The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
Réžia:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Val Kilmer, Meg Ryan, Kathleen Quinlan, Kyle MacLachlan, Frank Whaley, Kevin Dillon, Michael Wincott, Michael Madsen, Josh Evans, Costas Mandylor (viac)Obsahy(1)
Rok 1965. Začínající básník Jim Morrison založí s hráčem na klávesové nástroje Rayem Manzarkem, bubeníkem Johnem Densmorem a kytaristou Robbym Kriegerem hudební skupinu, kterou nazvou The Doors. Hrají po různých klubech v Los Angeles, až upoutají pozornost producenta Paula Rotchilda.
Rok 1967. Doors mají velký úspěch na koncertu v San Franciscu a dostávají se do populárního televizního pořadu Eda Sullivana, kde Morrison způsobí skandál, když odmítne cenzurovat jeden ze svých textů. Morrison se dostává do newyorského hédonistického prostředí, jemuž vévodí Andy Warhol. Má řadu přechodných známostí, což vede k častým hádkám s jeho dívkou Pamelou.
Rok 1968. Při koncertu v New Havenu je Morrison přistižen s jednou ze svých milenek při sexuálním styku v zákulisí. Policie koncert rozpustí. Morrisonovo nadměrné pití a užívání drog vede k častým konfliktům s ostatními členy skupiny. O rok později vede koncert v Miami k Morrisonovu obvinění z veřejného pohoršování. Skupina se rozpadá.
Rok 1971. Morrison odjíždí do Paříže. Ve věku pouhých 27 let je nalezen v koupelně svého bytu mrtvý.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (570)
Pravý opak falešné Bohemian rhapsody- temná struna Jima Morrisona, tance sv. Víta, drogové opojení, sebereflexe- "Jsem lhář " ()
Tohle je pecka! Jednoznačně 10/10 ve všech směrech plus brada dolů za podobu Kilmera s Morrisonem!Co je ale vážně třešnička je...... že to Kilmer i odzpíval tykrávo ()
Oliver Stone servírující okno do velkolepé životní etapy Jima Morrisona, který oslňuje v čele hudební skupiny The Doors, a k tomu všudypřítomné kouzlo šedesátek.. Já si jejich hudbu pojím hlavně s tématem Války ve Vietnamu, kterou navíc jasně protlačily právě válečné filmy, zejména Coppolova Apokalypsa. Zkrátka skladba "The End" je jednou z nejlepších jakou jsem kdy vůbec slyšel a už mám i pod kůží zajeté si ji na koncích některých etap opravdu prozpěvovat.. Tenhle snímek se vybočuje z toho tradičního hudebního pojetí filmů a o to více se soustředí na životopisnost. Za ruku vedeni Jimem Morrisonem, kterého tady bravurně ztvárnil, asi i v životní roli, Val Kilmer (jakej on mohl být herec, vše odpuštěno hochu), dostáváme exkurzi do hudebního undergroudnu. Ačkoli se na jeho životní osudy příběh zaměřuje vskutku velkou měrou a takovéto "kapelnictví" je na druhé koleji, nemůžu říct, že by mě to nebavilo. V jiných rukách by to nemuselo takhle vyznít, ale Oliver Stone jako profesní mazák přesně ví, kde je ten správný balanc. Samotné hudební vystoupení jsou totálně dechberoucí a jen potvrzují geniální talent Morrisonova zpěveckého umu. Tady je potřeba přiznat zase kredit Kilmerovi, jenž si to odzpíval sám.. Hodně hippie film, jehož celé působení "je jakoby na drogách". Pro fanoušky kapely to ani není povinnost, nýbrž něco více, ale pro poctivého filmového diváka, natož s oblibou pro hudební tyhle bio hudební kusy, jde o mimořádný zážitek... A můžu jen doufat, že se všem mým hudebním ikonám dostane podobně megalománské pocty. Další setkání se snímkem je jistota! 80% ()
Pan režisér natočil skvělý film o legendární kapele. Val Kilmer zahrál skvěle postavu Jima Morrisona, do které se úplně vžil. Kdyby to bylo o kapele co poslouchám tak je to jasných ⭐⭐⭐⭐⭐ ()
"Oliver Stone zavraždil Jima Morrisona. Film zobrazuje Jima ako násilníckeho, opitého blázna. To nebol Jim. Keď som odchádzal z filmu, pomyslel som si: 'Ježiš, kto bol ten blbec? Jim nezapálil Paminu skriňu. Nehodil po mne televízor. V jeho študentskom filme neboli zábery z filmu Triumf vôle. To bolo úplne vymyslené. A Jim nikdy neodišiel z filmovej školy. Vyštudoval UCLA. Všetko, čo vidíte, je Jim ako opitý hedonista. Tragédiou je, že ho sláva pohltila. Ale to nebolo Jimovo posolstvo. Bol inteligentný. Bol milujúci. Bol to dobrý človek, ktorý veril v slobodu a spochybňovanie autorít. Ale to by ste z tohto filmu nikdy nepoznali." - Ray Manzarek (klávesák, Morrisonov spolužiak a spoluzakladateľ skupiny Doors.) ()
Supr atmosféra, bezkonkurenční hudba, a Kilmer hraje na jedničku s hvězdičkou. ()
Jak byl Jim Morrison šílený člověk s dokonalou hudbou, tak takový je i film. ( a to myslím v dobrém :o) ) ()
