Betlehemské svetlo

Betlémské světlo reflektuje současnou povídkovou tvorbu Zdeňka Svěráka. Pro ty, kteří jeho poslední práce znají, není film tak velkým překvapením, jako pro ostatní, kteří by si přáli, aby značka Svěrák & Svěrák pořád přinášela stále ty stejně líbivé (až mazlivé) zážitky. Tentokrát sledujeme cosi podobného struktuře Třech bratrů, ale v žánru pro dospělé. Svěráci se rozhodli prozkoumat svérázný svět autora a jeho literárních postav. Kořením je prohlubující se vztah s manželkou v pozdní fázi důchodového věku a pointou obrana proti strachu ze smrti. Širší veřejnost dala Svěrákům najevo, že něco takového je jim vysloveně nepříjemné a raději by to tradiční pohlazení. Pro mě bude Betlémské světlo především patřit k posledním filmům, kterým ublížila covidová opatření. A protože se ani v letních kinech nestal zázrak, situaci zachránilo až DVD a VOD. (28.09.2022)

Ani nevím, jak začít. Přijde mi to odbyté, po všech stránkách. Není to vtipné, není to ani ironické, ani se to nebere s nadhledem jako Vratné lahve, spíše je to takové uvzdychané, celé to plave po povrchu, ale neskutečně, navíc je to natočené jak televizní film, výprava skoro nulová. Pamatuju si z toho jen dvě věci - ve druhé půli filmu snad neustále nahou Terezu Rambu a pak vtip, kdy sedí Svěrák ráno na záchodě a z rádia se ozve "Začněte den s ranním... / sraním". Naštvalo mě, že věřící rodinka na konci vzhlíží k nebi k hlasu Svěráka jako k Bohu, to si mohl Svěrák skutečně odpustit, ačkoliv chápu, autor je nad svými postavami něco jako bůh. On tady pan Svěrák vůbec hodně koketuje s mystikou, vírou, ale asi podobně, jako když já bych psal o vesničce, kterou jsem zahlédl z okna rychlíku a zaujala mne třeba došková střecha. Celé to prolínání jednoho snu a autorovi se neustále se zjevujících postav je po čase otravné, navíc ani jeden příběh vlastně odnikud nikam nejde, není vypointován, nic, zkrátka jen tak odezní. A tak jsem si z filmu odnesl jen, že pan Svěrák asi rád řídí auto a kochá se Prahou, musí užívat léky, se ženou si moc nerozumí a bojí se ve svém věku přirozeně smrti, jako asi každý. Vadilo mi také, jak film skáče mezi groteskou, vážnějšími zamyšleními a pokusy o parodii, avšak naprosto neústrojně, bez ladu a skladu. Hlavní postava spisovatele je chvilku seriozní, pak se při výkladu v zámku chová jako vyložený idiot, a ne intelektuál, a takhle to jde ode zdi ke zdi celý film. (17.09.2022)

Svěrákovic Betlémské světlo rozhodně není špatný film. V jednotlivostech je místy dokonce velmi trefný, ale jako celek krapet pokulhává. Spojit několik povídek dohromady, aby fungovaly ve vzájemné harmonii, má svá úskalí, což se projevuje především v druhé půlce tohoto tragikomického snímku. Nicméně stále ještě se jedná o nadprůměrný počin, který oplývá laskavým humorem, přirozeným herectvím a krásnou hudbou. (65%) (12.04.2024)

Scénář pokulhává za výživným námětem, mě by se víc líbilo méně postav a více do hloubky, ale to by už byl jiný film... Jinak mám pocit, že poetika toho filmu (je li nějaká) není blízká ani Janovi ani Zdenkovi, ale jde o jakousi úlitbu době.... Mě by se líbil film podle knihy Strážce nádrže... (17.10.2022)

Musím být v menšině, ale nový film od rodiny Svěráků se mi naprosto líbil. Stejně jako předchozí filmy, je i Betlémské světlo balzámem na duši. Ano, stejně jako předchozí tvorba je film místy hořký, či si dělá srandu sám ze sebe, ale především jde o naprosto geniálně postavený humor pana Svěráka. Příběh Karla Šejnohy mě bavil totiž od začátku do konce. Dlouho jsem se takhle nepobavil. Naprosto trefné a vtipné momenty, které snadno připomenou Vratné lahve (2007). Tehdy jsem je považoval za Labutí píseň Svěrákových filmů. No a stejně jako Vratné láhve, jsem si totéž myslel před pěti lety o Po strništi bos. Jsem ale neskonale rád, že to stále není labutí píseň, protože bych si přál alespoň ještě jeden nebo dva podobné filmy. Tyto filmy považuji za vrchol české kinematografie a lepší humor než pana Zdeňka já prostě neznám. Těším se na další projekci doma na bluray. Tleskám páni Svěráci ve stoje! O Terezce Rambě bych mohl napsat samotný odstavec, ale každý ví, že já ji prostě miluju. Takže jsem rád za její obsazení a doufám, že se objeví i v další Svěrákovině. Já vlastně nemám co bych vytýkal. Až jednou pan Zdeněk Svěrák nebude, bude na světě strašně smutno. (90 %) (02.04.2022)