Furiosa: Sága Šíleného Maxe
Furiosa: A Mad Max Saga
Furiosa: A Mad Max Saga
Furiosa: A Mad Max Saga
Furiosa: A Mad Max Saga
Réžia:
George MillerKamera:
Simon DugganHudba:
Tom HolkenborgHrajú:
Anya Taylor-Joy, Chris Hemsworth, Tom Burke, Lachy Hulme, Alyla Browne, George Shevtsov, Nathan Jones, Josh Helman, Angus Sampson, John Howard, Charlee Fraser (viac)Obsahy(2)
Anya Taylor-Joy a Chris Hemsworth hrají ve filmu Furiosa: Sága Šíleného Maxe, který natočil oscarový režisér George Miller a který je očekávaným návratem do kultovního dystopického světa, jenž vytvořil před více než 30 lety ve velkofilmech o Šíleném Maxovi. Miller se nyní znovu vrací se zcela novým originálním, samostatným akčním dobrodružstvím, které odhalí původ mocné postavy z několikanásobně oscarového celosvětového trháku Šílený Max: Zběsilá cesta. (Vertical Entertainment)
(viac)Recenzie (219)
A víš co je na tom nejlepší ? Frajerovi, který takovejhle biják udělal je 79 let !! A teď si to porovnej s těma blevajzema co nám servírujou borci o 40 let mladší. Film, má neskutečný vizuál, akční scény, které mají nápad, nadhled a na rozdíl od milionu dalších akčních scén v milionech akčních filmů, tyhle jsou neokoukané, netuctové. Dobývání auta trvá asi 30 minut a já si při této pompézní práci s kamerou připadal jak když žeru svatební dort - pořád nemám dost a pořád nejsem v nejyvšším patře u třešničky a moc se těším až u ní budu,protože jí sežeru i s peckou. Přesně takhle na mě působí veledílo mástra Geroge Millera. S chutí žereš každej záběr, ale už se nedočkavě třeseš na další patro. ()
Dechberoucí festival perverzních nápadů Jirky Milera. Je prostě démon, anebo v předraqovém věku jede na nitru! Další pokračování jeho postapoporna s postiženými z australského automotoklubu je skvělou ukázkou toho, že i dnes, v dobách odporných digitálních mrdníků, může být film technicky dokonale moderní, a přitom stylem dokonale staroškolský. Už dlouho jsem neviděl něco tak nádherně natočeného, s krystalicky čistým obrazem, famózní kamerou, fantastickými exteriéry, mrazivou hudbou a třemi prdelemi úchylně perfektní až nádherně zvrácené analogové akce s minimem omalovánek. Jirka dokonce dokázal i další neuvěřitelnou věc, a sice, že filmu skoro neuškodil ani prkenný pozér Homothor, kterého Pan režisér dokonce donutil i párkrát nakrabatit čelo. Anebo to možná bude spíš tím, že toho Dementa, boha hromü, ve skutečnosti hrál skvělý velkobritský herec Mark Gatiss. Vcelku zajímavou markantou posledních dvou dílů se jeví to, že ústřední postava je tam de fuckto úplně k hovnu. Tudíž tak jako v předchozí Fůře na cestě zcela zbytečný Tomáš Tvrdýy jen tak celou hrací dobu nepodstatně čuměl jako tvrdé „y“, i tento díl by se klidně obešel bez obskurně odporné Aničky Krejčí – Radostné, která tu s očima na spáncích jen tak bezradně čumí každým po jiné mouše a sem tam prostě vystřelí jazyk a nějakou slupne, zatímco všichni ostatní mutanti, postapo potrati, animální hovada a jiné obludy parádně rozjebávají obskurní vehikly a vzájemně se brutálně koxují. No, rozhodně by jeden musel být řádně ozářený, aby uvěřil, že z takové zrůdičky by někdy mohl vyrůst seksy Theronovic Karlík! Ovšem to z mé strany není vůbec žádná výtka, byl jsem tou vizuálně dokonalou hn - hnn – hnnnnnn banalitou naprosto oblažen a uchvácen, až jsem měl po skončení chuť narazit volant i na vytuněnou dvouventilovou sekačku Stiga a s nějakým rozeným invalidou či retardem brutálně rozjezdit bankr na nejbližším golfovém potratišti. ()
