Vtedy v Amerike

Rozsáhlý epický snímek o mafiánském prostředí New Yorku patří k vrcholům tvorby mistra Sergia Leoneho. Někdo, neznalý kvalit tohoto snímku, by ho možná mohl šmahem zavrhnout "jako jen další mafiánský film o mafii", ale tento film je mnohem více o přátelství, o lásce, o poslání, o kráse dětství a o vývoji hlavního charakteru Noodlese, než jen o mafii. Film obsahuje velkou dávku emocí a citlivě popisuje různé stránky lidského života velmi specifickým, pomalým, nenapodobitelným Leoneovským stylem. Je možná škoda (cožpak možná, jedná se s jistotou o škodu nesmírnou), že film nebyl nikdy promítán ve své šestihodinové verzi, rozdělené na dva díly, tak jak ho Leone chtěl původně po natočení distribuovat. Nejdelší dochovanou verzí je film dlouhý čtyři a půl hodiny, což je ale stále jen zhruba polovina stopáže než na kterou měl Leone natočený materiál. Některá dějová vyústění proto mohou působit jaksi zkratkovitě a vývoj některých postav neúplně, jakoby uspěchaně (což je u čtyřhodinového filmu poněkud pošetilé tvrzení). Na diváka to může někdy působit, jako by se díval na nějaký sestřih z onoho původního filmu. Jenže i tento "pouhý sestřih" je famózním dílem. Některé scény mají nesmírnou hloubku a sílu a vyvolávají určitý povznášející pocit, například scéna s De Nirem na nádraží, s písní Yesterday v pozadí, vykresluje rozsah a hloubku lidského života tak uhrančivě a efektivně, jako žádná jiná. Žádný Leoneův film, podle mě, nebyl tak poetický jako tento. Některé scény působí opravdu dlouze, pauzy mezi dialogy jsou veliké, některé části plynou velmi pomalu; v ruce jiného režiséra by tyto věci působily pravděpodobně nepříjemně, ale tady to nakonec vše spolu s geniální Morriconeho hudbou působí magicky. Jedná se o výjimečný film. (12.12.2023)

Film jak sa patrí (20.12.2023)

Po dlouhych letech, kdy jsem videl ted film podruhe, pridavam hvezdu na fullhouse. Je to asi tim, ze jsem vyzralejsi (rozumej zestarl). Cemu, ale nerozumim, je to, jak to Leone dela.., protoze, jak v Tenkrat na zapade, tak i tu neni ve filmu nic sokujiciho, nic brutalne emocniho, ze by jste plakali, oba filmy jsou vcelku jednoduche. Ale tak genialne k dokonalosti "jednoduche", ze mam pocit, ze nicemu jsem nepochopil. Hudbu Enieho netreba komentovat, ale i tam znacne prizpiva ke genialite snimku. Skoda jen, ze Niro uz hrava casto v chujovinach.. (05.03.2024)

Výbornej film, těžko hledám nějakou slabinu. Promyšlený příběh, nešizené výpravy do 3 dekád amerického velkoměsta. Navíc velmi uvěřitelné herecké výkony, citlivá kamera, zvuk a hudba, která celý příběh podbarvuje. Stopáž je sice brutální - přes 3 a půl hodiny - ale během této doby jsem se vůbec nenudil.  Brutální násilné scény střídaly velmi poetické, z dětství atd... člověk je stále ve střehu. Místy je to dosti naturalistické, ale taková doba prostě byla. (25.04.2024)