The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
Réžia:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Val Kilmer, Meg Ryan, Kathleen Quinlan, Kyle MacLachlan, Frank Whaley, Kevin Dillon, Michael Wincott, Michael Madsen, Josh Evans, Costas Mandylor (viac)Obsahy(1)
Rok 1965. Začínající básník Jim Morrison založí s hráčem na klávesové nástroje Rayem Manzarkem, bubeníkem Johnem Densmorem a kytaristou Robbym Kriegerem hudební skupinu, kterou nazvou The Doors. Hrají po různých klubech v Los Angeles, až upoutají pozornost producenta Paula Rotchilda.
Rok 1967. Doors mají velký úspěch na koncertu v San Franciscu a dostávají se do populárního televizního pořadu Eda Sullivana, kde Morrison způsobí skandál, když odmítne cenzurovat jeden ze svých textů. Morrison se dostává do newyorského hédonistického prostředí, jemuž vévodí Andy Warhol. Má řadu přechodných známostí, což vede k častým hádkám s jeho dívkou Pamelou.
Rok 1968. Při koncertu v New Havenu je Morrison přistižen s jednou ze svých milenek při sexuálním styku v zákulisí. Policie koncert rozpustí. Morrisonovo nadměrné pití a užívání drog vede k častým konfliktům s ostatními členy skupiny. O rok později vede koncert v Miami k Morrisonovu obvinění z veřejného pohoršování. Skupina se rozpadá.
Rok 1971. Morrison odjíždí do Paříže. Ve věku pouhých 27 let je nalezen v koupelně svého bytu mrtvý.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (569)
Show me the way to the next whisky bar, show me the way to the next little girl........."show me the way to the next perfect movie like that." ()
Richardsonova kamera je sice úžasná, Kilmerovo převtělení dokonalé, ale jinak mě to vůbec nepoznamenalo. Nedoporučuju pouštět s českým dabingem. Jen na vlastní nebezpečí. ()
"Acid and hell". Jen ze soucitu k vynikajícímu Kilmerovi nedám ještě menší hodnocení. Tohle mi fakt nesedlo - přišlo mi to takový plytký se snahou o nějakej lacinej šok. Jeden iniciační zážitek lnoucí se celym filmem a pak už de facto jen chlast, ženský, lsd a destrukce. A samozřejmě music. Ale nic hlubšího. Nic, co by mě opravdu zajímalo. A konec? Prostě výsměch s kýčem na hřbitově. ()
Úchvatný a věrohodný výkon Kilmera v hl. roli. Film má celkově úžasný náboj, toto se Stoneovi povedlo! ()
ocenenia : MFF Moskva 1991 - Nominácia na 1. cenu ()
......děkuji za nezapomenutelný zážitek. ()
Jedním slovem: DOKONALOST!!! Val Kilmer exceluje. Přesně takhle jsem si Jima představoval. Z ostatních členů mi nejvíce pasoval Kyle MacLachlan jako Ray. To prostě je paráda. I když jsem film viděl až po přečtení knížek o The Doors, tak mě nezklamal. Je skvěle natočený a po právu mu patří pětihvězdí. ()
Úžasná autentická jízda v drogovém opojení a alkoholovém delíriu. The Doors je geniální kapela a toto je dobrá adaptace jejich kariéry. A to co tady předvádí Val Kilmer je další věc, která mě uvádí v úžas. Splynul s Jimem Morrisonem do morku kosti. - "I'm a fake hero." ()
Oliver Stone je geniální režisér, The Doors jsou (byli) geniální skupina, Val Kilmer je Jim Morrison. Co z toho asi tak mohlo vzejít. ()
Hodně zajímavý film. Nejen svým příběhem, ale také skvělými hereckými výkony. Film je zaměřen hlavně na zpěváka Jima Morrisona v podání úchvatného Vala Kilmera. Jeho vzezření, zpěv, pohyby, vyznění... to vše je prostě dokonalé. Navíc mám písničky The Doors opravdu hodně moc ráda, hlavně díky jejich zvláštním textům. Takže fanouškům i nefanouškům doporučuju, je to opravdu zajímavý snímek. ()
Hodně tripoidní počin,který divák bude místy pobírat pouze za pomoci nějakého toho halucinogenu,nicméně hodně věrně vystižená doba,Doors a hlavně samotný Morrison,který je bezpochyby Kilmerovou životní rolí.On ho opravdu nehrál,ale byl jím.Jeden z vůbec nejpřesvědčivějších výkonů co jsem kdy viděl...85% ()
Vyborny film o hudobnej legende, akou bol moj oblubeny Jim Morrison /1943 - 1971/ a jeho The Doors v podani skveleho Vala Kilmera. Tento herec nehral Morrisona, tento herec sa vo filme stal Morrisonom, aby pripravil mne ako fanusikovi hudobnej tlupy zvanej Doors neopisatelny a nezabudnutelny zazitok. A to vsetko za doprovodu pesniciek Doors, ktore su proste genialne. Ako megafanda Dveri Vnimania musim dat 100 % ()
Skvělý výkon Vala Kilmera ztvárňující hudební legendu Jima Morrisona s kapelou Doors. Oliveru Stonemu se vydařil skvělý kousek, který dokázal zachytit vše od jeho začátků až po samý tragický konec. ()
Val Kilmer a jeho nejlepší role vůbec ! Výborná hudba, drogy, vrchol, úpadek. ()