Furiosa byla ještě dítě, když ji unesli z domova. Vyrůstala obklopená násilím a šílenstvím, nikdy ale nepřestala toužit po pomstě. V pustině se schyluje k válce mezi dvěma armádami brutálních diktátorů. A Furiosa hodlá být v první linii. George Miller se vrací do krutého postapokalyptického světa, ale trochu jinak, než byste možná čekali. Akce je pořád hodně a v jedné jediné scéně je tolik nápadů, že by z toho ostatní hollywoodské blockbustery mohly žít několik let. Prim tu však tentokrát hrají komplexnější postavy a především větší snaha o ponoření se do světa plného chaosu a objevování, že i ten má svůj řád. Miller natočil další ze svých vizuálně opulentních a nekompromisních vizí a ví, že si může dovolit nejít naproti divákům, kteří očekávají jen víc toho, co dostali minule. ()
Je to jiné, ale ne špatné. Redefinice toho, jak by měl vypadat našlapaný akčňák 21. století se nekoná, Furiosa se Zběsilé cestě z hlediska adrenalinové živočišnosti a chaotičnosti rovnat nemůže. Nabízí však smysluplný a poutavý charakterový oblouk titulní postavy, jež je nepřekvapivě mnohem aktivnější figurou než Max v předchozím snímku. Osudový souboj okaté Anyy Taylor-Joy (na kterou si ale musíte dobrou třičtvrtě hodinu počkat) s tradičně trochu směšným a mytologizovaným padouchem Chrise Hemswortha má náboj, přesto je snad ještě zajímavější sledovat sociopatické šachy, které spolu hrají vyšinutí muži v čele tří městských osad. Novinka zábavně rozšiřuje svět, z něhož Zběsilá cesta ukázala jen drobounkou výseč, a zase jednou připomíná, že od uspořádání dystopické společnosti opravdu nelze čekat nic pěkného. Kamera, střih ani hudba nedrtí smysly tak intenzivně jako Zběsilá cesta, což leckoho jistě rozhodí, jako komplexní film o motivovaných postavách ve specifickém prostředí však snímek funguje vlastně lépe než předchozí Millerův hit. Není to tedy zcela bez výtek či zdvižených obočí, Furiosa ale za vidění na velkém plátně rozhodně stojí. ()
Jen George Miller točí filmy jako George Miller a Furiosa je příjemným návratem do pustiny, který předchází Zběsilé cestě. Na své výtvarnosti, adrenalinovosti a skvěle zpracované akci to skoro nic neztrací. Dementus a další nové aspekty světa jsou příjemným přídavkem pustiny. Ikdyž větší umělost a sázení na efekty jde znát i nesedí do zasazení post-apo pustiny, tak je to režijně i nápaditě využito na maximum. Líbí se mi, že si jde Furiosa svou cestou s rozmáchlejším dějem a hlubším budováním. Ovšem i přes větší dějovost a ukecanost nabízí Furiosa slabší příběh, s menší úderností a se světem, který dává menší smysl než jak tomu bylo u Zběsilé cesty. Jako přímočarý akční post-apo nářez to funguje dobře, ale postrádá to poetiku i hloubku předchozího díla. Bohužel než aby to přidávalo symbioticky silnější kontext Zběsilé cestě, tak jí to naopak paraziticky zhoršuje a okrádá. PS.: Dost souzním s komentářem JFL. ()
Po devíti letech spin-offový prequel čtvrtého dílu zavedené série od takřka osmdesátiletého důchodce... Nebýt tou sérií Mad Max a tím důchodcem Miller, tak by jeden čekal průser a nastavovanou kaši. Jenže tou sérií je Mad Max a tím důchodcem je vizionář Miller čili opět svébytné, našlapané, audio-vizuálně vypiplané, nápady překypující doslova v každém výjevu. Jedině stopáž je přepálená (speciálně v jedné konkrétní kapitole), což je výtka. Balancuje se na hraně "více téhož" (stylizace, akce) vs. "více prostoru charakterům a výstavbě světa čili nejde o více téhož" (není to zběsilá jízda tam a zase zpátky, ale na nějakých patnáct let roztažená historie jedné pomsty o několika dějstvích). Což není nutně výtka, ale výraznější příklon na jednu ze stran by nemusel být od věci. Každopádně jsou to larvy mušek a nikoli masařky snímku, který sice nebude (nad)žánrovou instant classic jako Fury Road, ale rozhodně neskončí ani v zapomnění. ()
