campix

Těžká lobotomie. Asi nelze čekat, že remake akčňáku z konce osmdesátých let s Patrickem Swayzem bude oplývat scénáristickou brilantností nicméně alespoň trailery slibovali akční nabušenou zábavu s vyřezaným Jakem Gyllenhaalem v hlavním roli. Dostanete, ale jenom takový tupý výtažek, kde je strašně moc vedlejších postav, jejichž osudy nejsou vůbec důležité a hlavně nikam nevedou. Největší problém vidím ale u akce, která mohla být stěžejní esencí filmu, ale je jí poměrně málo a především je hodně divně nasnímaná a nevypadá vůbec dobře. Přičtěte si takový nemastný cast a podivného Conora Mcgregora a máte tu velmi podprůměrný film.

Tři bristké teenagerky jedou dělat bordel do party letoviska v Řecku. Jedou do plnejch stejně jako většina lidí na tomhle místě. Párty, alkohol, drogy a sex. Někoho to rozhodí, někoho ne. Nejde se tolik úplně do extrému, co se týče eskalace děje a působí to tím pádem hodně civilně a uvěřitelně. Věřím, že tohle se děje stovkám podobných dívek. Bohužel já v tom asi i díky tomu nevidím nic stěžejního nebo ocenění hodného. Obrovský úspěch v Cannes připisuji tomu, že za vším se hledá senzace a je potřeba něčemu dát kredit a dát tomu punc události. Stále je to indie film, který uvidí naprosté minimum lidí. Tím pádem s minimálním dosahem. Nicméně je nutné ocenit dívčí sestavu v tomto filmu. Velmi dobrá herecká práce. Nic víc tam nevidím.

Hodně oldschool romantika. Nesmyslně až platonicky hezká ústřední dvojice. Nesmyslně hezký lokace a zázemí všech zúčastněných postav. Prostě když nad tím trošku přemýšlíte, tak je to všechno holý nesmysl, ale ono to fakt funguje. Nenáročná klišé zábava, které naprosto přesně ví kam patří a pro koho je. Na nic si nehraje a díky tomu to asi funguje. Sweeney x Powell chemie funguje a S tebou nikdy je hodně dobře konzumovatelná spotřební zábava, která jednou za čas rozhodně nemůže uškodit. Will Gluck tohle umí.

Tvůrce Paddingtona si tentokrát vzal na paškál další rodinnou zábavu v podobě muzikálového originu Willyho Wonky s tváří Timothée Chalameta. Zdá se to být jako tutovka a tutovka to také je. Zábavná a barevná podívaná s parádním hereckým obsazením a která je rozhodně hodně přístupná, i přes věci, které se v ní dějí. Hugh Grant jako umpalumpa výborný. Tady mi ta jeho pitvořící poloha vůbec nevadila a dobře se sem hodila. Tohle snad nemohlo skončit ani jinak než hitem a uvidíme, co bude dál.

Waititiho humoru jsem se po přesunu k hollywoodským blockbusterům tak trošku přejedl a Next Goal Wins beru jako úkrok stranou a malý návrat ke kořenům založený na skutečných událostech. Klasický sportovní feel good film, kdy dříve úspěšný trenér (Fassbender) padá na dno a jde trénovat jeden z nejhorších týmů na světě do Americké Samoy. Na místě nejenom že pochopí mentalitu místních, ale zároveň najde řešení všech svých osobních problémů. Zní to jako klišé a obrovské klišé to také je, ale za mě to ve finále poměrně dobře funguje a byla to příjemně strávená hodinka a půl.

Další podivuhodný životní příběh převedený na plátno, který bych čekal, že bude o dost odvážnější. Andrea Absolonová je velmi úspěšnou skokankou do vody. Nicméně po vážném zranění přesedlá a začíná točit filmy pro dospělé. Její tělo asi mohlo být udernější nebo více šokující, ale místo jednoduchécho životopisného výčtu se debutující Natália Císařovská soustředí na osobní a psychickou stránku věci. Není to na škodu ovšem to by se muselo jít naplno tímto směrem a nezůstat někde na pomezí. Nejde se tolik do hloubky a přesto to bude pro většinové publikum asi už příliš. Takhle kompletně neuspokují ani jednu ze stran. Film díky tomu nejde až tolik na ruku a tím pádem se nejedná o žádný závažnější úspěch.

Až neuvěřitelný životopisný snímek jedné wrestlerské rodiny, který bez spoilerů nejde nějakým způsobem odvyprávět. Osudy despotického otce a přísně vychovávaných synů v honbě za smyšlenými wrestlingovými tituly v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let. Rodina stíhána tragédií za tragédií. Bohužel jejich příběh je tím nejzajímavějším na celém filmu. Jinak se jedná o poměrně nudné s pomalu plynoucí drama. S tím mohl Sean Durkin a spol svést rozhodně více.

Slibné leč ve finále pouze žánrová nuda s dvojicí sympatických hereček v hlavních rolích. Twist ve filmu poměrně překvapil, ale určitě potěšil. Nicméně skladba filmu tím hodně utrpěla. Hodinu a půl se totiž díváte na nějak laděnou záležitost a poslední půl hodina se vydá úplně někam jinam a určitě zajímavějším směrem. Nicméně twist nemá dostatek času, aby náležitě zapůsobil a dění okysličil. Nevidím tu nic, co by bylo nutné vidět.

Mann už bohužel není, tím co býval, a Ferrari překvapivě funguje pouze v té dramatické rovině politikaření a vztahových problémů, jakmile dojde na závodění všechno jde do kopru a na vině jsou především až překvapivě odporné vizuální efekty s tím spojené. Tohle mi dá se říci zkazilo celý snímek. Jinak by šlo o povedený přírůstek do aktuálně stále početnější kategorie dobových filmů z automobilového prostředí. Herecky by nešlo nic vytknout. Škoda, že je to místy příliš zdlouhavé, trošku průhledné a v akčnějších částech opravdu hnusné.

Příběh a činy bratří Mašínů rozdělují naši společnost a já tu rozhodně nejsem od toho, abych tohle nějakým způsobem hodnotil. Zoufalá doba psala zoufalé příběhy a to se snažil převést na plátno Tomáš Mašín. Opět zde budu trošku hodný na kvalitně zpracovaný český dobový film. Určitě se z toho v rukou nějakého zkušenějšího a schopnějšího režiséra dalo vytřískat daleko více a upřímně asi by tomu i slušela seriálová podoba. Takhle se musíme smířit s velmi kvalitně zpracovaným a dobře herecky zahraným, ale trošku polopatickým dobovým dramatem, které určitě nenaplňuje všechna očekávání. Určitě se však zařazuje po bok dalších povedených filmů velmi silného minulého roku.