Zaujímavosti (118)
Čokoláda (2000)
- Režie filmu byla původně nabídnuta Janu Svěrákovi. Toho ale téma nezaujalo a odmítl jej podobně jako další filmy Ostrovní zprávy (2001) a Pravidla moštárny (1999), které poté režíroval Lasse Hallström. (Dodmund)
Pravidlá muštárne (1999)
- Původně byla režie nabídnuta Janu Svěrákovi, ten ale odmítl. Poté, co film viděl, zalitoval, že tuto nabídku nepřijal. (Specs)
Talent pána Ripleyho (1999)
- Film byl zásadní pro vzestup české trikařské společnosti Universal Production Partners (UPP), která před ním pracovala především na tuzemských snímcích jako Pelíšky (1999) nebo Z pekla štěstí (1999), ovšem po něm se na svém poli začala postupně stávat nepřehlédnutelnou a čím dál tím úspěšnější i mezinárodně. Její ředitel Vít Komrzý tehdy komentoval, že tato práce vlastně byla "shoda šťastných okolností i náhoda, která přála připraveným. Když v létě před dvěma lety začal Honza Svěrák připravovat Tmavomodrý svět, přivezl si z Londýna pana Dennise Lowea, což je supervizor vizuálních efektů. (...) Pak ale Jan Svěrák projekt na určitý čas přerušil a právě v té době Dennise Lowea oslovil Anthony Minghella, který chystal Ripleyho. A protože je v kompetenci supervizora vizuálních efektů navrhnout místo, kde je chce realizovat, a protože se Dennis během naší spolupráce přesvědčil, že UPP funguje, navrhl Prahu. Byl to pro produkci asi šok, ale Dennis se za nás zaručil, a tak jsme začali na Ripleym pracovat a udělali jsme v Praze víc než polovinu vizuálních efektů. (...) Minghella věřil Dennisovi. Řekl mu, jaké má požadavky, a už se nestaral o to, jak a kde je naplní. Když jsme začínali, řekl mi Dennis: 'Vítku, budu to dělat s vámi, ale musí to dopadnout, protože když ne, vám nikdo nic nevyčte, ale já budu mít problémy.' Proto jsme také cítili takovou odpovědnost a věděli jsme, že nemám právo něco pokazit." (NIRO)
Dobrý Will Hunting (1997)
- Nabídku režírovat tento film dostal český režisér Jan Svěrák. Ten ji však odmítl. (cihlenka)
Kolja (1996)
- Jan Svěrák komentoval, že na tomto filmu "jsem mnoho věcí dělal poprvé. Byl jsem poprvé producentem velkého filmu a do poslední chvíle jsem si nebyl jist, jak velká ostuda z toho bude. Poprvé od školy jsem musel denně mluvit rusky. A poprvé od FAMU jsem točil s kameramanem, se kterým jsem se musel teprve sehrát. Nejhorší tedy byl první týden - bylo to, jako když se ladí orchestr. Teprve druhý týden se začalo hrát. Málokdo pak viděl v tomto kraji tak soustředěně pracující štáb. Bylo to i tím, že ti kdo četli scénář, se báli, aby ho nějakou svou chybou nepokazili. A ti, kdo ho nečetli, se zase báli, aby na to nikdo nepřišel." (NIRO)
Kolja (1996)
- Pavel Taussig komentoval odlišnost výsledku od svého původního námětu: "Vytvořil jsem kostru příběhu, ale hlavního hrdinu jsem viděl jinak. Výsledné dílo patří Zdeňkovi a Janu Svěrákovým. Zdeněk Svěrák stvořil Františka Louku, dal mu profesi, povahu, vstřícný vztah k žená, způsob oblékání, svou postavu i tvář, prostě všechno. Podobné je to i s celkovou atmosférou příběhu. Je to jako když na stavbu dovezete cihly, písek, vápno a stavitel z toho všeho postaví krásnou stavbu." (Zdroj: ČSFD)
Kolja (1996)
- Děkovná řeč Jana Svěráka, přebírajícího Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, byla připravena téhož dne u snídaně, v symbióze se Zdeňkem Svěrákem. Její znění: "Milý Oscare, celou minulou noc jsem byl vzhůru, protože jsem kvůli tobě nemohl spát. Byl jsem zvědavý, kam se na konci tohoto večera dostaneš. A pojedeš do Prahy! Ty nevíš, kde to je... je to uprostřed Evropy. A tohle je tvoje nová rodina: můj tatínek, který napsal scénář, producent Eric Abraham... a Kolja. Slibujeme ti, že se za náš další film nebudeš muset stydět a jednoho dne ti možná, možná uděláme bratříčka. Děkuji." (NIRO)