Imax neni nutnost imo. Klidne pockat na digital. Jakakoliv negativa nebo pozitiva bych zacal vetou "kdyz to srovnam s jednickou"... Za me zklamani. Par super momentu, spoustu hluhych mist, slabsi pacing. Praetorian Jack za me totalni misscast. Anna Taylor celkem dobry ale dostaneme se k ni hrozne pozde, Burke co hraje Jacka naprosto nudny, kyselosladky ksicht, plocha postava. Zaporak docela fajn. Kdyz to srovnam s jednickou... ()
George Miller je bůh a servíruje další vynikající Postapo nářez. Jestli Fury Road byla Desítka, tak tohle je velmi solidní Devítka!Další velký vizuálně opulentní cinematic zážitek, kterých už letos moc nebude, tak neváhejte s ničím a vyražte!Vypráví se tu Revenge příběh mladé Furiosy v atraktivním postapo světě- všechny ty frakce a jejich fungování je velmi zábavné a zajímavé ( líbily se mi všechny kostýmy a vizuál všech postav, který byl správně šílený), má to intenzivní a adrenalinové tempo, ikdyž první velká akční scéna příjde někde před půlkou, tak i do té doby je to slušně napínavé a poutavé, nuda zkrátka nehrozí. Anya Taylor Joy jako vždy výborná a tady nemusela pořádně ani mluvit, stačil její pohled, kterým vyjadřovala veškeré emoce dokonale. Thor aka Dementus předvádí nejlepší herecký výkon své kariéry, opravdu si šílence užívá dokonale. Vizuálně je to opět velmi dravé, hudba krásně trhá uši, akční scény překvapují čím dál šílenějšími nápady a divák si užívá každý záběr i okamžik. Potěší i jedno malé cameo a závěr se živoucím stromem byl masakr! Furiosa s Dunou 2 a Opicemi je jasnéj král letošních blockbusterů. Je tu spousta epických momentů, kvůli kterým si Furiosu zopakuji velmi rád znova. 9/10. ()
// Výjimečný film. Furiosa sice nikdy nemohla trefit tu mimořádnou laťku nastavenou Zběsilou cestou, takový film se přihodí jednou za několik desítek let, něco mi ale říká, že se o to schválně Miller proto ani nesnažil a raději ten prequel pojal úplně jinak. Natočil vrstevnatý, kontextově bohatý, krásně vystupňovaný revenge opus, kde je sice míň, ale pořád nádherně prehledné a do posledního detailu promyšlené akce s obřími kulisami i skvělým designem a taky kamerou, která si tak strašně skvěle hraje s vyplňováním prostoru, zoomy a detaily na tváře herců, že z toho člověk konstantně sbírá bradu ze země. Nejvíc jsem ale stejně oceňoval to rozvádění mytologie a jak krásně Miller pracuje s trojúhelníkem postav Furiosa - Dementus - Immortan Joe. Jasně, za Zběsilou cestou už to zůstane navždy maličko ve stínu, je ale otázka, jestli právem. První Matrix se taky stal legendou, já ale vždycky budu mít o kus radši tu dvojku. 9,5/10 ()
Bál jsem se, že to bude kopie posledního Mad Maxe, ale není tomu tak. Je to stylově trochu jiné, akce je méně, humoru je více, postavy jsou zajímavější, šílená energie je pořád maximální a Miller to má v paži. Dejte mu, prosím, někdo 200 milionů dolarů na další film. ()
