Styxos

z toho coveru bych čekal milou road story o tátovi a synovi a ono tak na jednu stranu i je, ale každá mince má dvě strany... ten film není vůbec jednoduchý, vlastně bych řekl, je naprostým zrcadlem života a není klasickým bijákem v pravém slova smyslu - Eastwood sice hraje policajta, ale ten je na hony vzdálený Harrymu a Costner si nazul boty, který taky úplně moc nenosí. A to je jeden z těch důvodů, proč jim to vyšlo. Dokonalý svět je totiž naprosto atypický, když máte v jednom filmu Eastwooda a Costnera automaticky by to mohlo svádět k akčnímu thrilleru něco ve stylu Nelítostného souboje nebo Uprchlíka. Ale všichni u tohohle snímku byli géniové a vzniklo existenční drama o otcích a synech, o otcích chybujících a synech strádajících a žíznících po otci. Drama o tom, že některý jizvy se nezacelí a člověk si je nese celý život a zasevá je dál. Je skvělý jak se premisa o únosci a rukojmím změní v příběh o chlapci, kterého máma drží zkrátka a kterému tak bolestivě moc chybí otec... kterému taky chybí otec. A hlavně je to film o tom, že oči dítěte jsou jiné než oči dospělého a že dětská láska dokáze proměňovat a že nikdy není pozdě na to udělat některé věci jinak.

když jsem v roce 2006 vyrážel do kina na Casino Royale, tak mě ani ve snu nenapadlo, že vyrážím na něco jinýho než klasickou bondovku... a že to nebyla klasická bondovka, to už dneska víme všichni. Hlavouni spolu s Craigem a Campbellem tenkrát přišli s odvážným plánem Bonda ukotvit víc v realitě a neudělat z něj borce, co z každýho průšvihu vyleze z úsměvem na rtech jako Connery. A ostatně pomozme si jiným borcem - jak by to citoval Lazenby: "Tohle by se tomu druhýmu nestalo" tahle věta vlastně definuje Craigovu celou pěti filmovou šňůru... Craig a tým borců za kamerou a klávesnicí udělal to samý, co udělal Nolan pro Batmana... celýho ho redefinovali, vzali staré prvky (ty narážky na starý bondovky byly díl od dílu krásnější a krásnější, hlavně u Nčz,), nový prvky ukotvující Bonda v realitě, smíchali to všechno dohromady a výsledkem je pět filmů, z nichž se tři povedly na výbornou, jeden byl fajn a další bych nejradši zapomněl. Nechci spoilerovat, ale v rámci série se jedná o pět totálně revolučních filmů v rámci 60 letý historie. Je to pořád ten samý James Bond, který jezdí v Aston Martin, svádí ženy, zachraňuje svět, pije vodka martiny... jen tady se změní v rybáře a kovboje, co se rozhodne odejít do výslužby a musí vyrazit do další akce... jen ten motiv je tentokrát o dost osobnější. A víc prozrazovat nebudu. Snad jen, že i tou šílenou zbraní tvůrci tak trošku předehnali dobu a bylo by mrazivý film vidět o pár let později. Ten film je akční, dojemnej, má spoustu tajemství a perfektně završuje celou tu sérii s Craigem, kterej do toho dal totálně všechno. Už dlouho jsem z kina neodcházel s vědomím, že jsem viděl jeden z nejlepších filmů v životě

Mare of Easttown - kdyby mi někdo před nějakými deseti lety řekl, že Kate Winslet (jako ta Kate Winslet z Titanicu) bude hrát v jedný z nejlepších detektivek dekády, asi bych si myslel, že to je vtip... jenže není. Je to reál. Takže jo Kate Winslet hraje v jedný z nejlepších kriminálek dekády. HBO po dlouhý době dokazuje, že tenhle žánr ještě umí dělat a asi je to jejich nejlepší žánrová věc od prvního Temnýho případu (na který se od tý doby marně pokouší navázat). Mare of Easttown nejen na Temný případ navazuje, ale zároveň ho strká do kapsy a odpovídá na něj. Obejde se bez nahotinek, temnoty, okultismu a dalších věcí, který tehdejší hit HBO dělaly hitem. Mare je totiž naprostým protipólem nejen Temnýho případu, ale především Yellowstonu - což byly seriály, který staví na mužským elementu a nazírání světa přes mužskou optiku. Mare je totiž něčím co bych nazval ženskou kriminálkou, kriminálkou pro ženy... což začíná nejen tím, že hlavní hrdinkou /vyšetřovatelkou/ je tu žena a mezi oběti patří ženy, ale taky tím světem, který Mare předkládá - koneckonců stačí si vzít její domácnost složenou ze tří generací - Mare, její máma a vnučka. Nemluvě o hrdinčině hlavním soupeři, kterým není zločinec ale máma jejího vnuka, která ji ho chce ukrást - získat do opatrovnictví. Pak tu jsou další prvky - prakticky minimum násilí, na kterým buduje atmosféru Sheridan. Mare víc staví na emocích, na vztazích a vlastně je tak místy víc sociálně rodinným dramatem než detektivkou, což se ve výsledku ukáže i na motivech pachatelů a výsledný pointě. A skvěle to funguje díky prostředí komunity, malýho městečka, kde se příběh odehrává Brad Ingelsby předvedl už o filmů Pryč od pece a Noční běžec, že umí psát, tady to potvrzuje a jde ještě dál. Už dlouho jsem u žánrovky nezažil tak silně využitý tajemství a jeho odhalování jak právě tady. Několikrát jsem si při sledování vzpomněl na pár let starou Pustinu, která se ve výsledku rozpadla pod rukama, na rozdíl od Mare. Mimochodem, už dlouho jsem neměl u žádnýho seriálu pocit, že koukám na něco, co se tak moc podobá mým knihám. Takže mi to udělalo dvojnásobnou radost.