Amarcord

Pokial je tento film z Felliniho diel najlahsie pochopitelnym, tak normalne mam strach pustit sa do jeho dalsich filmov. Toto je moj prvy film, ktory som od Felliniho videl a zase az tak moc nadseny som nebol, ale tak dalo sa. Na jednej strane sa mi pacil ten lahky humorny styl natacania v obdobi pocas a aj mimo druhej svetovej vojny, rozpory v rodine, hlavne hadky a posmesky medzi synom a otcom, ale mozno na druhej strane mi tam chybala akasi vaznost, akokeby to bolo vsetko take samozrejme a normalne. Priklad podobneho filmu, ktory sa mi pacil na 100% je BIO RAJ (1988) od Giuseppa Tornatoreho, kde film posilnila nadherna hudba Ennia Morriconeho a mozno mi podobna hudba chybala v Amarcorde... 26.03.2009 ____ Pupella Maggio - (Miranda Biondi - Tittaova matka) +++ Armando Brancia - (Aurelio Biondi - Tittaov otec) +++ Bruno Zanin - (Titta) +++ Ciccio Ingrassia - (Teo) +++ Nando Orfei - (Pattaca - Tittaov strýko) +++ Giuseppe Ianigro - (Tittaov starý otec) +++ Hudba: Nino Rota +++ (26.03.2009)

Dolce far niente aneb jak vklouznout do nostalgických střevíček od oscarového ševce Felliniho. Vynikající hudba Nino Roty umocňuje poutavost chaotické procházky po provinční piazze přímořského městečka 30.let. Divákovým očím se v hlučném italském spektáklu nabízí posmutnělé i žertovné reminiscence na dětství a dospívání, kousavě satirické postřehy na účet katolického kléru a maloměšťáctví nebo barvité figurky z latinsky cholerického těsta. Můj první FF mě zaujal i svou rozvolněnou formou, netradiční strukturou vyprávění, které postrádá linearitu, a až obsesivním zachycením palčivých témat adoscelence. Fellini je spíše architektem vlastního kuriózního světa, kde vypravěč oslovující publikum funguje jako průvodce muzeem v paměti zasutých, imaginací vyšperkovaných vzpomínek, které se jako kapky slévají do zemitého celku. 9/10 (04.08.2007)

Scénář: Federico Fellini, Tonino Guerra .. Krásný, jako větřík lehký, hořkosladký film. Film, který se může zdát stejně prázdným jako plným - ostatně jako většina Felliniho filmů. S onou nejednoznačnou náplní jsem zde musel chvíli bojovat. Nebyl jsem totiž tak unesen jako z dříve viděného Sladkého života. Rozhodně je Amarcord snadnější na pochopení a nabízí zajímavý vzpomínkový pohled do mistrova zasněného bezstarostného mládí a na strasti dospívání v předválečné fašistické Itálii. (07.04.2005)

Asi nejzasadnejsi (a tudiz zaroven nejprehodnocenejsi) barevny Fellini a jeho autobiograficke vzpominky na dospivani. Na to, co to je, to relativne slo, ale bohuzel sledovani silene italske rodinky a vsudypritomnych hysterickych italu neni moje idealni predstava traveni casu. Mnohem vic me chytla Tornatoreho podobne ladena Malena, kde mate alespon diky Monice na co cumet. "I bet you dip a cock even in your morning coffee." 5/10 (19.09.2011)

Podľa môjho názoru absolútna špička Felliniho tvorby, je to jeho najlepší film. Felliniho návrat do fašistického Ríma, nespočetné množstvo figuriek vytvárajúcich úžasný celok musí osloviť azda každého. Pravdou je, že je to jeho najzrozumiteľnejší film. Jeho poetika, babie leto, humor, konkubíny či nadŕžaní chlapci... a scéna muža na strome ako žiada o ženu sú niečo najbáječnejšie, čo som v kinematografii zažil. Tento film je jednoducho úžasný ! (14.03.2007)