Reklama

Reklama

Jan Svěrák

Jan Svěrák

nar. 06.02.1965 (59 rokov)
Žatec, Československo

Zaujímavosti (109)

Vratné lahve (2007)

  • Šlo o první film, ve kterém se Jan Svěrák rozhodl pro jiného distributora na DVD. Konkrétně zaměnil Bontonfilm za Magicbox. Velmi brzy také vydal všechny předchozí filmy v reedici u nového distributora. (mnaucz)

Vratné lahve (2007)

  • Režisér Jan Svěrák do úlohy lisovača v samoobsluhe Úlisného najskôr navrhnutého Jana Budaře nechcel, pretože v takýchto filmových úlohách bol obsadzovaný často. Ale, keď sa herec, ktorého do tejto úlohy pôvodne chcel, nemohol zúčastniť filmovania, predsa sa len rozhodol Budaře obsadiť. (Raccoon.city)

Vratné lahve (2007)

  • Počas natáčania dostal režisér Jan Svěrák zápal pľúc. Filmovanie muselo byť prerušené na tri týždne a kvôli tomu sa veľmi skomplikovala scéna s balónom. Miesto, ktoré bolo zvolené, zarástlo a narýchlo sa hľadalo iné. (Raccoon.city)

Vratné lahve (2007)

  • Jan Svěrák velmi rád do svých filmů zakomponová melodie Antonína Dvořáka ze symfonie „Z Nového Světa“. Ani tento film není, podobně jako například Obecná śkola (1991), výjimkou. (vyfuk)

Obsluhoval som anglického kráľa (2006)