To co jsem doufal, že dostanu od druhé Duny, jsem dostal od Furiosy. Prakticky ve všech ohledech pravý opak oproti frenetickému a zběsilému Mad Maxovi. Táhlá a rozvážná postapokalyptická kronika wastelandu , která si bere to nejlepší nejenom z Mad Maxe, ale také z 300, Rychle a zběsile a ano .. i z Duny. Je to fenomenální, dech beroucí a několikrát jsem se při sledování zajíknul blahem. Jednozáběrovka ve vzduchu je absolutní top. No a Hemsworth ... ()
Předchozí Zběsilou cestu řadím mezi tři nejlepší filmy natočené po roce 2000, ale Furiosa je pro mě zklamaní. Ten wow efekt pochopitelně nešlo zopakovat a že se Miller vypravěčsky vydal jiným směrem - od jedné velké autohoničky ke kronice pokrývající několik let - je v pořádku (byť ten předchozí přístup byl originálnější). Ale ta zběsilá intenzita Cesty tady citelně chybí, hlavně v akčních scénách, ale ani vyprávění není nějak strhující a ve výsledku je to jednoduchá vyprávěnka o pomstě, zasazená do zajímavého světa, který mi ale nepřišel skutečný a tím pádem po mě stekla i jeho krutost. Válka kmenů mohla být zajímavější a ani při komorním závěrečném zúčtování jsem nejásal, spíš jsem si říkal "Tak už ho konečně zabij...". Plus Hemsworth šaškuje a Anya nastupuje na scénu dost pozdě a tu drsňačku jsem jí věřil jen částečně. Snad to docením při dalších zhlídnutích. ()
Viděno v IMAX a dekl mi to úplně neurvalo. Spíš jsem celou dobu víc chtěl, aby se mi to líbilo, než mě to ve skutečnosti bavilo. Anya fajn, Chris ok, pár vynikajících akčních scén to má, ale víc se to koupe v béčkových píscích. ()
Výborný flashback ke Zběsilé cestě. Chybí Max Rockatansky (na to mrknutí oka byl Tom Hardy zastoupen kaskadérem Jacobem Tomurim), chybí šílené tempo, ale zato příběh je výživnější. Furiosa vysvětluje zákonitosti minule představeného světa, ukazuje rozdíly mezi vládci pustiny a dělá tak z Nadsmrťase toho hodnějšího. George Miller jako by si uvědomoval, že spoustu věcí přeskočil a prezentoval jako fakt aniž by je ukázal. Popisuje zde křehkou symbiózu moci. Tu naruší Dementus Chrise Hemswortha, který patří k nejlepším kreacím jeho kariéry. Pokud platí, že zatím poslední Šílený Max byl hlavně o Furiose tak Furiosa je především o lišáckém Dementovi. To na něm se ukazuje proměna světa v ropou nasaklou poušť. Anya Taylor-Joy je dobrá, ale holčička co ji hraje za mlada je ještě drobek lepší. Slabší hudba a malinko horší triky. Přesto velmi fajn. Už se nudim. ()
Devět let stará písková divočina to u mě měla na čtyři hvězdy a kousek. Teď to jsou čtyři hvězdy bez kousku, ale radost mám obdobnou. Pokračování je ambicióznější, žánrově rozevřenější a asi i lépe pracuje s postavami, jinak jde ale znovu o nekompromisní audiovizuální nářez plný hřmotného hudebního doprovodu, ze řetězu utržené kreativity, propracovanosti zpustošeného světa, zdegenerovaných postav, vynikajících kaskadérských kousků a nespočtu nápadů. Kamera, wow! Před lety šlo zároveň o jednu velkou akční jízdu, teď se karty odkrývají postupně, přičemž po úvodní (skvělé) naháněné unesené dcerky tu máme skoro hodinku bez většího akčního svinčíku, i když pořád něco visí ve vzduchu. Mnohé nahradí (přeci jenom tempo v první polovině krapet drhne) vzápětí přehledně zkomponovaná akční scéna s naloženou cisternou o slušném počtu minut. A frčíme dál. Furiosa se odehrává na prostoru několika let, sledujeme střet dvou armád s bizarními a zvrácenými vůdci a celé se to skládá z pěti kapitol ze života okaté dračice, která vyrůstala obklopená násilím a šílenstvím. Přesto bych místy uvítal větší dravost a syrovost (minule to víc létalo, padalo, skákalo i bylo víc barevné, polonahé krasotinky se toho nebály nebo fanatické postavy se prostě jen šíleně řehtali), stejně tak bych lépe pracoval s naznačenou romancí. Prostě to celé tolik nedrtí smysly jako posledně... Z Chrise Hemswortha jsem úplně neucvrkával, Anya Taylor-Joy a její intenzivní upřené pohledy, to je jiná radost. ()
