classic

Film byl uveden v soutěži na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1984, na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu, na Mezinárodním filmovém festivalu v Soluni, na Festivalu du Nouveau Cinéma v Montréalu a na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě. V roce 1985 byl uveden na festivalu Sundance, na Mezinárodním filmovém festivalu v São Paulu a v roce 2013 na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu.

Film je směsicí skutečnosti a fikce. To je patrné i v mýtu o snech zelených mravenců. Werner Herzog tvrdí, že si ho vymyslel. Wandjuk Marika však uvedl, že zelení mravenci jsou ve skutečnosti totemová zvířata domorodých kmenů. Motiv snů existuje u kmene, který žije poblíž Oenpelli (Severní teritorium).

Hlavním místem natáčení bylo vnitrozemí poblíž města Coober Pedy v Jižní Austrálii. Kromě školených herců Werner Herzog angažoval jako neprofesionální herce také domorodce z místního kmene.

Hudba, kterou Hirayama (Kódži Jakušo) poslouchá ze svých kazet, je hlavním motivem filmu. Wim Wenders popisuje způsob, jakým si Hirayama vybírá hudbu, kterou poslouchá: „Možná lpí na minulosti. Ale lpí tak trochu i na svém mládí a tu hudbu miluje. Ráno si přesně vybírá, co bude ten den poslouchat. A není to náhodné.“ Wenders označil Lou Reeda za „mocný hlas ve filmu“.

Film je hojně zmiňován v románu Jonathana Coea „The Rain Before It Falls“ (2007), v němž jsou dvě z postav identifikovány jako komparzisté, kteří se objevují v popředí v jedné z prvních scén filmu (cca čas 8:25).

Obě verze filmu jsou v USA k dispozici na disku Blu-ray od společnosti Kino Lorber Studio Classics (v licenci společnosti The Walt Disney Company a současného držitele autorských práv, společnosti ABC).

Původní verze filmu byla v roce 1985 kompletně restaurována Národním archivem Britského filmového institutu. V recenzi časopisu New Statesman byl restaurovaný film označen za „jeden z největších britských regionálních filmů“ a podle kameramana Christophera Challise za „jeden z nejkrásnějších filmů, které kdy byly natočeny na anglickém venkově“.

David O. Selznick nechal film přestříhat a některé scény navíc natočil v Hollywoodu pod vedením režiséra Roubena Mamouliana, aby vznikla verze známá jako Divoké srdce (1952). Selznickovy změny spočívaly především v doplnění filmu: prologu, vysvětlujících scén (často doslova, se štítky nebo nápisy na předmětech) a více detailních záběrů jeho manželky Jennifer Jones (Hazel). Nejznámější ze změn jsou scény na konci, kdy Jones údajně nese ochočenou lišku – v dodatečných scénách je liška zjevně plyšová hračka. Selznick také vyškrtl několik scén, které podle něj neměly dostatečný dramatický dopad, přičemž některé z nich byly hlavními body zápletky. Michael Powell ve svých autobiografiích tvrdil, že Selznick z původního filmu ponechal jen asi 35 minut a že vše ostatní v americké verzi natočil Mamoulian.

Ačkoli se podílel na natáčení, Davidovi O. Selznickovi se hotový film nelíbil a zažaloval The Archers, Powellovu a Pressburgerovu produkční společnost, aby jej změnila. Soudní spor sice prohrál, ale zjistil, že má právo film pro americkou premiéru změnit.

Film vznikal v koprodukci s americkým producentem Davidem O. Selznickem, který měl zálibu diktovat svým režisérům pod vlivem amfetaminu dlouhé a rozvláčné poznámky a zaplavoval produkci připomínkami, z nichž většina byla ignorována.

Natáčení filmu Gone to Earth, který byl natočen v Technicoloru, začalo 1. srpna 1949. Studiové natáčení probíhalo v Shepperton Studios v Sheppertonu v hrabství Surrey, zatímco většina filmu se natáčela na mnoha místech v okolí Much Wenlock v hrabství Shropshire. Jako komparzisté byli najati mnozí místní obyvatelé, například sbor z místního metodistického kostela, který se ve filmu objevuje.

Snímek se někdy promítal společně s dřívějším dokumentárním filmem Volcano: An Inquiry Into the Life and Death of Malcolm Lowry (1976).

O natáčení filmu existují dva dokumenty: Gary Conklin natočil film Notes from Under the Volcano (1984) a film Observations Under the Volcano, který režíroval Christian Blackwood.

Hlavní natáčení začalo 8. srpna 1983 v mexické vesnici Yautepec de Zaragoza, kousek od Cuernavacy.

Na konci 50. let adaptoval autor románu „Under the Volcano“ Malcolm Lowry svůj román do podoby scénáře a pokusil se získat pro jeho produkci společnost Metro-Goldwyn-Mayer, která byla najata na adaptaci románu F. Scotta Fitzgeralda „Něžná je noc“. Studio odmítlo a Lowry v roce 1957 zemřel. V roce 1962 získal opci na román herec Zachary Scott, ale po jeho smrti prodala vdova práva bratrům Robertu a Raymondu Hakimovým.

Reedice DVD byla vydána 23. září 2008 a vydalo ji StudioCanal. Blu-ray edice od Orange Studio vyšla v roce 2021.

Sergio Leone chtěl trojici znovu využít pro svůj film Chytrák a dva společníci z roku 1975, ale tohoto westernu se zúčastnila pouze Miou-Miou (Marie-Ange).

Po smrti Patricka Dewaereho (Pierrot) 16. července 1982 se film v následujícím týdnu vrátil do první třicítky nejnavštěvovanějších filmů ve Francii, když již překročily hranici 5 milionů diváků, a v posledním červencovém týdnu 1982 se dostal do první patnáctky. V první třicítce se udržel až do poloviny září 1982. Buzíci nakonec zaznamenaly obrovský úspěch a ve Francii se na ně prodalo 5 726 031 vstupenek, z toho 1 148 239 v Paříži, což z nich učinilo třetí největší hit roku 1974 po Emmanuelle a Robinu Hoodovi. Ve Spojených státech a Kanadě film vydělal 771 540 amerických dolarů.

Trailer k filmu je parodií na seriál Les Shadoks (od r. 1968).

Některé pasáže z knihy, která vyšla v roce 1972, nejsou ve filmu uvedeny. V knize jsou uvedeny další informace o postavách: pětadvacetiletý Jean-Claude (Gérard Depardieu) se jmenuje Jean-Claude Beau stejně jako jeho otec (velmi pohledný muž v černém saku, vězeň, kterého nikdy nepoznal); rodiče jeho matky byli obchodníci na dělnickém předměstí (prodejna rádií, žehliček atd.) a ona je prostitutka (měla ho, když jí bylo 16, jeho otci 18). Pierrotovi (Patrick Dewaere) je 20 let a je o 15 kilo lehčí než jeho kamarád a sám se narodil „neznámé matce“. Marie-Ange (Miou-Miou), narozená v roce 1947, je dcerou Victoire a Grégoira Bretêcheových, hodinářů v Le Puy. Je hubená a má velmi malá prsa; své rodiče neviděla pět let, mezitím její otec zemřel. Pierrot je na rozdíl od filmu nejzdatnější v posteli a také on v jedné části příběhu sodomizuje Jeana-Clauda. Marie-Ange jim ostříhá vlasy nakrátko, aby je nikdo nepoznal. Ukradnou Porsche.