  • Velmi komplikovaný vývoj snímku shrnul Jaroslav Sedláček v roce 2006 takto:
    - 1986: První opravdu doložitelná zmínka o tom že se pracuje na filmové adaptaci "Anglického krále". Vedoucí 1. dramaturgické skupiny na Barrandově Jiří Blažek oznamuje, že režisérem filmu bude Karel Kachyňa.
    - Květen 1990: Filmové studio Barrandov kupuje filmová práva na Hrabalův román. Opční právo má na čtyři roky.
    - Leden 1993: Barrandov je privatizován společností AB Barrandov, nicméně práva na "Anglického krále" nejsou z rozhodnutí ministerstva kultury součástí privatizace.
    - Prosinec 1993: Hrabal prodává filmová práva rovným dílem společnostem Perathon Film (producent Joseph Vilsmaier) a Studiu Sirotek (Jiří Sirotek). O rok později Perathon Film prodává svůj podíl Sirotkovi. Režisérem filmu má být Karel Kachyňa, scenáristou Václav Nývlt, jehož podpis najdeme mj. pod Ostře sledovanými vlaky (1966).
    - Duben 1995: Sirotek podepisuje s Hrabalem dodatek k původní smlouvě, který mu umožňuje volný výběr scenáristy i režiséra.
    - Červen 1995: Sirotek oslovuje ke spolupráci Jiřího Menzela. Ten svůj vstup do projektu podmiňuje souhlasem Kachyni, ten je však proti, proto Menzel od projektu odstupuje.
    - Prosinec 1995: Kachyňa znovu kupuje od Hrabala práva. Ve smlouvě se praví, že Hrabal "neuzavřel a neuzavře" žádnou podobnou smlouvu s někým dalším. Režisér spojuje své síly se společnostmi Fronda Film (Jiří Pomeje) a Whisconti (Pavel Melounek, David Prudký). Opční právo mají na pět let.
    - Leden 1996: Jiří Menzel se domnívá, že Kachyňa o látku ve skutečnosti nestojí, protože točí jiné filmy a seriály, a podepisuje s producentem Sirotkem smlouvu na scénář a režii "Anglického krále". Vzápětí poté Kachyňa veřejně oznamuje svůj prosincový obchod. Menzel se setkává s Hrabalem a ten podpis pod smlouvou pro Kachyňu a společnosti Fronda Film a Whisconti odvolává. Právníci se přetahují, na čí straně je právo.
    - Červen 1996: Menzel dokončuje první verzi scénáře. Hrabal ji opatřil připomínkami, které Menzel zohledňuje do druhé verze. Podle Sirotka se začne točit na jaře 1997.
    - Leden 1997: Sirotek spojuje síly s televizí Nova. Přípravné práce na filmu mají začít od dubna 1997.
    - Únor 1997: Po pádu z okna nemocnice umírá Bohumil Hrabal.
    - Červen 1997: Menzel vydává tiskové prohlášení, v němž Sirotka obviňuje ze lží, povodů a nemravného chování. Práva, která Menzel pro Sirotka získal od Hrabala za 50 tisíc korun, Sirotek prodal Nově za 4,5 milionu Kč. Nova chce vedle filmu natočit i seriál, což je pro Menzela nepřijatelné. Od projektu odstupuje a veřejně se omlouvá Kachyňovi.
    - Říjen 1997: Objevuji se zprávy, že se chystá spojení obou konkurenčních projektů.
    - Listopad 1997: Sňatek z rozumu se odkládá. Pro látku se hledá nový režisér.
    - Červen 1998: Poprvé se v souvislosti s "Anglickým králem" zmiňuje jméno Jana Svěráka.
    - Červenec 1998: Menzel sešvihal Sirotka na festivalu v Karlových Varech proutkem.
    - Srpen 1999: Umírá Václav Nývlt. Vladimír Železný odchází s "novou" Novou na Barrandov, práva na "Anglického krále" zůstávají společnosti ČNTS.
    - Leden 2000: Práva kupuje od společnosti ČNTS producent Rudolf Biermann.
    - Březen 2000: V tisku se objevuje informace, že "Anglického krále" se ujme scenáristicko-režijní tandem Petr Jarchovský a Jan Hřebejk. Jan Svěrák to komentuje slovy: "Přeji kolegům hodně úspěchů, ta látka je prokletá."
    - Únor 2004: Scenárista Evžen Gogela se dostal se svojí adaptací "Anglického krále" mezi pět nejlepších scénářů v soutěži o Cenu Sazky. Biermann protestuje u organizátorů, neboť vlastníkem práv je on, a Gogela je nucen ze soutěže odstoupit.
    - Březen 2004: Umírá Karel Kachyňa.
    - Duben 2004: Společnost AQS kupuje od Biermanna práva na film.
    - Červenec 2004: Hřebejk oficiálně potvrzuje svůj úmysl natočit Anglického krále.
    - Srpen 2004: Jiří Sirotek umírá na infarkt. Hřebejk odstupuje od projektu.
    - Září 2004: Majitelé práv paralelně oslovují ohledně možné spolupráce režiséry Jana Svěráka a Jiřího Menzela.
    - Říjen 2004: Menzel podepisuje smlouvu o smlouvě budoucí, zároveň se zavazuje napsat nový scénář.
    - Květen 2005: Menzel podepisuje smlouvu na film.
    - Listopad 2005: Na oficiální tiskové konferenci je představen projekt filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Producenty filmu jsou společnosti AQS a Bioscop.
    - Březen 2006: První klapka.
    - Červen 2006: Film, jehož rozpočet činí 84,5 milionuKč, je dotočen.
    - Prosinec 2006: Slavnostní premiéra v pražském kině Lucerna.
    - Leden 2007: Snímek je uveden do široké distribuce. (NIRO)

Obsluhoval som anglického kráľa (2006)

  • Před natočením filmu samotného předcházel letitý boj o filmová práva na dílo Bohumila Hrabala. Začalo to na konci 80. let, kdy film chtěl zrealizovat Karel Kachyňa. Po revoluci se práva dostala producentovi Jířímu Sirotkovi, který ale počítal na režii s Jířím Menzelem. V polovině 90. let se do sporu vložil Bohumil Hrabal, který prodáná práva prodal skupině lidí okolo Karla Kachyňi. Mezitím práva na film získala TV Nova od Jířího Sirotky. Ta nejdříve film nabídla Janovi Svěrákovi, nakonec se na poslední chvíli rozhodla pro Jiřího Menzela. (Zdroj: Rozmarná léta českého filmu) (Shakaar)

Tatínek (2004)

  • Sám Zdeněk Svěrák k filmu řekl: "Má-li někdo syna kameníkem, má nejlepší pomník ve vsi. (...) Kdo jiný mě zná víc než můj kluk, a ten Martin Dostál (...) byl zase takovej dotěrněj kladeč nepříjemných otázek. Myslím, že to zafungovalo a je to pěkný pomník. Neměl jsem právo cenzora, do obsahu jsem nezasahoval." (NIRO)

Tatínek (2004)