Aby se neopakoval, šel na to George Miller tentokrát jinak a rozhodl se věnovat tomu, na co minule nebyl čas. Takže lépe poznáme postavy i svět. Neznamená to ovšem, že se akce nekoná. Koná, a jaká. Už jen to první dějství strčí do kapsy většinu akčních filmů z poslední doby, a to je pořád teprve rozjezd. Furiosa je zkrátka vynikající film se skvělou Anyou Talor-Joy, která ovšem přijde na scénu snad někdy v polovině, a s dokonalým záporákem v podání Chrise Hemswortha. Mám strašně rád, když herci používají masky, které jim pomohou stát se někým úplně jiným, a právě Hemsworthovi se to podařilo stoprocentně. Je nevypočitatelný, šílený (jak jinak), ale zároveň je zábavný a svým způsobem i směšný, když na své postapokalyptické trize uhání pouští. Natáčení si očividně užil, a já si užil jeho výsledek. ()
Millerovi se to povedlo minule a teď se mu to povedlo znovu. Jasně že Furiosa nedokáže znovu vyvolat ten whau efekt jako Zběsilá cesta. Jedná se o trošku jiný film, ale zase mě daleko více zajímal postapokalyptický svět, postavy a celkově příběh kam se až dostaneme. Kdyby byl film ještě jednou tak dlouhý, určitě bych neprotestoval. Podobný pocit už v současných filmech nemívám. Chris Hemsworth je určitě nejlepší záporák celé pětidílné série. Neskutečně si to tady dává a hodně mě připomínal Ledgerova Jokera. Pro šílence mám prostě slabost. Jsou krásně nevypočitatelní a hýří skvělými a neotřelými nápady. Ani bych neřekl že filmu chybí Hardy, vlastně není ani potřeba. Největší škodou jsou ovšem tržby, snímek bude kasovním neúspěchem a další film pravděpodobně nevznikne :( Je to setsakra velká tragédie. Lidé do kina prakticky nechodí. Sám jsem toho důkazem. Z 15 návštěv ročně se to u mě smrskává dejme tomu na nějakých 5. Chybí ty správné události. Furiosa jednou takovou po nějaké době určitě je. 90% ()
"Ať žije Dement!" ____________ Skutečně šílená, bláznivá, špinavá, jako kouř z benzínu smradlavá, pervezní a zábavná akční post-apokalyptická jízda, která sice kvůli dělení příběhu [který je v podstatě příběhem o pomstě] na kapitoly není zas tak konzistentní, ale když už na to dojde, ani na vteřinu nesundá nohu z plynu a v ten moment to stojí kurva za to. Režisér Roger Miller je i v 79 letech v neskutečný formě a divákům na stříbrným podnose naservíroval echt řemeslně poctivou podívanou, která snadno strká do kapsy akčňáky od tvůrců, kteří jsou o několik desetiletí mladší. Casting perfektní – moje crush Anya Taylor-Joy si roli Furiosi dává s neskutečnou sebejistotou a přehledem; no a Chris Hemsworth jakožto hlavní záporák Dement [ne, nedělám si prdel 😂] má nehorázný charisma, který by mohl doslova rozdávat.... Takže jestliže existuje něco jako definice řemeslně poctivýho [co se týká kostýmů, výpravy, a stylistickýho zpracování celkově] blockbusterovýho spektáklu, který svůj rozpočet využívá do posledního centu, FURIOSA jím bezpochyby je.... VERDIKT: 8,5 autíček z 10 .... PS: českej překlad je fakt skvěle meta, takže kdo umí anglicky, užijete si tenhle film na jinym levelu. ()
