Control

mff bratislava/ hudobný fotograf a klipár anton corbijn sa vo veku 52 rokov rozhodol natočiť svoj hraný celovečerný debut a vznikol dvojhodinový sugestívny biografický hudobný film o veľmi krátkom a divom živote kultového lídra anglickej postpunkovej kapely Joy Division . . . film na debut nesmierne vyzrelý, čo dokazuje, že režisér točil o tom, čo pozná, že sa pohyboval vo vodách, v ktorých sa cíti ako doma, že vie, o čom točí . . . herecký výkon hlavného hrdinu bol pchvatný, tento neznámy mladý herec ma upútal natoľko, že to pokladám za jeden z najvýraznejších hereckých debutov (i keď si nie som istý, či debutoval, mám pocit, že asi áno) posledných rokov . . . hudba je, samozrejme, vynikajúca, filmárske remeslo (kamera, strih, dramaturgia, práca s motívmi, expozíciou nových postáv a tém) je excelentná, veľmi silný filmovo/hudobný zážitok, ktorý odporúčam všetkým (nielen priaznivcom tejto kapely, pretože ja som o nej a Ianovi Curtisovi skoro vôbec nič nevedel a i tak ma to oslovilo a vzalo, jediné, čo som od nich/o nich kedy mal možnosť zaregistrovať, je pieseň Love will tear us apart objavivšia sa už na soundtracku Donnie Darca . . .) naozaj stojí za to . . . film vznikol podľa románu Deborah Curtisovej, Ianovej manželky (veľmi dobre stvárnenej Samanthov Morton), takže máme možnosť sa pozrieť na mladého textára a charizmaického speváka Iana nielen stroho faktograficky, ale sledovať túto rozorvanú a epilepsiou silnú osobnosť aj v súkromí, ako otca, manžela, mladého muža, ktorého na prahu dospelosti dostihli veľmi fatálne existenciálne problémy, podobne sú veľmi autenticky a farebne (napriek tomu, že je film čiernobiely) zachytené tak atmosféra, ako aj figúrky hudobnej scény tejto špecifickej doby a tohto špecifického regiónu, i keď ako sám autor tvrdí, tento biografický film nie je návratom do minulosti za účelom vyvolania nostalgických spomienok a pocitov, ale s univerzálnym presahom sa snaží pochopiť na obraze vtedajšej doby všeobecne isté princípy doby súčasnej, hľadá analógie a analyzuje ich, i napriek tomu, že v podstate poznávame konkrétne postavy, členov kapely, manažéra, zvodnú femme fatale Annik, všetko jemne vykreslené a veľmi presne zrežírované/zahraté . . . hneď prvý film zhliadnutý na mff 2007 a už adept na jeden z najlepších (uvedený v súťažnej sekcii pvých a druhých hraných filmov) a skutočná lahôdka, ktorú si veľmi rád pri najbližšej príležitosti pozriem ešte raz. (02.12.2007)

Vizuálně pěkný, ale spíše nezajímavý popis toho že Ian Curtis uměl docela slušně zpívat, podváděl svou ženu, a oběsil se. Tím to hasne, kromě pár nezávisle na filmu fungujících písní na hlubší vhled do Curtisovy duše sžírané vnitřními démony a depresivní hnípání se v bahně existencialismu zapomeňte. Přitom biografie jakého hudebníka by si podobně hlubokomyslný přístup zasloužila víc, než autora jedněch z nejvíce oduševnělých skladeb své doby, jednoho ze zakladatelů žánru New Wave, který ovlivnil následující generace nejen svou hudbou a svými texty, ale i svým životem a hlavně finálním aktem dobrovolného ukončení své subjektivně marné existence? Takto je Control jen řemeslně efektním, ale velmi povrchním popisem událostí, nikoli myšlenek a emocí... čímž navíc nabízí velmi diskutabilní výklad motivací činů hlavní postavy. 7/10 (21.10.2008)

Vůbec si nejsem jistý, do jaké míry jde o poctu Joy Division nebo o zachycení vnitřních bojů a emoční nestability úzce provázanou s talentem Iana Curtise. Film na jednu stranu v některých scénách okázale prázdný a strojeně depresivní, na druhou stranu jsou to právě ty atributy dokonale vystihující Curtisovu prázdnotu. V žádném případě ale Control není komplexní, alespoň ve smyslu zachycení konkrétní tamější hudební sféry; na to tu má Sam Riley příliš mnoho prostoru. V čemž ale není nutné vidět negativum: o to méně čistě hudebních scén, což by učinilo z Control čistě fanouškovskou podívanou. Přes ty vady na kráse a jistou akademičnost to ale nakonec celkem funguje. (28.08.2015)

Černobílá depka, která je přehnaně doslovná, jednoduchá a vlastně i po všech stránkách obyčejná. Dámské osazenstvo vládne, zbytek stojí snad s výjimkou hlavního představitele za starou bačkoru. Potěší syrový vizuál a snaha o autenticky vyobrazené sedmdesátky, ale koncerty nemají šťávu a neumějí strhnout. Průměrné, řemeslně obstojně zvládnuté. (04.06.2023)

Ian Curtis. Zpěvák a textař. Člověk. Control je jeho biografií, mnohem víc je však poctou jeho osobnosti a talentu. Režisér Corbijn nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do Curtisovy rozervané duše zmítané láskou a nenávistí, bolestí, depresemi a strachem z vážné nemoci. Přijměte tu nabídku, nebudete litovat. (23.05.2008)