Neviňátka

Film velmi silný v detailech, v jednotlivostech, ale ne tak přesvědčivý v celku. Je tu několik opravdu vynikajících, strašidelných scén, které vyvolají mrazení v zádech, ale mám takový pocit, že to, k čemu celý film směřuje, nemá tak emocionálně drtivý dopad, jak by se z předchozího průběho mohlo stát. Prostě přijde konec a „…hm, to je všechno?“. Jinak ale fajn. Plusem je jednoznačně neurotický výkon Deborah Kerr, ten uzlíček nervů jsem jí sežral i s nitěma, obě děti hrají také dobře a všimněte si, jak jsou v detailním pohledu jejich tváře jemně podsvětleny, aby se zdály zřetelně zlověstné. Tady Freddie Francis, pozdější to slavný ´hammerovský´režisér, společně s hrou stínu v potemnělých místnostech, odvedl skvělou práci. Za ty občasné zimomřivky (hra na schovávanou!) a znepokojivou atmosféru dávám silné 4*. (13.10.2018)

Rozjezd sice pomalejší, ale postupně atmosféra houstne a v závěru jsem se dočkal velmi silného mrazení v zádech, ve třech momentech to se mnou dokonce vyloženě fyzicky zatřáslo. Bez lekaček, bez explicitních bubáků, jen díky hudbě, kameře a skvělým znepokojivým hereckým výkonům. Na duchařinách neulítávám, ale tahle se mi pod kůži dostala. A dvojznačnost příběhu přijímám s vděčností. 9/10 Horror movie of the Year (16.11.2010)

♫ We lay, my love and I / Beneath the weeping willow / But now alone I lie / And weep beside the tree / Singing "O Willow Waly" / By the tree that weeps with me / Singing "O Willow Waly" / Till my lover returns to me / We lay, my love and I / Beneath the weeping willow / But now alone I lie / O willow I die / O willow I die... ♫ (28.12.2008)

Nebavilo ma to. Nechápal som tomu. Zostarlo to. Výprava zámku v lone prírody a blízke jazero majú niečo do seba, poteší tiež chytľavá pesnička a film obsahuje asi dve celkom fajn tiesnivé scény. Ale inak nuda podložená nezaujímavým scenárom, mdlými dialógmi, čudným koncom a s postavami, ktoré by si zaslúžili hodiť takú tú hnusnú lepkavú mucholapku do vlasov za svoje nechutne hysterické vrieskania, z ktorého ma boleli korene zubov. Jamesova kniha bola sfilmovaná viackrát, ale vyložene odporúčam azda len seriálové spracovanie The Haunting of Bly Manor od Mikea Flanagana (a už ono nie je žiadny zázrak, ale snaha sa mu nedá uprieť). (28.10.2019)

Starosvětská duchařská historka Henryho Jamese, jedna z nejlepších nekomediálních rolí Deborah Kerr a precizní scénář Trumana Capotea. Jack Clayton natočil film, který lze brát buď jako duchařský horor (pak je zřejmě nejlepší, jaký jsem viděl), anebo jako drama úzkosti ženy, které se věci vymykají kontrole (rovněž skvělé). Původně jsem dal čtyři hvězdičky, ale protože zážitek z filmu nevyprchal ani po deseti dnech od jeho vidění a příkladně tu melodii, kterou trylkuje David82, nemůžu dostat z hlavy, podíval jsem se na Neviňátka znovu jinýma očima, něco o nich zjistil a potvrdil si domněnku, že je v nich víc, než se na první pohled zdá. Více zde. 90% (12.10.2010)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. (15.11.2009)

Mistrovský kousek, který jen obtížně hledá konkurenci. Po jeho zhlédnutí budete ještě dlouho dumat nad tím, jak to s těmi duchy doopravdy bylo. Malá nápověda: všimněte si, jaké šaty nosí hlavní hrdinka nejprve na začátku a poté na konci filmu... Za zmínku ještě stojí fakt, že inspiraci odtud čerpal i Alejandro Amenábar pro svůj horor The Others, a do dnešních dnů bylo podle něj natočeno hned několik remaků! (11.01.2011)

Velice dobrá psychologická duchařina (adaptace románu Henryho Jamese Utažení šroubu - mimochodem mnohokrát zfilmovaného) potěší zejména strašidelnou atmosférou bez lekaček a silným výkonem Deborah Kerr. Na Wiseovo The Haunting ale nemá. (29.12.2007)

