Jackie

Malokdy se stane, ze bych u nejakeho filmu fakt nevydrzela, ale tohle byla takova nuda, ktera me i navic iritovala zpracovanim, zr jsem to vzdala... Proste nedokoukano. A Jackie mi v podani Portmanove byla fakt nesympaticka pipka. (22.04.2018)

Jackie je originální jak svou strukturou syžetu, tak zvolenými stylistickými prostředky. Dlouho jsem ovšem neviděl tak prázdný film, který by se zaměřoval pouze na psychologický portrét a významově (či alespoň příběhově) nepřicházel s ničím navrch. Prostor na druhé zhlédnutí a potenciální úpravu hodnocení však nechávám. (17.02.2017)

65% (05.02.2017)

Očekávala jsem něco mnohem více emotivnějšího, jen tak ledabyle odfláklý souhrn vzpomínek a pocitů. Nic, co by jsme už nevěděli, nic, co by mě donutilo zhlédnout film na jedno nadechnutí, každopádně to bylo znuděné, je to škoda, myslím, že takový film by si zasloužil mnohem větší hloubku, lepší přehlednost dění .. Natálie se snažila, ale bylo to prázdné ... i tak dávám 4***, už jen pro památku na pana Kennedyho, který si zaslouží určitě víc, než tohle. Takový film by se neměl o Oscara ani otřít! (02.03.2017)

Ak ste sa jeden pekný večer zamysleli, že o J. F. Kennedym neviete takmer nič a chcete to napraviť, tak sa rozhliadnite po niečom inom. Nečakajte veľa faktov. Sem-tam prekvapia autentické zábery. Jackie je čistá pocitovka. Komorná záležitosť, ktorá sa trochu neúspešne hrá na niečo veľkolepé. Nechápte ma zle; kamera, výprava, kostýmy - všetko je nádherné a veľmi dobre sa na to pozerá. No k veľkoleposti Larraínovi chýba nejaký šok, úderný moment, scéna, ktorá by sa mi vynorila v mysli ako prvá pri spomienke na jeho dielo. 100 minút sa Jacqueline Kennedy hrabe vo svojich pocitoch, obviňuje seba, ostatných, plače, kričí, hľadá odpovede. Celý film sa ťahá v melancholickej atmosfére a tú ja veľmi môžem, ale predsa mi tu niečo chýbalo. Nakoľko sa životopisná dráma držala reality a aká veľká časť z neho bola iba pátos, to asi ani nechcem vedieť. A nakoniec nemôžem nespomenúť Portman, ktorá nie je mojou obľúbenkyňou, no tu musím dať klobúk, ktorý nenosím, dole, pretože bola úchvatná. O jej kvalitách viem, no netušila som, že sa v nej skrýva kúsok z Audrey Hepburn. A to nepreháňam. (12.06.2017)

Hodně zvláštní film a nevyužitý potenciál. Pablo Larraín zaslouží ocenit za to, že do něj šel naprosto nemainstreamově a asi natočil přesně to, co chtěl, na druhou stranu právě to mu ale paradoxně uškodilo. Jeho přístup, kdy hlavní hrdinku skoro neustále zabírá detailně kamerou, je dost odvážný a nepovedl se úplně zrealizovat. Kvůli tomu snímek postrádá hlubší emoce, působí dost povrchně a o situaci, která nastala po atentátu na JFK, neříká prakticky nic. Samostatnou kapitolou pak je Natalie Portman v hlavní roli, která se viditelně snaží, jenže její kreace je spíše imitací, která z Jackie dělá postavu na hraně snesitelnosti a její křečovitost a jakási zvláštní upjatost je chvílemi hodně otravná. Výsledku úplně neprospělo ani střídání různých časových rovin, v nichž je zpočátku těžké se orientovat a ta se zpovídáním se knězi působí jen jakožto určité prvoplánové alibi a ospravedlnění všeho, co Jackie do doby pohřbu dělala. Larraín je naopak nejsilnější v zachycení dobové atmosféry, která je naprosto precizní, v až dokumentární rekonstrukci reportáže o procházce Bílým domem a v nastínění napětí mezi odcházející první dámou a nastupujícím prezidentským manželským párem, které je upozaděné, ale citelné a o to působivější. Jackie rozhodně není špatný film a je na něm znát, že jeho tvůrce si na něm dal hodně záležet a šel jinou cestou než podobné žánrovky, riskoval v něm ale přece jen až moc a je zbytečně divácky odtažitý. 60 % (18.09.2022)