Nejúžasnější věc, jakou jsem v kinech viděl za dlouhá léta. Asi od Fury Road, který se díky Furiose stává ještě lepším filmem a přirozeným akčním i pocitovým vyvrcholením osobní odysey i přesahující pětačtyřicetileté ságy, již Hardyho šichta znovu nakopla jako jistý legacy sequel. Tehdy ještě nešlo o budování ságy v tradičním měřítku, například po vzoru Star Wars, kde se přelévají rodinné vztahy a reference k minulému dění utváří přesahující komplexní příběh. Max i Furiosa byli nositeli traumatu, s nímž přistupovali k vlastní budoucnosti. Protagonista stejně jako v trilogii nedokázal ochránit své milované a odevzdal se základnímu instinktu přežití. I pro částečnou rezignaci na vlastní iniciativu se Max ocitl v pasivní pozici, vláčený událostmi skončil na tahači s uprchlicemi, jež byly hlavními hybateli příběhu. Přímočará cesta tam a zase zpátky čerpala z tradice carsploitation filmů, v nichž jsou hlavními atrakcemi automobilové honičky a související brutální kolize. V kinematografii přitom těžko najdeme důmyslnější vyprávění v neustálém pohybu, kdy stačíme přimknout k postavám a kochat se nelítostnou náturou okolního světa, který je protagonistům těsně v patách… Furiosa je prequelem, jejichž komunikačním specifikem je to, že pokračují v tvorbě zavedeného světa a současně se dějově vrací před film či filmy, které jsou jejich pokračovateli. Miller tuto vazbu na Zběsilou cestu řeší procesem často nezištného zrcadlení, jímž utváří hutnou ságu na úrovni worlbuildingu, vyprávění i emoční identifikace. Dospívání hrdinky by mohlo být z pocitového hlediska a nálože traumatu i Maxovým originem, Furiosa proto obstojí možná ještě lépe jako plnokrevná úvodní kapitola. Miller nás tradičním prologem vhodí do světa zbaveného naděje, v jehož pustinách se každý chytá jiného stébla a tíhu zármutku snáší jinak. Dementus je do jisté míry antitezí Maxe, neboť vlastní trauma vyvažuje krutostí a rozvrácením veškeré křehké rovnováhy. A to i politické, již tři kolonie pod palcem spřízněných padouchů udržují v rámci vlastního přežití a také utlačování nezbytných pracovních sil. Postavy se do jistých podmínek zkrátka narodí a přijímají je. Zrcadlí se (opět v porovnání s FR) nejen úloha samotné Citadely, která je jakožto politováníhodné doupě plné bídy, znásilňování a drastických sociálních rozdílů v součtu nejschůdnějším životním prostředím, ale také historie lidských konfliktů obecně. Nepoučitelná či naopak morálně uvědomělá lidská povaha se přitom vztahuje na jednotlivce. Furiosa tak potká i svého mentora, jenž opět reflektuje Maxe – jen s tím rozdílem, že Pretorián Jack, jehož rodiče stejně jako v případě Maxe bojovali za správnou věc, odmítá přijmout úděl věčného samotáře. Vztah Furiosy a Jacka buduje vůbec nejsilnější základy pro emoční oblouk, který se klene i přes Zběsilou cestu. Šílený Max obecně není ságou, již bychom si spojovali s niterními emocemi, což však Furiosa zásadně mění. Prahnutí po pomstě za ztracené dětství, domov i matku funguje jako archetypální dějotvorná pohnutka, s níž však Furiosa nemůže dojít vnitřnímu míru stejně jako Dementus. Jsou to právě pozitivní emoce směrem k dřívější rodině a Jackovi, jež hrdinku zásadně formují a předesílají její činy ve Zběsilé cestě. Stejně jako někdy v reálném životě, ve zubožené Pustině lidé dvojnásob pociťují osamocení a nemožnost věnovat druhým ty nejhlubší city. Při opakovaných projekcích Zběsilé cesty si tudíž můžete vztah mezi Maxem a Furiosou, dvěma nepředstavitelně zatvrzelými