Prichádza Satan!

Horor, který staví především na příběhu a ne na hektolitrech krve. Skvěle zpracovaný film a hlavně to poselství...z toho až mrazí, uvědomíme-li si současnou domácí a světovou politickou scénu...už v roce 1976 totiž bylo v The Omen sděleno, že ,,ďáblův syn povstane ze světa politiky". Nechci nic říkat, ale nepřijde Vám, že se to docela splnilo a přeneslo z filmového plátna tak nějak do reality?:-) Režisér Richard Donner, nebo spíše autor předlohy David Seltzer, byl v tomhle ohledu vcelku úspěšný vizionář :D. (02.09.2012)

Hutná hororová atmosféra a zlovestná hudba sú hlavnými devízami tohto filmu, vďaka ktorým sa vám film naozaj vryje pod kožu. Ani rok výroby neuberá na jeho kvalite. No a niektoré scény naozaj vyšperkované. Takto vyzerá kvalitne odvedená hororová práca. 80-85% (13.08.2014)

Asi najlepší horor aký sa natočil do roku 1991! Umelecké veľdielo. Tam kde je sa smejete pri exorcostovi , tak tu Vám nabehnú zimomriavky. Hudba je dokonale podkresluje každú scénu vo filme. Sú tu scény, ktoré si budete do konca života pamätať a spomienky na ne Vám prinesú bezsenné noci a skľučujúce pocity vo vnútri. Otvorenie hrobu je vrcholová scéna v žánri horor!!! (01.11.2014)

Geniální démonická hudba Jerryho Goldsmithe dokonale podtrhuje zrození antikrista – malého synka zoufalých rodičů. Bez ní (a kvalitního scénáře, nápadité režie i schopných herců) by atmosféra byla poloviční, obzvláště v druhé části snímku, kdy se namísto znepokojivých, hrozivých náznaků začínají množit fatální nehody a (lehce zdlouhavé) pátrání v Itálii odhaluje jejich úděsnou podstatu. Vyhrocený závěr i mrazivý poslední záběr dílo dokonávají. (31.01.2020)

Velmi kvalitní satanský horor, ale i přes kvality Gregory Pecka mi něco chybí k absolutní spokojenosti. (28.07.2020)

The Omen je rovnocenným kultem jako Vymítač ďábla. Ba co víc je i o něco děsivější. Přichází Satan! má skvělé herecké obsazení, kde jednoznačně dominuje Gregory Peck. Šťastnou ruku měl však Richard Donner i u obsazení herce do role Damiena. Harvey Stephens je skvěle démonický a a část, kdy poprvé přijíždí do kostela je díky němu dokonalá, a to nemluvím o závěrečné scéně a jeho úsměvu. Skvěle děsivou byla i Billie Whitelaw, která je důkazem toho, že herec nemusí bát napatlaný bůhví jakými líčidly, aby vypadal děsivě a že čiré herectví profesionálovi stačí. A mohl bych dlouho pokračovat v kladech tohoto skvělého hororu. The Omen je prostě skvělým hororem, který patří mezi to nejlepší se satanskou tematikou. (10.05.2022)

Pokud zorné pole zúžím na naprosté minimum, zůstanou přede mnou hrdě stát tři pekelné obelisky, z jejichž podstaty a vnitřního pnutí čerpají inspiraci všechny následující snímky s obdobnou tématikou, a to napříč generacemi. První významný kus má na svědomí Roman Polanski a nese název Rosemary má děťátko (1968). Působivý psychologický thriller skrz naskrz nasáklý mysteriózní atmosférou. Druhým a ve své době velice odvážným počinem je Vymítač ďábla (1973). Nekompromisní šupa od stylotvorného Williama Friedkina. A konečně třetí, po kouři a síře páchnoucí dílo jménem Přichází Satan!. Tento horor je vlastně zdařilým mixem dvou výše uvedených snímků. Z díla Romana Polanskiho si bere nejednoznačnost a pochyby, kdy si valnou část příběhu může divák interpretovat po svém, přičemž mlžný opar nejistoty se nad filmem rozplyne až v poslední chvíli. Z Vymítače ďábla zase čerpá sázku na šok a děsivé výjevy, ovšem nikoliv ve smyslu vulgární mluvy a v užité míře explicitních gest. Přichází Satan! ve své době poutal pozornost především ve velice sugestivním zobrazení úmrtí jednotlivých postav a vskutku zlou, až infernální atmosférou. Pokud je navíc veškerý děs, smrt a negativismus ventilován skrze nevinnost malého dítěte, je účinek dvakrát silnější. Zatímco v hororu Vymítač ďábla si rohatý hodlal pochutnat pouze na duši mladé dívky, první celovečerní snímek Richarda Donnera vynáší na stůl daleko těžší kalibr. Pod nenápadnou fasádou v podobě pětiletého chlapce se skrývá samotný potomek pána temnot, Antikrist, odhodlaný podrobit si lidský druh. Více. (14.04.2023)