  • Spolurežísér Jan Svěrák vzpomínal: "Zjistil jsem, že přestože jsem vystudoval dokument, nikdy jsem žádný nenatočil a nevím si s tímhle formátem moc rady. Pozval jsem tedy ke spolupráci Martina Dostála, který sice dokument nevystudoval, zato jich už asi dvacet natočil. Dohodli jsme se, že tátu vezmeme na místa, která byla pro jeho život důležitá, a tam ho, rozjitřelého vzpomínkami, budeme zpovídat." (NIRO)

Výplata (2003)

  • Scénář filmu prošel i rukama českého režiséra Jana Svěráka, který o něm chvíli uvažoval, ale nakonec jej odmítl: "Měl výborný začátek, ale ten konec byl tak blbě americkej... když má příběh zajímavý jen začátek, tak to je konec." (NIRO)

Nevesta cez internet (2001)

  • Jan Svěrák v čase premiéry filmu, se kterým nakonec neměl nic společného, vzpomínal: "Jez a Tom Butterworthové přišli už někdy v roce 1993 za Ericem Abrahamem s dvoustránkovým námětem. Dohodli se a Eric je angažoval, aby pro nás napsali z toho námětu scénář. Zdálo se, že by to mohlo být pro mě, protože látka byla o konfliktu slovanství a západního světa. Čili bych v tom mohl uplatnit svůj úhel pohledu coby cizince. V době, kdy jsme dokončovali Kolju, v zimě 1995, bráchové přijeli do Prahy, bavili jsme se o tom, co by v příběhu mělo být a co ne, oni pak odjeli do Moskvy na průzkum a napsali první verzi scénáře. Mě na příběhu bavila první část, než přijedou ti 'příbuzní' a začne vlastně jiný film. Tam to bylo jasné. On je průměrně zabezpečený, stydlivý Angličan, a tak si těžko doma najde krásnou a žádoucí partnerku, když jsou v jeho okolí všichni takoví... vychladlí. A pro Rusku to je zase obrovská příležitost dostat se z marasmu 'Divokého východu'... a hlavně je to pravda! Tyhle věci se dějí. Stejně tak si dokážu představit, že mu v korespondenci lže, že mluví anglicky, a když přijede, Angličan s hrůzou zjistí, že mu nerozumí ani slovo. Než ji pošle zpátky, dívka má pár dní na to, aby si ho podmanila jaksi mimoslovně, což je velmi filmové, pravdivé a vzrušující. Jenže to, co se začalo dít potom, že se dozvíme, že je to všechno léčka a že tam přijedou její dva kumpáni... no, stal se z toho normální thriller, který jsem už viděl mockrát. Tam už to není originální, tam už je to opsané. A to už mě nezajímalo." (NIRO)

Rebelové (2001)

  • Od prvotního nápadu natočit muzikálovou love story z konce šedesátých let až k začátku natáčení uběhlo pět let, což tehdy režisér Filip Renč komentoval jako "festival ztraceného času. Už jsem vůbec nedoufal, že to zrealizuju. Několikrát jsem měl polovinu rozpočtu pohromadě, ale tu druhou ne a ne sehnat. Nedokázal jsem najít slušného producenta, který by mě podržel, jako má třeba Gedeon, Honza Svěrák nebo Hřebejk. Měl jsem hroznou smůlu na různé blázny, kteří se tvářili, že chtějí vstoupit do filmu, vodili mě po večírcích, nechávali se se mnou fotit a přitom nikdy ty peníze neměli a ani pro to nechtěli nic udělat. Za tu dobu mi nevyšlo několik filmových projektů a ten, který už jsem skoro hodil do koše, najednou vstal z mrtvých." (NIRO)

Tmavomodrý svět (2001)

  • Na rozhořčení diváka, týkající se skutečného záběru bombardovaného města ve chvíli, kdy zazní věta "...dělali jsme doprovod Američanům..." Jan Svěrák krátce po premiéře odpověděl: "Nejste sám, komu tenhle záběr vadí. Náš producent Eric Abraham ho k smrti nenávidí, a ještě pořád mi nabízí kazety s jinými možnostmi. Ten záběr přitom prošel počítačem, všechny bomby, co tam padají, jsou umělé a pozadí je dokolorováno - město do modrozelena a výbuchy do oranžova. Špatná kvalita obrazu měla jaksi dodat autentičnosti a navázat na záběry okupace Československa v úvodu filmu, které vznikly podobnou metodou. Ale nespojuje se to a působí to jenom jako technický nedostatek. Co s tím udělám, teď vážně nevím. Buď ten záběr nahradíme jiným, nebo se s ním naučíme žít." (NIRO)