V USA 60. let žilo asi až příliš mnoho dětí, tak se filmaři rozhodli divákům vsugerovat, že dělat potomstvo není dobrý nápad. Jinak se ty kultovní tituly o zlých andílcích neumím vysvětlit. Neviňátka ale oproti třeba Městečku prokletých mají něco navíc - kvalitní provedení. Film netáhne kupředu jen silný námět, ale i na poměry žánru silná režie ještě zvýrazněná širokoúhlým formátem. Od Claytona jsem zatím viděl jen rutinního Gatsbyho, tak jsem se docela bál, ale tentokrát mi jeho precizní a zcela nebéčková režie v kontrastu s typickým hororovým námětem velmi sedla. Co vadí, je scénář, který je nejenže poněkud roztahaný, ale myšlenkové pochody hlavní hrdinky (jež celou duchařskou konspiraci odhaluje na základě... vlastně ani nevím na základě čeho, prostě najednou "ví věci"), jsou mi navíc záhadou. Celkem 3 a 1/2, bohužel. PS: Martina Stephense díky této roli + roli s Městečku prokletých řadím mezi nejlepší dětské herce. (13.10.2013)

Ttakové zdlouhavé a ne příliš strašidelné.. zajímavá práce se světlem... (10.07.2008)

Jedno balení toaletního papíru by mělo stačit. (14.09.2009)

Zatímco se svět oklepával z šokujícího Hitchcockova Psycha, ve Velké Británii vznikl působivý psychologický horor, který dokáže pracovat s atmosférou, i stíny a tmou stejně tak mistrovsky, jako zmíněné kultovní Hitchovo dílo. Neviňátka nejsou klasickou duchařinou, spíš se soustředí na postupné, pomalejší budování atmosféry. Snímek nikam nespěchá, kousek po kousku objevujeme spolu s hlavní hrdinkou v podání Deborah Kerr temná zákoutí gotického panství, stejně jako nám jsou postupně odhalována děsivá fakta o bývalých zaměstnancích. V tomto panství se neprohánějí zástupy duchů, ani na Vás nevybafnou laciné lekačky. Jsou tu "jen" malá "Neviňátka" ve velkém baráku se spoustou místností a dva duchové, kteří mají důležitou práci. Když jsem poprvé spatřila "Ženu v černém" na chodbě, říkala jsem si Proboha, to ne... A ta písnička... Tak se kdysi dokázalo děsit. A nebyly k tomu zapotřebí speciální efekty, znetvořené přízraky, litry krve, ukřičené hrdinky ani šílení vrahové. Tento snímek je precizní ukázkou filmového hororového řemesla. Je inteligentní a důmyslný. Myslím, že jsem ještě neviděla horor, jako je tento. (27.03.2016)

Z roztopaše, nudy či nedostatočnej ponuky sledovania čohokoľvek (tobôž nejakého hororu), neostalo mi nič iné, ako siahnuť hlboko do vrecák, a vytiahnuť túto 50 ročnú "vykopávku". Ako mi je len ľúto, že si neviem k týmto snímkom vypestovať také puto, ako iní užívatelia. Tiež by som rád zívanie nahradil nadšením, čože sa to za príjemne mrazivé pocity dostavili, no miesto toho sa za bieleho dňa takmer k spánku ukladám. Ale poďme k pozitívam. Príbeh či samotná myšlienka zasadených do útrob starého kaštieľa, museli v 60 rokoch u diváka budiť obrovský rešpekt. Teraz už chápem zaradenie do žánru horor. Mysterióznosť taktiež spĺňa najvyššie kritériá, no a keď k tomu prirátame nadštandardné herecké výkony, DIALÓGY, neostáva mi nič iné, ako ukotviť tento snímok na úrovni troch "prasiatok". Ale je to o chlp - 55% (12.01.2016)

Pecka! Horor bez lacných ľakačiek ale za to s neskutočne mrazivou atmosférou a nejednoznačným dejom. Úžasná práca so zvukom a kamerou podporené výborne hrajúcimi detskými hercami. Keby som to pozeral v noci potme, tak to asi vypnem a dokukám ráno.Až na skutočnosť, že sa obyčajná opatrovateľka bez vysvetlenia v okamihu stane špecialistom na paranormálne javy je to úplná bomba + Fantastické finále. 10/10 (11.04.2015)