Další filmový rest za mnou. Na tuhle hororovou klasiku jsem se hodně těšil, a jsem rád, že jsem jí konečně viděl. Přichází Satan! skvěle funguje i po letech a je to perfektně natočené a zahrané. Režisér Richard Donner výborně pracuje s atmosférou, moc hezky buduje napětí a pomalinku nám poodkrývá děsivou skutečnost. Hodně se mi líbilo, jakým způsobem Donner film pojal. Film sám osobě je hodně svižný, střídají se lokace a nespoléhá se na klasické lekačky. Žádné laciné strašení nebo tak. Tady má zlo jinou podobu, a o to je to děsivější. Donner dokáže výborně stupňuje napětí a vytváří nepříjemnou atmosféru, kterou korunuje skvěle natočenými momenty - scéna s paviány, scéna na hřbitově (tady jsem měl hodně nepříjemné mrazení v zádech), případně celé finále. Velkou zásluhu na tom má vynikající hudba od Jerryho Goldsmitha. Gregory Peck to zahrál velmi dobře a jeho civilní výkon se mi dost líbil. Lee Remick podala velmi uvěřitelný výkon, zvláště ve druhé půlce filmu, kdy se začne hroutit. David Warner má vděčnou roli a zahrál jí přesně. Harvey Stephens je správně děsivý a jeho pohled je nepříjemný a znepokojivý, ale když chce, tak se umí tvářit jako nejhodnější dítě na světě. Přichází Satan! je parádní hororová klasika, která se mi dost líbila. (05.12.2023)

Horory jako takové nemusím, asi je to způsobeno přemírou béčkových amerických...motorových pil, masek, háků...ale jakmile je zlo zpracováno takovýmto způsobem...kdy skoro každou minutu se nemůžete strachem nadechnout...říkám ANO! toto je klasika žánru satanských hororů (spolu s Vymítačem). Tíživé atmosféře napomáhá nejen trefná, dusná hudba, ale hlavně výborné herecké výkony v čele s více než dobře vybraným hlavním dětským (anti)hrdinou. (29.10.2007)

Nemálokrát mi běhal u tohohle snímku mráz po těle (ano, ne jenom po zádech).Film nemá jediný hluchý místo, napětí graduje až do konce, herci super - hlavně chůva je brilantní, a ta hudba....to je něco nepopsatelnýho, ave Jerry Goldsmith!!!...Jo a málem bych zapoměl na výtečnou kameru. (24.10.2010)

Zub času se podepsal. 70%. (26.09.2011)

Určitě jeden z nejlepších hororů. Já teda jsem antifanda tohoto žánru, ale jsem milovník klasik a prostě jsem se rozhodl, že tyto starší kousky vidět musím. Líbí se mi právě tyto typy, kde se jen nevraždí, nestříká krev a kde jsou klasicky postavy s IQ houpacího koně. G. Peck nezklame asi nikdy, satanismus jde úplně mimo mě, ale ta atmosféra je fakt úžasná a s oscarovou hudbou J. Goldsmithe je to občas fakt humus :-D. P.S. Mám rád psi, ale rotvajleři nikdy nebudou moji oblíbenci. (04.11.2014)

Devil has came. Peck ukazuje svůj talent ve vrcholné formě. Film jako takový by se ani nemusel definovat jako horor. Je to film, který má drastické záběry a je v celku smutný. Není děsivý ani strašidelný. Tedy... jak pro koho. Mne to přišlo jako v celku dobrý film. Na klasické poměry, ale asi bych o tom nemluvil jako o hororu. Ale budiž. Goldsmith a jeho hudba... epičnost. Naprosto dokonalé. Konec jako takový jsem čekal, že bude v takovém stylu. A jen to přidává na skvělosti filmu takového. A že si Damiena vzal prezident... Ford... Carter? (23.06.2016)