trosečníky, rázem zasazovat do mnohem pocitovějšího rámu. O to víc, že Miller si ve Furiose neodpouští krátké Maxovo cameo, během něhož mytologický hrdina v podstatě ještě víc zikoničtí a utuží své vazby k silné hrdince, již posléze nabídne klíčovou oporu. Právě v těchto vztazích vězí unikavá naděje světa ovládaného šílejícími muži… Furiosa se tímto dílem, které exploatační tradice podřizuje epickému narativu o dějinné zacyklenosti a potřebě neustáleho boje za dobrou věc, stává jednou z největších ženských hrdinek kinematografie. A také nejemotivnějších, neboť nevyřčená slova a zatlačované slzy mnohdy vydají za tisíce dojímavých frází. Je přitom nešťastné stavět hodnocení Furiosy na srovnávání se Zběsilou cestou, neboť ojedinělé kvality a dominanty obou filmů nejlépe fungují v pocitovém tandemu. Akční inferno s Hardym a Theron je součtem dějinných příkoří uvalených na postavy v průběhu celé Millerovy ságy a současně jedinou odpovědí na rozsáhlejší přemýšlení o světě v tomto prequelu, jenž opravdu dokázal nemožné – je tak výjimečný, že ještě povyšuje a ozvláštňuje už tak výjimečný a zcela unikátní film. 95 % () (menej) (viac)
Súvisiace novinky
Spojí Chris Hemsworth G.I. Joe a Transformery?
Sympatický rodák z Austrálie se stále vehementně snaží vymanit se ze škatulky marveláckého Thora. Nejspíš si je velmi dobře vědom toho, že ze slávy boha hromu se věčně žít nedá, proto se snaží… (viac)
Ani Furiosa nezabrala, lidé do kin nechodí
Pohled na celosvětové tržby kinařů je tento rok týden od týdne smutnější. O potenciální blížící se krizi kin i velkých filmových studií se mluví už poměrně dlouho a důvody jsou nasnadě. Vzestup… (viac)
Zlatá palma festivalu v Cannes zná svého vítěze
Večer v sobotu 25. května proběhl ceremoniál slavnostního zakončení 77. ročníku prestižního mezinárodního Filmového festivalu v Cannes. Na prosluněné francouzské riviéře tak skončil dvanáctidenní… (viac)
Filmoví velikáni v Cannes budí rozpaky
Vyjma hokejových komentátorů jsou v těchto dnech nejzaměstnanějšími pracovníky v celé Evropě nejspíš ti šťastlivci, kteří v Cannes drží stopky a měří, jak dlouho po skončení filmu trvají které ovace… (viac)
Never go full Lucas. "Furiosa" nezapře realizační ambice, obsahuje spoustu skvělých elementů a často dokáže brát dech i pohltit. Jenže projekt sám sobě podkopává nohy nejen až šokantně křiklavou CGI umělostí, ale především samotným konceptem prequelu. Všechny předchozí filmy z Millerovy franšízy nejsou toliko sequely, jako spíš odlišnými variacemi posapokalyptického mýtu. Každý "Šílený Max" obsahuje totožné elementy (od detailů typu dvouhlavňové krátké brokovnice a nábojů do ní, přes klíčové události jako bitvu o konvoj, až po přesahující poselství v motivu útěku a návratu). Ale nejen že po vzoru bájí různých starodávných kultur také Miller ony prvky alternuje, ale hlavně je vypráví v jiném kontextu odlišné kultury či kmene světa po zkáze. "Furiosa" sice fascinuje coby postapo opera, ale v hávu vizuálně pompézního spektáklu přináší jen opáčko dříve viděného světa vystavěné podle principu videoherních DLC, kde publikum pouze dostává další kousek známé mapy s novým bossem (a nesmí chybět doslovný franšízový easter egg). Jenže tento přívěšek nejen že má nulový přínos pro už proběhlé hlavní vyprávění, a spíš ho banalizuje, ale stěží obstojí sám o sobě. Letitý nářek, že současná franšízová popkultura postrádá drama, neboť publikum prequelů prostě ví, které postavy přežijí