Velké zklamání... Mělké, plytké, nic o skutečném vztahu prezidentského páru, jen afektovaná Jackie. Premiera ve Světozoru. (03.02.2017)

Jestli to chápu dobře, pro Američany je Jackie něco jako Diana pro Brity. Neamerické publikum tedy nejspíš ví, že Jackie byla ženou prezidenta. Po zhlédnutí tohoto filmu ale nebude vědět o moc víc, což je škoda. Natalii hodně obdivuji, přípravě na roli věnovala jistě hodně času, svůj herecký um ale ve výsledku spíše potlačuje, Oscara bych raději viděla v jiných rukou. (03.02.2017)

Když se ve filmu o emocích nepodaří do sálu předat vůbec žádné emoce, je někde chyba. Aspoň můj pocit byl takový. Natalie Portman pohybující se jako natažený robot mezi sály Bílého domu, rozhovor, ze kterého se nic nedovíme, další rozhovor s knězem - snůška blábolů. Do toho jediný živoucí člověk - Robert Kennedy, jehož postava byla ovšem natolik vedlejší, že s tím nic nenadělal. Vypadalo to, jakoby Jackie byla v nějaké bublině. Možná, že to byl záměr, ale v konečném výsledku to divákovi dalo pramálo. Pokud byl záměr natočit prožívání Jackie po atentátu a ona se chovala tak, jak to předvedla Natalie - byl ten záměr už od počátku odsouzen k nezdaru. (06.02.2017)

Dobrý film. Scenáristicky přesný, nebylo tam nic, co by tam nepatřilo. Noah Oppenheim plně využil potenciálu příběhu Jackie Kennedyové, respektive jejího psychického rozpoložení v důsledku zavraždění JFK. Není to typický životopisný film, zvolená forma bohužel nedokáže plně uspokojit divákovu zvědavost, takže se člověk může cítit trochu ošizen. Tak výjimečná osobnost jakou bezpochyby byla Jackie Kennedyová by si jistě zasloužila podstatně širší interval vyprávění, ideálně počínaje vykonáváním role první dámy USA a konče 70. lety kdy se znovu provdala za řeckého miliardáře Onassise. Na druhou stranu takto razantní zúžení vyprávění je zase něco jiného (ozvláštňujícího), než se dá u životopisného filmu běžně očekávat. Pokud bylo záměrem tvůrců ukázat Jackie Kennedyovou jako emočně silnou ženu, která se ze dne na den musí vyrovnat se smrtí manžela, přičemž stále zůstává jednou z nejsledovanějších žen planety, nemohu nic namítat. V tomto ohledu Jackie dokáže zapůsobit. Z hereckého obsazení vévodí vynikající Natalie Portman. Jackie je slušný film, který se mi líbil, ale jak jsem již psal, čekal jsem, že tam bude především její život po odchodu z Bílého domu a nejen okolnosti atentátu a pohřbu. (06.02.2017)

Nemůžu se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nakonec se kloním spíše ke třem, přece jen mě to nebavilo až tak. Natalie Portman se snaží, seč může, někdy působí upjatě, ale zase jí to na druhou stranu sluší. Je to celé trochu strojené, ale - životopisná dramata mě vždycky potěší. Takže v lecčem potěšila i Jackie. (21.02.2017)

Sterilní papundeklový nudafest s afektovanou Natalií, která měla spíš než nominaci na Oscara dostat Valium. (24.02.2017)

