hrumsrt

Naneštěstí další Kolečkova obsese sportovním prostředím, ve kterém už ale ani jeho nebaví vyprávět tematicky vhodné příběhy a využívá jej nakonec jen jako berličku.. Správnej dres je české pohádka v reálném světě o manželce hokejové hvězdy, kterou už nebaví jen sedět a utrácet manželovy peníze, a tak se rozhodne, že ještě pořád může jít pracovat, ale copak takovou někde zaměstnají, když ani nemá maturitu (jak šel čas, dnes vysokou školu chtějí na místech, kde ji nikdo nepotřebuje a vysokoškolský titul se víc než jakákoli garance odbornosti stal symbolem odhodlání).. Co není může být a díky celoživotnímu vzdělávání přece dnes mohou do škol chodit i důchodci. A na cestě za svým cílem tahle bývalá misska potká nejen učebního, ale nakonec i životního mentora a uvědomí si, že si představovala úplně jiný život.. Televizní pokus o G.B. Shawův Pygmallion z hokejového prostředí, kde z Mádla je antagonista, z Jastrabana lamač dívčích srdcí a nakonec z Kuchařové herečka, to asi těžko.. Vtip dejme tomu, já se na televizní produkci docela i usmíval, ale takhle levně protkané klišé, které vůbec neví, jak má vyplnit prázdná místa v přepálené stopáži, to se na mě nezlobte.. Romantická komedie, která postrádá nakonec i tu romanci a vlastně jediný jiskřivější moment, tak v čem Správnej dres funguje? 20%

Najdeme několik konkrétních ročníků, které znamenají pro komiksové filmy. Zcela určitě historický milník snímek Adventures of Captain Marvel z roku 1941, když poprvé se vůbec nějaký komiksový sešit dočkal filmové adaptace. V následujících datech už se neshodnete s ostatními a jejich přelomovost je nejen diskutabilní, ale především individuální a já osobně řeknu Temného rytíře a Joker, oba více volněji adaptující svoje původní komiksové sešity, až dokonce jde o úplně vlastní adaptaci stojící jen a pouze na základní mytologii svých ústředních postav a navíc oba spojuje právě postava Jokera.. Ikonický batmanův záporák, který nedominuje silou nýbrž lstí, se dočkal mnoha uvedení na filmová plátna, ale nikdy v takové péči a podobě, jakou nabyl se jmenovkou Arthura Flecka.. Z pera Todda Phillipse se tvůrci rozhodli vyjmout charakter Jokera z batmanovského univerza a zasadit jej do zcela syrovějšího a reálnějšího světa. I proto není úplně fér porovnávat tenhle film s ostatními DC filmy, a osobně by mu mnohem víc i seděl český distribuční překlad šašek/vtipálek, který by třeba více odklonil postavu od světa, ke kterému kromě hrstky motivů nemá vztah.. Joker s tváří Arthura Flecka je příběhem o vzpouře, o tom že teprve na dně se rodí síla. Když se zlomený socialitou vyvržený podivín rozhodne vzít otěže do vlastních rukou a jít zmařené slávě naproti zcela jiným směrem. Joaquin Phoenix po pauze zase dokazuje, že on sám hraje úplně jinou soutěž a nepřeberným charizmatem absolutně bez zaváhání táhne i takhle roztříštěnou postavu.. Joker je nemocný film, kde psychicky postižený člověk nadobro odmítne přijímat rány života a rozhodne se mu je vracet. A i když se to zdá banální, takový čin je naprosto raritní, a tak není divu, že kdo má odhodlání vzdorovat a měnit chod, je pro ostatní symbol bez ohledu na to, jak legálně ošemetné jeho skutky jsou.. Todd Phillips si umí hrát s divákem, umí zatřást Scorseseho filmografii a prodat ji v novém hávu a přitom si málokdo všimne, že vidí, co už viděl. A kromě toho dokáže dvě hodiny vyprávět o postavách, které možná ani neexistují.. Zlá podívaná, ve které je smích nejdepresivnějším pocitem. A i když uznávám, že mě po letech lehce ztrácí a samotná eskalace šílenství je lehce uspěchaná, stejně vůbec nemám problém si tuhle Phoenixovu one-man show užít a vstřebat.. That's life! /viděno v kině/ 90%

Od absolutního pohrdání k oblibě a skoro až fascinací samotnou pomíjivostí, takové je pro mě legendární Dědictví aneb Kurvahošigutntág.. Jeden z nejpozoruhodnějších úkazů češství a filmový klenot, který zkouší býti kritickou konkurencí všem těm Spalovačům mrtvol, anebo Obchodům na Korze.. Esence konce komunistické doby a radosti z konečného dovršení demokratických ideálů přenesla experimentální české filmařka Věra Chytilová do jednoho jediného díla, kterým je právě osudový přerod Bohouše, jenž se jednou úřednickou zprávou ze dne na den přemění z vesnického balíka a lenocha v jednoho z nejbohatších lidí v celé zemi.. Buranská podívaná, ve které sledujeme drtivý střet vesnického a městského života, kterému privatizace dává nikým nevyhlížené lano do vrstev pražské kavárny. Humor fungující právě na úrovni vesnice ovlivněné moderním životem a na druhou stranu město v obležení venkovských balíků v čele s arogantním chytrákem Bohoušem v podání dvoumetrového Bolka Polívky, tyhle dvě ingredience stačí, aby vznikl jeden z našich nejlepších porevolučních filmů.. Mozaika všelijakých etud Bohouše ochutnávajícího život na vysoké noze, jenž je pokaždé ukřižována do diváckých pamětí absolutní kultovní hláškou po letech téměř součástí národního kulturního dědictví (Nehcu čepičku, Host vyhazuje vrchního, atd.), které ani nechcete a trousíte je, kde chodíte s pořád stejně úspěšným záměrem prolomit ledy.. Dědictví sice neukazuje Bolka Polívku v tom nejlepším a mnohem víc si ho užívám jako dramatičtějšího herce s dávkou melancholie, ale když on ten Bohúš je obecní blb jako dělanej.. Do jaké míry jste schopní a především ochotní v Dědictví vidět politickou a společenskou satiru podávající ruce kapitalismu s socialismem, už nechám na každém.. Za mě víc chytré než vtipné, ale se vší parádou nadčasové. 80%