Dveře hodně můžu a moc lepších kapel neznám, ale ufffff tohle bylo neskutečné utrpení. Pod 6 jít nemůžu už jen kvůli Kilmerovi a soundtracku. Ty nejzajímavější věci o Morrisonovi tam byly podány tak neskutečně rozplizle a nudně. Nemluvím teď o poetice, ta fungovala, ale nějak mi přišlo, že dějová výplň nedržela pospolu. Začínám mít Stonea zaškatulkovaného jako ukecaného komouše, co radši, než aby točil filmy okolo děje, tak radši onanuje sám nad sebou a svou kritikou USA. Nesnáším ho a začínám upřímně pochybovat nad tím, co mne kdy u WS nebo Četě bavilo.6/10 ()
film věnovaný hlavně velkému Jimu Morrisonovi, kterého zcela bezkonkurenčně ztvárnil Val Kilmer - zajímavé, v dost místech jsem se pousmíval, v dost místech nevěřícně kroutil hlavou a občas se nudil, ale celkově nelze Jimovy upřít obrovskou sílu osobnosti, charisma a hlavně předurčenost k tomu stát se romantickým hrdinou, v jeho případě dospět až k úplné sebedestrukci řízené heslem "Live fast, die young..." ()
Na tuhle parádu slova nestačí. Tak zkusím aspoň něco málo: Jim Morrison byl pěkně zvrhlej a to, si myslím, má Stone rád a tak se mohl ve filmu vyblbnout. K Valu Kilmerovi - Val postavu Morrisona nehrál, ale žil. A mnoho mých kamarádů neposlouchalo nikdy Doors a spíš je neměli rádi, ale po shlednutí filmu, jich hodně změnilo názor a začalo je poslouchat, takže opravdu povedené, když to dokáže člověku takhle uvíznout v hlavě, že kvůli tomu pomalu přeorientuje svůj hudební vkus. A poslední věc: film je plný zajímavých myšlenek, skoro se dá říct, že každá druhá věta znamená tolik... Nenechá vás to jen tak koukat, všímavější a bádavější lidé můžou stále přemýšlet. ()
Velmi dobrý film o zajímavé postavě, která vzešla z generace, která protestovala proti rodičům svoji odlišnou kulturou a experimentováním s drogami, které jim rozšiřovalo smysly a vnímání světa. Pronikali tak ke svému bohu, jež se nejednou měnilo v útěk před realitou, kterou je tak těžké pochopit a ještě těžší přijmout ke spokojenému obrazu společnosti. A tak se Jim Morrison (dobrý Val Kilmer) dostává, díky svému vnímání světa prostřednictvím poezie písní jeho skupiny Doors, až na vrchol popularity a slávy, která ho dokázala tak mámivě uspokojovat ve svých nejzvrhlejších představách, které jsou uvolněny přes práh rozšiřování obzorů a hledající spíše už naprostý únik a záchranu. Kterou se tak často stává vysvobozením prostřednictvím smrti. Jim si uvědomoval nelogičnost fungování systému, popírání sama sebe a lidství jako odlišení. Ale nenachází uspokojivé odpovědi a zmatením přes svůj strach a neschopností přijmout daný stav za pochopení nemožnosti změny a častější myšlenky ke konečnému vysvobození prostřednictvím sladké smrti, míří nezadržitelně a bouřlivě ke svému spásnému konci. Další zajímavé postavy: spoluhráči ze skupiny kytarista Robby Krieger (Frank Whaley), bubeník John Densmore (Kevin Dillon) a klávesista Ray Manzarek (Kyle MacLachlan), Jimova osudová žena Pamela (Meg Ryan), kerá podlehla Jimovou životní cestou, Jimova milenka a novinářka Patricia (Katheen Quinlan), Cat (Billy Idol) a herec Tom Baker (Michael Madsen). O nepoddajnosti a vzpouře, která pod tlakem života volí smrtící vysvobození. ()
Příběh se samozřejmě točí kolem kapely The Doors, jak vznikli a jak - kvůli brzké smrti Jima Morrisona ve věku sedmadvaceti let - zanikli. A také proč nikdy neupadli v zapomnění. Ale nemusíte patřit mezi zapřisáhlé fanoušky, abyste si snímek oblíbili, protože je úplně oproštěn od dokumentárních prvků a natočen jako dynamický příběh se skvělou gradací, který dostane do správného rozpoložení téměř kohokoliv. Velmi příjemně v hlavní roli překvapil Val Kilmer, který perfektně odpozoroval pohyby, mimiku, chování i zpěv známého umělce, který se pohyboval na tenké hranici mezi šílenstvím a genialitou. Zároveň tento film divákovi věrohodně vykreslí atmosféru přelomu zlatých šedesátých a sedmdesátých let, takže je doplněn o velmi příjemnou hudbu nejen v podobě The Doors, ale i třeba The Velvet underground. Navíc byla muzika použita velmi mistrně, protože vždy doplňuje smysl scény a dává jí tak lepší tvar, který je pro diváka lépe čitelný a neunikne mu tak smysl dění. Jediné, co je škoda je, že Jim Morrison je zde zobrazen jen jako blázen s převelikou zálibou v alkoholu a drogách a tvůrci, stejně jako dnes většina populace, zapomněli zobrazit jeho rozervanou, inteligentní a ryzí osobnost pravého poety. http://www.youtube.com/watch?v=e9TmQQQGddQ ()
Nuda k posrání #67. Viz Osvícení. 35% ()
Súvisiace novinky
Není Kravitz jako Hendrix
Se životopisnými snímky se poslední dobou roztrhl přímo obrův pytel. Kinohity Frida, Walk the Line, Capote, Ray a starší neméně úspěšné Doors, Elvis Presley nebo Great Balls of Fire! se prostě musely… (viac)