Mad Max: Zbesilá cesta

Za to vizuální lahůdkářství, které tady páně Miller předved, bych mu klidně zaplatil tu nejracovnější tapiňu celýho Hollywoodu s ročním předplatným časopisu Svět motorů navrch. Při některých akčních scénách jsem opravdu jen nevěřícně a obdivně žasnul nad nápady a jejich realizací. Fight Charlize vs.Tom nebo dobývání cisterny stojí za opakované vidění. Další kdo je tady zralej na kvalitní děvu a předplatný je John Seale, protože to nebyly záběry kamery, to bylo kouzlení s obrazem. jediný co mě mrzí, že film měl i neakční scény, jasně on je mít musel, ale to bylo jako pěst na oko, protože všechno brzdily a některé dialogy v těchto pasážích filmů mně přišly naprosto zbytečné. Ovšem nebudu si nic nalhávat, akčně vizuální část filmu mě přivedla do naprostýho tranzu. (13.05.2015)

Mad Max: Fury Road je nejprogresivnějším blockbusterem dekády. Kupodivu tak činí právě tím, jak moc je staromilecký. Žádné převratné hrátky s narací, bez novátorských CGI efektů - prostě ryzí radost z vyprávění, přímočarost. Všechny ostatní blockbustery okolo odcházejí na hambu, protože se ukazuje, jak jsou sterilní a generické ... Mám je rád, ale oproti Mad Maxovi působí jako chudí příbuzní. Miller předvádí film z jiné galaxie, galaxie auteurských megafilmů, které vymřely s odchodem Nového Hollywoodu. Někdo z Warner Bros. však jeho bizarní a maximalistické vizi post-apo světa uvěřil a daroval mu přes 200 mega. Miller z nich udělal něco tak božího, že jste to snad neviděli. Do detailu promyšlená výprava i děj (!), vysoustružená režie, nevídané ztvárnění žen - akčních hrdinek... Mad Max je opravdu film roku, možná i dekády, každopádně však jedna z největších událostí, kterou jsem kdy v kině viděl. (15.05.2015)

Pôvodnú sériu mám rád, obzvlášť kultovú dvojku, preto som sa aj veľmi tešil na toto nové spracovanie a našťastie nesklamalo. Hlavne musím pochváliť, že je to úplne netradične pojatý veľkofilm, pri ktorom som mal konečne pocit, že tvorcovia mali voľnú ruku a tak nemuselo dochádzať k zbytočným kompromisom, ktoré by to len kazili. A takto dynamický a pritom pomerne dlhý akčný film som nevidel už poriadne dávno, tu som mal skutočne pocit, že tie dve hodiny prešli za polovicu času. Ale práve tento klad má predsa len v sebe aj svoju horšiu stránku, celý film je vlastne jedna dlhá naháňačka a tak už nezostalo času na plnohodnotný príbeh, ale aj tak tu má stále čo zaujať, či už vízia budúcnosti so zaujímavým typom spoločnosti, viacero kmeňov zabijakov, množstvo detailov, ktoré to príjemne spestria, hlavne tí duchovia minulosti prenasledujúci hlavného hrdinu a dokonca sa tu nájde aj niekoľko príjemných a fungujúcich emotívnych momentov, za čo môže aj dobrý výber hudby. Na akcii, ktorá tvorí väčšinu času filmu síce musím trochu vytknúť, že je tu všetkého možno až zbytočne moc, jednoducho tých zničených vozidiel, zabijakov letiacich vzduchom a podobne je tu tak veľa, že to časom už nepôsobí až tak úderne a tiež ten eRkový rating sa dal využiť ešte trochu viac, síce sa tu nájde niekoľko drsných momentov, ale pôsobia skôr tak nenápadne. Ale inak je to celé skvelo natočené, dynamické, špinavé, veľkolepé, pestré a nadmieru nápadité, pričom na ten výber rozmanitých vozidiel je radosť pozerať. Hlavne taká naháňačka s motorkármi a ich zostreľovanie behom skokov, sekvencia s hojdajúcimi sa zabijakmi a mnoho iného, tu ma jednoducho akcia dosť bavila. Postavy síce kvôli celkovej dynamike nemajú až tak veľa priestoru, ale aj tak ma bavili. Tom Hardy tu predstavuje typickú postavu tohto žánru, teda drsného muža, ktorý sa stará hlavne sám o seba, možno aj preto mi hlavne prvú polovicu bola sympatickejšia Charlize Theron a veľkým plusom je aj postava mladíka, ktorý spočiatku pôsobí úplne bezvýznamne, ale ten jeho postupný prerod sa mi dosť páčil. A nesklame ani pestrý výber záporákov. Takže síce k úplnej spokojnosti mi ešte trochu chýba, hlavne by som chcel viac príbehu kľudne aj na úkor akcie, ale aj tak ma George Miller nesklamal a som rád, že ani po toľkých rokoch svoje schopnosti pre tento žáner nestratil. Rád si to pozriem znovu a dúfam, že sa dočkám aj pokračovania. 82% (20.05.2015)

(1001) Na úplném začátku mě napadaly takové myšlenky jako "co to sakra je?", "kdo to sakra je?" a "co se to sakra děje?", než si můj mozek vůbec uvědomil, do čeho že se to George Miller vlastně pouští. Nejprve jsem se nechala vtáhnout sentimentem (cit, silné a bezprostřední hnutí mysli, náklonnost nebo odpor, který není závislý na rozumové úvaze) a říkala si, že za Furiosou bych šla. (Charlize Theron tímto filmem udělala pro moje feministické smýšlení o ní mnohem víc než prvoplánovitě "women power" filmy jako Její případ). Během filmu nikdo z jejích protivníků nepoužije fakt, že je žena, jako příležitost k urážce, ach ano. A taky jsem u filmu vydržela 82 minut na rotopedu, což musí být můj osobní rekord. Tak poutavý je to film. Teprve později a postupně mi začalo docházet, že jsem svědkem master class o ukazovat, neříkat. Jemné dramaturgické nuance, kdy se všechny úvodní situace zrcadlí v závěrečných situacích, s pozměněným významem a jasným vývojem. Postavy, postavení, ideologie zachycené in medias res, s kontextem, který je možno uhádnout nebo si ho domyslet. Tenhle zběsilý fantazijní svět mi svými pravidly přišel podobný tomu v Tarantinově Kill Billovi: Tam platí, že když přijmu jako fakt, že gangsteři a nájemní zabijáci používají katany a dodržují kód cti, nemusím se vůbec zaobírat logikou a všechno do sebe perfektně zapadá. Svět Mad Maxe je v tomto ohledu stejný. Civilizace si v pustině žije vlastním životem. Diktátor si s sebou na válečné výpravy bere speciální vůz s bubeníky a kytaristou z pekla. Muž s nadpozemskou silou má rozum malého dítěte a kolem krku nosí náhrdelník z hlaviček dětských panenek. Tvář nejcennější manželky zdobí jizvy, kterými se sama ze vzdoru chtěla zohavit. (28.07.2015)