Cloclo

Tohle byl vždycky v mládí můj velký sen. Mít hodně peněz, žít v luxusu, mít ženskou, která se mi zamane, jo, jo. Chtěl jsem být nějaký známý umělec, nebo zpěvák a Jerémie mi tohle všechno umožnil. Na chvíli jsem zavřel oči a ponořil jsem se do jeho světa, světa reflektorů, spousty vystoupení, fanynek, ale také spousty psychického vypětí, kterému takto vytěžovaný umělec snad ani nemohl uniknout. Mít velmi přísného otce a gamblerskou matku, to na psychické pohodě dvakrát také nepřidá. Ale Renier tohle všechno zvládl. Herecky, pochopitelně. Od nesmělého mladíka, po nastupujícího umělce, až po velkou megastar, která už nebyla tak skromná a bezproblémová jako na začátku. Ani se mu na druhou stranu nedivím. Kdo ví, kdo by tohle z nás na jeho místě zvládl, já si to nedokážu vůbec představit. Takhle mi aspoň umožnil, na ty dvě hodiny udělat si velmi zajímavou exkurzi, do dnes již francouzského, hudebního dějepisu. A za to má můj velký dík. (02.03.2015)

Francouzi jedou. Pro životopisný snímky má celkem slabost. Hlavní postavu Clauda Francoise jsem vůbec neznal. "Cloclo" byl teda podle všeho puntičkář, žárlivec, milovník luxusu a krásných žen, který si užíval života plnými doušky.. Jeremie Renier předvedl skvělý výkon jen stopáž filmu mohla být o nějakých 20-30 minut kratší, ale času stráveného sledováním rozhodně nelituju. (12.11.2012)

Jméno Claud Francois mi nic neříkalo, jeho největší hity jsou ovšem notoricky známé, včetně "Comme d' habitude", známé po celém světě díky F. Sinatrovi jako "My way". Nemám co dodat. Skvěle natočené, člověk se rázem ocitne v šedesátých a sedmdesátých letech a nesnáz se vrací do reality dnešních dnů. (14.11.2012)

Velmi pěkný film, pro mnohé z nás o vcelku neznámé postavě francouzské populární scény .Asi před dvěma týdny jsem v noci na Radio Swiss Popp slyšela přesně tuhle originální verzi My Way a já si řekla, no ne, co tohle má být? A teď už to vím. Tenhle mírně arogantní a sebevědomý týpek udělal pro svoji kariéru vše a ztvárněný byl naprosto brilantně. Mohu doporučit. (02.04.2015)

Do dnešního dne jsem měla Clauda Francoise za menšího perkusionistu, který skládal skvělé písně a bohužel se je i snažil zpívat. Siri tvrdí, že chtěl Francoisovi vzdát hold. Je-li tomu tak, musel to být pěkně nafoukaný zmetek. A než přešel na disco, skládal skutečně dobro muziku. Odpustím Sirimu drobné nepřesnosti, které musí vzniknout, když chcete za dvě a půl hodiny odvyprávět čtyřicet let, zkratce se zkrátka nevyhnete. Jen mě trochu mrzí, že když už byl zmíněn Gilbert Bécaud, mohlo být zmíněno i jejich společné vystoupení v srpnu 1974, aby z toho nevyšlo nepřátelství až za rov. Nu což. Jerémie Renier byl proměněn v téměř dokonalou repliku Clocloa, jako obvykle zahrál výtečně a dlužno dodat, že nezklamal ani v tanečních kreacích. (07.07.2013)