Kolja (1996)
- Stella Zázvorková (maminka) vzpomínala: "Velmi zajímavé bylo pozorovat spolupráci otce a syna. On si tatínka klidně postavil do latě a ten před ním stál jako malý chlapec, klopil oči a říkal: 'No, asi to neumím.' A on na to: 'Tak se snaž!'" A něco jako veselá příhoda z natáčení? "Těch bylo skutečně mnoho. Například vzpomínky na vysilující natáčení v Úštěku. Zdeněk Svěrák visel pět hodin vysoko na žebříku, jištěn z druhé strany kaskadérem. Já byla dole a najednou vidím, že ten člověk, co ho měl jistit, taky stojí dole. Tiše jsem to řekla Honzovi, ten vstal a zavolal nahoru: 'Táto, je tam ten kaskadér?' A seshora se ozvalo: 'Já nevím, já spím!'" (NIRO)
Kolja (1996)
- Tehdejší novinář a pozdější úspěšný producent a režisér Tomáš Hoffman bedlivě sledoval Jana a Zdeňka Svěrákovy během jejich předoscarové hollywoodské pouti. Část dne před samotným udílením popsal svého času takto: "Tradiční sobotní setkání s režiséry nominovaných filmů přilákalo do sálu akademického kina na Wilshire Boulevardu tisícovku diváků. Pestrá směsice novinářů, několika desítek akademiků z výboru pro volbu nejlepšího zahraničního filmu (letos měl rekordních pět set členů), studentů filmových škol a intelektuálních podivínů, kteří milují evropské filmy (a nenávidí komerční Hollywood), zaplnila sál do posledního místečka. Atmosféra je vřele nekomerční. Moderátor dopoledne, režisér Norman Jewison (Šumař na střeše, Jesus Christ Superstar, Pod vlivem úplňku) ve svém úvodním, překvapivě nenávistném projevu odsoudil současnou studiovou produkci jako bezduchou přehlídku počítačových speciálních efektů a jiných 'laciností'. Nominované filmy jsou prý naproti tomu snímky plné krystalického, nevykalkulovaného umění se skutečně humanistickým poselstvím. Češi intelektuálové, kteří Koljovi vyčítají přílišnou, téměř hollywoodskou emotivní vypočítavost a polopatickou doslovnost, by se nestačili divit. Když Jan Svěrák poprvé dostal slovo, aby podle zvyklostí poděkoval všem spolupracovníkům, nezaváhal a slavného režiséra se svým typickým ironickým výrazem upozornil, že v Koljovi počítačová grafika je. 'V tom případě velmi dobrá,' opáčil za bouřlivého smíchu celého sálu Jewison a raději na jeviště rychle pozval dalšího nominovaného režiséra." (NIRO)
Kolja (1996)
- V čase vzniku následujícího filmu Tmavomodrý svět (2001) režisér Jan Svěrák vzpomínal, jak mu dal Kolja zabrat i PO svém vzniku: "Začala velká honička. Celý rok 1997 jsem jezdil po světě a dělal práci, která je po kapkách příjemná a po velkých dávkách smrtelná - setkával se s médii. V každé zemi je agentura, která tyhle věci organizuje. Přivezla nás tam vždycky asi na dva dny a sestavila program tak, aby naší přítomnosti co nejvíc využila. Což znamenalo, že jsme od devíti od rána do šesti do večera seděli v jedné místnosti a poskytovali rozhovory. Novináři postávali přede dveřmi a po půl hodině se na nás střídali. Nejkratší takovýhle výlet jsem podnikl do Říma. Tam jsem strávil pět hodin, udělal deset rozhovorů a nestihl si dát ani kafe. (...) Kromě té Itálie jsem byl ve Francii, v Holandsku, Anglii, Německu, Rakousku, Kanadě a celý měsíc ve Spojených státech. Tam těch rozhovorů bylo 285. Absolvoval jsem telefonickou tiskovou konferenci pro Koreu, Japonsko a Austrálii - to už jsem radši seděl doma a dělal totéž po telefonu. Sedět někam skoro třicet hodin, tam ze sebe vysypat odpovědi a pak zase letět zpátky, na to jsem už prostě neměl sílu." A co na tom bylo