a které ne, tady dostává zrůdné zpřítomnění. Miller se po vzoru tvůrců fanartů rochní v tom, že před kameru vrací většinu výrazných vedlejších postav svého hitu, což z "Furiosy" dělá pouhý soubor životopisů známých figur. "Zběsilá cesta" se stala milníkem akčního žánru i moderní kinematografie, protože byla bravurně sevřenou, detailně promyšlenou a vypravěčsky vycizelovanou vizi, kterou Miller tříbil mnoho let. Tamní vyprávění diváky přivázalo na kapotu nařvané káry a nechávalo je v adrenalinovém oparu za pochodu vstřebávat celý svět a jeho mytologii. Tentokrát po stejné trase jedeme ve vyhlídkovém autobuse, jehož řidič sice občas pořádně dupne na plyn, ale většinu času jen posloucháme uondaného průvodce, jak nám sáhodlouze dovysvětluje dříve viděné. Navzdory všemu rozčarování ale pořád Miller dokáže uchvátit inscenační bravurou a neotřelostí, opulentností svých vizí i nadšením z toho, že si může znovu hrát s oblíbenými figurkami a novými zběsilými dopravními prostředky, které ale působí spíš jako komiksově nafouklé fantazie zbavené reálných rozměrů a fyzických proporcí. "Furiosa" pořád je řemeslně sofistikovanější, dramaturgicky funkčnější a celkově originálnější než většina soudobých blockbusterů, ale to je pramalá polehčující okolnost. V rámci Millerovy filmografie představuje ideální přemostění jeho postapokalyptických milníků s paralelní linií campově nesoudných a rozjařile nespoutaných divočin v čele s "Happy Feet" a "Čarodějkami z Eastwicku". _____ ještě si neodpustím jeden detailnější rant ____ Při pročítání recenzí a diváckých ohlasů mě až překvapuje, jak ochotně řada z nich papouškuje promo narativ, kterak má "Furiosa" údajně mít komplexnější postavy či propracovanější svět. Pravdou je při tom naprostý opak. Jen proto, že vidíme víc událostí, ještě neznamená, že postavy jsou vykresleny komplexněji. Že Furiosa byla jako malá odvlečena z idilické společnosti, vyrůstala v bolesti pustiny, adaptovala se na podmínky okolí, stala se uznávanou válečnicí a celou dobu plánovala svůj návrat, to vše už víme z předchozího filmu. Tady jen vidíme, za jakých okolností se tak stalo, ale při tom se o postavě samotné nedozvídáme nic navíc. Spíš se vyjevuje, že onou kýženou komplexností se vyznačovala naopak "Zběsilá cesta", kde každá postava měla promyšlený osobní příběh, jenž pouze rezonoval v aktuální situaci a podmiňoval její motivace. Tím, že nám prequel ony příběhy doslovně ukáže, tak spíš tyto postavy obírá o onu nekonkretizovanou vrstevnatost. Stejně tak je to i se tím, jak prequel pracuje s vlastním světem, což nejmarkantněji dokládá vyobrazení Ropanova a Brokovnic. "Zběsilá cesta" trávila v útrobách Citadely relativně málo času, ale přesto skrze výpravu, kostýmy, motivace postav a jejich role ve vyprávění dokázala podat kompletní obraz této společnosti, její hierarchie, mytologie i praktického fungování. "Furiosa" nám neukazuje nic, co bychom už neznali, jen opakuje to samé v jiném časovém období, nebo to tupě konkretizuje (jako když dějepisec říká, co znamená Valhalla). V řadě případů pak vyloženě staví na obeznámenosti publika s elementy z předchozího filmu. A o fungování ostatních dvou pevností se nedozvídáme naprosto nic, jen vidíme jak vypadají a kdo v určité chvíli byl jejich vůdcem. _____ PS: Český distributor by měl na hanbu do kouta, když vyplodil zhovadilý překlad původního názvu. Správný překlad zní "Furiosa: Sága ze světa Šíleného Maxe". () (menej) (viac)