen a jeho realizaci. Natáčení se mění v dobrodružství. Deník Wernera Herzoga Dobývaní marnosti je záznamem existenciálního zážitku a pokračujícího konfliktu s představitelem hlavní role Klausem Kinským, který se stále hlouběji dostává do své role Fitzcarralda.

Filmy Sedm samurajů, Rašomón, Správce Sanšó či Písečná žena, tvůrce jako Akira Kurosawa, Kon Ičikawa, Kendži Mizoguči, Jasudžiró Ozu, Hiroši Tešigahara, Masahiro Šinoda si spojujeme se zlatou érou japonského filmu padesátých  a šedesátých let 20. století. Z dlouholetého autorova odborného zájmu o tuto látku čerpá třináct esejů obsažených v této knize. Všímají si úzkého vztahu japonského filmu k literatuře, rozdílů i shod mezi literárním obrazem a obrazem filmovým, mezi postavou literární a postavou filmovou a poukazují na specifický zdroj japonské filmové imaginace - princip klasického japonského dramatu kabuki, nó a bunraku. Vedle pečlivého rozboru filmové techniky se soustředí i na kulturní zvyky a životní styl a přibližují tak svět japonského filmu optikou samotné kulturní tradice, která ho zrodila. Na jejím pozadí vyznívá o to překvapivěji srovnání se současnými trendy v japonském filmu, jimž se věnuje esej závěrečný.

„Všichni jsme už někdy cítili vděčnost za to, čím nás obohatilo výjimečné umělecké dílo, a uvědomovali jsme si před ním svou vlastní nedostatečnost, ale jen málokdo umí tento pocit popsat stejně důvtipně a otevřeně jako Dyer.”

New York Review of Books

„Je k tomu, abychom si plně vychutnali Dyerův výkon, vůbec nutné film znát? Nebylo by nakonec nejlepší, kdybychom Zónu četli zcela nepřipravení, jako román napsaný coby spontánní a silně nesoustředěný audiokomentář k filmu natolik bláznivému, že ani nemůže existovat?”

New York Times

„Nejinspirativnější kniha o filmu za mnoho let.”

New Republic

„Lidé od kamery” nebývají obvykle tak slavní a všeobecně známí, ač jejich přínos k věhlasu divácky oblíbených či kritikou uznávaných filmových děl a jejich oslavovaných režisérů či aktérů je nepominutelný a často klíčový. Stoprocentně to platí o Jaromíru Šofrovi, jehož filmová tvorba sahá od 60. let minulého století do nedávne současnosti. Spolupracoval s význačnými režiséry jako například Věrou Chytilovou, Karlem Kachyňou, Janem Němcem, Evaldem Schormem, Otakarem Vávrou, Jiřím Krejčíkem, Hynkem Bočanem a zejména s Jiřím Menzelem, spolužákem z FAMU a celoživotním přítelem. S ním spoluvytvořil patnáct oceňovaných děl. Dnešní osmdesátník, akademický profesor, má za sebou i úspěšnou pedagogickou dráhu na katedře kamery pražské FAMU, včetně působení na prestižní Columbia College v Chicagu, a dodnes se aktivně angažuje „ve službě krásné kinematografii” při digitalizaci starších filmových snímků. Do historie československého a českého filmu se zapsal především svým osobitým novátorským přístupem ke snímaní filmových scén, jimž v mnoha ohledech předčil svou dobu.

Tato monografie přibližuje osobnost Jaromíra Šofra nejen jako spolutvůrce nestárnoucích filmových děl. Kromě stěžejní kapitoly věnované jeho profesní tvorbě a hojně proložené jeho vysvětlivkami a hodnotícími reminiscencemi přínaší též jeho obrazy vzpomínek z dětství a mládí či z profesních let strávených v pilném a cílevědomém hledání ideálního filmového obrazu. O všestrannosti uměleckého nadání Jaromíra Šofra výmluvně svědčí i zařazení ukázek z jeho básnické tvorby, pojednání o jeho hudebním umění, stejně jako výběr z malířské tvorby v podobě pětačtyřiceti reprodukcí olejomaleb vzniklých v jeho domácím ateliéru.

Nula! Divnej ksicht! Ohyzda! Takhle častovaly Jeana-Paula Belmonda francouzské divadelní kapacity v jeho začátcích a směle mu prorokovaly: „Nikdy nebude na divadelní scéně nebo ve filmu držet žádnou ženu v náručí.” Nemohly se mýlit víc. V jeho objetí skončily všechny krasavice světového filmu, včetně obávaných italských tygřic, jako byly Claudia Cardinalová, Sophia Lorenová a Gina Lollobrigida.

V této osobité vzpomínkové knize Belmondo vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni - boxu, rychlých autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku.

„Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle - uběhly stejnou rychlostí, jakou jsem řídil auta.”

• Príbeh filmu a filmových žánrov

Vývoj filmu a filmové žánre od avantgardných filmov až po animované

• Od Hollywoodu po Bollywood

Diela najväčších svetových režisérov, hodnotenie najvýznamnejších filmov všetkých čias a filmy z celého sveta - od Austrálie až po Zimbabwe.

• Ako sa robí film

Od ponuky scenára až po premiéru - kto, čo, kde, kedy - životný cyklus jedného filmu