nejobtížnější? "Že jsem musel pro každého novináře vypadat svěží. Přitom otázek, které mi mohli klást, byl omezený počet. Na co se také ptát cizince, od kterého jste viděli jeden film a o jehož zemi jen tušíte, že žila v komunismu a teď už ne. A tak chtěli vědět, jaké je to spolupracovat s tatínkem, jaký byl Andrej a jak jsme ho našli. Po jednom dni se obvykle všechny otázky vyčerpaly a já pak přesto musel předstírat, že jsem tenhle dotaz ještě neslyšel, jsem jím mile překvapený a hledám tu nejlepší formulaci. A to je hrozné. To si pak člověk připadá jako prostitut." (NIRO)
Kolja (1996)
- Příbytek Františka Louky (Zdeněk Svěrák) toužil režisér Jan Svěrák situovat do bytu ve věži domu na rohu Malostranského náměstí a Mostecké ulice v Praze. Patřil rodině režiséra Zdeňka Podskalského, ale režisér od ní nedostal povolení k natáčení. (raininface)
Kolja (1996)
- Pro detailní záběry (např. rozpohybované zlaté šupinky ve skleničce barvy při scéně na hřbitově) najal Jan Svěrák svého spolužáka z FAMU, známého reklamního režiséra Ivana Zachariáše. Pro natáčení těchto scén se používala speciální, menší klapka. (Haller)
Kolja (1996)
- Jan Svěrák chtěl do role hrobníka obsadit Bolka Polívku. Zdeněk Svěrák ale nesouhlasil a vynutil si Ondřeje Vetchého. (Pierre)
Kolja (1996)
- Jako ideální představitelku zpěvačky Kláry si Jan Svěrák představoval nejdříve Magdu Vašáryovou. Nakonec ji ztvárnila Libuše Šafránková. (Whikki)
Kolja (1996)
- Představitel Kolji Andrej Chalimon byl nalezen Janem a Zdeňkem Svěrákovými v agentuře Nikity Michalkova (Moskva). Je jedním z prvních dětí devadesátých let - narodil se 1. ledna 1990. (Whikki)
Lotrando a Zubejda (1996)
- Zdeněk Svěrák původně napsal pohádku pro svého syna Jana, který ale odmítl pohádku režírovat. (GASTON73)
Akumulátor 1 (1994)
- O mnoho let později režisér Jan Svěrák odpověděl na otázku čtenáře časopisu Premiere zda měl chuť někdy nafackovat nějakému herci: "Jiřímu Kodetovi. Ve filmu Akumulátor 1 hrál umírajícího a pak i mrtvého otce hlavní představitelky. Pořád frfňal a když si přihnul, začal mně a kameramanovi nadávat. Odporovat mu nemělo cenu, tak jsme pokaždé útrpně čekali, až se té žluči zbaví. Já se tím v noci tak trápil, že jsem došel k rozhodnutí, že jestli to zase udělá, tak ho vyvezu výtahem na osvětlovací lávku pod stropem ateliéru, tam ho, sušinku, ohnu přes provazové zábradlí a řeknu mu, že ho příště zabiju. Co bych dělal v případě, kdyby mi tam řekl něco jako: 'Tak mě zab, ty hovado nenadaný, ani na to nemáš ty ......!' to jsem ani nedomyslel. Nebylo to naštěstí třeba. Druhý den byl pan Kodet jako vyměněný. Někdo z produkce prý volal k nim domů. Co ale paní Kodetové řekl a co ona pak svému muži, to se asi nedozvíme. Ale můžeme si myslet, že mu tenkrát zachránila život." (NIRO)
Akumulátor 1 (1994)
- V období premiéry snímku řekl Jan Svěrák o památném záběru šneků na silnici toto: "Dva šneci se podle scénáře měli současně otočit za projíždějícím autem. Původně jsme je chtěli animovat na počítači, ovšem z finančních důvodů jsme celý problém napřed konzultovali s cvičitelem zvířat. Byl to skutečný odborník a brzy přišel na to, že se šneci otočí za zvukem obyčejného tlesknutí. Normálního člověka by to nenapadlo, ale tihle profesionálové zkouší všechno - zvonečky, klaksony, šimrání a spoustu jiných věcí. Náš cvičitel byl geniální a my jsme nakonec mohlli natočit šneky v reálu a bez triků." O mnoho let později přiznal, že šneci "byli ze silikonu a pod sebou měli takovou tyčku, posouvali jsme je po kusu umělé silnice. Nejtěžší bylo ji pak v postprodukci navázat na tu skutečnou." (NIRO)
Akumulátor 1 (1994)
