Réžia:
Michael CurtizKamera:
Arthur EdesonHudba:
Max SteinerHrajú:
Humphrey Bogart, Ingrid Bergman, Paul Henreid, Claude Rains, Conrad Veidt, Sydney Greenstreet, Peter Lorre, Dooley Wilson, Joy Page, John Qualen (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Jeden z najkultovejších hollywoodskych filmov všetkých čias sa odohráva počas II. svetovej vojny na neokupovanom území Maroka, v Casablance. Tá sa stala prestupnou stanicou pre utečencov a členov odboja, ktorí sa pred hrozbou nacizmu snažia utiecť z Európy. Casablanca je však aj rajom pre špiónov, zradcov a podvodníkov, snažiacich sa vyťažiť čo najviac z vojnovej situácie. Centrom nočného života mesta, ale aj miestom, kde sa vybavujú dôležité obchody, predávajú víza, dokumenty a informácie, je Rickov bar. Jeho majiteľom je Američan Rick Blaine, muž, ktorý sa obrnil cynizmom, aby dokázal na tomto kolotoči ľudských osudov prežiť a zostať pritom nad vecou. To sa mu však darí iba dovtedy, kým do jeho baru i života opäť nevstúpi Ilse, s ktorou kedysi v Paríži prežil osudovú lásku. Ilse ho pred ich plánovaným útekom z okupovaného Pariža bez vysvetlenia opustila. Teraz sa s Rickom znovu stretáva a chce jeho prostredníctvom získať tranzitné víza. Ilsa totiž do Casablancy pricestovala so svojím manželom Victorom Lászlóm, vodcom odboja, ktorý musí utiecť do Ameriky. Rick tak zrazu stojí pred dilemou: riskovať krk kvôli žene, ktorá ho v minulosti zradila, alebo zachovať si vlastnú neutralitu? Situácia sa však pre zmení, keď zisťuje, aké dôvody pred rokmi Ilsu viedli k úteku z Paríža. Film získal troch Oscarov - za najlepší film, réžiu i scenár - a vďaka charizme svojich postáv i melodramatickému príbehu sa natrvalo zapísal do zlatého fondu kinematografie. (STV)
(viac)Videá (3)
Recenzie (718)
We´ll always have Paris. Viděla jsem ji popáté. Včera poprvé na velkém plátně. Filmová loď vplouvá do přístavu jménem Casablanca, láska vchází do Rickova American Café, dialogy jiskří na pozadí válečných zvěrstvev, která jsou tak blízko... ale jakoby za oponou. Když politika vstupuje bez zaklepání do lidských osudů, známé omnia vincit amor neplatí. V kině to najednou přestala být " ta legendární" Casablanca, ke které apriori přistupujeme jako k stříbrným příborům, které obdivujeme ve vitrině, ale nepoužíváme k jídlu...Zázračně se proměnila, najednou kalnedář ukazuje rok 1943, odkládáme klobouk a promítač právě pustil neobyčejný film o ideálech, za které stojí bojovat. Cynický Američan je v hloubi duše sentimentální, oportunistický kam-vítr-tam-plášť Francouz v srdci patriot, éterická norská víla tvrdá jako křemen, Němci si bez vyzvání sedají k nejlepšímu stolu a Čechoslovák snoubí hrdost a odvahu. Velký svět v malém městě, kde tři už jsou společnost. Curtiz upsal duši ďáblu, ale vyplatilo se. Casablanca nestárne. ()
Scénář: Julius J. Epstein, Philip G. Epstein, Howard Koch .. Uff, další, dá se říct filmová povinnost je za mnou.. Casablanca – ve své době centrum utečenců z válečné Evropy, čekajících na možnost dostat se do svobodné Ameriky. Jen je tu trochu moc horko, dusno a intriky s korupcí na každém rohu... Také to dlouho na romantický film nevypadá. Spíše výborné drama, místy lehce komediální, jindy zase smutnější a celkově dost sentimentální. A asi po půl hodině se ti dva zase osudově setkají. Dál už je to navíc pěkně pocukrované: „Líbej mě jako by to bylo naposled.“ Ach jo, další zajímavý film, kterému zdá se mi romantika a milostný trojúhelník spíše ubírá, ale jak nás dějiny filmu už mnohokrát přesvědčily, bez ní by se spousta filmů prostě neobešla. Zní to zde možná divně, když je tohle „prý“ nejlepší (romantický) film všech dob Hm, to těžko! Prostě se mi jen více líbila ta neslazená část, ale bude to zejména tím, že tíhnu k válečné tématice a hlavně druhé světové válce, jejíž atmosféra zde byla zachycená velmi dobře. 75%. ()
"Jsem jen chudý úplatný úředník." Filozoficky zaujímám neutrální postoj k čemukoli, stejně jako profesionální cynik Rick Blane, ale jeho výjimky potvrzující pravidlo jsou poněkud jiný - alkohol a Ilsa. On mohl prožít druhou světovou válku v poklidu svýho baru v Casablance, ale místo toho konečně zaujal postoj ke světovýmu dění, přičemž mne donutil zasednout na dřevěnou židli pravěkýho kina a, s připitomělým výrazem ve tváři, se kochat tím nejkýčovitějším filmem světa. ()
As time goes by... Ta nejkrásnější osudová žena a ten nejcharizmatičtější cynik na sebe narazili jednou a došlo k událostem, které změnily jak svět kolem nich, tak svět v jejich nitrech. A když se ukázalo, jak dokáže být celá zem osudově malá, nebyly následky o nic méně závažné. Chci zažít svou vlastní Casablancu a chci se stát součástí přesně takové nadčasové dvojice. I když nikdy nebudu Bogart a nikdy nebudu moci prokázat odvahu a lidskost tak zásadně. Takže si nadávejte na klišé jak je libo. Všechna totiž mají svůj počátek a ten je právě tady. V Casablance, kam utíkají za druhé světové války uprchlíci ze všech koutů světa... ()
Místo, kam Hitlerovy kruté prstíky ještě nedosáhly. Kult, který ovšem vznikal jako další z řady pásových příspěvků, s dějem sériové výroby, navíc ani režisér pořádně neovládal angličtinu a scénář byl zatraceně děravý. Přesto Casablanca i po letech vtahuje a láká, stejně tak to bude i třeba za dvacet let. ()
Galéria (126)
Zaujímavosti (152)
- Velikost a délka řádů na uniformě kapitána Renaulta (Claude Rains) se mění. (SeanBean)
- Ve filmu zazní zmínka o nacistických koncentračních táborech. V roce 1942 však neměla o koncentračních táborech ponětí většina obyvatel Evropy. (artcha)
- Film vycházel z divadelní hry, jejíž tvůrci byli inspirováni výletem do Evropy koncem 30. let, kdy se setkali s lidmi prchajícími před Hitlerem a čistkami. (ČSFD)
Reklama