Možná zatím nejstarší horor, který jsem měl možnost vidět. Není to vůbec špatná záležitost. Kvalitní herci, na strašení si divák musí vždy počkat, mezi tím se spíše buduje zápletka. Horor od roku 1961 do dnešních dnů ušel obdivuhodný kus cesty. Musím říct, že všechny tyhle starší horory hodně působivě umí pracovat s dětským elementem. Ať už se jedná o Vymítače ďábla, Přichází Satan!, Rosemary má děťátko. Zkrátka poměrně reálně ukotvený příběh. Žádný magor co pobíhá kolem jezera nebo někde v Texasu.... 65% (26.12.2021)

Úchvatná propagace antinatalismu, která ze své přesvědčivosti nic neztratila ani po 58 letech... Film má sice dvě nevyrovnané dimenze (na makroúrovni je to nedotažené, se slabým vyvrcholením & pointou; na mikroúrovni naopak nedostižné, s dokonalými dětskými herci a drtivě tísnivou atmosférou jednotlivých scén), přesto u mě - hororofobika - převažuje veskrze nadšený dojem z příjemně strávených děsuplných chvil. (25.02.2019)

666.komentář věnuji příhodně černobílé duchařině, která má dodnes zneklidňující atmosféru a podivné tajuplné kouzlo. Šerosvitná expresionistická kamera snímá jak nádherné lyrické exteriéry v okolí rozsáhlého sídla - zahradu, louky, jezero, růže, tak i honosné interiéry samotného domu. Světlo svící, petrolejových lamp a krbového ohně rozehrává hru světel a stínů. Nová vychovatelka přijíždí opatrovat dva sirotky s nadějí, že bude pomáhat ze všech sil. Počáteční šťastné chvíle se postupně ukazují jako falešné a předstírané. Zlo počne vystrkovat ostré drápky, dům se nejprve v noci, postupně i ve dne plní podivnými zvuky, zjevují se duchové zemřelých a děti propadají krutým zvrhlostem. Snaha vychovatelky, kterou skvěle ztvárnila D.Kerrová, o nápravu se zdá býti nemožná. (15.03.2012)

Ukážkový znepokojivý gotický horor, ktorého scenár spolu-napísal môj obľúbenec a majster južanskej gotiky Truman Capote. Krásne znepokojivý príbeh, mrazivý podtext pomaly bublajúci na povrchu a najmä geniálna nedopovedanosť príbehu, ktorý necháva vo viacerých otázkach človeka na pochybách. Síce film trochu zostarol (dialógy a patetickí herci), napríklad taká hudba je hrôzostrašne nadčasová. (28.05.2012)

Tohle je na svou dobu velmi silný film, který dokáže děsit (ano, bál jsem se) i bez využití efektů či lekaček. Herecké výkony jsou upřímné a neuvěřitelné - dětí nevyjímaje. Bylo hodně scén, které se mnou zatřásli. Například ta v dešti, kdy je vidět postava v rákosí, mě dost rozklepala. Na šedesátá léta je tenhle horor opravdu špičkový. Děsivě a překvapivě, tak má podobný film vypadat. Nejednoznačnost se povedla na výbornou, každý si film může vyložit po svém. Lze doporučit i prequel s Marlonem Brandem, ale ten už není tak působivý. (30.04.2011)

Neviniatka stoja na atmosfére, pokiaľ niekto očakáva skutočnú hrôzu založenú na ľakačkách či zdeformovaných tvárach duchov a príšer, musí si pustiť niečo omnoho aktuálnejšie. Scenár sa snaží udržať všetko v rovine nejednoznačnej čitateľnosti, a tak si "pravdu" budete musieť zložiť sami a u viacerých divákov sa bude líšiť. Claytonovi, Archibaldovi a Capotemu ale išlo o vyjadrenie pomocou metafor skutočných vzťahov medzi deťmi a dospelými v reálnom svete, ktoré nie sú ani zďaleka tak polarizované, ako si možno mnohí rodičia nepriznajú. V tom, ako sú tieto dve deti vo svojom stále útlom veku vyspelé, bez ohľadu na to, či sú, alebo nie sú ovládané mŕtvymi, je film neuveriteľne nadčasový. Posadnutosť bývalými zamestnancami nám oznamuje taktiež nie príliš jednoducho prijateľnú pravdu, a to, že naša výchova sa skladá aj z kopírovania našich negatívnych vlastností našimi deťmi. Mimochodom film atmosférou a pomalým tempom, ako aj ženou v hlavnej úlohe a dvoma deťmi, pripomenie The Others, Aménabar sa v Neviniatkach asi husto inšpiroval. (21.03.2020)