Tmavomodrý svět (2001)

  • Výběr z poznámek v "deníčku" režiséra speciálních efektů Miloše J. Kohouta, zveřejněném v časopisu Cinema:
    - 6. dubna 1997: Schůzka s Honzou Svěrákem v klubu Mišmaš. Nedávno přiletěl se států s Oscarem a je při chuti. Chvilku se coural kolem kaše a pak mi prozradil, že dostal nápad na film o československých pilotech v Británii. Bylo zvláštní, jak to do toho podniku hezky zapadalo - dokonce tam měli takovou tu londýnskou červenou budku.
    - 17. června: Sešli jsme se s Honzou v kavárničce u Malostranského náměstí. Bylo nádherné počasí, v nedalekém kostele nádherně zpíval sbor a my jsme se v té kýčovité kulise předběžně dohodli na spolupráci. Honza mi už dřív přinesl scénář a teď se ptal, jestli jsem v něm našel něco, co se nedá natočit. Samozřejmě, že nenašel - když člověk logicky myslí, dá se natočit všechno.
    - 29. února 1998: Dneska jsem náhodou viděl pár záběrů z jednoho cizího filmu, který se teď u nás točí, a to je neuvěřitelný, co s tím provádějí. Měli herce na modré klíčovací ploše, ale protože to přeexponovali, modrá je teď příliš světlá a kluci od počítačů se nemají čeho chytit. Tihle "odborníci" za kamerou mě fascinují - myslí si, že jejich chyby jdou opravit v počítači. Nejdou! Natáčení trikových scén musí být dopředu pečlivě promyšlené a dokonale zrealizované, jinak je člověk v háji.
    - 19. ledna 2000: Byli jsme se podívat v jednom pražském studiu, které se Honzovi nabízí na postprodukci. Chlubili se, že za sebou mají zkušenosti s triky pro Američany. Na místě se pak ukázalo, že šlo o béčkové videofilmy. Byli hrozně sebejistí, a když nám pouštěli svoji práci, nadýmali se pýchou. Řekl jsem jim: "Pěkný... takovej lepší Playstation." Ztuhli a jak prý to myslím. Tak jsem vstal a přesně jim ukázal, kde mají jaké chyby... Pak jsem jim řekl, že takhle se triky dělat nedaj, a odešli jsme se rovnou dohodnout do UPP."
    - 22. února: Začínám vyrábět první scénu - jakoby autentický záběr fotokulometu z křídla letadla. Musí být hotový už v dubnu, ještě předtím, než Honza začne točit. Ten záběr si totiž sám zahraje, protože bude v jedné scéně s herci promítán na plátno.
    - 4. dubna: Udělali jsme projekci toho záběru z křídla a spousta lidí vůbec nepoznala, že je to trik - mysleli si, že je to skutečný archivní záběr! Kam ten svět spěje, když už ani sami filmaři nepoznají podvod...
    - 2. května: Navrhl jsem Honzovi, že si pro scénu, ve které vybuchuje vlak s cisternou benzinu, postavíme model 3:1 - a fakt ze železa. S tím by se dalo nádherně pracovat - po výbuchu by se to doopravdy zvedlo ze země (to benzinové výbuchy dělají). No paráda by to byla! Honza se na mě tak zvláštně podíval - v očích se mu odrážely ty peníze, co by to stálo - a klidně zašeptal: "Hollywoode, na to zapomeň!"
    - 7. června: Dneska jsme točili záběr, ve kterém z pohledu pilota proletíme plameny, když vybouchne cisterna s benzinem. Ty plameny by se daly udělat naživo v počítači, ale vždycky je lepší udělat naživo všechno, co se jenom dá. Takže jsem sedl s kameramanem do vrtulníku, že proletíme těsně nad výbuchem. Poprvé se to nepovedlo - když to bouchlo, byli jsme ještě moc daleko. On se totiž Honza strašně bál, že nás zabije, a nechal to odpálit moc brzy. Šel jsem k pyrotechnikům a řekl jim: "Až Honza řekne 'pal', ignorujte to. Spusťte to, až když uslyšíte anglický 'fire'." Takže jsme odstartovali znovu, já zařval 'fajr!' a dvěstěkilometrovou rychlostí jsme vletěli přímo do ohně. Nádhernej záběr!
    - 7. července: U té dnešní scény nouzového přistání se mi líbí, že lidi nebudou vůbec tušit, kde je podvod. Už včera jsem si totiž předtočil podklady - trávu, mraky na obloze, kouře, kupky sena, plašící se koně a podobně. Někdy koncem roku to všechno proženeme počítačem a budeme si s tím hrát jako se skládačkou. Vsadím se, že nikdo nepozná, že od Spitfiru létají falešné drny, natož pak že kupky sena jsou ve skutečnosti malinkaté a není to ani seno, ale kvůli perspektivě tenká stébla ze starých slamníků.
    - 12. srpna: Herci měli padla už před měsícem, ale já jsem teprve včera skončil s trikovejma dotáčkama. Kameraman Martin Šácha málem skončil taky. Byli jsme na Moravě a točili v osmi tisících metrech ze dvou letadel. Točím, točím, rozhlédnu se a koukám, že je nikde nevidím. Zeptám se svého pilota a ten ani netuší, kam se poděli. Martin mi pak říkal, že nás volali vysílačkou, ale my nic neslyšeli, a když jsme vysílali sami, nedostali jsme žádnou odpověď. Teprve po přistání jsme se dozvěděli, že Martinovi v těch osmi tisících metrech chcípnul motor. Šli dolů klouzavým letem a začali se připravovat na nouzák - jako Vojtíšek ve filmu. Naštěstí jim motor ve dvou tisících metrech znovu naskočil. To člověka zamrazí... teprve zpětně si uvědomuju, jaké to muselo tenkrát být. Asi bych byl jako stíhací pilot věčně podělaný strachy.
    - 11. listopadu: Už od září jsem v UPP a děláme na počítačích. Je to v podstatě mravenčí práce. Dáváme záběry dohromady jako skládačky - přidáváme mraky, kouře, dráhy střel, množíme letadla. Někdy je potřeba upravit i záběr, ve kterém sice není trik, ale naopak je tak perfektní, že vypadá uměle. To ho pak rozostříme nebo roztřeseme."
    - 9. února 2001: Zdánlivě nekonečná práce se blíží ke konci. Finální verze záběrů si každý týden vypalujeme na film a kontrolujeme je s Honzou v kině. Ani na sebekvalitnějším monitoru totiž nelze odhalit některé nedokonalosti, na plátně je ale vidět každá sebemenší chybička. Když je Honza spokojený, podepíše UPP předávací protokol, pokud se nám něco nelíbí, předělávám záběr v počítači tak dlouho, dokud není dokonalý. (...) Ještě se nám nestalo, že bychom se pohádali. Máme totiž dokonalou režii - když se neshodujeme, hodíme si korunou. (NIRO)