Jedeme ve stylu slavnych zen a po Grace a Diane tu mame Jackie, kvalita filmu je vsak pozoruhodne sestupna - Jackie jako film je hruza a velky podil na tom ma i hlavni predstavitelka Natalie Portman, bohuzel! Tatam jsou casy, kdy jsem se rozplyval nad krasou tehle zidovky ve Hvezdnych Valkach, ted tu mame vrascitou arogantne pusobici babu (ackoliv ta arogance byla pravdepodobne ve scenari) s prapodivnym, skoro az britskym prizvukem, ktery ji v prubehu filmu casto vypadaval a prezentovala nam ho tak predevsim v prvni puli filmu. Jackie Kennedy to mela bezesporu tezke - ztratila dve deti, manzela, svagra a kdyz ji vsichni rikali "nic si z toho nedelej, ses mlada a zivot mas pred sebou", tak po provdani se za nekoho novyho celila vyznamny kritice. Presto se zapsala do dejin jako jedna z nejpopularnejsich prvnich dam v historii USA. Tenhle film ale neni jejim biografickym snimkem, ale (podobne jako Diana a Grace) pouze kratkym usekem z jejiho bohateho zivota - dobe po vrazde JFK. Vysledkem je to, ze tu mame hodinu a pul na obrazovce panovacnou nerozhodnou kravu, ktera se vuci kazdymu ve filmu chova jizlive a protivne. Cely to doprovazi znacne sebemrskacsky scenar, ve kterem mame hlavni predstavitelku litovat, ale zaroven obdivovat jeji odhodlani. To se vsak nedari, ve filmu absolutne chybi lidska tvar Jackie - porad je to jen "chci aby videli co mi udelali" anebo "takhle to bude a nic jinyho me nezajima". Necekal jsem zazraky, ale tady jsem se opravdu premahal, abych to nevypnul uz v pulce. (26.04.2019)

Rozhodně zajímavé. Pokud někdo rád sleduje životopisné snímky a zajímá se například o JFK, tak vřele doporučím. Jinak pro mě to bylo bez šťávy a kdyby Jackie hrál někdo jiný, možná by mě to chytlo víc. N. Portman se snažila, ale až moc. Její postava působí nepřirozeně a naučeně. (16.02.2017)

Životopisné filmy dokážu často zaujať, obzvlášť keď so sebou prinášajú pútavé životné príbehy pozoruhodných osobností. Myslel som, že pútavý bude aj príbeh o charizmatickej prvej dáme USA Jackie Kennedy, avšak s ľútosťou musím priznať, že tento film ma nijak obzvlášť nezaujal a v podstate sa to dokola točilo celý čas len o prípravách na pohreb JFK. Možno keby mal film väčší záber a nezameriaval sa prevažne len na dni po atentáte, ale aj na dni čo tomu predchádzali, tak by to mohlo byť oveľa zaujímavejšie. Koniec koncov, jediné čo ma na tomto filme upútalo, tak asi jedine Natalie Portman v úlohe Jackie a pochvalu si určite zaslúžia aj kostýmy a kulisy, ktoré dôverne odrážali vtedajšiu éru. Inak skôr sklamanie... (25.02.2017)

za mě trochu zklamání...očekával sem klasický životopis a nakonec jsem dostal film,který ze mě vytáhnul veškerou energii a uvrhnul mě do dočasné deprese.Výkon Natalie Portman však nepovažuju za přeafektovaný.Film je hodně stylizovaný do doby šedesátých let a její v mnoha ohledech prkenný a strojený přednes beru jako součást doby.Navíc si myslím,že velmi slušně zvládla to dilema a rozkročení mezi obyčejnou truchlící ženou,která přišla o manžela,potřebovala by truchlit a nemá kdy a truchlící první dámou od které se něco očekává,je litována a zároveň uvržena do mašinérie,která bez skrupulí jede dál téměř okamžitě a dle zákona nekouká doprava ani doleva (viz. scéna kdy Jackie opouští Bílý dům,který sveřepě zdobla a na chodbě už si nová první dáma vybíra látky a návrhy jak předělá po svém)...65% (14.06.2017)

Natalie Portman bola perfektna, nominaciu na Oscara si zasluzila, aj som jej fandila. Myslim si, ze prave jej neobycajny herecky vykon "zachranil " film. Osobne by ma to bavilo viac, ak by film obsiahol vacsiu cast zivota Jackie a nielen taky kratky usek, mohlo to byt zaujimavejsie...Davam 60%. (23.06.2017)

