Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Jan SvěrákKamera:
Ladislav ŠtěpánHudba:
Vendula KašpárkováVOD (1)
Obsahy(1)
Dokumentární mystifikace o novém živočišném druhu, kterému vyhovují životní podmínky, které jsou pro nás smrtelné. Ocenění v roce 1988 - Studentský Oscar Americké filmové akademie. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (281)
Dvaadevadesáti oktanový benzín je to nejlepší co máme. Geniální eco fiction s petroleum mostensis – ropákem bahnomilným v hlavní roli. V Praze jsem zatím žádného neviděl. Asi ovzduší není tak znečištěné, jak si všichni myslí. Ještě že se to zlepšuje a snad nám badatelé za pár let aspoň jeden exemplář přivezou ukázat. Jezděte autem! | ► Ropáci ()
Ókolo Móstu cestička, ókolo Móstu cestička a na ní se šédiví a na ní se šédiví chémička, šel jsem tam tůdy jedenkrát, šél jsem tam tůdy jedenkrát, viděl jsem tam rópáka, viděl jsem tam rópáka v blátě stát... Zdravím všechny spoluobčany z Mostecka. Tak takto nějak by se mělo upozorňovat na ekologické problémy naší planety. Jednoduchý krátkometrážní diktátek, který má v sobě filmovou kvalitu předlistopadové doby a takovou lehkou naději na možnou novou vlnu, která v 90tých letech přišla jen částečně. Aniž by Jan Svěrák mohl předvídat události roku 1989, pustil se do filmového novátorství, a kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby listopad neproběhl a nadále by se točilo, bez nutnosti výdělku filmu. Zpracování je 100%. Vypravěč a zúčastnění neherci v čele s panem Nedbalem, které ho si snad Svěrák vypůjčil od Schorma z povídky Dům Radosti, jsou opravdu výborní. Svěrák pokračuje v kvalitní rodinné tradici, která byla, je a bude vždy velkým příspěvkem do naší kinematografie. ()
Jako úvod do světa filmu je to hodně velká paráda. Dokonce to ve světě vzbudilo velký ohlas a lidi tomu věřili. Já tomu taky věřil, když mi bylo asi deset. V patnácti jsem si říkal, jaká to je sračka. Ve dvaceti a dál je to parádní satira, která si bere na paškál jak životní prostředí, tak stupiditu lidí. 95% ()
Tak jako jasně. Svěrák a legendární “dokument”. Nicméně s ohledem na stáří dokumentu nevím, jestli provedení není úmyslně tažení až na hranu parodie a zesměšnění socialistického dokumentárního stylu. Ten styl kamery (roztřesené) se skokově měděným zoomem (aby jakože hodně amatérské), mávání do kamery… atd. Prostě mě tenhle styl hrubě leze krkem. Svěrák-nesvěrák. Legenda-nelegenda. ()
Největší lakýrničina, která u nás kdy vnikla a ještě k tomu za komoušů. Výborně zpracované a někdy až hororové. Normálně bych tomu fakt věřil, že tyhle potvory na Mostecku žijí. Nejlepší byly ty prupovídky a komentáře toho dědka, který celou výpravu vyprovázel. Tenhle absolventský film Jana Svěráka je geniální mystifikace. ()
Galéria (16)
Fotka © 40. Letní filmová škola
Zaujímavosti (13)
- Celým jménem se živočich jmenuje Ropák bahnomilný, latinsky Petroleus mostenzis. (sator)
- Ropák je dielom výtvarníčky Barbary Šalamounové a štúdia Jiřího Trnky. (Raccoon.city)
- Ekologie v té době v socialistickém Československu, kde bylo všechno v pořádku, byla tabu. Jan Svěrák si proto nastudoval závěry posledního sjezdu KSČ, kde našel větu „o ekologii by se mělo hovořit“. To udělal proto, že kdyby snímek chtěli zakázat, mohl argumentovat „ale v závěrech strany je, že je o ní třeba hovořit“. (sator)
Reklama