Tmavomodrý svět (2001)

  • Střihač Alois Fišárek, který s Janem Svěrákem pracoval už od Obecné školy (1991) komentoval "šéfovo" sezení na dvou židlích: "Teď je zároveň režisér a producent, což není žádná legrace. Každý se ho totiž na všechno ptá. I já, když jsem potřeboval půjčit kousek natočeného negativu, jsem musel žádat přímo jeho. 'A proč já?' zeptal se mě rozmrzele. 'Jsi producent, ty to musíš rozhodnout.' - 'No jo,' zamyslel se Honza, 'tak v tom případě ne.' Oba jsme věděli, že jako režisér by mi ho klidně půjčil. Jako producent si ale uvědomil, že negativ je vzácná věc, kterou nesmí pustit z ruky." (NIRO)

Tmavomodrý svět (2001)

  • Jeden z osmi vrtulníků, použitých při natáčení, pilotoval specialista na letecké záběry Frederic North, který měl za sebou i práci pro Stevena Spielberga. Jan Svěrák vzpomínal na jednu památnou scénu: "Francouzský vrtulník nesl kameru přímo pod čenichem a v kabině měl zabudované hned dva monitory - jeden pro Frederica a druhý pro kameramana, aby mohli záběry během letu společně komponovat. Když se natáčel subjektivní pohled pilota, který startuje proti lesu s přetíženou stíhačkou a skoro při tom lízne vrcholky stromů, Frederic letěl tak nízko, že kamerou jednu špičku smrku urazil. Objektiv byl osleplý od smůly a bylo nutné někde rychle přistát. Frederic našel v lese úzký průsek a v něm starou asfaltovou silnici. Na ni taky s vrtulníkem dosedl - běžící rotor se do průseku vsunul asi tak těsně jako topinka do opékače. Kameraman vyběhl pod svištící vrtuli, aby sklo kamery očistil, a najednou, kde se vzala, tu se vzala, na konci asfaltky se objevila červená Fiesta. Paní za volantem vypadala dost překvapeně: vrtulník na lesní cestě asi nečekala. Kupodivu ale nezastavila a jela dál. Jen se v autě opatrně přikrčila, a když podjížděla roztočenou vrtuli, zavřela oči. Frederik nad tím kaskadérským kouskem jenom zakroutil hlavou a s francouzským přízvukem ucedil: 'People are crazy!'" (NIRO)