Špatný film, dobrý dokument. To byli hned první slova, která mě napadla po skončení filmu. Natalie Portman byla zřejmě tou správnou volbou do role Jackie Kennedy, ale nebyla uvolněná, zdála se mi až příliš dokonalá, každé její gesto a mimika byli perfektně naučené a to byl asi ten problém, protože ve filmu nepůsobí přirozeně. Film navíc doprovází hudba, která mi velmi vadila, nehodila se mi k příběhu filmu, zdála se mi až příliš drsná vůči tématu. Jediné, co vlastně ve filmu vidíme je uplakaná Natalie, která mi už po 10-to minutách filmu lezla na nervy. Na můj vkus tam také bylo příliš flashbacků a zrovna u takového filmu, bych brala spíše chronologickou linku, než neustále přeskakování z jedné chvíle do druhé. Celkový dojem bych popsala jako zklamání. Trailer totiž nabízí napínavou podívanou plnou emocí, které vás rozpláčou, ale nakonec dostanete průměrnou Natalie s nudným obsahem, který není dost zajímavý. (02.02.2017)

Bohaty, mnohovrstevnatý film, který nahlíží slavnou historickou událost z jiného úhlu, a tak nám umožňuje diskutovat o tom, co je veřejné a co soukromé, jak se to ovlivňuje a jak v konečném důsledku může mít i vliv na podobu dějin. Do toho režisér Pablo Larraín zušlechťuje svůj filmařský styl trénovaný na neméně skvělém chilském snímku NO a dosahuje maximální autenticity volbou filmařské techniky i téměř nepostřehnutelnou kombinací nových záběrů s archivními materiály, přičemž tentokrát mnohem nápaditěji využívá možnosti montáže, takže místo lineárního historického filmu dostává skutečně umělecké dílo, které kombinací časových rovin může akcentovat vybraný motiv, rozšířit emoci a v úplném konci působivě gradovat. Kdo se chtěl dozvědět víc o Jackie, musí dávat dobrý pozor, protože film v tomhle ohledu není popisný, mnohem víc chce zachytit žal a šok, které se mísí po tragické smrti (skvostné drobné momenty jako brzká přísaha nového prezidenta, zatímco bývalá první dáma stojí v šatech potřísněných krví mrtvého manžela, nebo bloudění bez útěchy prázdnými pokoji Bílého domu) a do kterého vstupuje potřeba správným způsobem naložit s odkazem, aby Kennedyho Kamelot žil dál. Díky zábleskům chvil strávených s knězem se pak do filmu vkrádá i téma smrti a smyslu života, které je na omezeném prostoru pozoruhodnější než celé dvě a půl hodiny Scorseseho Mlčení. Natalie Portman pak neměla snadnou úlohu, ale neobyčejně dobře zvládá souznít s tématem střetu veřejného a soukromého, které se odráží na její dikci i hlasovém projevu. Překvapivě skvostní jsou ale mnozí herci ve vedlejších úlohách - výrazní jsou Peter Sarsgaard a John Hurt, ale i menší role Richarda E. Granta nebo Maxe Caselly. Abych ale nebyl jenom optimistický, do úvodu by se hodila živější scéna, která by diváka dokázala hned zaháčkovat. Rozhovor s novinářem je sice rámcem pro film, ale ten nemusel být úplně obloukový. (11.02.2017)

Nejhorší na tom všem je, že já to věděl. Jackie není rozhodně pro mě. Každoročně máme na Oscarech nějakou tu dobovou strojenou nudu. Letos to je příběh Jackie Kennedy, tedy vdovy po zesnulém prezidentu J.F. Kennedym, kterému ukončil život Dallaský atentát. Problém je ten, že samotná Jackie je pro většinu světa naprosto nezajímavou postavou (nevím, jak tomu je v USA) a tedy snímek stojící především na hlavní představitelce tohoto ražení, nebude pro většinu diváků tolik atraktivní. Natalie Portman si jde tvrdě pro svou nominaci a dikce, kterou mluví (a pravděpodobně tak věrně kopíruje zmíněnou Jackie), je tak strašlivě otravná, že mě už dlouho něco ve filmu tak neiritovalo. Strojená prázdná nuda. (24.02.2017)