Vidieť tento film pred tridsiatimy rokmy, asi by som si poriadne nadělal do kalhot. Dnes už trochu stráca na sile a údernosti, no stále má čo ponúknuť. (20.11.2006)

Velmi tajemný a napínavý snímek, který patří tématem mezi filmy Angel Heart a Vymítač ďábla. Skvělá práce kamery a zvuku buduje v některých záběrech to pravé napětí. Gregory Peck se v roli politika cití velmi dobře a působí věrohodně. Nejlepší je ale výkon mladého představitele Satana, který vás dostane už svým pohledem. Zkrátka tenhle kultovní snímek je opravdu třeba vidět. (07.12.2006)

Další výborný starý satanský horor s mrazivou a tísnivou atmosférou a tajemnou hudbou. "Adoptovaný" chlapec přináší pro své okolí zahádné smrtelné nebezpečno! [1O/1O] Zkuste také třeba: Vymítač ďábla(10/10). (24.03.2007)

Hlášky: Robert Thorn: - "No, je to trochu moc." Kathy Thorn: - "Nic není příliš moc pro manželku budoucího prezidenta Spojených států." Robert Thorn: - "Ty jsi ale ctižádostivá." & fotograf: - "Došel ti film?" Keith Jennings: - "Něco si nechám na kanonizaci." fotograf: - "Co to má být?" Keith Jennings: - "Buď je to dědic Thornových miliónů, nebo sám Ježíš Kristus." & Robert Thorn: - "Vyslechl jsem vás. Teď vyslechněte vy mě. Už vás nikdy nechci vidět." otec Brennan: - "Uvidíte mě v pekle, pane Thorne. Tam spolu budeme sdílet rozsudek." (16.05.2008)

V desetiletí jeho vzniku a dalších dvou desetiletích následujích držel laťku. Dnes je stále působivý a některé scény jako ta s ocelovými plechy jsou prostě classic. Člověk si uvědomí jak se podařilo invencí, kamerou, hudbou a střihem naprosto deklasovat dnešní horory, jež mají k dispozici jakékoliv vizuální prostředky. 90% (27.05.2008)

I na svůj vysoký věk je pořád úžasný, zdatně obstojí proti dnešním hororům, protože bude navždycky patřit na špici tohoto žánru. Snímek obsahuje řadu lekaček, dva seskoky volným pádem, několik hodných pejsků, co rádi kousají. Dále pak jedno efektivní šmiknutí hlavy, a hlavně jedno malé pětileté dítě, které se na scéně sice objeví jen párkrát, ale i to stačí k dostatečnému navození pocitu strachu, který vygraduje při jeho úsměvu v posledním záběru. To vše tvoří vrchol, stojící na dvou pilířích. Tím prvním je ďábelská hudba notového mága Jerryho Goldsmithe, který si Oscara za hudbu k tomuto snímku zasloužil plným právem. Ta hudba se vám zaryje do mozku a bude se vám v něm přehrávat pořád dokola, což vám navodí pocit stísněnosti a strachu. Druhým pilířem snímku je pak famózní Gregory Peck, který je zkrátka Pan Herec. Z celého hereckého obsazení je on hlavním tahounem filmu, v němž se z milujícího otce a uznávaného muže stane zoufalý drsňák k pohledání, který si uvědomuje, že to, co kdysi zpackal, může a vlastně musí napravit jen on sám. A nikdo jiný. Takže vám to nedá a musíte mu fandit, jako každému hrdinovi. O to víc mě pak potěšil závěr, který je velmi netypický. _____Měl jsem to štěstí vidět tento snímek v noci a hlavně o samotě. Díky tomu jsem si ho maximálně užil a odnesl jsem si dvě ponaučení do života: 1) příchod police nemusí být vždycky kuprospěchu věci; 2) nikdy nebudu adoptovat dítě po smrti vlastního právě narozeného potomka, o níž má choť neví. The Omen je jasným příkladem toho, že se to nevyplácí... (31.07.2009)

mimoriadne sugestivny, ale predsalen trosicku uz starsi film. (22.03.2011)