Akákoľvek nahrávka tejto skupiny bola povinnou výbavou na väčšine izieb internátu. Lietajúca Skupina Doors! Film je prešpikovaný ich muzikou. Stone si dáva na postave J. Morrisona naozaj záležať. Vidí ho ako nespútaného básnika, extravagantného bohéma a citlivého muža plného vnútorných bojov. Val Kilmer ho dokonale zahral i odspieval. Jim nakoniec odišiel, aby večne žil. MOJE NAJ - Psychadelické rozjímanie v púšti. We will ride the snake. Má v šupinách celú históriu sveta. Pobozkáme ho na jazyk .... This is The End. ()
Jim Morrison byl (nebo možná je) fakt podprůměrný zpěvák a dost nepříjemný chlapík, ale měl zatracené charisma, které ho táhlo feťáckým životem nahoru a pak dolů. Tento film to určitě nevyvrátil. ()
Neuvěřitelná jízda od začátku do konce. Jim Morrison je prostě "z druhé strany". Největší pařič všech dob. ()
Pri pozeraní filmu som mala pocit akoby som si dala LSD spolu s Jimom. Až taký psychedelický film to je. Doors a ich hudbu mám celkom rada, ale nie som nejaký ich veľký fanušík (t. j. nevedela som o ich nič, len že spevák je Jim Morrison, ktorý sa predrogoval až na druhý svet a angličania ich mali radi:), no film bol aj tak pre mňa veľký zážitok. Jim bol žijúci dôkaz že medzi bláznom a géniom je tenká hranica. A Val Kilmer mi asi po prvýkrát dokázal prečo je vlastne herec, a počas filmu som si uvedomila že nevidím žiadneho Vala ale pravého Jima, naozaj skvelý výkon! ()
Osviežujúco divný film kde režisér necháva úplne všetko na vnímaní diváka. Tá tvorčia voľnosť a provokatívnosť ktorou sa tento snímok nechá unášať ma fascinuje. Čistá psychedélia ovládla film a ovládla i mňa. ()
Common baybe let my fire.. Autentičnost, posedlost, umění, hledání sebe sama.. Kurva dobrej film.. Vzestup a pád hvězdy, která je nakonec tak posedlá sama sebou, až se z toho otáčí kufr. Chlast drogy a rock´n´roll.. Mušketýři, kteří se rozpadnou. Propadnout slávě, komercionalismu, nebo čarodejnictví.. Láska a smrt. Děsivá kombinace toho všeho je obsažená v tomhle snímku. Tomu říkám umění.. ()
Bezva film! ()
Ackoli je film zajimavy a The Doors jsou moji oblibenou kapelou, nemuzu hodnotit vys. Nesedel mi totiz hlavni hrdina (coz je ve filmech zivotopisneho zanru dost podstatny problem). Zahral na muj vkus az moc hloupeho a primitivniho Jimma Morrisona. Sice nejsem zadny odbornik historie teto kapely, ale Jim byl podle me jiny clovek. Sice spontanni, ale i inteligentni. A jeste jedna vec. Mozna by se takoveto filmy vubec nemeli tocit. Nevim, jak jsou na tom ostatni, ale ja mam jeden podstatny problem. Jakmile shlednu takovyto film, udelam si (silnou a jasnou ale nevlastni) predstavu o kapele, kterou nam naservirovali tvurci. Pak nejaka vlastni imaginace ztraci vice mene smysl. Clovek ma zkratka vkorenene predstavy, ktere si mohl vytvorit sam napriklad z poslouchani pisnicek. ()
Tenhle film se dá popsat jedinym slovem " zběsilost ". ()
Psychedelie pro mírně pokročilé. ()
Jedna velká, alkoholem a drogama nasáklá, sebedestruktivní jízda. Plus životní Kilmer. ()
Nejsem fanoušektéhle hudby, ale jako životopisný film je toto vynikající. Oliver Stone a Val Kilmer podali fantastický výkon, takže za mě 90%. V kategorii životopisných filmů je tohle asi jeden z nejlepších. ()
The Doors som v živote nepočúval a ich hudba mi je až na pár skladieb v podstate neznáma. Tento film vo mne vyvolal zaujímavé pocity: Morrison bol niečo ako nepochopený básnik...a myslím, že inak to asi ani nešlo. Toľko alkoholu a LSD či Meskalínu čo do seba nacpal by jedného buď zabilo alebo zmenilo jeho myseľ od základu. Zdá sa, že Jimovi sa podarilo uskutočniť obe možnosti (jednu z nich určite). Snímok sa tvári pomerne autenticky, niekedy až príliš...alkohol, drogy, sex na dennom poriadku...ľudia opantaní ich hudbou, tancujúci v nahote, pod vplyvom látok, oddávajúci sa telesným radovánkam...nuž, aj toto boli deti kvetov 😊 Ďalej som cítil ľútosť. Skutočne mi bolo toho chlapa ľúto, mať v hlave toľko myšlienok, ktoré chápal len on. Na záver som premýšľal, aký život vlastne viedol. Je to na divákovi aby si spravil finálne hodnotenie. Viedol Morisson šťastný a naplnený život alebo chaotický a plný smútku a depky? Na toto by vedel odpovedať asi len on sám...ale možno aj nie... Pri záverečných titulkoch som si uvedomil, že život tohto hudobného velikána a film ako taký na mňa pôsobia smutne. Jimov hudobný prejav na pódiu je melancholický a viac recitálny ako spevavý za čo zrejme môže práve Jimov poetický duch (ich štúdiové albumy mi neprídu také smutné a temné ako práve kocerty (kde dostal Jim zjavne viac priestoru ako v štúdiu) aspoň podľa filmu). ()
Súvisiace novinky
Není Kravitz jako Hendrix
Se životopisnými snímky se poslední dobou roztrhl přímo obrův pytel. Kinohity Frida, Walk the Line, Capote, Ray a starší neméně úspěšné Doors, Elvis Presley nebo Great Balls of Fire! se prostě musely… (viac)