- V čase premiéry filmu Jan Svěrák komentoval svůj vztah k populárním bedýnkám: "Nemám televizi rád! Spotřebuje tísíce hodin programů, které se vyrábějí za málo peněz, aby jich mohlo být hodně. Obrazně řečeno, je jedno, co tam najelete, hlavně když to teče. Přesto, kdykoliv jdu kolem puštěné televize, zastavím se a začne mi pomalu klesat čelist. Dívám se na ni tak dlouho, dokud mě někdo neodtáhne. Ten pořad může být o čemkoliv, třeba o housenkách, které mění barvu nebo o nové metodě obrábění kovů... hypnotizován obrazovkou zůstanu stát a mírně řečeno civím. Mnoho lidí tímto způsobem pomalu umírá. Od té doby, co bylo vynalezeno rádio, stojí svět za hovno. Lidé už se nescházejí a nepovídají si. Nežijí svůj vlastní život a pouze pasivně přihlížejí, jak někdo žije za ně. Bydlím na sídlištěi a večer vidím z okna stovky pokojů, osvícených televizní obrazovkou. Při střihu ze světlého na tmavý záběr všechny obrazovky společně 'mrknou'. To je úžasný pohled. Za všemi těmi okny sedí lidé, zhroucení ve svých sedačkách. Skeptik by to mohl považovat za dokonalý obraz naší civilizace." (NIRO)
Akumulátor 1 (1994)
- Na základě diváckého dotazu popsal Jan Svěrák záběr se žárovkou, kterou Zdeněk Svěrák (Fišárek) rozsvěcí pouhým dotykem ruky: "Tím jsme se trápili hodně dlouho. Táta trénoval rozsvěcení žárovky pod dohledem člověka nadaného skutečně mimořádnými schopnostmi. Po několika týdnech dokázal vlákno žárovky natolik zahřát, že slabě žhnulo. Když jsme to ale natočili, na plátně nebylo vidět nic. Pro filmový materiál to svítilo málo, tak jsme si museli pomoct trikem. Použili jsme žárovku na 24 voltů, jaké se používají z bezpečnostních důvodů třeba ve výtazích, protože takhle nízké napětí vám neublíží. Táta měl nalepené dráty s oholenými konci na bříšku ukazováku a prsteníčku. Když trik předvedl a měl ukázat holou dlaň na kameru, někdo ležící na podlaze mu za dráty rychle zatáhl. Ty se utrhly z dlaně a zajely do rukávu." (NIRO)
Súvisiace novinky
Ocenění 55. ročníku MFF Karlovy Vary
28.08.2021
Dnes večer proběhlo slavností zakončení 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Hlavní cenu letošního festivalu si vysloužil snímek v koprodukci Srbska, Francie, Lucemburska… (viac)
Karlovarský festival startuje se Zátopkem
19.08.2021
55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začíná již zítra. Odstartuje světovou premiérou nového českého filmu režiséra Davida Ondříčka Zátopek, který je věnován legendárnímu atletovi… (viac)
Zemřela Libuše Šafránková
09.06.2021
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)
Ceny české filmové kritiky – výsledky
02.02.2020
Nejlepším filmem roku 2019 byl českými kritiky zvolen road movie Staříci. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal kromě nejvyššího ocenění na 10. Cenách české… (viac)
14. Festival krátkých filmů Praha se blíží
21.01.2019
Příběhy nepoddajných žen z oblasti Amazonie, filmy oslavující a reflektující tvorbu fenomenálního švédského režiséra Ingmara Bergmana, kraťasy sekce La Quinzaine z Cannes, enfant terrible… (viac)
Režisér
| Filmy | |
|---|---|
| 2022 |
Betlehemské svetlo |
| 2017 |
Po strnisku bosý |
| 2014 |
Traja bratia |
| 2010 |
Kuky se vrací |
| 2007 |
Vratné lahve |
| 2001 |
Tmavomodrý svět |
| 1996 |
Kolja |
| 1994 |
Akumulátor 1 |
Jízda |
|
| 1991 |
Obecná škola |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2013 |
Proso - opereta DJC (koncert) |
| 2010 |
Film o filmu: Mamas & Papas II - Jak se točily velryby (TV film) |
| 2004 |
Tatínek |
| 1986 |
Vesmírná Odysea II (študentský film) |
| 1985 |
Však su vinař (študentský film) |
| 1984 |
Sbohem, nádražíčko (študentský film) |