Súvisiace novinky

Ocenění 55. ročníku MFF Karlovy Vary

Ocenění 55. ročníku MFF Karlovy Vary

28.08.2021

Dnes večer proběhlo slavností zakončení 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Hlavní cenu letošního festivalu si vysloužil snímek v koprodukci Srbska, Francie, Lucemburska… (viac)

Karlovarský festival startuje se Zátopkem

Karlovarský festival startuje se Zátopkem

19.08.2021

55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začíná již zítra. Odstartuje světovou premiérou nového českého filmu režiséra Davida Ondříčka Zátopek, který je věnován legendárnímu atletovi… (viac)

Zemřela Libuše Šafránková

Zemřela Libuše Šafránková

09.06.2021

Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)

Ceny české filmové kritiky – výsledky

Ceny české filmové kritiky – výsledky

02.02.2020

Nejlepším filmem roku 2019 byl českými kritiky zvolen road movie Staříci. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal kromě nejvyššího ocenění na 10. Cenách české… (viac)

14. Festival krátkých filmů Praha se blíží

14. Festival krátkých filmů Praha se blíží

21.01.2019

Příběhy nepoddajných žen z oblasti Amazonie, filmy oslavující a reflektující tvorbu fenomenálního švédského režiséra Ingmara Bergmana, kraťasy sekce La Quinzaine z Cannes, enfant terrible… (viac)

Režisér

Filmy
2022

Betlehemské svetlo

2017

Po strnisku bosý

2014

Traja bratia

2010

Kuky se vrací

2007

Vratné lahve

2001

Tmavomodrý svět

1996

Kolja

1994

Akumulátor 1

 

Jízda

Reklama

Reklama

1991

Obecná škola

Dokumentárne
2013

Proso - opereta DJC (koncert)

2010

Film o filmu: Mamas & Papas II - Jak se točily velryby (TV film)

2004

Tatínek

1986

Vesmírná Odysea II (študentský film)

1985

Však su vinař (študentský film)

1984

Sbohem, nádražíčko (študentský film)

Relácie
1992

Písničky divadla Sklep

Divadelný záznam
2012

České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft

Krátkometrážny
1988

Ropáci (študentský film)

Producent

Scenárista

Filmy
2022

Betlehemské svetlo

2017

Po strnisku bosý

2010

Kuky se vrací

1994

Akumulátor 1

 

Jízda

Dokumentárne
2004

Tatínek

1985

Však su vinař (študentský film)

Krátkometrážny
1988

Ropáci (študentský film)

Herec

Hosť

Kameraman

Súvisiace novinky

Ocenění 55. ročníku MFF Karlovy Vary

Ocenění 55. ročníku MFF Karlovy Vary

28.08.2021

Dnes večer proběhlo slavností zakončení 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Hlavní cenu letošního festivalu si vysloužil snímek v koprodukci Srbska, Francie, Lucemburska… (viac)

Karlovarský festival startuje se Zátopkem

Karlovarský festival startuje se Zátopkem

19.08.2021

55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začíná již zítra. Odstartuje světovou premiérou nového českého filmu režiséra Davida Ondříčka Zátopek, který je věnován legendárnímu atletovi… (viac)

Zemřela Libuše Šafránková

Zemřela Libuše Šafránková

09.06.2021

Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)

Ceny české filmové kritiky – výsledky

Ceny české filmové kritiky – výsledky

02.02.2020

Nejlepším filmem roku 2019 byl českými kritiky zvolen road movie Staříci. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal kromě nejvyššího ocenění na 10. Cenách české… (viac)

14. Festival krátkých filmů Praha se blíží

14. Festival krátkých filmů Praha se blíží

21.01.2019

Příběhy nepoddajných žen z oblasti Amazonie, filmy oslavující a reflektující tvorbu fenomenálního švédského režiséra Ingmara Bergmana, kraťasy sekce La Quinzaine z Cannes, enfant terrible… (viac)

Reklama

Reklama