| Relácie | |
|---|---|
| 1992 |
Písničky divadla Sklep |
| Divadelný záznam | |
|---|---|
| 2012 |
České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1988 |
Ropáci (študentský film) |
Producent
| Filmy | |
|---|---|
| 2022 |
Betlehemské svetlo |
| 2017 |
Po strnisku bosý |
| 2014 |
Traja bratia |
| 2010 |
Kuky se vrací |
| 2007 |
Tajnosti |
Vratné lahve |
|
| 2001 |
Tmavomodrý svět |
| 1996 |
Kolja |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2004 |
Tatínek |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 2022 |
Betlehemské svetlo |
| 2017 |
Po strnisku bosý |
| 2010 |
Kuky se vrací |
| 1994 |
Akumulátor 1 |
Jízda |
|
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2004 |
Tatínek |
| 1985 |
Však su vinař (študentský film) |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1988 |
Ropáci (študentský film) |
Herec
| Filmy | |
|---|---|
| 2017 |
Po strnisku bosý |
| 2008 |
Hlídač č. 47 |
| 2007 |
Na vlastné nebezpečenstvo |
| 2004 |
Román pre ženy |
| 2001 |
Rebelové |
Tmavomodrý svět |
|
| 1997 |
Nejasná správa o konci sveta |
| 1995 |
Válka barev |
| 1987 |
Nejistá sezóna |
| Seriály | |
|---|---|
| 2012 |
Vyprávěj - a.z. |
Jugoslávie - a.z. (S04E03) |
|
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2022 |
Film o filmu Betlémské světlo (TV film) |
| 2019 |
Soud nad českou cestou (TV film) - a.z. |
Svěrák a Uhlíř - padesát let spolu (TV film) |
|
Česká reklama: Úsvit kapitalismu |
|
| 2017 |
Film o filmu: Po strništi bos (TV film) |
Jan Svěrák: Lekcia filmu (TV film) |
|
| 2010 |
Film o filmu Kuky se vrací (TV film) |
Film o filmu: Mamas & Papas II - Jak se točily velryby (TV film) |
|
| 2007 |
Film o filme: Vratné fľaše (TV film) |
Film o filmu Tajnosti (TV film) |
|
| 2004 |
Tatínek |
| 2001 |
Svět podle Svěráka - tmavomodrý (TV film) |
| 2000 |
Sametová kocovina |
| 1998 |
V centru filmu - v teple domova (TV film) |
| 1996 |
Film o filmu: Kolja |
| 1994 |
Film o filmu Akumulátor |
| 1989 |
Služební cesta podporučíka Svěráka |
Hosť
Kameraman
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2010 |
Film o filmu: Mamas & Papas II - Jak se točily velryby (TV film) |
Súvisiace novinky
Ocenění 55. ročníku MFF Karlovy Vary
28.08.2021
Dnes večer proběhlo slavností zakončení 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Hlavní cenu letošního festivalu si vysloužil snímek v koprodukci Srbska, Francie, Lucemburska… (viac)
Karlovarský festival startuje se Zátopkem
19.08.2021
55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začíná již zítra. Odstartuje světovou premiérou nového českého filmu režiséra Davida Ondříčka Zátopek, který je věnován legendárnímu atletovi… (viac)
Zemřela Libuše Šafránková
09.06.2021
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)
Ceny české filmové kritiky – výsledky
02.02.2020
Nejlepším filmem roku 2019 byl českými kritiky zvolen road movie Staříci. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal kromě nejvyššího ocenění na 10. Cenách české… (viac)
14. Festival krátkých filmů Praha se blíží
21.01.2019
Příběhy nepoddajných žen z oblasti Amazonie, filmy oslavující a reflektující tvorbu fenomenálního švédského režiséra Ingmara Bergmana, kraťasy sekce La Quinzaine z Cannes, enfant terrible… (viac)
Fanklub
(3 634)- Tosim režisér
- RHK režisér
- Phobia režisér
- _Berunka_ režisér
- hippyman režisér
- johnys režisér
- Sonnery režisér
- Vodnářka režisér
- eileen režisér
- Slartibarkfast režisér
- silentname režisér
- heyda režisér
- freelex režisér
- freelex scenárista
- Shiffty režisér
- Ištván87 režisér
- Kimon režisér
- Čulo režisér
- L-V režisér
- kllarick režisér